Domácí trenažér 2. část - aplikace, režimy ježdění, Zwift a jak vybrat smart trenažér

Přehled o tom, jaké parametry jsou při koupi důležité, jaké formy tréninku smart trenažery nabízejí a proč je Zwift tak oblíbený. Tohle všechno se dozvíte v dnešním článku.

V první části jsme si vyjmenovali pro a proti, prošli jsme si základní rozdělení trenažérů, popasovali jsme se s hlučností a podívali jsme se na příslušenství, které se oplatí pořídit. V druhé části se zaměříme především na smart trenažery a na aplikace, se kterými kooperují a spolupracují. Hned v úvodu se musím přiznat, že mojí oblíbenou aplikací je Zwift, které tak bude věnována malinko větší pozornost.


Aplikace


Začneme softwarem, který je v případě smart trenažérů stejně důležitý jako trenažér samotný. Ve zkratce jde o program, jenž běží na telefonu, tabletu nebo na PC a ke kterému připojujete svůj trenažér. Nemusí být jen od výrobce trenažéru, i když ti největší hráči samozřejmě nabízí i svůj vlastní software. Prvním dělením může být to, jaký vizuál tréninku nabízejí.


  • Realita: jedná se o program, který je zaměřený na video - reálné zobrazení právě projížděné trati. Často jsou to známé kopce nebo destinace, jež jsou nahrány na video. Odpor se mění podle reálného sklonu kopce, takže máte pocit, že se do stoupání opravdu škrábete. Stejně tak se mění i rychlost, jakou procházíte/projíždíte tímto videem. Kupují se buď jednotlivé tratě, nebo se platí měsíční přístup k databázi tratí, například The Sufferfest.



  • Počítačová grafika: když se řekne Zwift, tak většina už ví, o čem bude řeč. Naprogramované prostředí, které je jako vystřižené z nějaké počítačové hry. Krajina může být úplně vymyšlená. Stejně tak mohou být vymodelovaná i reálná místa. Super je, že jezdíte se skutečnými lidmi, můžete vidět například jejich jméno, zemi původu, ale i detailní údaje, například jejich watts/kg. V této krajině (ve Zwiftu Wattopia) existují KOMy, společné tréninky a závody. Navíc funguje i jízda v háku. Různá kola a různé výplety, které jste si takzvaně vyjezdili, mají rozdílné vlastnosti. Na výběr je hned několik režimů jízdy, které si představíme níže. Model placení je na měsíční bázi. Například v zimě, kdy jezdíte, platíte, na léto platby zrušíte. Na poli počítačové grafiky je králem Zwift.


  • Bez obrazu: myšleno jako trénování pouze a jen podle appky, bez obrazu ubíhající krajiny. Tento způsob je typický při trénování takzvaných workoutů, kdy na obrazovce vidíte své údaje - čas, rychlost, frekvenci, tep a taky předdefinovaný wattový odpor. Různá bývá délka a zaměření takových tréninků. Mohou být určené na silovou vytrvalost, intervaly nebo na budování FTP. Mě osobně překvapil ten, kdy jsem musel tahat každou nohou zvlášť. Dobrý program vás v průběhu tréninku dokáže pomocí zpráv řídit a povzbuzovat. Platí se většinou měsíčně. Velice oblíbeným řešením je TRAINERROUAD



Režimy jízdy na interaktivních smart trenažérech


Popsali jsme si, jak taková aplikace může vypadat. A nyní se blíže podíváme na najčastější režimy jízdy. Následná kombinace už je na každé značce. Můžete mít workout + zobrazení jezdce počítačovou grafikou s pěkně ubíhající krajinou. Nebo si můžete zvolit jen “surový” workout, kde vidíte pouze své údaje a předdefinovaný trénink...

  • Simulace: toto je režim, který si každý představí, když se řekne smart trenažér. Jedete krajinou, přičemž odpor a watty vám trenažér nastaví podle aktuálního sklonu. Krajina může být buď součástí programu, nebo může jít o nahrávku vlastního tréninku, pokud jste si ho předtím zaznamenali GPS cyklopočítačem nebo hodinkami. Simulování reality můžete zvýšit modelem, který například dokáže napodobit jízdu po kostkách. Pomocí speciálního ventilátoru se zase podle aktuální rychlosti může měnit proud vzduchu. Popřípadě se dá pořídit speciální zařízení, které při jízdě do kopce zvedá přední kolo. Je však nutné zmínit, že tyto vychytávky nejsou na trhu zas až tak dlouho. Tím pádem se musíte připravit na to, že každá taková legrace vás bude něco stát.



