Desatero ohleduplného cyklisty – chovejme se jako lidé

Pro každého cyklistu je samozřejmostí něco jiného. Pro někoho helma, pro dalšího SPD pedály, pro jiného oholené nohy, pro mnohé třeba zastávka na pivo… Pro všechny by mělo být ale samozřejmostí se na silnicích chovat ohleduplně a dodržovat nejen pravidla silničního provozu, ale i jakousi etiketu.

1. Neporušujme pravidla

Dodržujme pravidla silničního provozu a jezděme tak, abychom co nejméně omezovali ostatní účastníky. Zbytečně nekličkujme, signalizujme odbočování, a když to jde, snažme se neomezovat provoz.
Zvlášť když nás jede víc pohromadě, chce to myslet i na to, že když čelo skupiny projede semafor na oranžovou, zbytek už to stihnout nemusí. Totéž platí o křižovatkách, kde je třeba dát přednost.

2. Hlasme si díry a překážky

Je-li to jen trochu možné, upozorňujme cyklisty jedoucí za sebou na překážky, které objíždíme – kanály, zaparkovaná auta, přejetá zvířata, chodce, koleje, větve…

3. Ne každý stojí o „přívěs“

Koho by nesvádělo pokusit se dojet cyklistu jedoucího před vámi? Měli byste si ale předem rozmyslet, s jakým úmyslem ho dojíždíte. Chcete-li ho předjet, je vše v pořádku, pokud na to tedy máte a nedojdou vám síly, jakmile si pohladíte ego. Máte-li ale v úmyslu se za ním svézt, je namístě se zeptat, jestli mu to nebude vadit. Nejen proto, že je to slušnost, ale i proto, aby věděl, že za sebou někoho má. A kdo ví, třeba je to samotář, který o společnost nestojí a na kolo utíká před svou početnou rodinou…

4. Neoslňujme světly

Všeho s mírou. To platí i o světlech. Mějme je na silnicích nastavena tak, abychom něco viděli nejen my, ale i protijedoucí řidiči. Není to jen o vhodné intenzitě svícení, ale i o příslušném sklonu. Nezapomínejme, že řidič, kterého oslníme, je potenciálně nebezpečný i pro nás.
Co se týče světel, buďme ohleduplní nejen vůči protijedoucím, ale i vůči těm, kdo jedou s námi. Například Radar od Garmina je výborná věc, dokud ovšem nemusíme několik hodin potmě zírat do jeho blikacího módu. Mysleme na to a své Radary přepněme do režimu „peloton“, případně jsme-li si jisti, že se naše skupinka udrží pohromadě, nechme blikat jen toho vzadu. Sladit to chce samozřejmě i přední světla – když někomu naperete 1000 lm na záda, díru mu do bundy snad nevypálíte, ale uvidí před sebou akorát svůj stín, což není zrovna žádoucí.
A co už není žádoucí vůbec, je ježdění potmě bez světel. Nebuďme ninjové.

5. Odpadky patří do košů či kapes

A to nejen v „chákáóčku“, ale kdekoliv. Jestli se vám nechce zastavovat na vyhazování obalu od tyčinky do popelnice, prostě si ho šoupněte zpátky do kapsy, taková zátěž to zas není. Nebo vozte banány, jejichž slupky příroda vstřebá.

6. Nestrašme chodce

I když se pěší někdy chovají na cyklostezkách, jako by jim patřily, není dobrá strategie je při objíždění co nejvíc vyděsit, aby už si příště dali pozor. Když se vás chodec lekne, může nevědomky udělat pohyb, který nebudete čekat ani vy. V některých chvílích je prostě lepší zatnout zuby a zanadávat si pro sebe.

7. Zdravme ostatní cyklisty

Máme různá kola, jezdíme různě rychle, oblékáme různě drahé hadříky. Ale všechny nás spojuje láska ke sportu, zejména k cyklistice. Že jsme „lepší“, si dokazujme v kopcích, a ne tím, že nepozdravíme „strejdu“ na trekovém kole jen proto, že jede 20 km/h. Naopak to, že na něj nějaký z jeho pohledu profík mávne, pro něj může být nezapomenutelný zážitek říkající, že byl přijat mezi cyklisty, a motivace jezdit víc. A kdo ví, třeba vás příští rok v nějakém kopci předjede.

8. Pomáhejme si navzájem

Vidíte u silnice cyklistu s předním kolem či pumpičkou v ruce? Pokud zrovna nespěcháte do práce, je vhodné se zeptat, jestli nepotřebuje vaši pomoc. Samozřejmostí je zastavit u cyklisty, který evidentně z kola spadl.

9. Buďme soběstační

Náhradní duše, multiklíč ani pumpička nejsou zbytečnou zátěží. Nikdy nevíte, kdy se budou hodit. Nebo chcete být tím „zoufalcem“ z předchozího odstavce a spoléhat na pomoc ostatních?

10. Nezávoďme v provozu

I v České republice se občas najdou krásné rovné silnice s hladkým asfaltem, které svádí k rychlé jízdě. Nezapomínejte ale na to, že na silnici nejste sami a ne každý řidič čeká, že cyklista jede z kopce osmdesát. Zvlášť v nepřehledných úsecích je namístě rychlost přizpůsobit. I za tu cenu, že tam ten KOM prostě neuděláte. Dvojnásob to platí o cyklostezkách, kde se pohybují bruslaři, chodci, rodiny s dětmi a pejsky. Nemusíte být přece nejrychlejší za každou cenu.

A jak se chováte na silnici vy? Dodržujete všechny předpisy, nebo občas něco porušíte? Zlepšilo se chování řidičů po zavedení povinného bočního odstupu? Máte nějaký tip, jak přežít na přeplněné sdílené stezce pro pěší a cyklisty?