Blinduro 500+ očima závodníka

Blinduro, závod, který je co do počtu závodníků největší enduro akcí u nás. Přidanou hodnotou je, že se jedná o dvoudenní závod, kde dopředu nevíte, co vás čeká a jak RZ (rychlostní zkoušky pozn. redakce) vypadají. Jak dopadl letošní ročník, jaké byly tentokrát RZ a kdo vyhrál?

Blinduro 500+ se mělo tradičně konat již z jara, ale to se tento rok opět nepodařilo kvůli vládním opatřením, a tak byl závod přesunut na předposlední víkend v červnu. Jedná se již o pátý ročník, který se v Lipně nad Vltavou koná a pro mě je to třetí ročník, který závodím, když jeden z předchozích jsem pomáhal s předjezdcováním a pípáním. Závod měl již podruhé svoje zázemí v kempu Modřín, který je ideálním místem pro kempování s veškerým zázemím.


První den

Jsem přihlášen do skupiny B, což znamená, že startuji v 10:10. Ráno skočit pro registraci, pozdravit všechny kamarády a hurá na start. Nervozita se nekoná, naštěstí vím, že o nic nejedu, maximálně o závod mezi kamarády, přední příčky určitě necháme jiným. Čas startu se blíží, teplota stoupá, a tak se s nepříliš velkým nadšením oblíkám do páteřáku a kolenních chráničů, což jsou chrániče, které jsou včetně helmy povinné a hurá na start, před kterým si ještě musíme vyzvednout čip. Na Blinduru už můžeme také najít průjezdové měření, a tak se ukončilo hádání, že pípač pomalu přiběhl a odpípnul závodníka, hurá!


Po startu není nač čekat, spolu s přítelkyní po chvíli trháme skupinu a jedeme svižně na první RZ, v cíli na nás čeká dcerka s babičkou a my máme jen omezený časový limit mezi krmením. Po příjezdu na kopec zjišťuji, že ještě nikdo nejel, a tak, jako snad každý rok, co jedu, startuju úplně první. První trail se zčásti kdysi už jel a něco si z něj i vybavuji, ale spíše se jede po novém, nevyjetém povrchu, který není moc čitelný a pěkně to klouže. I tak z toho mám po projetí cílem docela dobrý pocit a čekám, až přijede přítelkyně, abychom mohli pokračovat dál.


Rychlostní zkoušky v prvním dnu jsou si dost podobné a spíše kratší než delší. Následující dva traily byly skoro jak přes kopírák, měkká nevyjetá hrabanka, která moc nepodržela, a bylo poměrně nečitelné, kudy se má vůbec jet. Musíte sledovat pásky a vlaječky, přičemž nemáte před sebou vyjetou žádnou stopu, která by vás vedla. Dnes rozhodně byla nevýhoda jet první, pokud vám šlo o čas. Mně o něj až tak moc nejde, a tak si užívám panenského charakteru tratí.


Po třetí rychlostní zkoušce nás čeká občerstvovací stanice, kde doplňujeme vodu, dáváme něco k snědku a pokračujeme dále na poslední trail tohoto dne. Jedeme příjemným stoupáním po štěrkové cestě a za přibližně 20 minut už jsme na startu. Začátek této rychlostní zkoušky už se také v minulých letech jel, zato spodek byl úplně nový a opět načechraná hrabanka, nastražené pařezy a úsměv na tváři! Dole se potkáváme s Michalem Prokopů, který jako minulý rok haní můj rychlý styl projetí celého závodu a stěžuje si, že sotva stačí zatloukat cílový snímač a ať zítra jedeme pomaleji. Dobře no! Zpět do cíle už se vracíme po cyklostezce kolem Lipna. Celý okruh čítal 22 kilometrů a převýšení 559 metrů.


Den druhý

Následující den byl, co se týče rychlostních zkoušek, mnohem zajímavější a náročnější, což jsme se mohli dozvědět už při riders meetingu. Stejně jako den před tím už od rána praží slunce a dnes hlásí opět teploty přes třicet stupňů Celsia. V neděli startujeme o hodinu dříve, a tak se těšíme, že se tomu největšímu horku aspoň zčásti vyhneme.


Po startu opět nasazujeme lehce ostřejší tempo, než je na enduro závodech zvykem, ale dnes jedeme ve velké skupině až do startu první RZ. Ta je úplně nová, ale dnes už se lidi z první skupiny trochu osmělili, a tak nestartuju úplně první. Také lehce taktizuju, abych viděl trať před sebou a mohl jet trochu rychleji, neboť mě a kamaráda Boba dělí pouze jedna vteřina! Abych řekl pravdu, očekával jsem, že první trail bude o dost kratší, o to bylo větší překvapení, že byl poměrně dlouhý a dobře čitelný. Občas na trati číhají volné kameny nebo nějaký brdek, který chce přehoupnout a udržet rychlost. Velkým specifikem Blindura je množství odkloněných zatáček, které je třeba umět projet. I přes dlouhý, více než minutový rozestup mezi mnou a závodnicí přede mnou, ji dojíždím někde za půlkou, ale hned uhýbá, já děkuju a držím plnej, pár zatáček a jsem dole, tohle bylo super, díky!


