Aha, děkuji. Ale co ty oblázky? Toť přec židovská zvyklost, místo květin. Simuluje to prsť z Jeruzaléma.
Ten pomník je ve tvaru umrlčího prkna, která se používala na Šumavě v zimních obdobích, kdy bylo nemožné z důvodu zmrzlé půdy a hafě sněhu pohřbívat.
Ale za co? Co jsem provedl? Vždyť jsem se choval opravdu piietně. Jen jsem předpokládal, že vylétl ze zatáčky při sjezdu toho prudkého kopce… A on zatím zahynul při stoupání.
Hlavně, že jsi to kolo správně opřel, bo položit ho na zem a ještě na šaltr, to by se F.S . v hrobě obracel. /// Ten pomník, krásná vzpomínka.
Ano, to jsem udělal. Spočinul, zajímal se. Proto se pomníčky dělají. Řadový cyklista nepietně prosviští, bez zájmu. Kdo je lepší?
Ale vůbec ne sprostě, naopak s úctou a u vědomí piety. Však kdyby to nebyl pomník cyklisty… Takhle by byl jistě rád.
Ještě jsem si uvědomil… Absence křížku, výstupky na oblázky… Nebyl on to žid? Jestli ano, tak je to moc hezké, navíc v záplavě křesťanských pomníčků i vzácné.