Trapasy na biku :)

jj, pred mnohymi rokmi som chcel zafrajerit pred rostenkami a na mojej bmx pred nimi zaflekovat a pri tom sa otocit aspon o 120 stupnov. hovno, nejak to tam vobec nesmykalo, zasekol som sa a skoncil v krikoch.

potom si este pamatam, ze som mal na mojom prvom horskom bajku aj stojan, nechal som ho tam a kamosi sa mi preto furt smiali.

no a urcite nejake ogrcane gate a ram, ked som grcal priamo za jazdy po velkej namahe.

kamos si zase raz honil, ked siel vecer cez mesto :))

Já když začal chodit na BF, tak se mi zalíbilo rčení „Reba pyčo“. Často jsem to pak nahlas vykřiknul na bajku, když jsem zdolal nějakej kopec nebo složitej terén jako pokřik vítězství. Jednou jsem takhle vyšlápnul pořádnej kopec, zařval Reba Pyčo, kouknu doprava a tam na mě čuměla nějaká ženská, která zrovna šla kolem a nechápala, proč jsem ji tak nazval. Dělal jsem jakoby nic a mazal rychle pryč.

No a pak takový ty tradiční machrovinky. Jel jsem s kámoškou a ona řekla: „tohle by sjel jen sebevrah“, tak jsem to samozřejmě zkusil a dole rosekal.

v úterý jsem sletěl asi přes 7 babama :D

No asi typické prdnutí si a pak náhlé uvědomění si, že jsem se vlastně neohlídnul, jestli za mnou někdo nejede, a ono naschvál jo! :) To se mi stalo už asi 3× za život :)

ted nedavno jsem jel se sluchatky po polni ceste a uz byla docela tma a ja byl na neco nastvany a rval jsem cely kopec nahoru sproste a po chvili preskocila dalsi pisnicka a zacal jsem si ji rvat nahlas a na horizontu jsem potkal nejakou rodinku, no divali se docela divne, tak jsem co nejrychleji odjel

pak jeste klasicky nepovedeny nastup na bike s vysokym sedlem v civilnich hadrech, kdy se zasekne rozkrok o sedlo a v horsim pripade si vyholite p*del o zadni plast

a kamos pak porad opakuje stary dobry pribeh s spd na krizovatce/pred babama/v brodu, on se na spd nenauci snad nikdy

Kdyz sem se vracel ze svihu tak primo v centru mesta(kde bydlim) kde bylo asi milion lidi i buchticky sem tak napohodu jel no a na ceste lezela naka krabice co me samozrejme napadlo ze ji preskocim bunny hopem tak trosku slapnu do pedalu trhnu riditkama a kdyz chci nohama zvednout i zadni kolo vyskubla se me noha z pedalu a ja si paradne narazil koule dotoho kdyz sem dopad tak sem v kreci zmackl predni brzdu a pekne se vyvalel:)jako spravnej borec sem zacal koumat ppedal a pak rychle zmizel:D

Asi na 3. vyjizdce s novym kolem jsem zazmatkoval pred policajtama. Dobrzdoval jsem z kopec pred odbockou do prava na polnacku. A nejaky zkrat mi sepnul, ze bych mel ukazat rukou odbocovani, ale pri tom jsem potreboval zintenzivnit brzdeni, ktere jsem v tu chvili provadel pouze levou rukou. Tak jsem pred tim policejnim autem krasne preskocil riditka a kolo spadlo . Policajti jenom stahli okno, prohlidli si me a zeptali se, jestli nepotrebuju pomoct… :-)

ja jednou prehodil na spanela, ale daleko horsi bylo kdyz jsem jel do kopce na kasparka. Ostuda mne liskala.

V navaznosti na maajkeeho jsem si taky uprdnul a to tak radne, az jsem se posral. Lahudka, doporucuju:)

já jednou sjížděl patník (hodně vysoký, takový ten u busových zastávek) s hamburgrem v ruce, řidítka jsem tedy držel jen jednou. Po efektivním saltu jsem zůstal sedět na prdeli a hamburger ležel vedle mě na silnici. Ani jsem si nekous. Kolemjdoucí mi samozřejmě patřičně dali najevo, jak jim to přišlo humorné :)

Jednu moji trasu krizuje vetsi potucek, normalne jezdim pres lavku, ale tenkrat tam staly nejake baby, tak jsem si rekl, ze to bravurne profrcim potokem. Samozrejme potok byl hlubsi, uprostred jsem jebnul prednim kolem do sutru, jel pres riditka a po dopadu me jeste prastilo sedlo do prilby. Mokrej jako vodnik jsem ovsem zachoval cool face, vymotal se na breh, udelal striptiz, vyzdimal obleceni a na druhy pokus jsem to projel, za dost nemistnich poznamek mistnich slecen o tom, ze se mi patrne zda, ze na poprve jsem nevypral pradlo dost dobre.

