• Hartmut

    Nazdar!

    Nez me zahrnete komentari typu: googluj, prohledej historii, apod., tak bych rad rekl, ze to uz jsem udelal. Problem je, ze jsem bohuzel z dostupnych informaci nepochopil to, co pochopit potrebuji. Proto prosim ochotne dobrosrdecne kolegy o radu:

    Doposavad jsem na kole jezdil, jak to slo. Silnici, malo km/rok, minuly rok nejak 4000. Minuly rok me ale dost nasralo, ze nekdy na zacatku cervna, kdy jsem konecne na svych oblibenych trasach (50–80km) zacala jezdit zpusobem, ktery mi prinasel nejen radost, ale i uspokojeni (prumer 32 km/h), prisel ubytek formy a ani aktivni, ani pasivni odpocinek nijak nepomohl, proste jsem od te doby jezdil hur a hur. Tak jsem si rikal, ze bych to zacal delat nejak rozumneji.

    Pres zimu nedelam vetsinou skoro nic, nema cenu se v tom babrat, to takhle asi zustane. A ted: kdyz zacnu v breznu jezdit, chtel bych si nejdriv najezdit vytrvalost a pak se nejak zlepsovat, tak abych dejme tomu v cervenci jezdil krasne a rychle, neb je teplo a bavi me to. Jak na to? Necham si asi zmerit laktat, ale az budu mit vysledky, neni mi tak uplne jasne, co presne znamenaji:

    co presne je aerobni prah a co presne anaerobni prah? Doposavad jsem si myslel, ze existuji tri zony: klid, aerobni zona, anaerobni zona. Ono je to jinak?

    Kdyz budu mit anaerobni prah, rekneme, 150, jak mam najizdet vytrvalost? Proste a jednoduse 0–150 (a nezustavat dlouho u te horni hranice? nulou samozrejme nemyslim nulu, ale nejniz, co to jde) – nebo bych se mel drzet v klidove zone, pokud teda vubec existuje, tzn. treba do 120?

    Kdyz najezdim dejme tomu 1000km bez prekroceni anaerobniho prahu, mel jsem za to, ze je na case zaradil intervaly, tzn. dejme tomu trikrat za vyjizdku si bud na rovine zasprintovat nebo rychle vyjet kopec. Je to tak?

    Jak pak dal? mam zkouset zustat dlouhoboe tesne pod anaerobnim prahem?

    Tipuji, ze to mam dost popletene, proto bych rad, kdybychom (kdybyste) tyhle informace pekne shrnuli do jednoduche kostky, urcite to pomuze i jinym…

    DEKUJI!!!

    • šimlos  

      Objednej se na funkční diagnostiku, kde ti na ergometru změří laktát při stupňované zátěži a stanoví tepové prahy regenerace, základní vytrvalosti, rozvoje vytrvalosti, anaerobního prahu a maximální intenzity. Taky změří poměr tuku a svalů v těle, což je taky užitečný ohledně celkové životosprávy a dalšího případného cvičení. Já jezdil takhle blbě jako ty tři roky a nechal si bohužel udělat test až loni v prosinci, poněvadž jsem se na podzim dostal do situace, že čím jsem jezdil víc, tím jsem jezdil hůř..Udělej to taky tak, všechno ti vysvětlí a taky poradí jak se zlepšovat pak ten, kdo ti test udělá. Něco to stojí ale pokud to myslíš s cyklistikou trochu vážně, tak se to vyplatí.

      • Hartmut  

        Dik za odpoved, na test se chystam, ale ono to u nas (DE) bude stat peknou palku a ja bych se na to rad pripravil – tznn. abych vedel, co chci vsechno vedet, kdyby mi to nahodou nechteli rict.

        Pomer tuku a svalu u me limituje pomerne nezrizene k nule :D

        Zajimalo by me: co je tepovy prah regenerace? to je tep, ktery nesmim prekrocit, kdyz chci, aby se svaly regenerovaly? Ten je vyssi, nez aerobni prah nebo nizsi?

        Zakladni vytrvalost se trenuje pod hranici aerobniho prahu, presne na urovni aerobniho prahu nebo kde?

        • Rorejs74  

          Sice už je to poměrně starý, ale zkus začít tímto

          Následně bych doporučil jeho poradnu na www.cykloseminare.cz, něco z toho je i tady

          • Hartmut  

            Diky za odkazy. Prave ten prvni jsem tak nejak zhruba procetl, ale ono to moc nepomohlo. Kdyz tam popisuje trenink, ktery sestava ze ctyr jizd ve ctyrech dnech, tak to se mnou nema nic spolecneho, tohle jsem nikdy nedelal a ani nebudu, jednak na to nemam cas a moznosti a druhak by mi odesla kolena (se kterymi dlouhodobe bojuji). Ale ja se tam zkusim jeste jednou podivat, jestli jsem nepreskocil nejake dulezite casti.

            Mne jde o zakladni teoreticke suche informace, ktere si pak aplikuji sam. samozrejme, ze se takhle nedostanu na nejakou oslnivou uroven, ale to mi nevadi. Vubec. Akorat bych chtel delat svoji rekreacni cycklistiku s trochu vetsim respektem ke svalum, jejich regeneraci, apod.

            • plzakj  

              Tak zalezi, jestli chces zhubnout, nebo natenovat. Pokud chces natrenovat, tak budes muset nejakej treninkovej plan dodrzet. Jinak to neni efektivne ztravenej cas a je to jen o radosti z jizdy (ne, ze by na tom bylo neco spatneho. Ja treba nechci trenovat, ale spis zhubnout).

              • Hartmut  

                Tak v mem pripade by zhubnout znamenalo zemrit a to bych pravdupovedac tak uplne nechtel :D

                Muj plan je jezdit trikrat tydne a celorocne provadet i jine aktivity. V cervenci pak jezdit po horach.

                Jezdim jen kdyz neprsi a neni moc zima. :-)

                Predstavoval jsem si to tak, ze si stanovim pocet kilometru + priblizny casovy usek (jak presne to pujde dodrzet se uvidi), kdy se ohledne tepove frekvence budu nejak chovat. A jestli jsem napri. mohl/mel natrenovat vic vytrvalosti nebo mohl/mel vic zvysit vykonnost, to uz se bohuzel neda nic delat, treba to vyjde pristi rok.

                Nebo myslite, ze je to nesmysl a oproti jezdeni bez rozmyslu si stejne nijak nepomuzu?

                • plzakj  

                  Tam jde o to, ze aby se ty mechanismy v tele zlepsovali, musis je zatezovat v urcitym rytmu a vzdy kehce vic, nez drive. S tim souvisi i jak casto a kolik trenovat / odpocivat. Jak Vojtechovsky popisuje. Jinak se organismus adaptuje a nerozviji. Tim padem to nema pozadovany efekt.

