Stadion - meziválečný luxus

Československých meziválečných výrobců jízdních kol s krátkou, ale bohatou historií bylo poměrně dost. Jedním z největších je i značka Stadion, na rozdíl od jiných ale toto jméno přežilo i 2. světovou válku.

Výroba jízdních kol v Rakovníku v Čechách začala v roce 1922 po odkoupení strojírenské dílny na výrobu automobilů Cyclecar Bohumila Pánka společností Stadion, a. s. Ambicí firmy bylo rozběhnout masivní výrobu a prodej nové značky Stadion, a že to myslí opravdu vážně, potvrdila odkoupením zaběhnuté obchodní firmy zakladatele značek Tudor a Tripol Františka Heringa z Rokycan, která zastupovala významné evropské výrobce jako například britskou BSA a rakouskou Zbrojovku. Od Heringa odkoupil Stadion, a. s. i technologie a strojní zařízení na výrobu kol, se kterými původně plánoval rozběhnout vlastní výrobu kol v Rokycanech. S tak dobře vybaveným technickým a obchodním zázemím měl Stadion ideální předpoklady pro úspěšné zahájení výroby a prodeje. A tak se také stalo.

Poměrně výrazné barevné provedení nebylo kolům Stadion cizí

Zpočátku tvořily portfolio jen městské pánské a dámské modely, začátkem 30. let přibyla i polozávodní a závodní kola, dětská kola a speciální pracovní bicykly pro řemeslníky a pouliční prodavače. Výroba byla na vysoké technické úrovni a ve velkém množství, ve 30. letech přibyly do portfolia výrobků i brusle. V roce 1933 se v továrně vyrobilo 100 000 kol a pracovalo v ní 200 zaměstnanců. Kola Stadion si získávala přízeň designovými prvky, jako jsou např. leptané nápisy Stadion na rámu, pestrobarevné lakování, zajímavě designované převodníky a hlavové mufny. Ty jsou poměrně známé i v dnešním sběratelském světě v zahraničí a příznivci podle nich dokážou identifikovat značku Stadion, čehož dosáhlo jen velmi málo meziválečných československých značek kol.



Značka nabízela i různé technické vymoženosti, které v té době v našem regionu nebyly tak úplně běžné. Mezi ně patřila například trojrychlostní přehazovačka Fichtel & Sachs, ocelové čelisťové brzdy Weinmann, trojrychlostní převodovka ve středovém složení od firmy Adler a dvojrychlostní od firmy Wanderer. Jako rarita existovalo pravděpodobně jen na přání zákazníka kolo, které kombinovalo dvojrychlostní převodovku Wanderer a přehazovačku Fichtel & Sachs, čímž získalo v té době nevídaných šest rychlostí. Kola nesla jména Stadion, Stadion Originál, Fit a Fit Speciál a jejich průměrná cena byla 790 Kč. (Úřednický plat byl za 1. republiky kolem 1300 Kč)
V roce 1938 koupila celou továrnu Československá Zbrojovka Brno, která v následujícím roce vlivem přicházející války utlumuje výrobu kol, místo nich v továrně vyrábí pušky, dělostřelecké nábojnice a kulomety. Výroba se obnovila až po válce v roce 1946 a po dvou letech došlo k jejímu znárodnění. Od roku 1949 se závod osamostatnil od zbrojovky a pokračoval ve výrobě kol pod názvem Velo-Stadion Rakovník. Jejich produkce v těch dobách tvořila největší podíl v exportu československých kol, která se vyvážela do 70 zemí světa. V té době v továrně každou minutu vzniklo jedno kolo.



Rostoucí poptávka po malých motorkách do 50 kubíků vedla k rozhodnutí zařadit je do výroby i ve Stadionu. V roce 1956 byl představen prototyp s motorem Fichtel & Sachs (odtud lidový název “fichtl”). Závod v Rakovníku přešel pod podnik Motor České Budějovice a v roce 1957 zahájil výrobu mopedů S11, později S22, S23 a upravený plochodrážní S26. Stadion měl i svůj závodní tým a organizoval závody. Začátkem 60. let se tam vyráběly i zdravotnické pomůcky pod názvem Chirana a od poloviny 60. let i klimatizační zařízení pro všechny typy motorových vozidel. Od té doby už se výroba kol do rakovnické továrny nikdy nevrátila a značka Stadion tak zůstala už jen pro sběratele historických kol a motorek.

