Test: Ostrý test Giant Trance X E+ Pro 2 v Bílých Karpatech

Oblékám se a chystám si vše potřebné na to, abych se zase jednou “pomotal” po Bílých Karpatech. Tentokrát však tak trošku jinak než jindy. Na e-biku. A věřte, že to nebude jen taková pohodová projížďka.

V garáži už na mě čeká letošní model Giant Trance X E+ Pro 2, v kombinaci černé a krásné modré barvy pojmenované od výrobce jako Chameleon Neptune/Black. Jde o prostřední model modelové řady Trance X E+ Pro, začínající na ceně 121.999 Kč (model Pro 3) a končící na ceně 159.999 Kč (model Pro 1).



Tento prostřední model označený jako Pro 2 je za cenu 133.999 Kč, osazený motorem Giant SyncDrive Pro, kdy jde o motor od Yamahy, s výkonem 250W a krouťákem 80 Nm a baterií Giant EnergyPak Smart s kapacitou 625Wh (36V, 17.3 Ah), ostatně tato kombinace motoru a baterie je společná pro všechny tři nabízené modely, tedy jak pro model Pro 3, tak i pro model Pro 2 a samozřejmě i Pro 1. Logicky se tak modely liší výbavou, ať už řazením, tlumením, brzdami atd.

Že už na úvod testu je těch cizích slov nějak moc? Možná ano, ale to není vše. Je jich mnohem více. A co znamenají? SyncDrive Pro je pojmenování motoru, jehož součástí je systém Smart Assist, což je automatické nastavení jízdního režimu, tedy hlavním úkolem je ušetřit jezdci starost s volbou vhodného režimu. K tomu využívá systém složený ze šesti senzorů a algoritmů, pojmenovaný jako PedalPlus. A jaké senzory to jsou? Tak například senzor síly šlapání, senzor rychlosti, otáček motoru, kadence, ale taky senzor náklonu a senzor zrychlení/zpomalení (akcelerometr). No prostě velmi chytrá mašinka.

Ještě než vypojím dobíječku a zásuvku zaklopím šikovnou záslepkou, montuji nášlapy a nastavuji SAG na vidlici i tlumič na svoji váhu. Tlumič, stejně jako vidlice, je vzduchový, s možností širokého nastavení, obojí pak od značky Fox, nejinak tomu ostaně bylo i u předchozí generace. Vepředu je to vidlice Fox 36 Float Rhythm EVOL se zdvihem 150 mm, vzadu tlumič Fox Float DPS Performance EVOL. A když už jsem vzpomněl SAG, pak na stupnici na vidlici nebo na tlumiči zapomeňte, ale k nastavení stejně chybět nebude, nečekejte ani zamykání z řídítek. Sám Fox doporučuje nafoukat podle manuálu a pak kdyžtak ubírat na tlaku i odskoku. Jak vidlice, tak tlumič se vyznačují spolehlivým a jemným chodem už od nejmenších nerovností a podle toho, co jsem se dočetl na fórech, je např. vidlice ve většině případů opěvována. Mě osobně překvapila robustnost vidlice, což ale u vidlice s průměrem vnitřních nohou 36 mm lze očekávat.



Na dnešní vyjížďku jsem přípravu rozhodně nepodcenil. Baterie je nabita, tedy logicky ukazuje 100 % a předpokládaný dojezd s nejnižší dopomocí ukazuje hodnotu 175 km. Samozřejmě je mi jasné, že dojezd je počítán za předpokladu ideálních podmínek a neslibuji si, že by plánovaná, bezmála padesátikilometrová vyjížďka v terénu ubrala z kapacity baterie jen tolik, aby byla na konci vyjížďky hodnota dojezdu 125 km. Ale to mě netrápí, vždyť se nechystám na tak dlouhou vyjížďku.