                • JFtryall  

                  Na kontrolovani km se muzes spolehlive vykaslat, kontroluj jen cas jizdy a lepe cas v zone zateze. Cas dane zateze totiz urcuje, kam bude tvoje vykonnost smerovat, pocet kilometru je celkem irelevantni. Kdyz chces kvalitne budovat, musis se samozrejme kvalitne rozjet ve vytrvalosti, zvlast po delsi pauze. Tepove pri moji maximalce 190 je to tak do 145–150. Dve az tri hodinky po rovinach bohate staci. Pak muzes zacit vkladat napriklad desetiminutovky na silu v trosku nizsi kadenci a vyssich tepech kolem 160. Kdyz se budes citit dobre a nebudes mit problem s regeneraci, tak muzes jezdit intervaly az do haleluja a zlepsit se. Ale v tom moc neporadim ja jedu ve wattech. :-)))

                  Zaklad je se kvalitne rozjet, mit poresene jidlo, nenapalovat kopce uz dole a hlavne jezdit vytrvalost co nejsouvisleji, neprerusovat slapani a proste ten cas stravit efektivne. Kdyz dodrzis zakladni pravidla, tak se proste zlepsis a budes se na tom citit dobre.

                  • kokoska.rokoska  

                    Souvislá vytrvalost, to je IMO největší problém většiny hobíků. I u lidí s celkem solidní výkonností a dostatečnými teoretickými znalostmi vidím dnes a denně jak s kopce nešlapou, neustále zastavují na čůrání a uprostřed tréninku chtějí do hospody/kavárny :-)

                    Nyní, v době elektronické, je jistým řešením vypnutý auto-stop na sporttesteru a započítávání „nul“ do průměrné kadence. Dle mých zkušeností velmi motivační…

                    • Hartmut  

                      Tak z tehle nesvaru trpim jen neslapanim z kopce – to se musi? :-/ A to se musi vzdycky nebo jen pri najizdeni vytrvalosti? Na zavode preci taky clovek zalehne…

                      • IndyCZ  

                        Nemusí, v podstatě se nemusí šlapat ani do kopce :-) ale když vynechám to, že se tím přeruší podávaný výkon, tak proč z kopce nešlapat? Na závodě se válí furt, nešlape se když dojdou převody nebo se jede nějaká techničtější pasáž..

                        • Hartmut  

                          No kdyz uz to jede samo 60 km/h, nedokazu ve vzprimene pozici slapanim jet rychleji, nez kdyz zalehnu – proto neslapu

                          • Delkim  

                            Kokosky si nevšímej, on je triatlonista, to je psychická nemoc, tihle pacienti šlapou i z kopce :)))))

                            • Hartmut  

                              No pockej, jak to tedy je? Dejme tomu, ze je kopec

                              3km 6% stoupani, pak

                              200m 2% stoupani,

                              100m rovina,

                              500m –2% a

                              2km 7% klesani.

                              Kdyz budu slapat (bez toho, abych na konci toho 6% stoupani chcipal) celou dobu az na posledni pasaz (kterou po cca 200m zalehnu), je to spatne? Nebo je spatne jen to, kdyz prestanu slapat uz na rovine?

                              • kokoska.rokoska  

                                Je to dobře, šlapat máš celou dobu, navíc pokud možno stejnou intenzitou. Ať do kopce, po rovině, nebo s kopce. Tady je wattmetr ideálním pomocníkem. Prostě jedeš pořád zhruba stejnou kadenci i výkon, akorát se mění rychlost v závislosti na profilu.

                                BTW: Při 60 km/h můžeš snadno přišlapávat nemalé watty i s relativně lehkými převody. Mám u sebe vyzkoušeno, že na na 50×12 jsem schopen efektivně dlouhodobě (v minutách) přišlapávat do 70–75 km/h.

                                • Hartmut  

                                  50×12 je pro Tebe relativne lehky prevod? To je muj nejtezsi prevod, ktery jsem tam mel zarazen tusim…dvakrat za cele dva roky, co to kolo mam. Tuto sezonu se chystam na upgrade kazety z 12–28 na 13–30 nebo dokonce 14–30, jeste nejsem rozhodnu :-)

                                  Ale zpet k nasemu pripadu: Pokud bych jel ve vzprimene pozici 60 km/h, dokazu si predstvait, ze bych jeste neco (mozna) prislapl, ale pokud jedu 60km/h v pozici, jako bych chtel pres riditka zvracet, zatimco ve vzprimene jedu jen 50km/h i s prislapavanim pojedu pomaleji. Proto taky profici zalehavaji, nebo ne?

                                  Ovsem pokud chces rict, ze pro trenink neni zalehavani vubec vhodne, tak tedy dobre, natahnu nohy, abych uvolnil moje ubohe cesky a budu slapat dal. Ale ne ze mi pak nekdo po peti letech rekne, ze jsem to delat nemel, to se naseru :D

                                  • Delkim  

                                    šlape se i v maximálním zalehnutí :)

                                    https://youtu.be/-FNtR77x-XU?…

                                    • kokoska.rokoska  

                                      Pff, na sliničce, to umí každej. V kilu na horní trubce na koze, to je teprve žrádlo. Bradu pěkně zasekneš mezi područky na hrazdě a sypeš tam 500+ W, abys ještě zrychloval :-)

                                      Ale na to já nemám odvahu, zalehávám, a od (řekněme) 80 km/h se vezu.

                                  • kokoska.rokoska  

                                    Jo, 50×12 je proti 53×11 je znatelně lehčí, to jen na okraj. Teď k tvému přišlapávání kontra zalehávání:

                                    1. Při tréninku vytrvalosti máš trénovat vytrvalost, nic jiného. Tudíž je zcela nepodstatné, jakou jedeš rychlostí. Prostě šlapej stejnou intenzitou, jako po rovině a do kopce; jestli ve vzpřímené poloze, nebo zalehnutý je na libovůli každého soudruha, klidně to střídej.
                                    2. Pokud už při 60 km/h je pro tebe lepší zalehnout, než šlapat, máš před sebou dlouho cestu kultivace techniky šlapání i kondičního tréninku. 60 se jezdí (dá se jet) po rovině.
                                    3. Čímž se dostáváme k zalehávání profíků. Až na výjimky se zalehává v hromadných závodech, kde – celkem pochopitelně – není cílem zajet co nejlepší čas, ale dorazit do cíle před soupeři. Takže se (obvykle) útočí v kopcích a odpočívá ve sjezdech neb je to jednodušší a méně riskantní (i když poslední dobou už také ne; naštěstí). Navíc, v intencích bodu 2, profíci zalehávají při poněkud vyšších rychlostech, než 60 km/h :-)
                                    • Hartmut  

                                      Taky na jinych kolech, kdyz jsem jeste jezdil na favoritce s rozcentrovanym zadnim kolem, vyplatilo se zalehnout uz pri triceti :D Nicmene postupne:

                                      To ze 53×11 je vyrazne tezsi prevod nez 50×12 je mi jasne, nicmene pokud se nepletu, tak tezsi prevod nez 53×11 je i u profiku spis vyjimka, tkaze mi neni jasne, k cemu bych jej mel ja. A ze jsem ho drive na kole mel, takze vim, o cem mluvim – byl mi naprosto k nicemu. Pokud ovsem opravdu zacnu slapat i z kopce, mozna zmenim nazor. Po rovine bez baliku jsou pro mne takoveto prevody ale naprosto nemozne – uz vhledem k me fyzicke konstrukci (jsem hubenejsi nez Froome)

                                      Techniku slapani bych zlepsil velmi rad – ovsem ne, abych jezdil rychleji nebo lepe, no.1 je pro me setrnost ke kolenum. Jak na to?