Text a foto Andrej Fortis - noelgabriel
Překlad a korekce - Tomáš Vitvar - jecnak

Další čtení a zajímavosti:



Komentáře

Pro napsání příspěvku se prosím přihlaste nebo zaregistrujte.
Smazaný účet
Smazaný účet

26.5.21 19:49

To prvni kolo vypada jako gravel kolo dnes se vsim vsudy :-) Krasa!

Reagovat
jecnak
jecnak

23.5.21 13:26

Mimochodem, mrkněte do galerie, kde je spousta krásných fotek, co na B-F nikdy nebyly.

Reagovat
Hroch obojzhivelnyj
Hroch obojzhivelnyj

23.5.21 11:34

Ono je to slozitejsi a jiste je tam motivace krome vylehceni i zjednodusit vyrobu. Ctyrhran se vratil v dobe kdy se (drazsi) zavodni kliky zacaly delat z hlinikovych slitin- moc mekke na klinky, ale v lowendu s ocelovymi klikami zustaly i na zapade. Ten system osy se sroubovacimi miskami a integrovanymi konusovymi drahami na ose ale zustaly i na high end produkci az do nastupu zapozdrenych lozisek. Loziskove misky a osy jsou genialne jednoduche, ale potrebujes vic kvalitniho materialu. Ten system se sroubovacimi konusy na ose byl sice velmi odolny, ale zas tezky a slozity (a tam byly osy soustruzene z obyc oceli, ne u integrovanych, tam je to fakt vzdycky kovane). BTW principialni obdobu tohohle stredoveho systemu s konusy dneska pouziva Campa/Fulcrum v nabojicvh na high end produkci.

BTW mel jsem doma predvalecne kolo CZ, ktere melo klinkovou osu s prumyslovymi lozisky.

Reagovat
Jakobo
Jakobo

23.5.21 11:05

Osy na klinky se zacly vyrabet pro zjednoduseni vyroby a snizeni nakladu. Stocit na soustruhu/brusce a vypilovat drazky. Stejne tak kliky, kde stacilo vyvrtat 2 diry. Na zapade velice zahy presli na 4hran casto duty, kdy u nas frcely na plne kule klinky jeste na konci 80. let.

Ty prvni osy na klinky mely jeste sroubovaci konusy s vetsi delkou loziskove drahy, pozdeji uz byla draha nedilnou soucasti osy. Osu na klinky jsem nenavidel.

Reagovat
Hroch obojzhivelnyj
Hroch obojzhivelnyj

23.5.21 10:40

Film vyroby ve Stadionu v roce 1929, to nebyla mala dilnicka: https://www.youtube.com/watch?….

Stadion vyrabel sportovni kola i treba pro retezec obchodnich domu Brouk a Babka, mam fotku katalogu ale neumim ji sem vlozit, znacka byla Super Sport.

Ale nebyla to uplne zavodni uroven, to co je tady na fotkach jako Sport. Mel jsem takovy ram jako nadrazku, nez mi to ukradli. Zajimave bylo ze to bylo z velmi uzkych trubek, horni mela prumer jen 22 mm (a jizdne to nebylo nic moc, proti jinym predvalecnym kolum, ale mohlo to byt i trikilovyma kolama z Ukrajiny).

Ad Jakobo, klinkovy stredy se objevily ve 40. a 50. letech na zavodnich kolech, protoze to bylo o hodne lehci nez ten ctyrhran. Ze se to soudruzu rozhodli dat na veskerou produkci a vyrabeli to pak z psiho hovna je vec jina- ale ty osy byly vzdycky kovane, soustruzenou jsem nikdy nevidel.

Reagovat
Jakobo
Jakobo

22.5.21 23:54

Na titulní fotce typický grejvl, sice singlspýd, ale zase už měl beznosičové brašny a dokonce neměl blatníky. To jako hodně předběhlo dobu!

Na těch meziválečných kolech se mi líbí ten systém klik se 4hranem, po válce pak zaúřadoval socialista a řekl já vám dám kvalitu! A aby to bylo ještě víc na ho*** tak se kónuse časem staly nedílnou součástí osy stočené z lešenářské oceli na soustruhu místo kování a kvalita šla velice rychle do…

Mimochodem, ty ta kola jen opucuješ a vyměníš steřelé pláště, nebo třeba i oservisujeřš ten střed?

Reagovat