Nedávno jsem si omylem namontoval na řidítka brzdové páky obráceně (než jsem zvyklý), tj. levou místo pravé a pravou místo levé. Všiml jsem si toho až při silnějším brzdění – v první chvíli jsem vůbec nechápal, proč jsem skončil na zemi.

klasika – v beskydech jsem prijizdel k hospode, kde jsme si na zahradce chteli dat pivo. sedely tam nejaky buchty, tak jsem si za jizdy upravoval helmu, bryle, rozepinal dres a vubec se daval do cajku, abych byl u piva frajer, to vse za jizdy, jako spravny biker.

prehlidl jsem ovsem betonovy zlabek, vjel do nej a na zahradku pred ty kocky vletel drzkou napred.

je to asi dva mesice, co jsem si ustlal v holesovicich na ty nejvetsi krizovatce :)) vraceli jsme se ze svihu podel vltavy do kralup a zpet, boty a kolo obaleny blatem, na cervenou zastavime … a spdecka me nepustili :)) elegantne jsem si lehnul na bok a odmenou byly nevericne pohledy z okolnich aut. rudej jsem byl az na prdeli, poprve v zivote jsem si takhle blbe ustlal a rovnou uprostred dopravni spicky

Loni 1. listopadu jsem vyrazil na festce do školy na konzultaci diplomky. Jedu si tak na pohodu, až mě zastavila červená na semaforu kousek od školy. Tak sem si zastavil v trackstandu za trolejbusem a čekal. V troleji vzadu stála docela obstojná rošťa, pozorovala mě a nechápala, že sem se ještě neskácel… Blikla zelená a mě nenapadlo nic lepšího, než že vysprintuju a háknu se za trolej. Opřel sem se mohutně do pedálů, rozkýval kolo a hnal sem se za tou plechovou krabicí. Ke konci křižovatky už sem ho zase skoro měl, ale řidič trošku přibrzdil, já se lekl a zastavil nohy. V tu ránu mě vracející se klika nakopla, až mi z toho cukla noha a SPD se vycvaklo. Klika se otočila ještě jednou dokola a při dalším průletu horní úvratí mě vystřelila přes řidítka. Pro slečnu v trolejbusu to musela být super podívaná…:D Pro mě to skončilo takhle …:(

Na zacatku sezony tohohle roku sem vyrazil na zavod Galaxy serie do Tálína u písku, vyzvedl jsem si cislo atd namontil a sel na birela proste pohoda.Ostatni zavodnici se pekne sjizdeli a uz tam bylo hafo lidi tak ze se pujdu rozjezdit vzal sem to pres takovej kus louky smerem ke startu abych to nemusel objizdet malej kopecek k ceste smerem dolu no problem jenze jak sem se dostal hrane k sjezdu okraj silnice lemoval betonovy zlabek uz se nedalo zabrzdit kolo padlo jak ulite primo do zlabku vidle sla do celeho zdvihu pekne zapruzila a ja letel jako ptak:D kdybych jel rychleji udelam salto a jeste me zatleskaji takhle sem sklidil radu nepopsatelnejch pohledu a vysmech za odmenu me zvedali Jan Jobanek s Ivanem Rybarikem:D

Dvakrat jsem se rozsekal v zacatcích s spdčkama v nulove rychlosti jsem se pravážil na druhou stranu nez jsem chtel vystoupit :-D jednou pri zastavovani u hospody a jednou na zavorach u zeleznicniho prejezdu, pokazde u toho byla spousta lidí, jsem se musel zacit rezat sam sobe jaky jsem ***** :-D

Tojednou, když jsem měl poprví SPD, jsem s příbuznýma zastavil u krajnice, vycvakl jsem si levou tretru, stratil jsem rovnováhu a spadl jsem na druhou stranu do struhy.

