Reportáž: Sněžking a Gerlaching - nejvyšší vrcholy Česka a Slovenska na kole

Už jste někdy slyšeli pojem Everesting? Pokud ano, pak určitě víte, o co jde. Že ne? Je to celosvětová výzva, ve které máte za úkol na jednom kopci nastoupat 8 848 metrů. Že se vám to zdá nereálné?

Neříkám, že mi to připadá nereálné, na druhou stranu bez mučení přiznávám, že na toto asi nemám. Neřadím se totiž mezi závodníky nebo našlapané jedince, kteří za rok najezdí spousty tisíc kilometrů. A právě proto jsem si vymyslel vlastní výzvu, inspirovanou jak Everestignem, tak kolegy ze slovenské redakce MTBIKER.sk, Imrem a Cepem, kdy Imro za jeden den nastoupal dokonce více než 10 000 metrů a Cepo přišel s lidštější podobou Everestingu, tentokrát Gerlachingem, a tedy nastoupat 2.655 metrů, což je výška nejvyšší slovenské hory, Gerlachovského štítu. Svoji výzvu jsem nazval jako Sněžking - Gerlaching, pojmenovanou po nejvyšších vrcholech Česka a Slovenska, a tedy Sněžky a Gerlachovského štítu.



Proč jsem se nerozhodl pro Sněžking, abych tak napodobil Cepa a jeho Gerlaching? Ona Sněžka má jen 1.603 metry, takže toto až taková výzva pro mě nebyla. Navíc redakce MTBIKER.cz je velmi úzce provázána s redakcí MTBIKER.sk a mj. bydlím i v těsné blízkosti hranic se Slovenskem a již od malička, i přes rozdělení těchto států, cítím vztah mezi Čechy a Slováky jako jakési bratrství. Tak proč to např. tímto mým počinem nepodpořit, že?



Vše se odehraje na Velké Javořině


A když už jsem zmínil bratrství Čechů a Slováků i to, že bydlím v těsné blízkosti slovenských hranic, pak mi jako nejvhodnější místo na zdolání výzvy připadal vrchol Velká Javořina, na jejímž vrcholu je televizní vysílač, viditelný ze širokého okolí, který je navíc přímo na hranici České republiky a Slovenska. Lepší místo jsem prostě nenašel.



Navíc Velká Javořina má dvě přístupové cesty, jednu z Česka, jednu ze Slovenska. Zadání je jasné, potřebuji nastoupat celkem 4.258 m, a to z obou stran. Světe div se, Velká Javořina nabízí k tomuto naprosto dokonalou trasu - pokud pojedu z české strany, od Kamenné boudy k vysílači, mám to na vrchol 7,2 km a cca 317 výškových metrů, a pokud pojedu ze slovenské strany od Mini farmy v Cetuně, mám to na vrchol taky 7,2 km, ale cca 529 metrů. Pro zdolání obou vrcholů tak potřebuji z každé strany (z české i slovenské) vyjet k vysílači celkem pětkrát a mělo by to hodit cca 146 km. OK, můžu jít na to.



Ranní probuzení po krátké noci


Probouzím se o něco málo později, než bylo plánováno. Ono se není čemu divit. Když jsem si v sobotu odpoledne jel protočit nohy a vlivem toho, že jsem se zasekl na svatbě přátel, jsem domů přijel až kolem 01:00 v noci, tak po čtyřech hodinách spánku se nechce vstávat snad nikomu. Plán je ale jasný, navíc na kopci mě čeká už i Jirka, kameraman a hlavně Ondra s Mirkem, dva cyklističtí nadšenci a kamarádi, kteří se rozhodli se mnou tuto výzvu absolvovat. Takže rychlá snídaně, ještě se pořádně napít, naložit si věci a hlavně kolo do auta a vyrážím.



Ze začátku je spousta zábavy a nic nebolí


Na parkovišti u Kamenné boudy se setkávám a Ondrou i Mirkem a po rychlém nachystání kola, výživy a kamery vyrážíme vstříc výzvě, sbírat první výškové metry. První stoupání na Velkou Javořinu je pohoda, nic nebolí, všichni jsme plní sil, navíc dlouho jsme se s kluky neviděli, takže je spousta témat k povídání.