                                      To hlavni jsem pochopil. Proste drzet stejny vykon po celou jizdu – tim padem zadne zalehavani.

                                      Jo, jeste to slapani v zalehnuti: to jsem loni zkusil jednou a kdybyste slyseli ty nadavky, ktere ze me padaly, kdyz se (okamzite) dostavila ukrutna bolest kolen, to byste se i Vy mnozi ostrileni zacervenali. Uhel mezi stehnem a lytkem se pri tomto druhu slapani dostane na hodnoty mensi nez 90° a to je pro cesky budto namahave (zdrava chrupavka) nebo brutalne bolestive s pomerne dlouhodobymi nasledky styku kost + kost, vydrzi to pobolivat i tyden (ja) – proto jsem tak hrozne nadaval, uz jsem vedel, co me ceka. Nicmene si ale myslim, ze tohle neni dobre pro nikoho – proto si prece taky nastavujeme predozadni pozici sedla tak, aby se ceska nedostavala pred pedal, kdyz jsou pedaly horizontalne.

                                    • RomanKa  

                                      Jet po rovině 60 km/h by byl luxus, můžeš nějak přiblížit tu dlouhou cestu kultivace techniky šlapání a kondičního tréninku? Díkec

                                      • kokoska.rokoska  

                                        Nevím, zda chápus právně dotaz, ale zkusím to:

                                        1. O správné technice šlapání i (cyklistickém) tréninku je tu dost vláken, jako všude s mírně kolísající kvalitou obsahu, ale ve finále jistě užitečných a prospěšných. Doporučuji najít a přečíst.

                                        Teď k technice a výkonnosti: nevím co z toho je limitem pro tazatele, že s kopce není schopen přišlapávat; zda to nezvládne takovou kadenci, či potřebný výkon. Nebo (a to je nejčastější) potřebný výkon při relativně vysoké kadenci. Takže:

                                        2. IMO docela dobrou metodou nácviku správného šlapání jsou kadenční cvičení na válcích na nízkém výkonu. Točit, točit a neposkakovat, nekličkovat, držet horní polovinu těla stacionární. A je-li k disposici wattmetr, tak nejen držet stabilní otáčky, ale i výkon – třeba já jsem kolem vánoc došelk 160 RPM @ <200 W. Vhodných kadenčních cvičení je plný Google :-)

                                        3. Zvednout výkonnost – o tom jsou tu celkem aktivní vlákna s dobrým obsahem, takže hledej tam. Strukturovaný trénink těžko popsat v pár větách.

                                    • Orbicek  

                                      Ad 1)ono to s tím tréninkem vytrvalosti není tak jednoznačné: a) pokud člověk nemá 20 hodin týdně tak mu to stejně nic moc neda b)při tréninku ve vyšších intenzitach se rozvíjí i metabolismus na „na nižších“ urovnich tzn pokud mám třeba jen 8 hodin týdně, je lepší je strávit dynamiczejsim tréninkem.

                                      Samozřejmě je důležité si po zatezi dobře odpočinout.

                                      • kokoska.rokoska  

                                        To je na delší diskusi. Já jsem jeden z největších odpůrců „najíždění/nabíhání objemů“ už z dob atletických, ale nějakou vytrvalost trénovat prostě musíš. I já, a to se k 20 hodinám týdně ani neblížím; průměr mám tak 15.

                                        • Hartmut  

                                          A kdyz ja mam tech 8, jak pise Orbicek?

                                          • kokoska.rokoska  

                                            Tak si budeš plánovat (necháš si naplánovat) trénink na 8 hodin. Nic složitého :-)

                                          • JFtryall  

                                            Ja myslim, ze vytrvalostni zaklad byt musi, ale nemusis na tom sedet 20h tydne, to ani nezregenerujes. Stejne pak jedes velkou vetsinu treninku vytrvalostne, pridas tak do tempa maximalne. Kdyz chces fakt trenovat, tak stejne musis vetsinou do kopce a nebo uplne mimo provoz. Letiste je vhodny..:-))

                                            Kdyz je najety nejaky zaklad par desitek hodin, tak se da bez problemu zacit s intervalama. A je jedno jake je rocni obdobi. Telo funguje, kdyz ho poslouchas.

                                            • Orbicek  

                                              Jásně nějaký základ být musí, ale je otázka, jestli je fakt nutné jezdit celou zimu až do března x hodinové vyjížďky a dostat „infarkt“ pokaždé, když mi tep přeleze ZV a hroutit se z toho, že celý trénink je v hajzlu:) Jde spíš o to, že pokud tu vytrvalost chceš rozvíjet musel bys jezdit delší a delší vyjížďky – tělo se zlepšuje až reakcí na tréninkový stres. Takže pokud máš jakou takous úroveň vytrvalosti, tak abys ji výrazně zlepšil, musel bys ten objem v ZV zvýšovat výrazně a to většina amatérů časově nedává. Plus je otázka, jestli je taková vytvralost na závody kolem hnoje potřeba (vyjma cyklomaratónů)

                                              A samozřejmě pokud na kolo vleze totál začátečník a začne třikrát týdně drtit VO2 max intervaly, tak skončí špatně, ale pokud měl omezený počet hodin, tak raději než třikrát týdně vyjet na dvě hodiny v ZV, tak si dám dva hodinové intenzivní tréninky a jeden delší švih pro radost a myslím, že i tréninkově to bude mít větší přínos.

                                              • JFtryall  

                                                Ano pri omezenym casu pak nastupuje vyssi intenzita a funguje to dobre. Musi to byt vyvazeny a je dobry obecne aspon trosku vedet proc to jedu a jak to jedu.

                                                • Delkim  

                                                  ohledně časově omezených možností velice doporučuji následující knížku!

                                                  The Time-Crunched Cyclist

                                                  • jonti  

                                                    Kdyz to porovnas s Frielem, je to o tolik lepsi? Me by vadila jina definice zon a terminologie.

                                                  • Delkim  

                                                    mám teď objednanou aktuální verzi, jsou tam nějaké změny (třeba integrace se STRAVA), do pár týdnů má dorazit z Amazonu

                                                    je to řekl bych daleko praktičtější knížka co se konkrétních tréninků týče a speciálně zaměřena na „běžnou“ populaci hobíků, co mají prostě méně čas, třeba ty HIIT tréninky

                              • JFtryall  

                                Ja mam na to jedoduchy figl. Proste si porad trosku pribrzduju, aby se telo do sjezdu tolik nevypinalo a za kazdou cenu se snazim udrzet aspon kompenzacni watty. Pri zavode tohle samozrejme nedelas, ale pri vytrvalosti jako kdyz najdes. :-)

                                Kopce musis jezdit tak, abys nahore mohl plynule pokracovat a zrychlovat, musis to dychanim vnimat porad dost podobne. Jen se meni prave rychlost vzhledem k profilu. Takhle se stavi ten zaklad.

                                • plzakj  

                                  J. Rychlosti nad 50 se bojim :-) Z kopce si taky přibržďuju, abych mohl šlapat. Většinou spíš teda kvůli tomu, že mi je zima :-)

                                  • Hartmut  

                                    Hm, taky dobry napad. No my tady u nas tolik kopcu nemame, takze si dam pozor a ono to nejak pujde.