Nedávno jsme měli s firmou výjezdní zasedání na kolech u Brněnské přehrady a ráno vyjíždíme od hotelu Santon kde jsou pěkné schody tak si říkám dám si je cvičně ať se mi rozhejbe vidle a v pohodě je sjel, pod nimi je silnice tak po ní jedu krokem a koukám nahoru jestli nejede někdo za mnou a omylem jsem chytl za přední brzdu a jak jsem měl ještě trochu otočená řídítka tak jsem letěl hezky přes ně a skutálel se přes kejml a nic se v podstatě nestalo akorát ve firmě si těd každý pamatuje jenom toho padavku:( Holt rovinky jsou zákeřnější jak schody a machrovat se nevyplácí:)

Jel jsem z chaty domů a chtěl jsem si zkrátit cestu metrem, chtěl jsem nastoupit na palmovce. Metro bylo ale úplně nacpaný, zrovna jsem se trefil do času, kdy všichni jeli na nějaký koncert v Sazka aréně. Počkal jsem asi 3 metra, a jelikož jsem se tam opravdu nevešel, jel jsem na českomoravskou, ojednu stanici dál. Vyšel jsem na tý velký křižovatce, jak tam jezdí tramvaje a jel jsem po chodníku směrem k aut. nádraží. Před ním je taková minilouka, já tam viděl vyšlapanou pěšinku a chtěl to vzít po ní. Ale louka byla dokola oplocená drátem, který vůbec nebyl vidět, takže jsem na něj najel a pěkně letěl přes řídítka. Zničehonic jsem byl na zemi a nechápal jsem to:D. Samozřejmě na mě nechápavě i posměšně koukalo spoustu kolemjdoucích ale také lidé na aut. nádraží:). Tak jsem se radši zvednul a rychle odjel:-)

kdysi jako mladej kluk jsem jel na kole z treninku a sportovni tašku jsem dal na levý řidítko. Při šlapání jsem do ní kopl kolenem, to vytočilo přední kolo přímo do obrubníku a já skončil po hlavě v zeleni. tak jsem se posbíral, nasedl a po druhým šlápnutí si to zopakoval, aby mě konečně došlo, kde je chyba. Samozřejmě v centru města za plného provozu

Mi spadla dvacka na rám a udělala díru do laku.

Jednou jsem se vysypal před slečnama když jsem se snažil zapůsobit efektivním bunny hopem z mostku.

A před týdenm jsem se rozjížděl za autem do křižovatky na zelenou. Rozhoupu kolo, vjedu do prostřed křižovatky a jen tak letmo kouknu jestli mi něco nejede z prava. Podívám se zpět a ten debil přede mnou uplně nepochopitelně zastavil. A já mu vlítl přímo do pravé strany zadních dveři. Není to příjemný pocit za dopravní špičky spadnout do křižovatky. Ale dělal jsem jako že nic sednul a odjel. Za prvním rohem jsem to ale vydýchával hodně dlouho :-D

Když sem měl poprvé na nohách tretry a nášlapy,namontoval sem si to v práci a bo sem skončil pozdě večer, toš sem jel rovnou do města na jedno… a zrovna když sem musel projet kolem přechodu pro chodce, zavolal sem na mojeho psa ať počká, bo jelo auto a zapomněl sem na ty nášlapy.. Složil sem se přímo vedle take fajne baby… :D

klasika s naslapama: Po narocny vyjizdce prijizdim do pivovaru v Chyni. Vjizdim na sterk, levym okem kontroluju jestli si je kam sednout..najednou vidm napric natazenej retez, kterej byl proti sterku nebyl skoro videt. Zastavit jsem stihl, vycvaknout se uz ne. Odmenou byl potlesk stamgastu ;-)

neni to sice na bajku, ale taky slusnej karambol:

sel jsem po ulici a za plotem na zahrade uvidel znameho. dal jsem se s nim do reci, ale pod casovym tlakem jsem pokracoval v chuzi. sviznym krokem jsem to celne napalil primo do lampy!

reakce kolemjdoucich nevim, protoze jsem se s otresem mozku ztezka doplouzil domu :)

S přítelkyní v Livignu, jedeme z kopce po trailech, pak prý že je unavená a bojí se a chce jet po normální šotolině pro auta, co vedla kolem. Tak jsem chvíli házel machra, že kvůli tomu jsme nemuseli do ciziny, no ale nakonec mě přemluvila. Ujeli jsme asi 100 metrů, brzda, přední uklouzlo a už jsem letěl. Už tady někdo psal, že na nejlepších cestách číhá největší nebezpečí :-)

Minulou neděli jsem nevyjel na Třemošnou a moje 12letá dcerka jo.

