| Značka | B-Twin |
| Modelový rok | 2016 |
| Hmotnost | 13.5 |
| Rám | Ocel |
| Řazení | Singl |
| Sedlo | Selle Royal |
| Pláště | 20" / 2.1 |
Komentáře
Té zmatečnosti se nediv. Ta knížka vznikala totiž fakt klopotně…
Jsem trochu zklamán, ale ono je to stejně poněkud zmatečné. Nicméně opravdu neskutečné!
Musím tě zklamat, na uložto chybí skoro sto stran. Ale i tak je to neskutečné počtení…
Celý stroj vypadal podivně. Jas-
ně višňový lak, objemná zavazadla, jedno vzadu,
druhé před sedlem. Zesílený a nízký rám měl dvo-
jitou přední vidlici a velmi široké sedlo se ze-
sílenými pružinami. Nad koly svítily poniklované
křídlové matice a vpředu byl vysunutý trojbarev-
ný olejový zásobník – červený, zelený a bílý. Na
boku byl přivázán pár lyžnic a puška
…citace z níže doporučené knihy vhodná k inspiraci
…on objel celé hranice Sovětského svazu!!! Jak píší hned v úvodu. A na takovém kole! Těžko jej asi kdy kdo trumfne.
Skvělý tip, děkuji. A hlavně je to na ulozto ke stažení! To bude čtení, moc se těším.
Doporučuji knihu „Muž se železným sobem, expedice non plus ultra… Už je to skoro 90 let, takže si představte, na čem to jel…
tromboonen, děkuji, velice vtipné! Zlepšilo mi to výrazně moji zdrcenou náladu po tom, co se mi jedno z mých dětí cca po roce ozvalo, však ne steskem, ale proto, že jeho matka s novým tatínkem mu na něco něchtějí přispět desetitisíci, pokud nepřispěji také… A to jim platím pravidelně výpalné, tzv. alimenty. Oni ve vile, já zcela sám a díky nim poloviční bezdomovec.Tedy ještě jednou moc děkuji za pobavení! Přišlo v pravý čas.
Tak na hotelový pokoj ani jeden z Vás nevysolil, kluci, tak co kdybyste spolu vyrazili na nějakou expedici? Čím dál tím líp :)
3022, děkuji! Ostatně největším nebezpečím jsou nepřející a bezohlední lidé, a ti jsou myslím na celém světě. A ač svůj největší hrdinský kousek jsem provedl v Africe, tak nejpernější životní chvíle zažil v zemi jménem Česká republika. A ještě jsem Vám vlastně nepoděkoval za výborný tip s těmi většími plášti. Sám bych se do toho nepustil, neb jsem žil v mylném dojmu, že bych tak nějak více kolo zbačkorovatěl. Opak je však pravdou! Uhání to teď jako čamrda, dokonce i do kopce lépe, což zcela nechápu. Ale lehčím terénem se ženu pohodlně a již nezažívám zapíchnutí do měkkého trávníku. Nu a město, kostky, nerovnosti, zámková dlažba… excelentní. Tedy děkuji!
22.3.17 17:54
Trepifajxl: faktor účelnosti bych právě nepomíjel. Není předpokládám řeč o vojenské ani vědecké expedici, ani o extrémních cestách s vyloženým ohrožením života, tzn. cílem pravděpodobně není dosažení nějakého „absolutního výkonu“, ale subjektivní zážitek nebo prožitek. A v tomto kontextu pokud někdo má rád skládačku, jednokolku nebo cokoliv, a CHCE s tím jet, tak ať už je to „rozumná volba“ nebo ne, je podle mě jediná možnost skutečného selhání a to nechat se odradit a vůbec nevyjet. A často právě z nerozumných voleb jsou ty nejlepší zážitky :). Viz např. Transtrabant.
onuce: souhlasím: někoho táhnou daleké kraje a dlouhé cesty – které učitě vzbuzují obdiv – ale dobrodružství takříkajíc čeká za humny, je dostupné pro každého a i v té naší zemičce je spousta krásných míst takříkajíc na dosah. A pokud se bavíme o cestách po Evropě a blízkém okolí, tak popravdě kdo je trochu samostatný, umí trochu jazyky a má nějaké základní peníze, může se dostat do stejně obtížných situací jak u nás doma, tak v zahraničí, takže jaké „dobrodružství“? :) Zažil jsem, že i u nás, třeba jen 5 km „od civilizace“ se člověk může dostat do pěkně „blbé situace“, kdy si říká „to jsem tedy zvědavý, jak se z tohohle dostanu“.