                    • šimlos  

                      Souhlas.Já se takhle „vozil“ docela dlouho. Kousek zv, kousek v intenzitách, když jsem chcípal v kopcích a většinu v regeneraci.Nic souvislého.

                    • Delkim  

                      souhlas, švih s obědem/svačinou by se do tréninkových statistik vůec neměl započítávat! :)

                      loni na jaře jsem při najíždění vytrvalosti dával 3–4 hodinky s pauzou do 2 minut, vesměs jedno vyčůrání, zatím to za jízdy neumím :)

                      a tady jsem se cestou asi někde zakecal nebo jel vlak :)))

                      163.4 km

                      4:59:51 moving time

                      5:03:51 elapsed time

                      • Hartmut  

                        pekne, ja mam bohuzel vsude neuveritelne mnozstvi krizovatek a semaforu, takze se zastavovani nevyhnu. Zato moceni moc nedam, to je spis vyjimka, ze musim zastavit.

                        • šimlos  

                          Hele, to má většina lidí, co bydlí ve městě. Delkim je z okraje Prahy, sedne na kolo a jede..Prostě se to motání přes křižovatky, semafory, kostky a koleje tam , kde je možná souvislá jízda nemůže počítat..I průměrka podle toho vypadá.

                          • kokoska.rokoska  

                            Je to těžký, no. Já si buď popojedu autem (tradiční Lidl v Nehvizdech :-), nebo se na spodku Z1 dovleču někam ke kraji Prahy a trénink začíná až tam.

                      • kokoska.rokoska  

                        No přesně! :-) A stejně tak švihy se zastávkou na svlékání/oblékání, konzumaci gelů atp.

                        Prostě když mám v plánu 2 hod Z2, znamená to (pro příklad) točit v kuse 200 W @ 100 RPM celých 120 minut.

                        Jinak těch 5 hodin je hezká vytrvalost, Honzo :-)

                    • michal1968  

                      +1

    • Maato  

      A co investovat 2 nebo 3 stovky do pěkné tréninkové knížky? Nedávno jsem dočetl Tréninkovou bibli, kde je vše jasně a srozumitelně popsáno (samozřejmě to platí i o jiných knížkách). Do března máš času hafo ;)

    • Hartmut  

      Tak zkusit bych to mohl, jen se obavam, ze narazim na stejny problem, ktery za par sekund napisu vyse…

    • plzakj  

      Jak psal Rorejs74 – web Ondry Vojtechovskeho poskytuje dostatek teoretickych informaci ve srozumitelne forme, aby si z toho clovek udelal zakladni prehled o tom, jak se veci maji :-)

    • novas752  

      Doporučuju přečíst tyhle stránky: http://www.kpo.cz/…ziologie.htm a kdyžtak koupit knížku Tréninková bible pro cyklisty (Joe Friel).

    • šimlos  

      Já prostě vidím sebe a svoje zbytečný chyby a ztrátu času. Nákup Tréninkové bible před dvěma lety, pečlivé čtení a výpisky. Vojtěchovský na webu, to samý. Výsledkem byla zahlcená hlava pojmy, watty, tepy, prahy, VO2 max.Takhle jsem zaplatil patnáct stovek za vlastní test včetně následné konzultace, kde mi bylo vše vysvětleno po lopatě na mých konkrétních výsledcích. A hlavně vím, co mám konktrétně dělat, v mém případě se hlavně nejdříve zbavit zbytečného tuku a zlepšit základní vytrvalost.. Veškerá nastudovaná teorie mi byla vlastně úplně k ničemu. Po přečtení Friela jsem měl akorát depku a v hlavě zmatek. Neškudli a jdi do toho.

      • KAITEN  

        kolik mas % tuku?

        • šimlos  

          23,7%,dost peklo…přitom váha v pohodě. Chce to prostě ten tuk shodit a nabrat svaly, což bude ovšem nejhorší.

          • Delkim  

            Dneska jsem u něj byl, 6% :) rozhodně ho můžu doporučit, má desetiletí zkušeností, člověk se hodně dozví.

            • kadlec  

              odkud je? ty stranky jsou tragicky, nikde nevidim kontakty krome mejlu a telefonu

              • šimlos  

                Sídlí v YMCA v Praze, kromě mailu a mobilu ovšem asi nic jiného nemá..

            • šimlos  

              Dyk ty nic nejíš, akorát jezdíš na trenažéru! :-)

            • kokoska.rokoska  

              6 je hezké číslo! Teď ještě spálit svalstvo a bude z Tebe vrchař :-)

          • KAITEN  

            ja se uz pod 12% nedostanu, momentalne mam asi 17% ale mam 8kg Vanoc na brisku :-)

          • jonti  

            Mam to stejne, pred 2 lety ve forme podkozniho 6%, ted urcite pres 10%. A hmotnost nahore o 7kg.

            Je ale blbost srovnavat celkovy tuk u tebe a tech 6% podkozniho u Delkima.

            • šimlos  

              Tak jasně, Delkim je sportovec, bývalý kulturista, já se snažím pravidelně sportovat pár let, když se dostanu na 15%, budu rád.

              • Delkim  

                trenažér už máš, teď ještě osekat ta silná piva co máš rád :)))

    • kotel  

      Jinak pěkná kniha kterou vlastním a je docela užitečná a naučná Zde

    • Alojs01  

      Možná mě tady místní odborníci ukamenujou, ale na 4000 najetých kilometrů ročně a přes zimu leháro, se na nějaký tepy vybodni a jezdi si jak chceš. Radši si tu vyjížďku užij, jeď si kam a kudy chceš. Když si budeš chtít máknout, tak si mákni, když ne, tak ne, občas si dej několikrát po sobě krátkej spurt k ceduli (obce). Pokud k tomu děláš ještě i nějakej jinej sport, je to ideál.

      Možná spíš řešit jídlo před, při a po švihu…

      • kokoska.rokoska  

        Neukamenujou, podpoří tě. Mnohem lepší než podle tepů bude jezdit podle wattů :-)

        Myslím to vážně. Navíc mám mnoho oddílových kolegů, kteří ročně najednou i méně, než 4 tkm, ale díky dobře strukturovanému tréninku jsou na závodech (ve svých kategoriích) zatraceně konkurenceschopní!

        • Hartmut  

          Drazí,

          jste na mě příliš drazí. Já tady zrovna řeším, jak nejlevněji monitorovat tepovou frekvenci a Vy pořád s nějakými watty. Na to člověk potřebuje powermeter, nebo se pletu?

          • kokoska.rokoska  

            Jo, na watty potřebuješ wattmetr :-)

            Ale dá se i bez něj jen s tepákem, nakonec i já jsem tak 30+ let odjezdil a i teď mnohdy rád jedu vytrvalost jen „na pocit“, i bez tepáku.

            Jenom s wattmetrem je všechno poněkud jednodušší…

            • Hartmut  

              No dyt jsem to rikal. A kolik tak stoji nejaky nejrozumnejsi? 10K?

              • kokoska.rokoska  

                Rozumnější co? Tepák nebo wattmetr? I se sporttesterem nebo bez?