Naštěstí cca 1km od baráku jsem si parádně rozpáral kraťáky a zrovna jsem byl na ostro :D ještě, že jsem nikoho nepotkal… nejdelší cesta domů kterou jsem kdy zažil :D

minulý rok jsem jel na vyjížďku se dvěma chrtama z práce, měli mě za turistu a tak jsem si říkal, že jim ukážu, že nejsem žádné máslo a budu jim stíhat..jenže asi po kilometru přišlo prudké stoupání po singlíku a já nastoupil, zabral do pedálů, ale šlo to čím dál tím hůř a hůř..až jsem najednou zjistil, že jedu pozadu zpátky z kopce a po chvíli jsem sebou švihnul a málem jednoho z nich shodil. Od té doby do mě rýpou, že jsem jediný bajker, kterého znají a umí jezdit pozadu..

Klasika, první SPD a lehl jsem na křižovatce před auto ve kterém navíc seděly 2 slečny :-)

… a taky jsem chtěl rychle a efektně projet kupu písku a on to suchý beton a navíc na náměstí :-)

Jsem si to tak jel přes město a za mnou začalo něco houkat, tak se ohlédnu (sanitka, ale jela jinam než jsem měl namířeno) a když se vracím pohledem zpátky dopředu, všiml jsem si, že auto předemnou zastavilo, ale já už byl 0,5m od něj a bylo mě jasné, že brzdit nemá smysl, tak jsem sundal ruce z řídítek a čekal na náraz. Rozplácnul jsem se krásně o kufr auta a lehnul na zem. Tak jsem se rychle začal zvedat a kontroloval auto, jestli jsem něco nerozbil a čekal, že vyleze nějaký bouchač, že jsem mu nabořil jeho vytuněný auto (a dá mi přes hubu) a ono mladá slečna, která se ptala, jestli jsem v pořádku. Omluvil jsem se jí, že jsem nemehlo a rychle valil pryč, až po 5km jsem se začal koukat, že mám koleno od krve. :)

Jel jsem do kopce a krásně jsem si před vrcholem usral. Hrozně nahlas a ještě jsem si zakřičel áááh. Napravo stála hrozně hezká bikerka opřená o kolo a její kamarádka vykonávala potřebu v houští…vůbec jsem si jich nevšiml. Dva trapasy najednou.

Tak jsem jenom prohodil ať nesere na trase Krále Šumavy … a radši rychle mizel :D

Na biku: vracím se ze švihu na intr, před budovou potkávám pár kouřících spolužáků, tak si řeknu, že udělám machra jízdou po zadním. Zvednu řidítka, šlápnu do pedálu a najednou ležím na zádech pořád zacvaklý.. Ještě týden se mi smáli :D

Na silničce: projíždím dědinou z kopce 50km/h, vím, že dole je hospoda se zahrádkou, která je většinou plná lidí, tak jsem si říkal, že to vytáhnu ve spurtu aspoň na 65. Řadím nejtěžší převod, dvakrát otočím klikama a přímo před hospodou mi spadne řetěz, já natvrdo koulema na rám a přes obrubník na chodník přes řidítka.. Nic bych si z toho nedělal, kdyby to nebyla dědina, ve které bydlím.. :D

TA slecna by se tim asi nechlubila tak to reknu za ni.

Kdyz se jede z Cukraku tak pod cernolickymi skalami jsme relaxovali pod tim zaverecnym stoupakem. Najednou se s nami dal do hovoru nejaky druzny kolista. Az po chvilce jsem si vsimnul, ze se jen snazi odvest pozornost od sve partnerky ktera asi dva metru od cesty curala v podrepu v trave a spulila na nas hezoucky zadek. Znale jsme pokynuli na onoho muze, ze ma opravdu dobry vkus a radsi uhaneli smer vrchol.