21.3.17 20:07
3022 má pravdu, když se chce, všechno jde, když je dostatečná vůle lze trasu TdF objet na klaunské jednokolce, nebude-li brán zřetel na časový limit etapy…
…a aby zůstala myšlenka křišťálově čistá, pomineme faktor účelnosti
No to je krása! A navíc teď s těmi skvělými 2.1 plášti bych si troufl na cokoli. Svištím po štěrku, kostkách, pěšinách… S naprostou bravurou a jistě. Obrovský rozdíl proti původním 1.75. A ostatně ani netuším, proč správná expedice musí být někde daleko, v exotických krajích. Vždyť i tam je to přec jen na zemi, tedy stejné, jako když jezdím v lesích kolem Plzně. A vzdálená místa jsou vzdálená jen relativně, vždyť pro místní jsou naopak velice blízko a exotickou expedicí by jim byl výlet právě třeba do Plzně.
21.3.17 18:53
Vždycky mě pobaví, když nějaký uvědomělý kašpar začně tvrdit, že něco „nejde“.
8,558km adventure along the Iron Curtain Trail an old East German shopping bike
21.3.17 09:25
tak to jo, expedici do restaurace, skrze brdský hvozd, nepochybně kolo zvládne
21.3.17 08:51
onuce: cesta do Nepálu je skutečnou expedicí, ale troufám si s tebou polemizovat o tom, že ji absolvuješ skutečně na skládačce… jak vyřešíš sníženou průchodnost takového bicyklu terénem? a jak na něj dostaneš všechna nezbytná zavazadla? co bude, až se ti to kolo rozsype? věřím, že se ti to kolo osvědčilo při jednodenní výletu do Brd, ale Nepál? Brdy a Himaláje, Botič a Niagara. Expediční kola vypadají docela jinak, jejich vzhled formuje účel
Trepifajxl: přesně jsi mi to vzal z klávesnice, výlet do Brd je expedice jakou svět ještě neviděl.
21.3.17 08:13
ano, my blbouni v barevných silonkách a vyhlodaných přilbicích (sic!) se výjezdem do průsmyků nekocháme a nahoře nepociťujeme žádného zadostiučinění…
ale jinak máš pravdu, tohle kolo je expediční přesně od té doby, od kdy je jednodenní vejlet v Brdech expedicí
Přední světlo v rámu je jen přepínací ledkové, víceméně blikačka. Dá se objednat i originál klasické světlo, ale jelikož by nešlo nijak nastavovat, používám také světlo uchycené na řidítkách.
Jak tak na to kolo koukám docela by mě zajímalo jak to svítí v mlze na klasické silničce vozím světlo na rodlách a před sebou vidím jen mlíko.
…a zmiňovaný cool faktor též není zanedbatelný. Již se těším na teple jarní cyklisticky oblíbené vrcholy, kde spokojeně postávají hypermoderní bikeři v barevných silonkách a vyhlodaných přílbicích, pokukujíc zálibně na svoje vytuněné drahé stroje s mohutnými koly… Ale tam budu také já, se svojí ubohou skládačkou. Možná o něco pomaleji, však více vykochán, a s pocitem zadostiučinění.
3022 děkuji, a přesně tak. Snadno hodím do vozidla… Pak mi kolo jednoduše slouží jako bágl na kolečkách, z kopce se vezu i sám, a to neobyčejně pohodlně díky vzpřímenému posedu a doslova křesílku, jímž myslím to úžasně příjemné sedlo. Kdo někdy podnikal delší vandry s těžkou krosnou na zádech, ten dozajista ví, že to není žádný požitek. Díky skládačce se solidním předním nosičem se mi vandry požitkem stávají.
20.3.17 21:21
3022: píšete z vlastní zkušenosti, podle ikony soudě…
20.3.17 21:13
Trepifajxl: ty možnosti které jste nastínil se z podstaty věci nijak vzájemně nevylučují. Dokonce – ikdyž tam není žádná vzájemná souvislost – bych si dovolil ryze subjektivně předpokládat, že odpověd na obě Vaše otázky bude spíše kladná, než-li záporná.
Osobně nicméně především akceptuji, že každé kolo s nímž se člověk chystá na „expedici“ je z logiky věci expediční. A leckteří by se asi divily na čem se dá takříkajíc objet svět. Většinou to má přehažovačky, ale překvapivě dost lidí volí skládačky. Nejsem si jist, zda převažující důvod je snadnost přepravy např. vlakem nebo letadlem, nebo „cool faktor“ kdy se člověk se „směšným kolem“ taknějak přirozeně setkává s daleko pozitivnějšímii reakcemi.