                Pro začátek se podívej na stránky Garminu, Polaru a Suunta, aby ses rozkoukal co se nejčastěji používá za sporttestery a kromě tamtéž nalezených wattmerů můžeš zkouknout třeba ještě (zase abecedně) CycleOps, Stages, SRM, Rotor. Obecně se dá říci, že wattmerty tak asi milión výrobců a i ti co je nedělají, tak svá udělátka drze wattmetry nazývají.

                Vláken o wattmetrech tu pár je.

                • Hartmut  

                  Wattmetr. koukam, koukam a vidim ceny, jak rikam, 10 hadru, to se omlouvam, ale fakt me ani nehne. Resp. nemuze me hnout.

              • plzakj  

                wattemetr min 10k, + dalsich 5–10k na zarizeni, co to umi zobrazit (pokud uz nemas) :-)

            • JendaH  

              Mohl bych se pro zajímavost zeptat jak vypadaly tepáky před 30 lety? Tipoval bych to na normální EKG s drátama?

              • Hartmut  

                :D

                tak ted jsem zvedav na odpoved

              • kokoska.rokoska  

                V laborce jak píšeš, jiné jsem neviděl. Nebyl ani důvod, podle tepů se v atletice netrenovalo a ani teď netrenuje.

                Jediné, k čemu jsme potřebovali tepy, byly speciální tréninky, kdy byly předepsané pauzy právě na pokles TF na konkrétní hranici. A tam nám po doběhu vždy měřili 12 s a my zatím počítali tepy na zápěstí. A výsledek násobili pěti. Vím, že jsem tehdy čekal na nějakou meziprahovou hodnotu, někde mezi 180 a 190.

                A na testech samo měřili TF Max, zřejmě kvůli korelaci s obecnou trénovatelností.

        • kotel  

          Watty měřit je fajn ale je to jednostranné – jen kolo. Když si člověk bude chtít potrénovat v jiných sportech běh, plavání atd tak mu jsou watty na kole k ničemu.

          A navíc dle wattů opravdu nenatrénuješ jako dle tepové frekvence! Nějaký ukazatel to je ale určitě ne tak přínosný jako srdeční frekvence.

          • JFtryall  

            Delas si srandu? :-)

            • kotel  

              Ne proč :)

              • JFtryall  

                Trollingu je tady obcas docela dost. :-)

                Tepovka je jen reakci na zatez. Kdyz meris primo tu zatez, tak vis mnohonasobne vic informaci. Pri behu se taky uz pouzivaji wattmetry, ale tam staci znalosti tempa behu. A je to relevantnejsi nez podle tepu. Tep je pro zpetnou kontrolu dobrej, ale ciste podle nej to neni idealni.

                • kotel  

                  Aha :) tak ty si zrovna přečti tu knihu co jsem zhora odkazoval … pak tady takto reaguj

                  • JFtryall  

                    Sorry, ale to je proste prekonane. Spis zacni sledovat jak trenuji spickovi cyklisti a zkus si to nekdy…po case zjistis, ze trenink podle tepovych prahu ma zasadni limity. Hlavne ve vysokych intenzitach. Ono je dobry si to zkusit venku a na zavodech a ne doma u knizky. :-)

                    • MlokCZ  

                      Tak hlavně autor té knihy prauje s běžci a atlety.

                      Přeci jen u kola ten posun k wattmetrům a daleko ofektivnějšímu tréninku dle wattmetru je daleko větší díky tomu, že tam to je technicky mnohem jednoduší.

                      Trénink dle tepů má jak píšeš řadu omezení. V reálu si myslím, že je dokonce dost těch, kteří dle tepáků trénují úplně blbě. Už jen umět správně pracovat s aktuálním stavem organismu dost trénujících neumí a změřené prahy jsou jim tak stejně k ničemu.

                      • JFtryall  

                        Hlavne aby mely tepy a prahy dostatecnej smysl, tak musis bejt porad napichnutej na laktat. Jinak nevis vlastne vubec nic. Kdyz aspon znas pri behu svoje osobaky na ovalu, tak podle toho celkem smysluplne vypocitas treninkovy zateze pro vytrvalost a nejaky tempo. Je to ale problematicke, pocit a znalost vlastniho tela je zasadni. Watty uz i u bezcu zacinaji hrat dost roli a pry to funguje. Cetl jsem, ze pri behu mel stejny atlet na pasu skoro totozny anaerob jako pak na ergaci pri slapani. Merilo se to samozrejme wattama. Stryd dela ty watty pro bezce, myslim. Jinak dalsi level je ta saturace kysliku ve svalech.

                        • kokoska.rokoska  

                          Mno, jak na wattmetr na kole nedám dopustit, v atletice mi jeho smysl zatím uniká, i kdyby náhodou fungoval. A že zatím žádný funkční není.

                          Cyklistika je vytrvalostní sport, atletika ne. Tam se vytrvalost (velmi zjednodušeně řečeno) naběhává vysoko nad ANP a naprostá většina tréninků je dle cyklistické terminologie v Z6+ :-)

                          BTW: Laktátoměr je samozřejmě nezbytnou pomůckou každého atleta. Stejně jako videorozbory.

                          • JFtryall  

                            Jasne v klasicke atletice to nema moc cenu kdyz to je vsechno v cervenejch. :-) ale u hobika nebo maratonce to smysl dava. Nevim jak ten meric ale funguje dlouhodobe, jestli to je spolehlive.

                            Na laktaty jsem zvedav. Mam ten mobilni Scout, tak snad to bude fajn vedet zase neco dalsiho.

                          • ms82  

                            Pokud je atletikou mysleno behani cehokoliv nad 2 km, tak samozrejme nemas vubec pravdu :-) Souhlasim, ze wattmetr je pri behani zbytecny, ale chtel bych videt i stredotratare na spickove urovni, ktery by trenoval jen maximalni rychlost. Pro profiky jde hlavne o vytrvalost, pro hobiky v podstate jen a pouze o vytrvalost :-)

                            • kokoska.rokoska  

                              Úplně zbytečně si nabíháš na vidle. Atletika končí „pětkou“, to jistě víš, ale ta už se od „běžné“ atletiky dost liší. Reálně se končí steeplem. Teda běhy, zbytek atletiky (víc než polovina, co?) je ještě znatelně rychlejší/výbuš­nější.

                              Středotraťař, hmm, kdo to asi může být? Že by já? Ano, trefa. A vytrvalost jsem opravdu nikdy netrenoval ani nikdo jiný okolo. Šlo jen a pouze o rychlost. Maximum jsme běželi někdy v hale trojku a všichni jsme si na to brali pohorky a batůžek, protože tak daleko jsme nebyli ani na dovolené.

                              • ms82  

                                Zes to tak trenoval Ty jeste neznamena, ze to bylo optimalni ;-)

                                Deleni na atletiku a zbytek behu neznam, ale to bych omluvil tim, ze jsem do zadneho krouzku/oddilu nechodil. Pripada mi, ze bezci, kteri z petky ci desitky prejdou treba na pulmaraton, jsou porad bezci. A na druhou stranu desetibojari jsou atleti. Ale jak rikam, mozna je to bezne pouzivany termin mezi znalci.