Vyjíždím z místa bydliště, z Nivnice, malebné obec ve Zlínském kraji, v okrese Uherské Hradiště, 6 km na jih od Uherského Brodu, na úpatí Bílých Karpat. Vydávám se na jih, po cyklostezce táhnoucí se obcí ve směru na Suchou Loz, avšak hned za obcí, v oblasti zvané Čupák, z cyklostezky sjíždím a vydávám se podél potoka po neoznačené a poté již žlutě označené polní a lesní cestě k vodní nádrži Lubná. Tento úsek je ideální na prvotní ohmatání kola. Kolo působí hodně robustně, vždyť jde o celoodpružený bajk s vyššími zdvihy, silným motorem a vysokokapacitní baterií, takže nejenže je vzhled robustní, vyšší je i udávaná váha, a to cca 24 kg. Zatímco na webu výrobce tato informace chybí, toto jsem zjistil z nálepky na kole. Jak jednoduché.



I přesto, že je kolo fakt kus materiálu a čeká mě relativně náročný terén s minimem asfaltek, volím si nejnižší stupeň dopomoci. Úrovní dopomoci se mi nabízí celkem pět, a to Eco, Eco+, Normal, Sport a Sport+, kdy tyto se, stejně jako stav baterie, ukazují na minimalistické ovládací jednotce RideControl Ergo. Mně osobně se tato ovládací jednotka zamlouvá, je skutečně nenápadná, přehledná, na přehled o dopomoci či stavu baterie bohatě stačí a mám dojem, že je i odolná a “blbuvzdorná” a v neposlední řadě bude dobře snášet případnou špínu či následné mytí. Jednotka nepostrádá ani ovládání motoru při chůzi (walk assist) a je kompatibilní jak s displejem RideDash EVO (s barevným displejem a rozšířenými funkcemi), tak s displejem RideDash ANT+ (LCD displej s nižšími funkcemi).

A když už jsme u ovládání tohoto bajku, pak do flotily ovládacích prvků můžeme zařadit i aplikaci pro mobilní telefony RideControl, která je k dispozici jak pro Android, tak i pro iOS. Po spárování s bajkem získáte do svého chytrého telefonu spoustu užitečných informací, jako je např. stav baterie nebo záznam o vašich jízdách, aplikace dokáže nahrát jízdu i do další mezi cyklisty oblíbené aplikace, Stravy.



Od vodní nádrže Lubná pokračuji po žluté prvním stoupáním až k “březovskému křížku”, místu označenému na mapách jako Březová - bus, kde se potkává žlutá turistická trasa s červenou turistickou trasou. Tuto turistickou trasu, tedy po červené, pojmenovanou jako Stezka hrdinů SNP, už možná znáte z mého videa, kde jsem se vydal po stopách hrdinů SNP, shodou náhod na Giantu Trance X 29, tenkrát však v klasickém provedení. První stoupání je díky e-biku mnohem snazší než na klasickém bajku a místy oceňuji, že i na tomto bajku je 12-rychlostní Deorečková kazeta s rozsahem 10 - 51 zubů. Líbí se mi, že se kolo zbytečně neprodražuje osazením kazety z řady XT.

Jasně, kazeta řady XT je bezmála o 100 g lehčí, ale taky mnohem dražší a já osobně bych přínos vyšší kazety na tomto bajku neocenil. O řazení se stará přehazovačka XT Shadow+ ovládaná řazením SLX I-spec EV. Jde o velmi spolehlivé a přesné řazení, které najdete na nejednom závodním stroji. Já sám ho již druhým rokem vozím na svém fullu a nemám jediný důvod něco vytknout. Ani v tomto stoupání neupouštím od své původní myšlenky, a sice jet celou vyjížďku jen s nejnižší dopomocí, a tak mi tepy mírně stoupají.



Opouštím křižovatku turistických tras, dál pokračuji po červené, rozhlednu U křížku tentokrát míjím a pomalu opět stoupám lesem až na Studený vrch, ze kterého mě čeká první krátký sjezd až na louku, přes kterou se dostanu do Obecního háje, už nad obec Lopeník. První sjezdík mi vyčaruje úsměv na tváři. Ne že bych se do té doby nesmál či měl chmurnou náladu, ba naopak, ale prostě sjezd na tomto bajku je prostě za odměnu. Přesně tady je bajk jako doma. Tento krátký, nijak prudký sjezdík umí být svižný, a to i přes množství malých kořenů či šutříků. Snad díky kvalitnímu odpružení, snad díky vyšší váze kola, nebo snad díky příjemnému podloží se v tomto místě chová bajk jako opravdová žehlička a dodává na jistotě. Už se těším na další sjezd, který ale zatím ještě nebudu prozrazovat.