Tohle pondělí jedu do práce a asi 50 metrů od vrátnice vidím kámoše, jak jde od autobusu a má narvaný sluchátka v uších. Přechází šikmo v zatáčce, ani se nerozhlíží na chodník, tak jsem si řekl, že ho za tu nepozornost vytrestám, aby se lekl. Najíždím zboku, už jsem od něho asi dva metry v náklonu na těsné objetí zadem, když se otočí, vyvalí oči, zastaví se a čumí. Brzdy neměly smysl a těsné objetí se nekonalo. Drbnuli jsme do sebe ramenama, on šel na záda a já flopem přes rodla. Oba jsme byli OK, ale nemohli se zvednout, jak jsme se chlámali. V práci už za půl hodiny kolovalo story, jakej strašnej karambol se stal, že jsme se nemohli zvednout ze silnice. Ženský totiž u vrátnice čudily a z dálky to zahlídly.

vycvaknul pravou nohu a spadnul nalevo

Jedu lesem s těžkým báglem na zádech a vidím potůček. Břehy jsou jakési černé, instikt napovídá, že tam bude bažina, ale touha jet dál vítězí. Ve slušné rychlosti do toho vlétnu, přední kolo se boří snad půl metru do bahna, stále zacvaklý letím přes řidítka a těžký batoh dál přes záda a hlavu. Končím s obličejem v blátě, zatěžkán batohem, nohy v pedálech, zadek kola metr vysoko. Trvalo snad 10 minut než jsem se z toho vymotal. Naštěstí bez obecenstva.

Do kopce jsem měl nový brejle v přilbě, přijedu na vrchol a přišla změna úhlu a brejle šli na zem. Tak jsem vzal za brzdy abych si je nepřejel a zapomněl vyzvaknou. Hned jsem se válel na asfaltu, a brejle jsem stejně přejel a poškrábal :D

Já si dodnes pamatuju, bylo mi nějakých 6–7, jeli jsme s tátou na kole z výletu obydlenou ulicí, kde na krajích stály zaparkovaný auta. No, co mě v půlce ulice, kluka ušatýho nenapadlo. Otočim se na tátu a s otevřenou hubou se ptam, jestli na blížící se křižovatce pojedem doprava nebo rovně. No a prásk :D trefil sem zezadu jedno z těch aut co bylo zaparkovaný u kraje. A jak mě najednou táta rychle sebral ze země a byli jsme pryč xDD

O takových těch nepovedenostech před babama asi nemusim ani mluvit, to se stalo snad každýmu (kdo je na holky) :)

jeli jsme v Harrachově nahoru lanovkou a pak dlouhým stoupáním po cestě s kamarádem a dojeli takovýho bělovlasýho staříka na hodně historickým bajku… Když jsme ho předjížděli, tak říká: „hoši já se za váma chytím“… tak jsme řekli „jasně“ a protože slovo „ješitnost“ je nám naprosto cizí :) tak jsme šlápli do pedálů, co jsme mohli… a ten děda nejen, že jel celou dobu s náma, ale až nahoru nepřetržitě povídal a povídal a my jsme lapali po dechu.. :-O myslím, že se dobře bavil..

Šli jsme ze třídou na poslední hodinu do filmovýho klubu, tak už jsem si vzal bika s sebou, abych se pro něj pak nemusel vracet. Cestou byl skatepark, ve kterým jsem dřív rád přeskakoval takovou pyramidu, jenže to jsem neuměl vůbec skákat, takže jsem se musel vždycky strašně rozjet. Tak sem si řekl, že zapůsobím na třídu a hodím tam nějakej jakoby tabletop. Rozjedu se jak prase, vyletím asi 2.5m do vzduchu, celý to přeletím a čeká mě dopad na asfaltovou placku… Samozřejmě, že jsem to neustál a totálně se sedřel před zraky celý třídy (včetně holek a učitelky), a co hůř, ještě tam na lavičce seděli nějaký dirtaři, ti se nomohli přestat smát…

klasika s SPD …na pražské 50 u občerstvovačky jsem si chtěl frajersky vzít pití do ruky jet dál, ale mezitím jsem se rozhol,že se napiju v klidu a nebudu to hrotit. Tak si vyšlápnu pravou, ale lehám na levou do příkopu a celý ion´ták sem si chrstnul sám do xichtu…lidi u občerstvovačky mi zvedali bike s úsměvem od ucha k uchu :D ..raději sem si zajel o kousek dál co nejrychleji

100, nebo trapas

ale jinak je jich několik, ale tyhle asi stojej za to:

1/ utržená hlavová trubka při bambiliontém rutinním seskoku 60cm zídky na náměstí kde se pohybovalo asi tucet lidí…ale sebral jsem se kupodivu docela rychle