                                Zpatky k tomu behani – o Lydiardovi jsi nejspis slysel, to rozepisovat nebudu. Dale doporucuji Bompu – Periodization training for sports, kde to krasne vysvetluje (a je to nejen o behani). Ze bych zrovna trenoval na 800/1500 to sice ne, ale najit rozumne treninkove zaznamy neni problem. Kazdy, kdo chce uspet, dela i vytrvalost a silu. Rychlost sama nestaci.

                                • kokoska.rokoska  

                                  Možná to nebylo optimální, ale každopádně konkurenceschopné.

                                  Podívej, jsem rád, že se o atletiku zajímáš, může tě to posunout v spoustě sportů. Ale pokud jsi vrcholovou atletikou (aspoň v intencích naší rodné hroudy) nežil/nežiješ, nepresentuj své domněnky a vyčtená moudra jako bernou minci. A stejně tak bych nezminoval nesouvisející sporty jako skoky na lyžích, maraton, plavání a šachy.

                                  Zpět k atletice, konkrétně k běhům na střední tratě: I u hobíků narazíš dříve na nedostatek rychlosti a ne vytrvalosti. Půlku nebo patnáctistovku uběhne každý, kdežto tempo 12 s/100 m vyvine jen málokdo, bez ohledu na délku tratě.

                                  Ono to u dálkoplazů (ať se přesuneme k tvým vyrtavolstním běhům) není o moc jiné, než u atletů – desítku uběhne téměř každý hobík, ale kilometr pod 2:30 zase málokdo.

                                  A důvod je stále stejný – běhat dlouho a pomalu je snadné, běhat rychle je hodně náročné a dost to bolí. Možná by sis to měl v nějakém atletickém oddílu vyzkoušet, myslím, že bys poměrně rychle změnil názor.

                                  • GrumpySmurf  

                                    Myslis ze to plavani je od atletiky (behani) tak hrozne daleko? Oboji cyklickej sport, oboji kratoucke trate. Metodika treninku co vim taky dost podobna..

                                    • kokoska.rokoska  

                                      Bohužel úplně vzdálené. Všude jsem slyšel a četl, jak je běh a plavání podobné. Neskromně si myslím, že běhat umím a tak jsem se těšil na pokroky v plavání a prd.

                                      Minimálně já jsem důkazem, že plavání a atletika (rozvedu níže) jsou zcela nekompatibilní. Bohužel :-)

                                      Už jen proto, že v atletice se učíš za každou cenu maximalizovat spotřebu kyslíku, abys dosáhl maximálního možného výkonu, kdežto u plavání je přísun kyslíku silně omezen a metabolismus pracuje dost jinak. Typický atlet ti nepřeplave pod vodou bazén na šířku :-)

                                      Navíc délka tratí není úplně srovnatelná, plavání je mnohem více vytrvalostní, byť to plavci neradi slyší.

                                      Dalším problémem jsou požadavky na maximálně tuhý a pružný kotník u atletů a naopak uvolněný vláčný u plavání. Účel pohybu dolních končetin i jeho způsob je též protichůdný, u plavání rychlými pohyby s malou amplitudou udržuješ polohu těla při minimalizaci spotřeby kyslíku (s drobnou propulzí, ale nikoliv zásadní), kdežto v atletice máš relativně pomalé pohyby dolních končetin, ovšem v obrovském rozsahu za libovolně vysoké spotřeby zdrojů; a jsou prakticky jediným hnacím motorem (pomiňme přínos tempování paží).

                                      Co jsem viděl, je jistá podobnost plavání a hobby běhání. Myslím tím takové lepší „parkové běžce“, dávající desítku kolem/pod 35. Tam jsou podobné rysy jak v tréninku, tak v provedení. A nejspíše i metabolicky.

                                      • GrumpySmurf  

                                        Ok. Beru. Je videt ze si nad tim premejslel, takze diky moc za odpoved.

                                        Ty rozdily me ani nenapadly a mas pravdu, ze plavani a beh vypadaj v mnohem az protichudne.

                                        Ja na to spise koukal z hlediska treninku a potreby te zde opevovane vytrvalosti. Urcite clovek nakou vytrvalost potrebuje, ale jen na to prezit treninkovou zatez.

                                        Trenink pak je hlavne o technice a rychlosti (sile). Pricemz hlavni pro trenink je cas (pro top zavodaky pak laktat, ale to mluvime o repre, vysokoskolskym sportovnim centru atd.) Rozhodne ne nake zony..

                                        Vetsina trati je pod 2minuty, takze plavani zas tak vytrvalostni sport neni. Podobne jako vy si berete pohorky a batuzky na 3ku, tak i plavci co omylem zavitaj na 1500m by meli radeji rovnou nafasovat kridylka … :D

                                        Kyslik a nakladani snim je z toho asi nejzajimavejsi a fakt me vubec nenapadl. Pritom prave dejchani je u lidi co zacinaj asi nejtezsi se spravne naucit. Ikdyz to i u behani, …

                                        • kokoska.rokoska  

                                          Hezkys' to shrnul, díky. Plně souhlasím.

                                          Jen dodám, abych nebyl za trubku: Vím, že plavání není vytrvalostní sport. To byla dokonce (naštěstí) jedna z prvních informací, které se mi v bazénu dostalo. Aneb, že můžu obeplavat pomalu klidně půlku vesmíru, ale nezrychlí mě to ani o sekundu :-)

                                          Vytrvalostí jsem myslel hlavně rozdíly v nakládání s kyslíkem a metabolismus obecně u porovnání plavání kontra běh.

                                      • GrumpySmurf  

                                        Jinak taky vsude vidim a slysim jak beh, plavani a kolo jsou nejzakladnejsi a nejprirozenejsi z pohybu. Pak ale po 10ti letech plavani zacnes jezdit na kole a nestacis se divit. A to jsem poslednich par let k bazenovemu plavani pridal dalkovy, coz uz je vytrvalost.. Stejne to je neco uplne jineho…

                                        • kokoska.rokoska  

                                          Rád věřím, moc rád. Já jsem zase úplně zmatenej v bazénu. Nejen v technice (ta holt nikdy nebude dobrá, začal jsem prostě pozdě), ale hlavně ve specifické kondici.

                                          • GrumpySmurf  

                                            Je to tezky a krasny zaroven. Posun v bazenu se hleda tezko, ale urcite to jde. Jen to chce trenera a rozhodne vic jak 2–3treninky v tejdnu. Jenze to pak zas zanedbavas jinou disciplinu… Nastesti co jsem koukal, tak na plavani zas tak moc nesejde.

                                            Co jsem zacal jezdit na kole, tak na triatlety koukam uplne jinak. Ono odplavat a skocit na kolo jeste jakz takz jde, ale ten prechod do behu = peklo.

                                            Stejne ale nikdy nepochopim, jak muze dospelej clovek v sobotu rano skakat v neoprenu do bazenu. Toho obdivu z okoli :D. Jedina horsi vec co v bazene muzes potkat jsou potapeci trenujici zakladni kurz..

                                            • kokoska.rokoska  

                                              Jestli myslíš krytý bazén, tak to musí být dobrý masochista. Já na to nikdy neměl odvahu, ale pár kolegů testovalo neopreny na Výstavišti a tuším, že nikdo nevydržel ani do půlky tréninku :-)

                                              Celkem rozumné je to na Petynce (venkovní bazén), kde je tak studená voda, že je neopren skoro nutností.

