Zdroj: Kokorin

Kokořínsko a jeho skalní věže a stěny jsou poznamenány staletími lidské činnosti. Člověk pískovec používal jako dostupný stavební materiál a kromě svých obydlí z něj tvořil drobná sakrální díla. Pojďme projet ty méně známé části Kokořínska a objevit stopy práce našich předků.

Když se řekne Kokořín, většina lidí si vybaví známý stejnojmenný hrad, Kokořínské pokličky, případně Čertovy hlavy. Znalci Cimrmana si ještě možná vybaví hru Dobytí severního pólu. Pojďme se vydat mezi dvě hlavní údolí – mezi údolí Pšovky a Liběchovky.

Start(y)

Nabízí se dvě místa startu, buď vyrazit z parkoviště u obecního úřadu v Dolní Zimoři, která je dobře dostupná od Mělníka, nebo si ušetřit nějaké ty kilometry na kole a zaparkovat na parkovišti v Truskavenském dole nedaleko jeskyně Klemperka.
Já jsem si vybral delší variantu i proto, že jsem se do Zimořského dolu chtěl podívat. Věděl jsem, že se jedná o asfaltovou cyklostezku s horším asfaltem, kam je zákaz vjezdu autům. To se mi potvrdilo a potvrdilo se mi také, že asfalt je to možná starší než já, což mu na kvalitě nepřidalo. Zimořský důl se mění v Truskavenský a dovede mě až ke zmíněnému parkovišti u jeskyně Klemperka.

Parametry trasy:

  • Určení: lehké XC a možno i gravel kromě sjezdu z Nedvězí
  • Náročnost: lehký terén pro XC
  • Kdy jet: Sucho a dobrá viditelnost je ideální.
  • Povrch: 30 % terén; 40 % polní, lesní cesty; 30 % asfalt.
  • Délka trasy: 47 km
  • Převýšení: 900 m
  • Trasa na Mapy.cz

Jeskyně Klemperka, Rozbořenka a skalní byty

Dále budeme pokračovat po žluté turistické značce a hned kousek za ústím Šemanovického dolu na levé straně zastavíme u uměle vytvořeného systému chodeb a místností, u jeskyně Klemperka. Do samotné jeskyně se dá vyšplhat po žebříku nebo skalních stupech na římsu zhruba ve výšce 4 metrů. Z ní pak vedou schodiště do několika podzemních (v tomhle případě spíše skalních) místností. Můžete tu potkat zimující vrápence a občas nocující trampy.

Klemperka je naživo docela rozsáhlá. Jen ten drobný žebřík šplhá určitě 4 metry nad zem.
Pohled ze skalních bytů přes údolí na Klemperku.Kromě trampů nocují na Klemperce i vrápenci.

Naproti Klemperce mírně severněji v údolí jsou pozůstatky skalních bytů. Další uměle vytesané jeskynní místnosti jsou zhruba o 700 m severněji po naší trase po levé straně a nesou jméno Rozbořenka. Ty budeme míjet po široké cestě, která je bohužel i po menších deštích rozbahněná v důsledku častých přesunů lesní techniky, jak se ostatně ukázalo i v mém případě, kdy největší porce bahna byla právě na tomto úseku.

Skalní mostek uprostřed lesů na cestě, která dnes už nikam nevede.
Pokračujeme dál na sever, kdy žlutá turistická odbočí a my dále pokračujeme dolem až na rozcestí, kde se vydáme vpravo po červené naučné značce po užší stezce do kopce směrem na Jestřebice. Těsně před vrcholem, kdy už vidíme první domy Jestřebic, odbočíme vlevo téměř o 180 stupňů a po pár desítkách metrů dojedeme ke kamennému mostku z roku 1852. Sloužil kdysi pro povozy jedoucí na dnes již zaniklá pole a louky nad Šemanovickým dolem. Dnes působí v lese zvláštně romanticky a opuštěně.