20.3.17 19:13
je ještě někdo, kdo nepochopil onuceho exkurz do využití vystaveného raketometu nebo jsem jenom já blbej?
Tak jednak mi při výpravách slouží jako inline dvoukolák pro přepravu bagáže, šetřím klouby a celkově poberu všeho více… A co občas při túře člověk zatouží udělat? Nu přece si pohodlně sednout, odpočinout a kochat se. Jenže běžně tím ztratí čas, neb setrvává na místě. Já však, díky velice pohodlnému sedlu té „hrůzy“ , využívám k posezení, odpočinku a kochání, klesání. A ještě mi ubíhá cesta, polykám kilometry…
Ne vozili, ale vezli. Jen jednou. V Rjukanu nalozili sudy s D2O na vlak, ale vlak musel pres jezero Tinn, na kterem norsti partizani lod potopili.
Dodnes se ale vedou spory, jestli v sudech skutecne byla tezka voda. Tech snah o likvidaci tovarny bylo nekolik vcetne bombardovani. Nekteri tvrdi, ze nemci s tou sabotazi pocitali a sudy odvezli pozemni cestou a na lodi byla obyc voda. Snad se i podarilo vyzvednou jeden ze sudu, ale jestli v nem byla H2O nebo D2O ted nevim.
Vozili ji na železničních vlečkách a ty pak nakládali na loď přes jezero. Tu loď jim pak kdosi potopil.
Do výtahu se sice vejde, bude ale dost rychlé v rozbitých ulicích českých měst?
Těžkou vodu močil kaplan Tappman a Milo Minderbinder s ní chtěl obchodovat, či jak to bylo. Někde teče z kohoutku voda s uranem, někdo halt vozí těžkou vodu na kole.
20.3.17 09:00
DoomHammer: no tak jsem použil nesprávně dativu namísto akuzativu, děkuji za otevření lingvistického okénka, škoda jen, že si tak důkladně nezametáš i před vlastním prahem…
20.3.17 08:35
a co jí odváželi, chudince?
20.3.17 08:22
těžká voda (D2O) se vyráběla v norském Rjukanu, co já vím tak jí Němci odváželi v obřích sudech lodní dopravou, nikoli po kolejích
První myšlenka, která mě napadla: tohle přece nemůže jezdit po kolejích! Ale když čtu, že majitel s sebou vozí těžkou vodu…
20.3.17 07:49
no však Zutro s tím svým strojem také lezl do výtahu
20.3.17 06:06
…není to nakonec ten stroj co na něm jezdil Zutro? (Tajemství hradu v Karpatech)
Také jsem měl obavy, jak to bude s předním nosičem… Ale v praxi se osvědčil, i když na něj nabalím zavazadla a lahve, nahoru i pod něj. Naopak řízení je stabilnější, žádný výmol nerozhodí směr jízdy… A granátomet nepotřebuji, již dávno mám na pásku ledviny připevněnu kapsičku se samoaktivujícím dělobuchem při jeho vyškubnutí, abych mohl za jízdy vše vyřídit jednou rukou. Můj patent. Dělobuch má prostě kroužek roznětky bindrem fixován ku spodku jeho sumky. Kompaktní, jednoduché, spolehlivé.
Nebojíš se, že ti ho ukradnou sousedi? Daj dolů sedlovku a řidítka a maj z toho fešný BMXko… Nebo když daj dolů jen sedlovku, tak maj choppera.
Sundej plaste a zkus to po sinach, to bud asi jediny prinos tech detskych kol.
Ale jo, dobrý. Jen ten přední nosič je divočina. Nebyla by lepší brašna na řidítka? Takhle to musí strašně mávat s řízením.
19.3.17 21:51
nějaké pohodlnější sedlo by to chtělo…
Již před koncem roku jsem s tímto strojem podnikl celodenní výlet v Brdech, ještě na úzkých gumách, a byl jsem nadšen. Na přední nosič jsem pomocí gumycuků upevnil zásoby pro mne i fenu, náhradní oblečení… Sám pak pěkně bez batohu, kde mi jinak nejvíce upíjí krev těžká voda.
Ahoj,jestli to jseš opravdu „Ty“ tak Ti tam dost věcí ještě chybí.Na expediční kolo to moc nevypadá a ani asi tento tip kola není primárně určený.
19.3.17 21:24
5* za nosič :)