                                        • jonti  

                                          Nemyslim, ze plavani je prirozeny pohyb. Kdyby byl, nebylo by tak slozite naucit se alespon uchazejici techniku.

                                          • IndyCZ  

                                            Rozhodně přirozenější než cyklistika :-)

                                            • plzakj  

                                              Tak asi jen pro ty, co maj blany mezi prstama a zabry :-) Podle me je prirozena jen chuze a beh. Vsechny ostatni pohybovy vzorce se musi mozek neustale ucit.

                                              • IndyCZ  

                                                Však jo, souhlas. Záleží, co si představujeme pod pojmem „přirozený“.. protože chvíli se máchat ve vodě a neutopit se mi přijde mnohem přirozenější než jednostranný pohyb na stroji, který byl vynalezen před sto lety. :-)

                                  • ms82  

                                    Asi se shodneme, ze se neshodneme.

                                    Srovnavas dost divne veci. Trenink vytrvalosti neni o tom tu vzdalenost ubehnout. Na to staci asi tak trikrat si jit zabehat a tech 10 km da kazdy zdravy clovek. Nekteri uz napoprve! Vytrvalost se trenuje ze dvou duvodu – zlepseni dopravy kysliku ke svalum (a ano i na 800/1500 m clovek potrebuje maximalni aerobni kondici) a zlepseni efektivity behu. Maximalni rychlost je sice hezka vec, ale kdyz umres po 100 m, tak je Ti to na stredni trati k nicemu.

                                    Abys to nechapal spatne, souhlasim, ze ubehnout kilak za 2:30 je lepsi vykon nez ubehnout desitku. Ale o tom tu vubec nebyla rec. Zaroven nerikam, ze Ti to nestacilo – me bys predbehl na strednich tratich i se svazanyma tkanickama :-) Ale rikat, ze v atletice nepotrebujes vytrvalost je usmevne.

                                    • kokoska.rokoska  

                                      Nevím, proč je to úsměvné. Ve vrcholové atletice jsem strávil hodně let a nikomu z nás to jako extra-joke nepřišlo. Ale třeba jsme to dělali špatně a mít tvé vědomosti, moli jsme vozit nultá místa, místo obyčejných prvních. Kdo ví…

                                      • ms82  

                                        Muzes byt prvni v nejakem zapadakove, prvni v republice, prvni na svete. Typicky ma vitez lepsi geny, ne zasadne lepsi trenink. Jasne, kdyz porazis vsechny ostatni, vetsinou uz to delas dost dobre, anebo te jeste nechytli. Ale ohanet se vysledky, kdyz dojdou argumenty, je trochu berlicka. Predpokladam, ze kdyz prozradim, ze jsem byl na zakladni skole ve sprintu posledni, tak mi reknes, ze tomu vubec nemuzu rozumet ;-)

                                        • GrumpySmurf  

                                          Prosim, prosim jdi tohle rict ceskymu svazu plaveckych sportu, ty tam na tohle cekaj.. Oni to sou totiz geny a ne trenink co v usa, australii nebo holandsku maj lepsi…

                                          Chlapci z lyzarskych sportu, fotbalu nebo hokeje to taky ocenej. Jen asi par tenistu v cechach bude souhlasit.. :X

                                          • ms82  

                                            Nebudu se tvarit, ze jsem to uplne pochopil. Ale asi jsi jeste neslysel o vychodoafrickych bezcich na delsich distancich, jamajskych sprinterech, nebo o Miku Phelpsovi v tobe, jak jsem pochopil, blizsim plavani. Google pripadne napovi..

                                            • GrumpySmurf  

                                              Gugl mi poradil rakouske sjezdare, norske bezce na lyzich, holandsky rychlobruslare, australsky plavce a nebo rusky hokejisty minulosti…

                                              Debata na tema priroda vs vychova patri nekam jinam.

                                          • Hartmut  

                                            Hergot, tak uz se nehadejte, vzdyt ten spor je uplne minimalni, zatimco ty nabalene veci, vetsinou mirici do osobni roviny, uz z nich udelaly slusneho snehulaka :-)

                                          • kokoska.rokoska  

                                            Jo, jo, prosazením této teorie by pan kolega předřečník udělal radost spoustě lidí :-)

                                        • kokoska.rokoska  

                                          Nechápu, jaké argumenty mi měly dojít. Já jsem ti jen suše sdělil, že v atletice na středních tratích je vytrvalost v nejlepším případě přítěží, v reálu spíš konečnou stanicí. Své přesvědčení čerpám jak ze svého sportování, tak z trenérské praxe (aneb pokus na živých obětech), kde se to prostě osvědčilo.

                                          Z logiky věci mi nepřipadá reálné, aby někdo tak dlouho běhal pomalu, až v závodě zrychlí, ale samozřejmě se mohu mýlit. Jelikož však většina mě známých prací a testů prováděných ve vrcholové atletice je plně v souladu s mým přesvědčením, rád bych se dozvěděl, jak jsi došel k opačnému přesvědčení.

                                          A chápu-li správně, tak s atletikou nemáš žádné osobní zkušenosti, takže se jedná o informace externí. A tak se ptám po zdroji – který vrcholový středotraťař trénoval vyrtvalost místo rychlosti?

                                          *BTW: Víš jistě, že co je aerobní kondice v atletice? Ač je slovní základ stejný, význam je diametrálně odlišný od cyklistiky:

                                          Cyklistika – aerobní = stále ještě probíhá oxidativní metabolismus tuků, anaerobní = převažuje anaerobní glykolýza

                                          Atletika – aerobní = stále ještě probíhá oxidace pyruvátu, anaerobní = veškerá energie jde z ATP/CP*

                                          • kokoska.rokoska  

                                            Abych závěřečný odstavec názorně dokreslil, já má AEP (aerobní práh) cca 138 TF a ANP (anaerobní práh) 164 TF.

                                            Takže aerobní trénink v cyklistice pro mě bude zhruba v rozmezí 115–140 TF a v atletice v rozmezí 160–170 TF. Ale i ten se používá minimálně, protože se (zatím?) má za prokázané, že takovýto vytrvalostní pohyb zabíjí přirozenou lidskou rychlost.

                                            • Delkim  

                                              ta cyklistika je pěkně na prd, abych mohl trénovat intenzity tak musím nejprve pěkně poslušně pomalu natrénovat vytrvalost

                                              u běhání to je jiné, šup a mazej co to dá :)))

                                              on taky běžný trénink na oválu netrvá 3–4 hodiny, že :)

                                              • kokoska.rokoska  

                                                Přesně tak, Honzo! Cyklistika je od atletiky hodně odlišná. Ale část principů se shoduje, onu „vytrvalost“ v atletice nabereš vlastně mimoděk – běžný trénink začíná tak půlhodinou rozhýbání (rozklusání, rozcvičení, rovinky, běžecká abeceda) a po 5–20 min samotného hlavního motivu následují třeba technická cvičení a vždy lehké vyklusání. Takže to tu hodinku, hodinku a půl dá. Ale mimo motiv v intenzitě nula-nula-prd, cyklisticky max na spodku Z1 :-)

                                          • ms82  

                                            https://www.youtube.com/watch?…

                                            Az najdes odstavec, ve kterem jsem psal, ze stredotratar ma trenovat vytrvalost misto rychlosti, tak si kleknu na kolena a odprosim. Do te doby plati odkaz vyse.

