Dobrá Strava, špatná Strava - jakou si ji uděláš?

Aplikace Strava je taková, jako její uživatel. Jaké věci probouzí ve sportovcích? Jen dobré nebo i špatné?

Je aplikace Strava sociální síť? Asi ano, vytváří spojení s dalšími lidmi. Ale pokud si představím Facebook nebo Instagram, Strava je na tom určitě lépe, nepřehání to s reklamou, není z ní cítit manipulativní snahy algoritmů. Tak proč není vnímána jen pozitivně? Proč nás hned napadnou věci jako přehnané honění statistik, segmentů a korunek?

Občas se ani mně na bike nechce, ale když vidím ostatní, jak makají, snáze se donutím.

Podle mě si to děláme sami, aplikace za to až tak nemůže, my uživatelé občas ztrácíme míru. Ale není všechno jen negativní, na každou stížnost na adresu Stravy jsem našel i její prospěšnou vlastnost, záleží jen na konkrétním sportovci, co a jak dělá. Často čerpám z vlastních zkušeností, na závěr se přiznám, ve kterých bodech jsem byl i já někdy vinen.

Se psem a na procházce

Pokud vycházím z předpokladu, že každý chce mít na své Stravě přátele a sledovatele, aby si mohl užívat podporu online komunity, pak bych to nepřeháněl se zapisováním aktivit. Speciálně mám na mysli procházky po městě nebo venčení psa, které jsou sice nějakou formou pohybu, ale jejich význam pro vaše publikum bude asi sporný. Končí to většinou tak, že pro váš čtvrtý záznam v jednom dni vašemu sledovateli uteče pěkná jízda někoho jiného, která jej mohla například inspirovat.


Pokud má někdo Stravu jen sám pro sebe a taková statistika ho motivuje do další práce, pak v tom problém nevidím, já bych se sice spokojil s nějakou formou automatického záznamu pomocí smart hodinek, ale každý jsme jiný. Řešením může být i skrývání jízd, snažím se nespamovat kamarády a rozjíždění před závodem nebo přesun na start si dávám ve viditelnosti „Only You“.

Záměrně začínám s něčím jiným, než jsou korunky KOM a jiná „stravácká” klasika, to už většina z nás tuší, o čem bude řeč.

Inspirace a motivace

Na mě Strava nejpozitivněji působí v tom, že výjezdy cyklistů a cyklistek, které tam sleduji, mě inspirují. Občas se ani mně na bike nechce, ale když vidím ostatní, jak makají, tak se snáze donutí. Rád si prohlédnu i údaje z jízdy u soupeřů a parťáků, podívám se na watty nebo srovnám čas v segmentech. Pokud jsem horší, mám chuť makat ještě víc a když je to opačně, vidím, že trénink funguje. A to je pro mě opět dobrý impuls do ježdění.

KOM jako motivace i prokletí

Osobně mám raději odznak PR (Personal Record) než KOM (King Of Mountain), neboť přesně vím, jak jsem v měřeném úseku zajel své pokusy. Zda jsem byl sám, ve skupině, během závodu, nebo mi foukal do zadku uragán. Při pokusu o KOM tyto informace chybí, snadno se může stát, že nejlepší doby nebylo dosaženo fér. Nechci rozebírat, co je a co není OK, na to může být názor různý, ale jízda za autem nebo na e-biku je jistě za hranicí pro všechny.

Pokud bych se i rozjížděl před závodem za skútrem nebo si zapomněl přepnout jízdu z klasiky na e-bike, dodatečně bych jízdu skryl nebo změnil. A pokud tak druhý cyklista neudělal, trápit se nad tím nemá cenu.

Extra chuť díky výzvě

Na Stravě nacházím spoustu inspirace a podle jízd druhých se snažím plánovat své objevovací tréninky.

Na začátku měsíce nabízí Strava různé výzvy, třeba ujet určitou vzdálenost nebo dosáhnout jiného předem definovaného cíle. Přiznám se, já jsem toto zkoušel v poslední době jen jednou (Rapha 500), motivaci nacházím stále hlavně v závodění. Ale příjemně mě překvapila přítelkyně, která tyto výzvy sleduje a nejednou jsme vyráželi ven s tím, že jí chybí nějaký počet kilometrů do splnění.

Dobrovolné riziko

Strava je jen nástroj a my, uživatelé, se rozhodujeme, jak jej budeme používat. Dokonce máme úplnou svobodu i v tom, co se rozhodneme označit za sledovaný segment, od toho se odvíjejí získané KOM-y. Příkladem špatného používání jsou segmenty vytvořené v nebezpečných sjezdech a na místech, kde je bikování zcela zakázáno nebo riskantní kvůli provozu.