Kamenný stůl

Od mostku se vrátíme na naučnou značku a pokračujeme do Jestřebic a po asfaltu směrem na Dobřeň. V polovině cesty u lesa, ve kterém je vlevo vidět hájenka, doleva po poli a pak lesem sjedeme ke skalnímu stolu. Ten nechal vtesat do skalní věže majitel hradu Kokořín hrabě Špaček a sloužil pro posezení a občerstvení panstva při vyjížďkách na koni. I dnes se tady velice příjemně sedí, a zvlášť když vás jede víc, skupinka pěkně vytvoří bajkery kulatého stolu. Pokud jste se dostatečně občerstvili a poseděli, vyrazíme zpět na silnici a po ní dál na sever do Dobřeně. V sezóně je zde na návsi otevřená stylová hospoda Na Dobřeni v pěkné roubence.

Kamenný stůl bohužel bez kouzelného ubrousku.Zato v Dobřeni by se v sezóně najíst a napít dalo.

Vodárna Dražejov

My ale pokračujeme dál po asfaltu přes Střezivojice, před kterými se na asfaltku napojí modrá turistická značka, po které budeme pokračovat dál. Za Střezivojicemi po ní odbočíme z asfaltu vlevo a po polní a lesní cestě dojedeme k Rozcestí u Dražejova. Zde si uděláme malou odbočku směrem na sever po rozbité asfaltce na Dražejov. Po pravé straně se nachází docela zachovalá a architektonicky zajímavá vodárna vystavěná za první republiky. Z hrany lesa u ní je pěkně vidět samotná skalní ves Dražejov, a pokud máte štěstí na dobrou viditelnost, pak i severní panorama Kokořínska s kopci Bernštejn, Beškov a za nimi v dálce Ralsko a Ještěd. Na poli mezi vámi a Dražejovem je vidět i zrekonstruovaná kaplička a hřbitov. Zajděte se podívat. Česká jména tam nenajdete.

Vodárna Dražejov. Tehdy se tu mluvilo německy.Hřbitov v Dražejově je nově zrekonstruovaný.

Kamenné růže

Od vodárny se vrátíme zpět na rozcestí a pokračujeme po rozbitém asfaltu směrem na Nedvězí. Zhruba po 180 metrech od rozcestí odbočíme vlevo na lesní cestu a po ní po 700 metrech dojedeme na louku se jménem Beránkovo pole. Dříve tu stála na jihovýchodním cípu usedlost a jsou po ní patrné stopy. Nás ale zajímá vrcholek na jihozápadním cípu, kde se v lese ukrývají kamenné růže. Vede k nim neznatelná cesta zhruba od posedu. Pokud najdete úplný vrchol kopce, tak jsou zhruba 30 až 50 metrů v jihozápadním směru. Málokde jsou tak krásně tvarované železité inkrustace v pískovci jako zrovna zde.

Není to živé?Kamenné růže všech tvarů.

Řipská vyhlídka

Z Beránkova pole se vrátíme stejnou cestou skoro až na asfalt. V poslední třetině vzdálenosti zpět k asfaltce odbočíme vlevo a bývalou vozovou cestou, jejíž stopy jsou v pískovci jasně patrné, dojedeme na Řipskou vyhlídku. Zde, pokud není vysloveně špatná viditelnost, zahlédneme siluetu Řípu v korunách borovic. Jen kousek dole pod pískovou plošinou je patrná ve skále rýha – trakařová cesta. Mezi Beránkovým polem a Nedvězí panoval kdysi čilý ruch. My pokračujeme vozovou cestou částečně zasekanou do skály směrem na Nedvězí. Téměř před tím, než se cesta napojí na asfalt, odbočíme prudce vlevo mezi skály a dojedeme ke skalní kapličce. Od tohoto dobře ukrytého místa pokračujeme dál po cestičce na asfaltovou cestu na Nedvězí. Stoupající slepá asfaltová cesta vinoucí se mezi roubenkami a skalami nás zavede na louky pod vrchem Nedvězí, na který se dostaneme prudkou a ke konci se ještě utahující luční stezkou po červené turistické značce.