Po dojetí kamarádů pokračujeme na druhou RZ tohoto dne, kde nás dle očekávání čeká poměrně dlouhý přejezd a také výjezd. Naštěstí jsme ještě plni sil, a tak ve výjezdu předjíždím úplně všechny, co byli přede mnou, a přijíždím ke druhé trati jako první. Ovšem v rámci taktizování a vydýchání se nechávám jet před sebou 3 předjezdce, aby mi to trochu projeli. Tato rychlostní zkouška je opět úplně nová a nikdy se nejela. Začíná nekompromisně úzkým průjezdem mezi stromy a kameny, přehoupne se do prudkého svahu, který je místy odkloněný. Nechybí prudké switch backy a ani menší dropy z kamenů a skalek, tady se pár lidí potrápí. Já jedu spíš na požitek než rychlost, ale i tak mám z toho velkou radost.


Dáváme si pět a míříme k občerstvovací stanici tohoto dne. Je opravdu spalující vedro a nemám ani chuť jíst. Vypíjím velké množství vody, plním bidon a beru gel s tušením, že by se mohl hodit. Na další RZ nám Michal připravil krásný traverz lesem po technickém singlu, kolik lidí asi potrápil… Já se naštěstí docela bavil a vše projel bez většího zaváhání. Pak následoval úmorný výjezd přes louky, kde bylo extrémní vedro a nedýchatelno, docela nám to dalo zabrat. Další trať je opět jedna z těch, které se už jely. Tato konkrétně minulý rok a byl to můj nejoblíbenější trail. Tady musím zazářit! Po dostatečném vydýchání za to beru a držím to, co to jde! Střídá se to levá, pravá, kořeny, kameny, tady nadjet zatáčku, odkloněnka, šup do bordelu, držím tempo a daří se. Jediná rychlostní zkouška, co se mi za celé dva dny opravdu povedla a šlo mluvit o závodění, zajel jsem tu 32. nejrychlejší čas, to by snad už šlo.

S dobrým pocitem odvedené práce jedem vstříc poslednímu trailu tohoto závodu. Kdybychom na začátku věděli, co nás čeká, určitě bychom se na Póla ani Prokopa ráno neusmívali. Část, kterou jsme tlačili, přenášeli kola a tak dále, jsme si také moc dobře pamatovali, byla to jedna z minulých RZ, teď jsme ji ale jeli obráceně. Nebudu nadávat, že to bylo přehnaný, za normálních okolností a při síle, se dá tenhle kopec i vyjet až na závěrečnou část, kde bychom potřebovali spíše trialovou motorku. Po ani nevím kolika desítkách minut přicházíme na start, kde startuje kamarád a nadává mi, kde jsem, že ho sem Michal poslal už na jedenáctou, aby mě stihnul, a já přijíždím asi o hodinu a půl později. No, dnes jsme jeli výletně…


Poslední RZ, trail, trať, říkejte tomu, jak chcete, tohoto závodu. Jdeme na to, odkloněný šlapavý traverz, plný brzdy a totální switch back do nuly, to šlo projet líp. Zase rozšlapat a palba střídající lesní cestu plnou kamenů a hrabanku vedle ní. Nejedu ani na hraně, ani úplně pomalu, ale nechci se zválet, kontrolovaně dojíždím do cíle. O dost dřív, než jsem čekal. Oproti výjezdu byla tahle poslední RZ opravdu krátká, s trochou zklamání z posledního trailu míříme zpět do zázemí závodu a je to za námi. V číslech 32 kilometrů a necelých tisíc metrů převýšení.


Blinduro na Lipně opět ukázalo, že je nejen skvělým závodem, ale hlavně akcí, kde potkáte spoustu známých a užijete si i hezké ježdění. Pokud máte strach z toho, zda to na svém kole zvládnete, nebojte se, já závod absolvoval na kole o zdvizích 130/115 milimetrů, a to s úplným přehledem. Viděli jsme tu i jezdce na pevných kolech nebo XC fullech, tenhle závod je skoro pro každého. Velké díky pořadatelům a doufám, že se tu za rok opět sejdeme a užijeme si ježdění na místních kopcích.

Výsledky

Muži

1. Vojta Bláha
2. Maxim Adami
3. František Žilák


Ženy

1. Fejola Nestlerová
2. Pavla Balíková
3. Tereza Prokůpková


Další čtení a zajímavosti:

report_problem Našel (našla) jsi v textu chybu?
mtbiker-komunitaCZ 
clear
Proč se Ti článek nelíbí?
Odeslat zpětnou vazbu
Formulář se odesílá

Komentáře

Momentálně se tu nenacházejí žádné komentáře

Abys viděl(a) celou diskusi, musíš být přihlášený/á.
Formulář se odesílá
Přidej komentář
Formulář se odesílá

Podobné články

Unboxing: Haibike Nduro 6 - mullet do těžkého terénu

Unboxing: Haibike Nduro 6 - mullet do těžkého terénu

Hledáš ebike na ty nejtěžší traily, enduro závody a zdolávání náročného terénu? Možná právě Nduro bude pro tebe to pravé. Jsi zvědavý na výbavu? Čti dál.
BLINDURO 2023: Jaké bylo a který závod byl nejlepší?

BLINDURO 2023: Jaké bylo a který závod byl nejlepší?

Vzhledem k tomu, že jsem loňský rok absolvoval všechny závody série Blinduro (kromě jeho gravel odnože), rozhodl jsem se Vám sepsat zážitky a dojmy z pohledu průměrného hobby jezdce, pohybujícího se na konci první poloviny startovního pole.
Noční stopa Valachy: zázraky na technickém sněhu

Noční stopa Valachy: zázraky na technickém sněhu

V sobotu 3. 2. ve Velkých Karlovicích proběhl první ze série závodů Valachy Tour, ale protože počasí běžkařům rozhodně nepřeje, nebylo to s jeho konáním jen tak…
keyboard_arrow_up