Nejedeme žádné vražedné tempo, my jsme nepřišli závodit, vždyť prvních něco málo přes 7 kilometrů jedeme něco málo přes 40 minut. Jakmile přijíždíme k vysílači, bez zastavení sjíždíme na slovenskou stranu, abychom se po rychlém a výživném sjezdu k Mini farmě otočili a vydali opět nahoru k vysílači. Pořád máme spoustu témat, o kterých si můžeme povídat, avšak konverzace je přece již pomalejší, čemuž se není co divit, ono to je přece jen ze slovenské strany o hodně prudší. Věřím, že si to sami dovedete představit, vždyť řeč čísel je jasná - z obou stran je to shodně 7,2 km, ale zatímco na české straně nastoupáte 317 m, na slovenské straně nastoupáte cca 529 m, a tedy o více než 200 metrů víc, což je znát.



OK, dost fňukání, šlapeme nahoru. Jakmile se dostáváme slovenskou stranu k vysílači a uzavíráme tak kompletní první “točku,” shodujeme se na tom, že ono to šlo, ale ještě si asi užijeme. Čeho? No těch metrů přece.



Nejsme v tom sami


Když už jsme jeli s Ondrou na vrchol z české i slovenské strany podruhé, uznali jsme, že ještě se určitě budeme trápit a že ona to taková sranda nebude. A když jsme to jeli dokonce potřetí, už jsme každý metr začínali cítit více, než je zdrávo. Jako spása, nebo alespoň nějaká pomyslná náplast na vlastní utrpení se zjevila podpora kamarádů. Na trati jsme potkali kamarády Petra, Michala, Vojtu a hlavně Kamila, který s námi dokonce jednu kompletní “točku” absolvoval.
Toto nám pomohlo neskutečně. Musím uznat, že i jen potlesk a vlídná slova od Michala či Vojty, které jsme potkali v protisměru, velkou mírou pomohly. Natož doprovod Kamila. Oběma, mě i Ondrovi, v tu chvíli připadlo, že nás Kamil táhne na nějakém neviditelném laně. Proto, snad již posté, patří Kamilovi mé velké poděkování. Radost mi udělalo i to, že během oběda jsem u restaurace pod vysílačem potkal svoji rodinu, a tedy manželku, děti i svoji mámu.



Ani jeden metr není zadarmo


Poté, co nás Kamil “odtáhl” na čtvrté točce, bylo jasné, že zvládneme i pátou a výzvu tak dokončíme, takže již během páté točky jsme začali lehce bilancovat. Na co jsme s Ondrou společně přišli? Tak například na to, že je moc fajn, že jsme se na výzvu vydali společně. Ono se to přece jen ve dvou (a samozřejmě i ve více lidech) lépe táhne. Navzájem si dokážete pomoci, a to nejen v případě technického problému, ale i ve chvíli, když má ten druhý krizi. Dalším postřehem bylo to, že při takové výzvě je každý metr doslova vydřený. Znáte to, někdy jedete z kopce a pár metrů z protějšího kopce uloupnete setrvačností jen tak zadarmo.



Tady na to zapomeňte. Zde ucítíte každý metr. Jeden z důležitých postřehů je i to, že není radno podcenit výživu. Nechci si hrát na rádce, od toho tady nejsem, jen předám vlastní zkušenost, a to takovou, že vím, že je velmi důležité, co vypijete a sníte den před výkonem, než po dobu výkonu. Samozřejmě je potřeba po dobu výkonu doplňovat veškeré potřebné látky, minerály, živiny, tekutiny a energii, ale nezapomeňte nikdy na kvalitní zásobu. A právě tu zařídíte den, ideálně dva dny, předem.

Můžete se podívat i na video





Splněno, je to tam!


