Tip na výlet: Francouzské bikeparky MONTCLAR a LE GRAND PUY - aneb bikovačka v Alpách

Dnes jsem se rozhodl psát o bikeparku, který ačkoliv je od nás vzdálen 4 hodiny cesty autem, navštěvujeme pravidelně a s nadšením.

Trochu tím sice utrpí systematičnost, se kterou jsem si předsevzal články publikovat, že se totiž pokusím popsat bikeparky postupně kolem našeho bydliště (Bourg-Saint-Maurice) a budu se postupně vzdalovat, ale na druhou stranu mám čerstvé zážitky a těch je třeba využít.

Montclar

Takže tedy MONTCLAR je v zimě malé lyžařské středisko s nepříliš zvučným jménem v Alpes-de-Haute-Provence. Zhruba dvě hodiny cesty na sever z Marseille. Spodní část vleků se nachází v 1 350 m n. m., horní někde kolem 2 500 m n. m.


O co je Montclar průměrnější v zimě, o to je zajímavější v létě. Jednak v létě oceníte, že jedna z největších evropských přehrad, Lac du Serre-Poncon, je hned pod kopcem (minuta autem), dále že tu není mnoho lidí a za třetí, že není hlava na hlavě ani u toho jezera. Na tomto resortu je velmi sympatické mimo jiné i to, že na rozdíl od většiny ostatních, které mají otevřeno jen „povinné“ dva měsíce letních prázdnin, nabízí i víkendy zhruba od května do konce září.


Co se bikeparku samotného týká, vznikl v roce 2012, nabízí tratě s převýšením 630 m, sedačka je otevřená od 10 do 17h, permice vás vyjde na 18,50 €, jezdí se bez polední pauzy a jezdí se skvěle! Tolik tedy ty úplně základní informace.

Co může vše nabídnout?

Areál nabízí 2 modré, 2 červené a 3 černé trasy, které se po sekcích potkávají, takže si můžete namíchat i „trojbarevný“ sjezd. Všeobecná charakteristika by se dala shrnout do tří pojmů - přírodní, dlouhé a hlavně úžasně zábavné. Tento bikepark bych rozhodně zařadil mezi „ENDURO“ parky. Snad až na jednu trasu jsem přesvědčen, že tady člověk spíše ocení kolo typu enduro než klasický sjezďák a nakonec i tu DH trať si na něm užije.


Kdyby bylo mým cílem tento bikepark pohanět, mohl bych mu snad vytknout, že první porci klesání je možné zdolat pouze třemi způsoby, a to po pomerně těžké (obzvláště za mokra) černé, takové nijaké červené nebo příjemné modré. Pokud tedy přijedete za méně příznivých meteorologických podmínek, hrozí vám, že se vám tato modrá část lehce omrzí. Žádná další kritika mě ale vážně nenapadá.

Ne všude je modrá nudou

Při trochu detailnějším pohledu na montclarské tratě si nemohu nevšimnout, že kromě horní kamenitější části se pohybujeme po příjemně namíchaných pasážích lesa a otevřených luk, chybí tu sice velké skoky, ale o to vynalézavěji se tvůrci tratí popasovali s využitím přirozených terénních překážek. Často tedy za odraz slouží větší či menší kámen, pařez nebo kláda.

Všechny traily bez výjimky mají příjemné flow a i ta nejlehčí modrá je opravdu zábavná. Nechybí kořeny, zavřené zatáčky, prudší pasáže, kamení spíš pomálu. Přestože celkový dojem je velmi naturální, nechybí ani klopenky či uměle zbudované skoky. Prostě takový enduroráj. Za zmínku stojí i úplně jednoduchá, leč výkonná „myčka“ kol.


Na závěr zbývá snad jen doplnit, že přímo pod vlekem je malá restaurace, nedaleko taktéž otevřená samoobsluha, někdy i pekárna a samozřejmě záchody, které se nezamykají ani na noc, a mohou tedy sloužit 24/7 bikerům toužícím kempovat v dodávkách na parkovišti. No, a po příjemně stráveném dni v parku není nic lepšího než sjet dolů k přehradě a skočit do vody, případně si dát pár piv v místním beach baru.

Le grand puy

Pokud byste vážili cestu do Montclaru, bylo by hříchem na den nezaskočit do 13 km vzdáleného bikeparku LE GRAND PUY. Přiznám se bez mučení, že jsem o jeho existenci neměl ani tušení a objevili jsme ho pouhou náhodou, když jsme projížděli kolem. Neměl jsem bohužel ani možnost (kvůli zranění) se v něm projet, a tak se omlouvám, že mnou přinesené informace jsou jen zprostředkované od lokálních bikerů, ale prý to stojí za to se tam aspoň na den mrknout.


Takže tedy stručně: 1 modrá, 2 červené, 1 černá (o 1 zelené se vedou vášnivé debaty, jestli už existuje, nebo je stále jen ve fázi projektu), otevřeno od 10 do 17h, a to pouze v letních měsících, cena denního pasu 15 €, spodní stanice lanovky 1 370 m n. m., vrchní okolo 1 800 m n. m., což nám dává pěkných 430 m převýšení.

Po příjezdu vidíte na první pohled, že to tu není žádná moderna. Vlek by mohl vyprávět o historii, nicméně je to sedačka, kolo je kde umýt, záchody k dispozici, dokonce i jakýsi bar/restaurace, lidé nikde žádní. Všechno je zkrátka obstarožní a dost možná tu budete úplně sami, ale má to i své výhody. Podle lokálů jsou tratě téměř stále v perfektním stavu. Jinými slovy pokud hledáte publikum, před kterým byste se chtěli blýsknout, tady vám pšenka nepokvete, ale pokud si chcete zajezdit, je prý o co stát...

Shrnutí na závěr

Jinými slovy bikepark Montclar určitě stojí za návštěvu a každý biker si tam najde to své. Le grand puy sice není nejmodernějším parkem, ale taktéž si v něm vyžití najdete. Tak zase příště, SALUT!

Autor článku a fotografií: Gabriel Guevara