  • Workout: tento režim paradoxně využívám častěji než simulaci. Ve Zwiftu nazvaný jako ERG mode. Odpor je dopředu definovaný. Často to vypadá tak, že máte na úvod nižší watty na rozjezd. Postupně dochází ke zvyšování intenzity. V závěru se intenzita opět snižuje, abyste se mohli takzvaně vyjet. Super je, že wattový průměr si dopředu nastavíte podle svého FTP. Trenažér udržuje předdefinovaný odpor, a pokud například změníte převod nebo frekvenci, na watty to nemá vliv. Trenažér zkrátka upraví zátěž. Takové tréninky jsou buď součástí appky, nebo si je vytvoříte podle sebe.



  • Manuální: odpor se mění podle vašeho nastavení v appce trenažéru, popřípadě podle nastavení v cyklopočítači. Je to v podstatě taková elektronická alternativa klasické páčky odporu. Tady vzpomenu, že některé smart trenažery dokáží fungovat i bez elektřiny, můžete je použít venku na rozjetí, odpor se však v tu chvíli nedá jakkoliv měnit a regulovat.



Zwift


Hned v úvodu jsem zmínil, že této aplikaci věnuji extra prostor. V současné době jde asi o nejsilnějšího hráče, který je i mým favoritem. Jsem hravý člověk, nejsou mi cizí ani počítačové hry. Přístup Zwiftu mi sedí, a to hned z několika důvodů:


  • prostředí vypadá jako v počítačové hře, což mně osobně vyhovuje víc než reálný video - záznam trati. Můžu si měnit pohledy a dívat se na svého avatara (moje vytvořená postavička). Navíc Wattopia, což je Zwiftem vymodelovaná krajina, je pestrá, občas sci-fi a velmi zábavná. Když mám chuť, můžu si vybrat i reálné místo, jež je vytvořeno podle skutečnosti.



  • systém odměn, jako jsou například kola, výplety nebo oblečení, se odemykají podle naježděných kilometrů nebo výškových metrů. Aplikace vás tak neustále motivuje a žene do dalšího a dalšího tréninku.



  • přítomný online sociální svět je v době Facebooku, Twitteru a Instagramu doslova předurčen k úspěchu. Vidím, že jezdí reální kamarádi, můžu se k nim přidat, sleduji jejich celkové hodnoty. K virtuálním závodům jsem zatím nedospěl, ale na společný trénink jsem se už párkrát vydal. Člověk je od přírody vynalézavý a mazaný, a tak není divu, že už i při oficiálních Zwift závodech dochází k menším či větším podvodům. Jednomu chlapíkovi, jenž chtěl program takzvaně přečůrat, byla na několik měsíců vystavena stopka. Postihy jsou tedy podobné, jako když podvádíte ves skutečnosti.



  • naprogramované workouty jsou reálné tréninkové plány. Opakovaně si dávám 12 týdenní zimní program, kde mám každý týden 4 až 5 tréninků s celkovou délkou mezi 30 až 180 minutami.



  • zpracování aplikace je stabilní a systém takzvaně nepadá. Jen si představte, že by vám před koncem 3 hodinového tréninku zamrzl tablet a vámi ujeté kilometry a nastoupané výškové metry by se neuložily. V tu chvíli by tablet možná vyletěl oknem.


Sledované parametry smart trenažérů


Při koupi vám jednotliví výrobci budou mazat med kolem pusy. Budou vám tvrdit, že parametry a modifikace jejich produktů jsou lepší, než jak je tomu v případě konkurence. Co před (a při samotné) koupi reálně sledovat? A jak podstatné jsou jednotlivé parametry?


