Rodinný výlet na chatu Kmínek - ve znamení pohodové atmosféry
Každý rok jsme s tátou podnikali výlety po republice. Navštívili jsme všechny kouty Česka a zrodila se z toho pěkná tradice až do doby, kdy jsem se vydal na závodní dráhu.
Tehdy jako běžný cyklista jsem se odrazil ode dna a udělal obrovský posun. Více času trávím na kole sám nebo se silnějšími sparingy. Ovšem taťka se mnou cestuje po závodech a jezdí lehčí varianty svým tempem. Nelze tedy říci, že by nějak zaostával, ale trápí se v kopcích.Parametry trasy:
- Určení: MTB
- Náročnost: Lehký terén s občasným prudkým stoupáním. Převládá zpevněný povrch.
- Povrch: 75% šotolina 15% trail 10% silnice
- Délka trasy: 27 km
- Převýšení: 643 m
- Link na trasu
A tak se zrodil nápad
Cyklistika pro nás hodně znamená. Proto jsem využil dovolené, abych oprášil naše výlety a vymyslel něco přijatelného a zábavného pro nás oba. V hlavě mám spoustu představ o zajímavých místech, které navštívit. Ať už to jsou nápady z procházek, či běhů po domácím hřišti v Beskydech. V hlavě mi hned proběhne, jak by to byla skvělá trasa na kole a tak se rodí nové cestičky. Podobá se to skládačce z puzzle, kdy se snažíte propojit jednotlivé dílečky skládanky. Docela jsem si oblíbil slovenské pohraničí, jehož středobodem je areál Bílá. Kromě bikeparku se zde nachází nespočet lesních cest a krásná příroda, o čemž jsme se přesvědčili na tomto výletě.A jednu z těch pěších tras jsem přetavil v jízdu s taťkou. Dojeli jsme na místo a parkovali na vjezdu do lesa ve Starých Hamrech, což je ale ošemetné místo. Doporučuji auto odstavit až na velkém parkovišti Bílá. Odtud vede cyklostezka “6182” na začátek stoupání z Hamrů, kde se kousek vracíte, ale je to pěkný úsek podél silnice. Střídmé stoupání zabere první kilometry po zpevněné cestě. Značka na hranici se Slovenskem vás povede podél hranic k potoku Kavalčanka, kde je pěkné místo s altánkem a jezírkem.
Můžete si dát pauzu, ale kvůli nízkým teplotám nechceme vychladnout, když jsme zahřátí. Několik lidí mělo stejný nápad a cestou jsme zavadili o dvojice na procházkách, nicméně žádná kvanta nebo davy. Od Kelčovského sedla terén značně přituhuje a mění se v lesní cestu namotanou podél sloupků značících hranice. Zde již musel tatík v prudkém kopci kolo potlačit, ale já si ve strmém stoupání doslova libuju. Kousek sjedu, čekám, kroužím a společně opět pokračujeme dále.
Chata Kmínek
Jakmile se terén přehoupne, dovede nás k chatě Kmínek, kde již máme v podstatě vyhráno. Otevřené okýnko nám poskytlo malou odměnu. Sice avizovaná česnečka nebyla přes týden v nabídce a paní provozní mě poprosila o smazání nabídky z tabule, aby nemátla kolemjdoucí. Přesto aspoň kávička zahřála a nějaké drobné jídlo jsme snědli z vlastních zásob. Kolem se potloukalo několik dalších turistů a cyklistů. Chata je dobře situovaná a je tam možnost dobití elektrokola i atrakce pro děti. Čekal nás poslední kopeček k chatě Beskyd, která je ale tak blízko, že ani nemělo cenu stavět, navíc měla stejně zavřeno.A proč vyhráno? Zbývá cesta dolů jako třešnička na dortu. Jen jsme se chvíli kochali paprsky Slunce, které propustila jinak celý den doprovázející oblačnost. Z Bumbálky odbočujeme doprava na žlutou značku, kde míjíme přírodní rezervaci Salajka a hezky si to sunem kupředu po hromadě listí. Táta je v tomhle opatrnější, ale já neřeším, po čem jedu. Jen to šustí a sviští k Cyrilometodějské stezce. Dlouhá rovinka po asfaltu nás dovede k pramenu Smradlavky. Ten má pádný důvod se tak jmenovat, jelikož opravdu smrdí po síře. Chuť je také unikátní a nedoporučuji touto vodou plnit bidon, nehodláte-li jej vyhodit.
Komentáře Zobrazit komentáře (0)
Momentálně se tu nenacházejí žádné komentáře