2/ přejezd utržené a tak tedy i bočně nakloněné a prohlé lávky přes potok po zadním kole = konec v potoce a zavěšené kolo na klandru toho mostku = 3kolegové + 6 dalších turistů, pro které to mělo být původně určeno…

3/ snažení se na pořezaných stromech/kládách v modřanské rokli… po x tém pokusu(hodiny, dny) jsem se tak nějak vyškrábal na vrchol(2m) a i tak nějak(občas) dolu…přijel hejník: čus, co tady děláte, chcete jako nahoru jo…? hmmm.. rozjel se, vylupnul to tam na dva „chody“, nahoře to votočil přes přední a sjel zase dolu…

Sem se jednou vracel už za tmy z projížďky zakončené v hospůdce a vidim, že sousedi sedí kolem ohňa a volají na mně ať se zastavim. Toš sem to k nim stočil přes louku a najednou se válim na zemi…

Sejmul sem se o drát co ukotvuje sloup, naštěstí sem měl akorát odřeniny a parádní šrám naštorc přes hrudník, no chytit to za krk… ooops… :D

Ked sa dari, tak sa dari, po precitani vlakna sa celkom chlamem :P

Toz, minulu jar som bola so segrou na vyjizdke, a celu cestu som sa obzerala dozadu, ci som ju niekde nestratila. Vyjela som na miniobrubnik (asi 5cm) a otocila sa dozadu, ci je segra este za mnou a prask. Ako som sa otacala, musela som chmatnut za prednu brzdu, lebo po ladnom preskoku pres rodla som uz len v duchu videla ako mi rodinka postavajuca okolo fabky udeluje znamky za krasojizdu. A odvtedy mam ohnute brzdove packy :P

Kamos, klasika SPD story: prichadzame do Klecanek k prievozu, mraky ludi ako vzdy. Vycvakol jednu nohu a skacel se do sterku na opacnou stranu, odeslo to ale iba odrene koleno :P

Eště sem si vzpomněl na jeden hodně pionýrský zážitek, když mi bylo 13 a měl sem uplně nového favorita, stalo se to asi na jednom z prvních větších výletů. Po zastávce u minerálního pramene sem se rozjížděl z hodně mírného kopce, rovinka končila po asi 150 metrech levotočivou zatáčkou, po pravé straně byla svodidla a pak asi 3 metry rovnou do řeky. Pokoušel sem se narvat nohy do řemínkových klipsen, furt to nešlo, moc sem nesledoval kam jedu až sem se opřel o ta svodidla a setrvačností přelétl přes svodidla. Zůstal sem viset za jednu nohu v klipsně hlavou nad řekou absolutně v pasti, kdybych tam byl sám, nevim jak dlouho by trvalo než by mě tam někdo našel. Naštěstí mě kamarádi vytáhli a ošetřili. Klipsny pak dlouho ležely v dílně než je někdo vyhodil…

Je to už asi 3 roky, ale kamarádi na to rádi vzpomíná. Já nikoli.

Klasika, že jedete a čumíte po ženských a narvete to do sloupu apod. Já to ovšem místo sloupu narval xichtem do koňské ******.

noo koňský prdeli výše se to nevyrovná, ale…:) kousek od servisu máme autobusák kam jezdím projíždět opravená kola. to si takhle šlapu a šlapu a pořád zírám na ten přesmykač jestli řadí ok, zkouším všechny kombinace vzadu na pastorkách jestli mi řetěz neškrtá o klec přesmyku, až jsem se rozmáz o přední sklo stojícího autobusu. bylo to přesně jak z filmu, obličej i obě ruce na předním skle a pomalu jsem stekl dolů:) autobusák se nenechal vyrušit, dál pil kafe a čet noviny, jen zakroutil hlavou a poklepal si na čelo. zdekoval jsem se hodně rychle:D

1)Mohlo mi byt tak 12. Letni prazdniny, vesnice, jeli jsme s kamaradem z kopce, on jel prvni, ja v haku za nim. Natahl pravou nohu a vyvracel patniky z umele hmoty s odrazkou na kraji silnice. Mel stoprocentni uspesnost a na me zadny nezbyl. To me mrzelo. Tak jsem sel ze sedla, rozslapal to, predjel kamarada, zaradil se pred nej, sednul si zpet na sedlo, sundal ze slapky a napnul pravou nohu, zamiril na patnik a … Samotny kontakt s patnikem si dodneska evybavuju. Prvni vzpominky jsou, jak se probiram na poli mezi bramorama, na druhe strane silnice, sedrenej, potrhanej, bez citu v pravy noze a ruce. Kamarad lezel taky, ale smichy. Patnik, ktery jsem chtel vyvratit mel v sobe kovovou tyc, ktera byla zabetonovana do silnice.