Za Obecním hájem pokračuji opět po červené trase, až na asfaltku mezi obcemi Bystřice pod Lopeníkem a Lopeník. Ještě než se dostávám na asfaltku, mi ubývá první “puntík” z baterie. To mi Garmin ukazuje ujetou vzdálenost 13,24 km, nastoupáno 441 metrů, to vše s průměrem 15 km/h. Cyklocomputer Giant mi ukazuje dojezd 134 km a kapacitu 77 %. Od místa Lopeník - rozcestí stoupám po asfaltce až k místu nazývanému Troják - rozcestí. Celou dobu, co šlapu tento úsek, přemýšlím, jaký motor, nebo spíš reaktor musí mít v nohách kamarád Juraj, který zde má KOM s časem 4:13 a průměrem 15,2 km/h. Jasně, možná kdybych nastavil nejvyšší dopomoc a pořádně šlápl, byl by KOM můj, ale toto se přece nedělá. To nepatří do cyklistické etikety, a tak KOM zůstává nadále Jurajovi.



Vyškrábal jsem se na Troják a po asfaltce pokračuji až na Horskou chatu Vyškovec, tzv. “Valmont,” kde si dávám lehký oběd v podobě čočkové polévky, nealko piva a kávy. Nedovedete si představit, jak jsem byl rád za to, že v tuto dobu je otevřeno výdejní okénko alespoň tady. Je tady neskutečná pohoda. Natahuji si nohy, ne proto že by mě bolely, ale protože můžu, a užívám si pohled na oblast Vyškovce, kdy mám jako na dlani nejen obec Vyškovec, ale především kopce jako Kykula, Machnáč, Inovec, nebo dokonce Vršatec a tam někde v dáli i Fatru a u toho vzpomínám na kamarády ze Slovenska a taky na to, jak moc se těším, až je zase uvidím.



Po krátkém obědu klesám opět a stále po asfaltce směrem k obci Vyškovec, avšak v levotočivé zatáčce z asfaltky sjíždím, opouštím červenou turistickou trasu a sjíždím směr oblast zvaná Vyškovecké Bošáčky a po šotolinové cestě se tlačím napravo, k Lopenickým Bošáčkám. Na chvíli zastavuji a užívám si výhled na údolí Predpolomy a Nové Bošáce, soutok Lopenického a Predpolomského potoku a dalších malých potůčků, pramenících v okolních lesích. K této oblasti prozradím dvě malá tajemství, která však všichni v okolí znají, a to, že je tady spousta i minerálních, pramenů, a “jak sa tady, tak sa nikde” (pro neznalé rád na dotaz vysvětlím).



Přiznám se, že oblast Lopenických Bošáček nemám až tak zmáklou, a tak procházím ohradou soukromníka, jehož manželka mě přistihne na pozemku, avšak po vysvětlení, že přicházím v dobrém úmyslu a po vyslovení omluvy a přání hezkého dne mě přes svůj pozemek pouští, avšak zároveň i upozorňuje, že v budoucnu průchod možný nebude, protože ohrady budou plné zvířat. Ještě než se loučíme, mi majitelka pozemku vysvětluje, že do Lopenického sedla, kam mířím, je opravdu prudká a škaredá cesta. Nejprve jí nevěřím, jakmile však po této cestě stoupám, dávám jí za pravdu a jsem moc rád, že dnes jedu na e-biku a mám pod sebou silný motor a dostatek převodů, vždyť Garmin mi v jednom místě ukazuje sklon až 31 %.