Řipská vyhlídka dostála svému jménu.Ve skalním bludišti dobře ukrytá kaplička.

Nedvězí

Samotný holý vrchol nabízí ničím nerušený výhled kolem dokola do celého Kokořínska a vlastně i celých severních a středních Čech. Za dobré viditelnosti spatříte na severovýchodním obzoru Ještěd a před ním Ralsko. Více na východ pak Bezděz a před ním v úbočí kopce v lese vykukuje zámek Houska. Směrem na východ pak je možné spatřit nejvyšší vrchol Kokořínska Vlhošť. Prakticky přesně na západ pak České středohoří a hrad Hazmburk. Jižně pak Prahu a Říp. Dalo by se tak pokračovat ještě dlouho.

Když se vyšplháte nahoru na Nedvězí...... čeká vás zasloužená odměna v podobě skvělého výhledu.

Zkamenělý zámek

Červená turistická bude naším průvodcem i dále, kdy se po ní spustíme kolmo na vrstevnice. Nejdříve po louce, pak mineme několik roubenek a vnoříme se do lesa. Značka zde odbočuje vlevo. Pokud byste pokračovali pár desítek metrů rovně, narazíte na Věž u Nedvězí a u ní ležící symbolický hřbitov horolezců.
Červená nás dál vede prudkým, místy celkem technickým sjezdem do rokle pod Panenský hřeben. Na něj se dostaneme výjezdem po makadamu a budeme pokračovat po lesní asfaltce stále po červené. Z asfaltu záhy odbočíme vpravo, ale červenou neopustíme a budeme ji následovat až na Rač – vyhlídku. Tady se ze skalní stěny vysoko nad korunami stromů nabízí divoká vyhlídka nejen na Račský hřeben s jeho skalními stěnami a věžemi a údolí Liběchovky, ale i na České středohoří. Západy slunce odtud vypadají nádherně.

Pohled z Račské vyhlídky směrem na Vlhošť.Pohled z Račského hřebenu z jedné ze skalních plošin.

Opevnění z 1. republiky a Nové Osinalice

Z vyhlídky se vrátíme po červené turistické zpět na rozcestí Rač a odtud budeme pokračovat na jih po zelené. Přejedeme Osinalické sedlo (pokud vám dochází voda, sjeďte ke studánce do Osinalic a napojte se na trasu v Dolní Vidimi) a pokračujeme mírně do kopce dále po hřebeni. Míjíme po pravé straně pěkně zachovalé prvorepublikové opevnění – řopíky. Jsou bezpečně přístupné, takže pokud máte chuť, podívejte se dovnitř. Projedeme pěknou památkově chráněnou vískou Nové Osinalice plnou zachovalých roubenek. Po asfaltu pak sjedeme do Vidimského dolu a dojedeme k prvním domům v Dolní Vidimi.

Dolní a Horní Vidim

Hned před prvním domem se můžete vpravo od cesty podívat na dobře zachovalou výklenkovou kapli vtesanou do masivního pískovcového bloku. Přímo od ní pak pokračujeme po modré značce do kopce kolem Starého zámku – dostupný obtížně po skalních stupech a kolem jeskyní a skalních sklepů, které jsou naopak dostupné zcela bez problémů. Turistická značka nás pak zavede až do Vidimi, která nás uvítá pohledem na historický vodojem a zámek Vidim. Za zámkem se nacházejí zbytky skalních lávek – atrakce panstva, které mohlo z anglického parku za zámkem procházet bezpečně po skalních věžích, kolem umělého vodopádu a božích muk do umělé jeskyně. Kdysi jsem lávky procházel, ale dnes už bych si netroufl a ani vám testovat jejich stav nedoporučuji. Navíc jediná rozumná cesta k nim vede z návsi přes bránu statku.

Historický vodojem a zámek v Horní Vidimi.Pohled na historické chalupy v Dolní Vidimi.