2)Poradame pravidelne vanocni vyjizdky posledni vikend pred vanocema. Dva tri roky zpatky bylo po ranu, kdyz jsem vyrazel, –18 stupnu, mirne napadano. Jel jsem pres celou Prahu na sraz. Jel jsem pres Andel. V tu dobu tam byly trhy,

houfy lidi, vetsina asi kupovala darky. Koukali na me jak na exota, ze v takove zime jedu na kole. Abych tomu dal korunu, pri prejizdeni namrzlych koleji mi ustrelilo predni kolo a ja jsem si tam s radnym prasknutim kola o zem ustlal.

Pak uz klasika, rychle zpatky na kolo, udelat z toho rutijni zalezistost a pryc. Jedine stesti, ze jsem mel pod helmou lyzarskou kuklu a nebylo videt jak jsem cerveny od studu :-).

jednou si tak pomaličku popojíždím v koloně aut a když už vybočuji do šalinovýho pruhu (abych odjel na jinou ulici) a koukám za sebe, jestli tam něco něco nejede a auto předemnou popojelo a zastavilo. Když jsem se stihl otočit, tak už vidím že to bude špatný a rychlostí pomalejší než je chodec jsem tomu krásnýmu autu narval roh do zadního světlometu. Kára dost zánovní, v ní taková profesionální manželka. Samozřejmě jsem já slušňák zůstal na místě a vyřešil s ženskou kontakty a světlo mě stálo asi 2000,– v luxusním servisu v Brně, kde se na můj příchod těšil celý okravatovaný vestibul, áá cyklista je tu :D

Já mám hezkou storku z mládí :)Bylo mě asi 10 a táta mě dával dohromady nějý dětský kolo na chatě. Vše složit a že si to mám jet projet :) Vyjel jsem od baráku asi 100metrů sjel na cestu a o hrbolek se mě pžizvedlo přední kolo. Koukám a ono odjíždí bezemě. Vidlice se mě zapíchla do země no a pak jsem šel přez řidítka do příkopu a hlavou jsem prorazil sousedům plot :D Vždycky když si na to vzpomenu nemůžu se netlemit : ) ) )

Tak co trošku obnovit? :-)

Chtěl jsem udělat parádičku když jsem přejížděl přechod, naskočit na obrubník, jenže jsem nahodil kolo moc brzo, na zem dopadlo přesně na hranu obrubníku a já se poroučel přes řídítka na chodník… naštěstí to tenkrát odnesly jen 2 dny nové rohy. Tenkrát jsem byl ještě mladé pako…

Posledni ze srpna: jedu z prace, 99% jedu lesem, ale vyjezd z firmy je pres typickou predmestskou rakouskou vesnici, mrtva ulice s hrajicima se detma. Vercajk v kalhoteh na nespravne strane, priskripaval jsem si prave varle. Tak jsem se to pokusil za jizdy srovnat rukou. Nepovedlo se. Zastavil jsem a presunul na druhou stranu, kdyz v tu chvili ke mne pristoupil nejaky mistni obyvatel, volaje policii, ze pry co to tady pred detma nacvicuju. Trvalo dobrou chvili, nez jsem vysvetlil, kde byl problem.

Starší: Asi v 10 letech, náruživej jezdec, nahecoval sem to před rodinou na procházce, že pojedu poslepu.

Poslepu jsem nakonec jel a byl to super pocit, dokud jsem asi po dvaceti metrech jízdy neskončil v neskutečně páchnoucím potoce. Celý tělo ožíhaný od kopřiv, a to smradlavý bahno zažraný ve vlasech.

šit.