Ale pozor! Ani tady nevyměknu a stále mám navolený nejnižší stupeň dopomoci. Tento úsek si však logicky vybírá svoji daň. Ne na mých nohách, ale na kapacitě baterie. Ta se snižuje o další puntík. A co na to chytré doplňky? Garmin hlásí toto - ujetá vzdálenost 22,64 km, nastoupáno 857 metrů, průměrná rychlost 15 km/h a Giant hlásí dojezd 104 km a kapacitu 59 %. Jsem zhruba v necelé půlce plánované trasy, snad by mi to mělo stačit.



Z Lopenického sedla pokračuji ve stoupání, tentokrát už dál po zelené, směrem na Kobylec a dál přes Malý Lopeník po hranici až na Velký Lopeník (911 m n.m.) a rozhlednu, odkud máte Bílé Karpaty jako na dlani. Na Velkém Lopeníku kromě rozhledny najdete i ohniště, spoustu laviček, v letní sezóně i malý stánek či dřevěné “kadibudky”. A jen pro představu - od místa, kde jsem jel přes výše popisovaný soukromý pozemek s ohradou, přes Lopenické sedlo až na Velký Lopeník je to jen cca 3,5 km, ale na tomto úseku nastoupáte bezmála 250 výškových metrů, takže žádný tip pro netrénované. S e-bikem to však až tak řešit nemusíte, proto pro dnešek provolávám na adresu e-biku třikrát hurá.



A kam dál? Na řadu přichází další sjezd, tentokrát už náročnější než první ze Studeného vrchu. Sjezd po zelené turistické trase, směrem na konec obce Březová, je dlouhý cca 38 km a propadnete se o více než 500 metrů, z toho jen na prvním kilometru podél hraničních kamenů je to propad o 200 výškových metrů, takže solidní sešup. Proto na řadu přichází jedna z hlavních deviz tohoto bajku, a to flip-chip. O co že jde? Snadným úkonem a pomocí inbusového klíče přenastavíte geometrii celého bajku, to vše jen díky posunu excentrického (ofsetového, dvoupolohového) uchycení zadního karbonového vahadla systému Maestro.

Nebojte se, není to žádná velká věda a pohodlně to zvládnete, stejně jako já, multiklíčem klidně uprostřed vyjížďky. Zatímco jsem měl doposud vahadlo, resp. flip-chip v poloze High, s úhlem hlavové trubky 66,5° a úhlem sedlové trubky 76,7°, nyní přenastavuji na Low, hlavový úhel se snižuje na 65,8° a úhel sedlové trubky 76°. Jestli si někteří myslí, že pár desetin snad ani nemůže být znát, pak věřte, že to poznat je a poznám to i já, a to nejsem žádný odborník či profík, a už vůbec ne závodník. Samozřejmě se změní i jiné údaje geometrie, jako je např. reach, stack, výška rámu od země, tak i propad středové osy. Sami se přesvědčte v tabulce geometrie.



Ve sjezdu z Velkého Lopeníku pořádně prověřuji nejen změnu geometrie, ale hlavně tuhost celého kola, skvělé odpružení Fox, brzdnou sílu Deorečkových čtyřpístkových brzd M6120 svírajících vpředu i vzadu kotouče o průměru 203 mm, tuhost 30 mm širokých ráfků Giant AM29 napletených na Deorečkových nábojích MT410 a jistý a pevný grip plášťů Maxxis Assegai EXO TR vepředu a Maxxis Dissector EXO+ TR vzadu, oba pak o šíři 2,6”. Určitě je minimálně sympatické, že kola jsou v bezdušovém provedení. Zajímavostí u plášťů je fakt, že u vývoje pláště Aseegai stál několikanásobný mistr světa ve sjezdu Greg Minaar a důraz kladl na trakci a jistotu, na vývoji Dissectora se pak podílel další sjezdový specialista Troy Brosnan a tento plášť je navržený speciálně pro zadní kola.