Na návsi se naskýtá dost neutěšený pohled na ruiny kdysi krásných budov, ale my pokračujeme po zelené turistické do Dolní Vidimi. Cestou se nabízí několik pohledů na vidimské roubenky vtěsnané jedna vedle druhé do údolí, krčící se pod skalními věžemi. Vyplatí se občas zastavit a rozhlédnout se. Některé domy jsou více než 150 let staré.

Šemanovice

Dolní Vidim opustíme po žluté značce směrem na jih a napojíme se na modrou. Dolem a úvozovou cestou pak postupně vystoupáme na asfaltovou cestu vedoucí na Dobřeň. Na ní se dáme vlevo a pojedeme pěkným modřínovým lesem směrem na sever na Dobřeň. Zleva se napojí hlavní cesta z Vidimi a po 150 metrech spatříme po levé straně do skály vtesaný reliéf ukřižování Krista. Krásně propracovaný a zachovalý provází poutníky už jistě dlouhou dobu.

Propracovaný reliéf Ježíše Krista přímo u cesty.
Pokračujeme na sever a asfalt nás po 70 metrech dovede na rozcestí, kde se dáme vpravo po cyklostezce dolů do dlouhého a nám již známého Šemanovického dolu. Z něj pak vystupuje několik prudkých cest směrem na Šemanovice. Já vybírám prudkou, ale stále ještě dobře sjízdnou zelenou naučnou, která nás mezi skalami i po skalách dovede až do Šemanovic. Stavte se tu v semaforské Nostalgické myši, v restauraci, která dýchá kulturou spjatou nejen s Ondřejem Suchým, ale i Salonem Cimrman.

Historická hasičská zbrojnice v Šemanovicích.Boží prsty nad lesy v Kokoříně.

Kudy zpět?

Z Šemanovic se nabízí mnoho sjezdů po starých stezkách mezi domy směrem zpět do stejnojmenného dolu. Já ale mířím po asfaltu na Sitné, podívat se na další vesnickou památkovou zónu s roubenkami. Po žluté turistické pak sjíždím nenáročným, ale pěkným sjezdem zpět do Zimořského dolu. Do cíle to mám, co by kamenem dohodil, a tak bilancuji. Počasí mi sice dnes nepřálo a většinu dne bylo zataženo a bláto mám až za ušima, ale na vyhlídkách mi vysvitlo slunce a silný vítr zaručil skvělou viditelnost. Právě za dobré viditelnosti doporučuji vyrazit na tento okruh. Bonusem bude, pokud budete mít sucho. Davy lidí tu naštěstí nepotkáte ani v létě. I když jsem nakonec schytal i sněhovou přeháňku s krupičkami ledu, dojíždím spokojený a věřím, že pokud máte rádi vyhlídky, historii a trochu romantiky, budete spokojení i vy.

[Úvodní foto: Kokorin]

report_problem Našel (našla) jsi v textu chybu?
clear
Proč se Ti článek nelíbí?
Odeslat zpětnou vazbu
Formulář se odesílá

Komentáře

Momentálně se tu nenacházejí žádné komentáře

Abys viděl(a) celou diskusi, musíš být přihlášený/á.
Formulář se odesílá
Přidej komentář
Formulář se odesílá

Podobné články

Video: Krajem Hastrmana na okřešické traily

Video: Krajem Hastrmana na okřešické traily

Jestli se vám líbil můj průvodce krajem Hastrmana kolem Holan, pojďte se se mnou projet jedním z posledních slunečných dnů letošního podzimu.
Mini bikepacking na ostrově Utö

Mini bikepacking na ostrově Utö

Brázdění štěrkových cest na ostrovech v Baltském moři představuje snad to nejpříjemnější, co může Švédsko cyklistům ze světa nabídnout.
Tip na výlet: Prajzskou kolem dokola

Tip na výlet: Prajzskou kolem dokola

Prajzská. Zvláštní a pro přespolní těžko uchopitelné slovo, jehož přesný význam znají snad jen obyvatelé Moravskoslezského kraje. Nicméně oblast Prajzské dokáže nabídnout skvělé podmínky pro nenáročnou cyklistiku, jak si ukážeme v dnešním článku.
keyboard_arrow_up