  • reference: ať už si pořizuji cokoliv od kohokoliv, tak vždy platí, že mimořádnou pozornost věnuji právě referencím. Každý výrobce a prodejce trenažérů vás samozřejmě bude chtít přesvědčit o tom, že právě jeho trenažéry jsou tou nejlepší volbou. Trenažéry, o kterých jsem se v tomto článku rozepsal, nejsou úplně tou nejlevnější záležitostí. Proto vám doporučuji, abyste si před pořízením jakéhokoliv modelu našli co největší množství relevantních recenzí a hodnocení. Spokojenost kamarádů, dobré recenze, vyřešené reklamace, odstraněné chyby v softwaru, to všechno jsou ukazatele, které vám pomohou s výběrem toho správného cyklotrenažéru.
  • zátěž: toto už je klasický parametr, jenž bývá uváděn na krabicích. Maximální odpor se liší model od modelu, ty nejlevnější dokáží okolo 700 wattů, top modely i přes 2.000 wattů. Pro mě je OK někde kolem tisícovky, trenažér používám hlavně v zimě, a to mi o intenzitu až tak nejde.
  • sklon: se zátěží souvisí i procentuální sklon, jaký trenažér dokáže simulovat. Běžně jsme někde mezi 15 - 24%. V tomto případě je to u mě stejné jako u odporu, extrém moc nevyužiju.
  • přesnost: toto mají výrobci rádi, umí to totiž marketingově využít. Uváděné rozpětí 2,5 - 0,5 % potěší, nicméně daleko důležitější je celkový projev, pocit z jízdy nebo rychlost, s jakou reaguje trenažér na změny.
  • hlučnost: ta v případě trenažérů, o kterých byla řeč, není nijak šílená. Rozhodně je několikanásobně nižší, než jak je tomu v případě klasických trenažérů nebo válců. Kdo má extrémní nároky na tento parametr, tak na webu je přehršel testů a žebříčků. Všeobecně je tento typ vhodný i do paneláků. Nej parametry jsou okolo 60 decibelů.
  • stabilita: ne každé cool moderní provedení je zároveň stabilní. Představte si sebe na konci FTP testu, kdy šlapete maximum, to potom stabilní trenažér oceníte.
  • kompatibilita: podívejte se, zda je vámi vybraný model kompatibilní s počtem pastorků vaší kazety, zda seženete redukci na pevnou osu vašeho rozměru, nebo zda se vejde delší ramínko vaší přehazovačky.
  • komunikace: běžné jsou BT a ANT+. Některé verze Windows se tak úplně nekamarádí s BT, takže pokud nemáte MAC, tak si raději kupte ANT+ USB klíč. Jestli máte hrudní pás jen s ANT+, tak ho budete stejně potřebovat.
  • obsah balení: chybějící kazeta je naprostá klasika. Ale například takové SUITO od Elite už dostanete s kazetou v krabici. Balení dále může, ale nemusí obsahovat podložku pod přední kolo, redukci na osu nebo předplatné na tréninkový program.
  • skládání: ideální je, když není potřeba složitě skládat a montovat. Sklápěcí nohy bez nutnosti vytahovat imbus jsou fajn.
  • aplikace trenažéru: dobrý a uživatelsky příjemný software ulehčí život s trenažérem. Budete v něm kalibrovat, nahrávat nový firmware... některé umožňují i trénování
  • náhradní díly: když trenažér vydává nezdravé zvuky, tak je to mnohdy k zbláznění. Možnost servisování a výměny dílů je tedy velice důležitá. Čím silnější lokální zastoupení značky, tím (většinou) jednodušší servis.
  • doplňky: trenažéry nejčastěji zůstávají nevyužité z důvodu nudy při jejich používání. Doplňky, jako simulace sklonu, interaktivní větrák, podložka pro simulování jízdy ze sedla dokáží zabavit natolik, že právě jejich zásluhou to možná ve finále nevzdáte.



Prošli jsme si základy a vyšlo to na dva články. Na začátku, když jsem si toto téma plánoval v hlavě, to nevypadalo, že z toho vzejde takto obsáhlé dílo. Pokud jste se textem propracovali až sem, tak jste se možná pouze utvrdili v tom, co už znáte. Možná vám tyto řádky však pomohli s rozhodnutím, jaký typ, model si nakonec pořídíte.

“Trenažérování” je zajímavý způsob, jak trénovat a udržet se fit. Kromě toho vám pomůže s rozvojem vaší vůle. V případě, že na cyklotrenažér máte, tak si ho rozhodně pořiďte. Maximálně zjistíte, že tento druh tréninku není úplně pro vás. Pokud se tak stane, potom trenažér jednoduše prodáte. Tuto formu tréninku totiž každý rok objevují noví a noví lidé. A můžete si být zcela jistí, že na bazarových portálech se po dobrých kouscích jen zapráší...

Související téma ve fóru

Komentáře

Pro napsání příspěvku se prosím přihlaste nebo zaregistrujte.
PAM
PAM

20.11.20 11:03

@TheJD – Většina obrázků je z aplikace Zwift, jsou to ty kde je cyklista animovaný. Každopádně díky za připomínku. Ono ostatně se budeme i v budoucnu ještě této problematice věnovat, ale je pravdou že k tomu již dříve napsali názor jiní, mj. i v tom vláknu co napsal tady v komentáři milan.v.

Reagovat
TheJD
TheJD

19.11.20 11:16

Velice tu chybi popis obrazku. Bohate by stacilo k nim napsat, ze ktere aplikace jsou.

Reagovat
milan.v
milan.v

16.11.20 20:09