Sám nevím, zda by v těchto případech bylo užitečnější apelovat na to, aby se takové segmenty nevytvářely, nebo poukazovat na hloupost honění rekordů v nich. Zda je třeba důvěřovat v lidský úsudek a nepředstavovat si hned Darwinovy ceny.

Nové cestičky

Při ježdění mám rád pestrost, a proto se stále snažím objevovat nové cesty a cestičky. Úplně nový rozměr to u mě nabralo s gravelem, už nejsem limitován jen na asfaltovou infrastrukturu. Na Stravě nacházím spoustu inspirace a podle jízd druhých se snažím plánovat své objevovací tréninky. Máte-li předplatné, myslím, že se dají cizí GPX i stahovat.

Výmluvy a věčná smůla

Spojení výzvy a zajímavé slevy je další způsob, jak o sobě dávají některé značky vědět.

Ze sdílení jízd bychom neměli mít stres, pokud se nějaký trénink nebo závod nezdařil, není třeba k jízdě vypisovat vysvětlení, často vypadají jako výmluvy. Většina z nás má cyklistiku jako koníček a zábavu, tak je lepší brát věci s nadhledem. I když na druhé straně, někdy to bývá docela zábava, číst elaboráty některých jednotlivců, často jim nechybí literární nadání. Pokud to je myšleno i jako pobavení pro druhé, tak to beru.

I oči se pokochají

Z kategorie motivace vnímám i to, jak se většina uživatelů Stravy rozjela s přidáváním fotek a videí. Záběry mě inspirují k návštěvě nových nebo změněných míst, nebo si jen jednoduše užívám hezké záběry. Některé na Stravě sleduji jen kvůli tomuto, jejich způsob ježdění mi mé obzory sice neposouvá, ale jejich šikovnost s mobilem nebo fotoaparátem mi to bohatě vynahrazuje.

A zase ty diskuse

Cyklistům, kteří nejezdí na závody, se asi často nestává, že by se někdo chytil v komentářích pod jízdou, ale my, závodníci, se s tím občas setkáme. Bývají to "vysvětlovačky" o tom, kdo netáhl nebo házel vlny, nebo někoho "zavřel" na krajnici. Víte, co nejhoršího můžete udělat týmovému parťákovi? Dotahovat mu soupeře, když se on snaží dostat do úniku.

Ale opět vyslovím domněnku z úvodu, že Strava je na tom zásadně lépe než jiné sociální sítě, možná jsme sofistikovanější díky sportu. Dávalo by to smysl, neboť i diskuse na webu MTBIKER je kulturnější, než pod běžným novinovým portálem. Teď, když jsem vás takto pochválil, jsem zvědavý, co bude pod tímto článkem.

Kluby a slevy

Věděli jste, že i MTBIKER má založen Strava club? I takhle se mohou cyklisté sdružovat, pěkně se tam dá informovat o komunitních akcích, jako jsou klasické nebo trenažérové jízdy.

Spojení výzvy a zajímavé slevy je další způsob, jak o sobě dávají některé značky, přijde mi to jako fajn nápad, že takhle motivují své fanoušky do dalšího pohybu. Navrhnu v MTBIKER, že za najetý kilometr bude sleva jeden cent A už počítáte.


Mě používání Stravy stále baví, překvapen jsem, že ani neplatící uživatelé nejsou zavaleni reklamou, jak se to děje jinde. A asi i proto jsou ve ztrátě. Na druhé straně, bylo by těžké si zvykat na jiné prostředí, kdyby se to na Stravě nějak pokazilo. Já si alespoň jako pojistku automaticky přesdílím jízdy do Výjezdů.

A když jsem na úvod vzpomínal, že kdo je bez viny, ať hodí kamenem, tak já nejsem výjimka. I já jsem zakládal nesmyslné segmenty, riskoval ve sjezdu kvůli KOMu nebo nahlašoval jízdy, když jsem věděl, že byly za autem. Ale to bylo už dávno, i za cenu vlastních chyb jsem už rozumnější.


Pro zajímavost jsem se podíval statistiky, i to je výhoda aplikace. Na Stravě jsem od roku 2014, mám tam 2 303 jízd, asi 128 000 km a 1 200 000 výškových metrů (16. 10. 2023). Sportem jsem strávil 4543 hodin, což je jen hodina denně. A pak že cyklistika je časově náročný sport.