Skvělými pomocníky jsou i teleskopická sedlovka a široká řídítka. Teleskopka Giant Contact Switch se nabízí pro jednotlivé velikosti kola s rozdílnými zdvihy, pro velikost S je to 125 mm, pro velikost M je to 150 mm a pro velikost L a XL pak dokonce zdvih 170 mm. Řídítka stejně jako představec a ostatně i teleskopka jsou z dílny přímo Giantu, řídítka Contact 35 Trail o šířce úctyhodných 780 mm, uchycených v kraťoučkém představci Contact SL35. Vše funguje naprosto spolehlivě, jak má, a velmi svižně, jistě, a hlavně bezpečně se dostávám na asfaltku za obcí Březová. Kdybych měl víc času, snad bych si to i znovu vyjel, abych si mohl tento sjezd dát znovu. Rozhodně by to za to stálo, užil jsem si ho mnohem víc než na mém XC bajku se 100 mm zdvihy.



Ale co naplat, čas se krátí a já už se musím vydat směrem domů, takže z údolí mezi Velkým Lopeníkem a Novou Horou opouštím zelenou turistickou trasu a po asfaltce stoupám obcí Březová zpět ke “křížku” nad Březovou, do dnes již navštíveného místa, kde se setkává žlutá i červená turistická trasa. Těsně pod rozcestím mi zmizí další puntík, takže na řadu přichází další statistika - Garmin hlásí ujetých 33,99 km, nastoupaných 1309 metrů a Giant hlásí dojezd 69 km a 39 % kapacity baterie. Jestli jsem ještě těsně pod Lopenickým sedlem přemýšlel, jestli mi to bude stačit, tady už vím, že mi to stačit bude. Z rozcestí nad Březovou mě čeká ještě jeden sjezd, už ne tak rozbitý jako z Velkého Lopeníku, i přesto však hodně zábavný, a to zpět k přehradě Lubná. Opět si sjezd užívám a opět se mi tváři vykresluje úsměv o mnoho víc než jindy. No a z Lubné už jen krátké vyšlapání domů do Nivnice, stejnou trasou, jako jsem tuto vyjížďku začínal, jen logicky opačným směrem.



Dojíždím domů, do startu a cíle dnešní vyjížďky, a tak je čas na závěrečnou statistiku. Garmin hlásí ujeto 43,19 km, nastoupáno 1352 metrů, Giant hlásí dojezd 63 km a ještě 36 % kapacity baterie. To jsou hodně sympatická čísla.

A jak se sluší a patří, na závěr přichází shrnutí a podělení se o zážitky, resp. vyslovení názoru. Byť jsem se dříve řadil mezi odmítače elektra, nestavěl jsem se však do této role nijak ortodoxně, pomalu až “zabedněně,” mnohdy jen kvůli tomu, že jsem neměl s tímto typem kol zkušenost. Toto se však v posledních letech u mě změnilo a sám jsem fanoušek e-bajků. Já sám e-bajk nemám, sám pořád jezdím na silničce či XC bajku, ale právě o to víc jsem se těšil na test tohoto kola. Právě proto jsem mohl k testu přistoupit spíš s negativní kritikou, no nakonec je opak pravdou. Já jsem si tento bajk moc užil, užil jsem si na něm nejen přejezdy po rovinkách, ale hlavně jízdu v terénu, kam tento bajk patří, a budu moc rád, až se na podobném kole zase svezu.



Když tak přemýšlím, co bych na kole vyzvedl, tak spíš přemýšlím co bych vytkl, protože toto se bude hledat jen velmi těžko. U tohoto bajku se prostě myslelo na vše. Je tady skvěle fungující odpružení, spolehlivé řazení, silné brzdy, tuhá kola, silný motor, skvělá kapacita baterie, jednoduché ovládání, dokonce i velmi kvalitní ochrana spodní rámové trubky či řetězové vzpěry. No prostě vše na jedničku. Kdybych měl přece jen něco vytknout, tak možná jen to, že mě překvapila hlučnost motoru, ale to je jen můj dojem, dojem někoho, kdo na e-bajku standardně nejezdí, takže není zvyklý na “hudební” doprovod motoru. Ale jak na pro mne nezvyklý zvuk motoru, tak hlavně na adresu problematiky e-bajku a možná v konečném výsledku i na můj test, si dovolím jen připomenout citát z mých oblíbených her na téma J. Cimrmana: “Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat.”

Bajku zdar!

Komentáře

Pro zobrazení diskuse se prosím přihlaste nebo zaregistrujte.