Kola Manufrance Hirondelle Retro-Direct: Při jízdě do kopce se šlapalo pozadu

Pro někoho možná příliš dlouhý název typu kola je složený ze tří kousků francouzské historie. Ač společně tvoří nedělitelný celek, pojďme si je přiblížit jednotlivě.

Manufrance


Jedná se o zkrácený obchodní název společnosti Manufacture Française d´Armes et Cycles de St. Etienne, což v překladu znamená “Francouzská továrna na výrobu zbraní a kol v St. Etienne”. Společnost vznikla roku 1885 odkoupením starší továrny na výrobu zbraní Etiennem Mimardem a Pierrem Blachonem. Do výroby okamžitě zařadili kola a jako první na světě přinesli model prodeje výrobků prostřednictvím zásilkového katalogu pod názvem La Manu. Kromě zbraní a kol v něm prodávali i široké spektrum produktů pro hobby a domácnost. Ty si ovšem sami nevyráběli, ale nechali si je produkovat subdodavateli a jen je označovali názvem Manufrance.
Výroba kol probíhala v továrnách ve městě St. Etienne, které bylo od konce 19. až do poloviny 20. století považováno za mekku cyklistiky. Že toto označení dostalo oprávněně, dokazuje i fakt, že v dobách největší slávy se tam vyrábělo přes 350 značek kol a cyklistickému světu přinesly místní továrny i velké množství patentů. Manufrance patřilo k největším místním výrobcům, vždyť už v roce 1898 bylo ve výrobě zaměstnáno 1000 lidí a v 50. letech 20. století dokonce 3800. V roce 1937 převzalo vedení společnosti samotné město St. Etienne.

Přední brzda elegantně schovaná za vidlicíBlatník se štítkem výrobce a dírkami pro výplet

Po 2. světové válce byly do výroby zařazeny i motocykly a skútry. V 70. letech ale přišla na evropský trh japonská Honda se čtyřtaktním motorem o objemu 50 ccm, jejíž úspěch tradičním výrobcům dost uškodil. Společnost Manufrance brzy přestala stíhat, jak co se inovací ve výrobě týče, tak v oblasti distribuce výrobků, administrativy a skladového managementu. Začátkem 80. let padla jako pomalý dinosaurus sežraný rychlými predátory.

Hirondelle


Hirondelle je francouzský výraz pro vlaštovku. Jak se takové vlaštovce podařilo uhnízdit v názvu jízdního kola? V roce 1900 vytvořil prefekt policie Louis Lépine funkci “agent na kole”, který měl na starosti noční dohled v pařížských okresech. Účinnost těchto agentů vedla v roce 1901 k vytvoření cyklistických brigád patřících pod policejní sbor. Právě jejich jezdci si vysloužili přezdívku “vlaštovky”, protože za nimi jejich dlouhé pláště při jízdě na kole vlály takovým způsobem, že připomínaly ocas tohoto ptáka.
Myšlenka cyklistických pomocníků policie byla úspěšná, protože byli rychlí a poměrně nenápadní. Každý policista si zakoupil kolo do osobního vlastnictví a policie mu přispívala na jeho provoz a údržbu. Z Paříže se “vlaštovky” později rozšířily do celé Francie a jejich popularita rostla. Až do 60. let byla jejich výhradním dodavatelem kol společnost Manufrance, které se pojmenování “vlaštovka” tak zalíbilo, že ho zakomponovala do názvu značky svých kol. I nadále byly ale označovány písmeny MF, tj. zkratkou názvu továrny Manufrance. V 60. letech už si policisté mohli kupovat kola dle svého výběru a policie jim je pak proplácela. Začátkem 80. let už ale “vlaštovky” nestačily rozsahu silničního provozu, autům ani motorkám a v roce 1984 byly tyto jednotky zrušeny.

Detail přední U-brakeZajímavý cantileverový mechanismus zadní brzdy

Retro-direct


Retro-direct vyvinul francouzský vynálezce Paul de Martin de Viviés (1833 - 1911). První verze se dvěma řetězy byla patentována už v roce 1869, verzi s jedním řetězem od de Viviése si v roce 1903 nechal patentovat výrobce kol Hirondelle.

Jak to funguje?


Řetěz prochází z horní části převodníku k horní části menšího pastorku s volnoběžkou na zadním náboji jako u klasických pohonů. Řetěz potom směřuje k napínacímu ozubenému kolečku mezi zadním kolem a převodníkem a vrací se k druhému většímu pastorku s volnoběžkou. Nakonec se vrátí na spodek převodníku. Při klasickém šlapání dopředu zabírá menší zadní volnoběžka jako vyšší převodový stupeň a při šlapání dozadu zabírá větší volnoběžka jako nižší převodový stupeň, který je určený hlavně pro jízdu do kopce.

Pohled shora na pastorky. Povšimněte si maznice náboje.Napínací kladka řetězu. Klínkové kliky.


Změna převodu tak nastává okamžitě, a to ve chvíli, kdy jezdec změní směr šlapání. Pohon retro-direct zažívá ve světě znovuzrození, dodávají ho někteří malovýrobci exkluzivních městských kol. Rozšířen je i mezi domácími kutily, kteří si tímto způsobem snadno předělávají svá kola. Vyobrazený stroj pochází z roku 1935 a je ve vzácně zachovalém stavu. Na rámu je ještě nalepený původní ručně psaný průvodní list z roku 1935 o dodání kola kupci ve městě Montpellier.

Text a foto Andrej Fortis - noelgabriel
Překlad a korekce - Tomáš Vitvar - jecnak

Další čtení a zajímavosti:




Související téma ve fóru

Komentáře

Pro napsání příspěvku se prosím přihlaste nebo zaregistrujte.
Aduldinho
Aduldinho

30.4.21 11:41

Nádherný retrokousek, nádherná řemeslná práce!

Reagovat