Cca rok zpátky: Při závodě bylo bahýnko před brodem potokem, ujelo mi přední kolo a já šel krásně šipku do potoka. Po trati moc diváků nebylo, ale tady zrovna bylo jich asi pět :D

Včerejší: Jedu si tak po turistický značce po zarostlý louce. Vyjetá jen pěšina. Najednou dvě stopy rozdělující se asi na pět metrů, zvolil jsem levou a pak jsem viděl nějak zválenou trávu cca 2×2metry. A ve mžiku jsem poznal proč :D v tý zválený trávě byl schovaný přibližně 30cm vysoký kámen, takže jsem to tam taky trochu vyválel :D Přitom tato stopa vypada líp jak ta druhá, teda až na to vyválený místo

Počítá se do trapasů na biku, když tě v průběhu víkendového cyklovýletu při souloži se spolujezdkyní na zastávce autobusu v odlehlé vesnici načapá zřejmě manželský pár se dvěma dětmi?

Je to už staršího data, jako malej kluk jsem na kole objížděl rybník na vesnici. Cesta vedla mezi lesem a strmým břehem – ano, bystřejší už asi tuší teď :-) Cesta mě vedla stále více ke břehu a její sklon byl stále větší, podklad byla udusaná hlína s jehličím a kamínky… A pak nastala chvíle, ke které to celou dobu směřovalo…na značně nakloněné cestě jsem to už neudržel a běh dění již nešel odvrátit. Pěkný jump ze srázu do rybníka… Na druhé straně omladina skákající na houpačce do vody můj eskamotérský kousek odměnila potleskem a skandovaným „Opakovat, opakovat“. Byl jsem asi rudej až na prdeli, ale voda mě zchladila…

Nejkomičtější na tom bylo vyškrábat se i s kolem zpět na souš…s tím mi naštěstí pomohl nějaký „kolemplavající“ starší pán. Cesta domů ve čvachtajících keckách byla už jen bonus.

No a pak taková klasika: jedu na novém biku z práce. Poprvé sedím na kole s pořádnými brzdami. Pomalu dojíždím na semafor v Edenu a nevím proč, brzdím levou páčkou. Rychlost nebyla vysoká – alespoň jsem měl dostatek času si to uvědomit, jak se mi velmi pomalu zvedá zadní kolo, řiť mám najednou nad hlavou a pomalu s skládám před všemi auty a vedle stojící tramvají doprostřed křižovatky. Přišlo mi, že to trvá tak minutu… Nevím jak, nášlapy jsem vycvakl už za letu, naštěstí. Zvedám se jakoby nic…skoro to vypadá, že takto brzdím vždy… rychle mizím pryč a říkám si, jaký já to jsem ale kkt :-)

Jednou si to takhle za mírného deště dupu po asfaltu do kopečka. Spěchám, proto dupu jak o život a jako obvykle, když se zakousnu, tak skloním hlavu. Však co- do kopečka se nemůže nic dít! Moje překvapení, když přední kolo narazilo na překážku a zadní se zvedlo do vzduchu, zadní nárazník řádně zaparkovaného osobáku, bylo obrovské. Zůstal jsem takhle stát na předním kole, zadním ve vzduch, pěstma opřený o kufr auta. Musel to být komický pohled, ale naštěstí, v dešti nebyl nikdo venku. Tak jsem rychle uvedl kolo do správné polohy a dupal do kopce ještě o něco rychleji

Já měl klasiku, když jsem pořídil nášlapy .. dojel jsem do hospůdky a ustlas si hezky přede všema zacvaklej ;)

Taky přidám. Stalo se to první den co jsem měl na silničce nášlapy. Doma jsem to poctivě natrénoval opřený o zeď (na radu starších mazáků) a když se mě to zdálo ok,tak jsem vyjel. Celou cestu pohoda,klídek,ne­bylo třeba vycvakávat. Ve Žďaru nad Sázavou přijíždím na velkou křižovatku u KD. Provoz solidní a tak začínám pomalu dobržďovat (bohužel jsem byl první v pruhu a tak všichni viděli co provádím). Jelikož jsem na nášlapy pozapoměl,tak jsem už téměř stál,když mě to došlo.Marně jsem se pokoušel boty vycvaknout. Následoval pád na pravý bok a asi minutové zápasení s vycvaknutím bot. Než jsem se vyprostil, zelená byla ta tam a opět svítila červená :o)

Sjezdík po pěšině po louce kousek za městem, uprostřed té louky se táhla taková mez, která se dala skákat, pokud si člověk přišlápl. No a vedle té pěšiny, pod mezí, tam dva šukali. Nechci říct, že jsem je přímo přeskočil, ale bylo to dost těsné. Myslím, že ten kluk nevytáhl :D.