                    • straky  

                      V posledním vydání VELO pan dr. Vojtěchovský mluví o wattmetrech (doporučuji přečíst). Zmiňuje se taky o oxymetrii, která je daleko přesnější, protože monitoruje aktuální okysličení svalu a tím předčí i wattmetry a v budoucnu je nahradí.

                      Chápu to tak, že pokud nejsem profesionál, který využije veškeré prostředky i pro malé zplepšení, tak mi jsou tyto přístroje k ničemu a stačí mi se řídit tepovkou a při tom chodit průběžně na laboratorní lékařské vyšetření.

      • Orbicek  

        Presne, případně si ještě najdou v okolí nějaké společné vyjížďky, v balíku s lepsima je to motivační:) ale hlavně jezdí tak aby tě to bavilo a nezapomínej na odpočinek…

    • platypus  

      Těžko soudit, někdo vystřílí všechny náboje první dva roky a pak to zabalí a jiný tu výkonnost buduje další roky, ty průměrky co píšeš jsou hodně solidní, mně přijde normální že to ježdění spěje k ňáký formě a pak přijde útlum a další sezónu bude člověk celkově zas kousek dál, akorát mám pocit, že když se to patřičně nepiluje tak rychlost jde vniveč, zas ta vytrvalost se zlepšuje nebo tak něco, takže kopce a delší štreky by měly být víc a víc v pohodě Ten tepák by měl pomoct aby držel člověka na uzdě, než bude vědět co a jak, stejně to ježdění na kole vyslabuje, když dám kilčo v kopcích anebo rychlejší hoďku už se mi ten den nechce doma nic dělat.

    • Hartmut  

      Hele, reknete: kdyz si naplanuju dejme tomu trenink: dve hodky regeneracniho pasma, hodku spodni pulky aerobniho pasma a pul hodky druhe pulky aerobniho pasma – jak to uhlidam, tohle? Za pomoci merice tepu? To si to musim naskladat na sebe nebo na to mate nejaka lepsi zarizeni?

      • jonti  

        Naplanoat si tu vyssi intenzitu, jak a kde to odjedu, a ten zbytek jet podle tepu na rege. Doma se na to potom podivat a zjistit, kde jsem se nejvic odchyloval. Toto zopakovat 50× a uz se skoro ani nepotrebujes divat na tepak.

        Kdyz budes jezdit s tepakem, za par mesicu sam zjistis, co pro tebe ktery tep znamena, pro me treba tepy pres 170 jsou ANP a bylo mi to jasne jeste pred tim, ze jsem byl na laktatovem testu.

        • Hartmut  

          moment – jak podivat se na to doma? Vam ten pristroj zaznamenava prubeh? Ktery to je?

          Ja planuju tachac 3 in 1 z ciny za 20€ :-)

          • popokatepetl  

            k tomu ještě kameru za 20E pro záznam :-)

          • jonti  

            Mel jsem dlouho polar s725 se zaznamem, ted mam garmin.

            Bez zaznamu to je taky ok, ale tam u levnych zarizeni je casto spis problem s kvalitou pasu – pohodlim a prenosu signalu.

          • Delkim  

            ty si tady z nás děláš legraci, to já poznám :)

            a na co bych jako koukal zbytek dne na počítači, kdybych tam ten trénink neměl uložený? :)

            • Hartmut  

              Nedelam, vazne ne.

              Akorat se zbytek dne radsi koukam na sve devce, tak me to s tim treninkem nikdy nenapadlo. :-)

      • platypus  

        Taky je důležitý uhlídat si kadenci, bydlím v nížině takže jsem na kadenčáku hlídal abych nespadl pod osmdesát otáček, mně se na tepáku líbilo že v rovině proti větru jak tepák reagoval, příklad, tak jsem hodil lehčí převod, bez tepáku bych to tam rval a co by začátečníkovi by tepy začly lítat jak splašený a už bych se nedokázal vrátit do těch vytrvalostních tepů, dal jsem 5,6,7 okruhů po deseti km a dom, prostě nuda k uzoufání :-)

      • plzakj  

        Treba polar m400 mi ukazuje cas straveny v 1 z 5 zatezovych zon tpf v prubehu treninku. Je to jen o tom, jak si nastavit zony. Idealne podle laktatovy krivky. Zaznam a gps ma taky. Kvuli tomu jsem si to porizoval.

    • maajkee  

      Já to mám jednoduchý, střídám silnici, bike, střídám hradecký roviny, železnohorský kopečky, semtam jiný hory, traily, někdy jedu pohodu, někdy si dávám a nic nesleduju. A vím, že když jsem takhle za rok najel 7,8 tisíc km tak mi to prostě jelo daleko líp než když třeba za loňskej rok jsem dal sotva 3 tisíce :) Pokud to člověka neživí, nebo nechce jezdit bednu ale chce z toho mít radost, tak je podle mě zbytečný a zbytečně stresující vést si nějaký deníky a trénikový plány a soustředit se na to jak bych měl zrovna jet když třeba zrovna náhodou jedu kolem krásný vyhlídky neboé kolem kouzelný restaurace atd. atd. :)

      • Hartmut  

        Nojo, kdyz u me je zakopany pes v tom, ze me bavi jezdit rychle a dobre. Nebo…bavilo by me – radsi pouziju kondicional, aby to neznelo namyslene.

        Chtel bych to tak nejak prijemne skloubit, snad se to povede. Kazdopadne ty strany Ondry Vojtechovskeho, diky kterym uz treti den v praci nedelam ani ho… a rady zde ve vlaknu mi daly uz ted docela slusnou predstavu o tom, co budu delat. Ted jen prevest teorii do praxe, dtady to hodne casto skonci driv nez zacne :D

        Apropos: koukam na Tvu nick – nejsi krestnim Rafal? Ten jezdil posledni 2 sezony zpusobem, ktery napadne pripominal to, co popisujes :-)

        • look_as1  

          Z osobni zkusenosti s wattmetrem muzu rict, ze po 5 mesicich trenovani maximalne do FTP a dusledne regeneraci v Z1 (kterou dle tepu netrefim) jsem se do kopcu zlepsil hooodne moc. Nasledny trenink intenzit uz tak velky skok neprinesl. Loni v prumeru 14 hodin tydne.

          • kokoska.rokoska  

            Jo.

            Trefit Z1 při vyjetí po závodě je u mě dle tepů naprosto nemožné. Dlouho jsem se vyjížděl po Czechmanovi na silničce bez wattmetru cestou zpět do Prahy, abych ani o tep nevykouknul ze Z1. A štvalo mě, že při vyjetí mi to jede lépe než při závodě.

            Až když jsem přestal být líný a přehodil pedály s wattmetrem, vidím, že tepama jsem sice na spodku Z1, ale výkonem na vršku Z2. Prostě v únavě tam mám rozdíl skoro 50 W (nebo 25 BPM).

Nová reakce na zakládající

Pro napsání příspěvku se prosím přihlaste nebo zaregistrujte.