A na závěr ještě trochu statistiky. Společně s Ondrou jsme najeli celkem cca 146 km a nastoupali asi 4 300 metrů. Proč píšu cca a asi? Důvod je prostý. Pro měření jsem použil hodinky Garmin a údaje z Garminu se oproti údajům z aplikace Strava lehce lišily. Proto nepíšu údaje přesně. Ať to bylo podle Garminu nebo Stravy, výzvu jsme tak jako tak splnili, takže rozdíl v naměřených hodnotách neřeším, ale pro ty, co mají rádi v hodnotách pořádek doporučuji v případě absolvování takové výzvy měřit si svůj výkon na několika, na sobě nezávislých, snímačích či computerech.



A co dál?


Už přemýšlím o další výzvě. O jaké? Chcete to fakt vědět? No tak OK. Ne, neprozradím, nechejte se překvapit.
P.S: Ondro, Kamčo, díky...

Související téma ve fóru

Téma reakcí autor poslední
Mallorca 2020 335/335 Pikaču 21.11.20 08:04
Cesta kolem České republiky 136/136 ovonelkuba 23.9.20 22:10
týden na severu, TT a RYS 0/0 poki.z 18.8.20 13:52
"Everest" okolo Prahy 354/354 jannk 15.7.20 10:41
ČR -> Chorvatsko 31/31 Kovi.500 6.7.20 20:25

Komentáře

Pro napsání příspěvku se prosím přihlaste nebo zaregistrujte.
PAM
PAM

9.11.20 10:06

@abel: Ptáš se proč? Vysvětlil jsem to tam několikrát. Já jsem se na Everesting necítil, nejsem tak namakaný a base camp pro mě nemá žádný význam, žádnou spojitost. Pro mě má význam český a slovenský vrchol – opět se odkazuji na článek i video samotné, tam jsem to vysvětlil.

Reagovat
abel
abel

9.11.20 00:35

hezká akce. jen nerozumím, proč vymýšlet další akce, když už stejná existuje.

https://everesting.cc/…secamp-4424/

Reagovat
Pepa Hrabačov
Pepa Hrabačov

8.11.20 18:50

Pokud budu zdráv , rád se připojím.

Reagovat
PAM
PAM

8.11.20 17:55

Pepo, přiznám se, že Krkonoše nemám přijeté vůbec. Takže na jaře přijedu :-)

Reagovat
Pepa Hrabačov
Pepa Hrabačov

8.11.20 14:50

Jo jo . Vyšlo mi počasí , vše bez problémů až na jednu moji blbost. Zapoměl jsem si vzít peníze. Tak celý den na tyčinkách a dvou stovkách z telefonu.(re­zerva) Už trochu planuji něco podobného na příští rok.

Reagovat
Pepa Hrabačov
Pepa Hrabačov

8.11.20 14:50

Jo jo . Vyšlo mi počasí , vše bez problémů až na jednu moji blbost. Zapoměl jsem si vzít peníze. Tak celý den na tyčinkách a dvou stovkách z telefonu.(re­zerva) Už trochu planuji něco podobného na příští rok.

Reagovat
PAM
PAM

8.11.20 12:45

Pepo, teď jsem se díval na tu tvoji vyjížďku a fakt paráda. Musela to být dřina, ale krásná dřina 

Reagovat
Pepa Hrabačov
Pepa Hrabačov

8.11.20 10:05

Moc pěkná akce. Prostě profesionál.

Reagovat
Pepa Hrabačov
Pepa Hrabačov

8.11.20 09:13

Letos jsem měl podobný nápad. Nastoupat 4000 m v Krkonoších. Bohužel sám. Je to opravdu výzva a ten pocit po zdolání stoji zato.

https://www.bike-forum.cz/…ych-4000-v-m

Reagovat
hatchet
hatchet

7.11.20 12:10

Tak ještě zbývá Milešovking, byť tam drží primát Sváťa Pulec…

Reagovat
PAM
PAM

6.11.20 21:01

A přece pohodlný je

Reagovat
mrazik01
mrazik01

6.11.20 18:41

Ten posed na superioru nevypadá moc pohodlně :-)

Reagovat