Zdravim,
rad bych si poridil tenzometr ale popravde jsem ho jeste nemel ani v ruce a na netu jsem toho moc nenasel ( spis teda nic – asi to hledam blbe nebo ja nevim… ) takze nevim…
budu ho pouzivat na cca 20vypletu/rok takze nepotrebuju zadny extra drahy ale proste fuknci s dobrym pomerem cena vykon ( jak epikon a RM5 :) )
mohl by jste mi nekdo nahodit nejaky se kterym mate dobre zkusenosti? + klidne nejake poznatky z praxe… diky
Pokud jde o cenu tak parktool koupenej ve statech. Tam mi vysel na cca 1400,–.
Park Tool je dětská hračka. Zkus Centri-Master, za cca 140 EURO je velmi dobrej.
Nerikam, ze je nejak super, ale pro tech nekolik paru kol, co za rok vypletu, pripadne centruju, mi v poho staci. U tebe, ktery se tim zivi, je situace jina:)
To je jasný, druhá část odpovědi patřila NOXovi, ale byl jsem línej to dělit :-)
a myslis ze mi ta hracka nebude stacit? :)
Ty jseš hračka. Na 20 výpletů ročně uplně dostačující.
Sakra, to je zas mrtvola :)
Momentálně už za 200 euro. To je 5400,– Kč. To už je celkem rozdíl oproti PT, ale už po něm nějakej čas pokukuju :)
muzu se zeptat jak je to tam resene? das to na spici zmačknes tu rukojet… to je mi celkkem jasne ale pak co ? u nejake hranice ti povoli to mačkaci jako ze to jde naprazdno nebo se dostanes na doraz nebo jak je to tam rešene ?
proste jak je tam resena ta sila zmacknuti… ?
je tam pružina ta tlačí na doraz a ten na drát a ručička ukazuje na stupnici hodnotu, tu podle tabulky převedeš na tenzi daného drátu podle jeho průměru, jednoduché jak facka
bohatě dostačující na použití které chceš
diky, jinak kompatibilata s plochymi draty, treba i s SLR… je samozrejmosti nebo ne? ( mozna blby dotaz no ale radeji se ptam)
je
Koukni např na http://www.youtube.com/watch…
Kromě těch keců na začátku a na konci docela pěkná ukázka toho jak to funguje :)
ten typek je dobrej komik:DD
Za 1600 je na wiggle, doprava zdarma.
doprava zdarma pouze po UK, pro ČR je až od 50 liber.
Coz pri cene L58.49 neni problem ;) Jinak tech zemi zdarma bez limitu je nekolik, a mel jsem pocit, ze pri me objednavce v lete jich tam bylo jeste vic, vcetne CR. Ale muzu si to spatne pamatovat.
jee, to jsem trubka :D
uprav pls odkaz ;-)
hledej šmudlo příště
Sorry, odkaz jsem dodatečně upravoval a BF to zmršilo.
mam dotaz. Na vypletu s 28 spicema mam na strane u kotouce vzdycky dva draty krizene do X. dva draty (sousedici z iksek) maji jeden hodnotu okolo 800nm, druhy neni ani na stupnici. Mam podobnych rozdilu v dotazeni spic par, tenhle je asi nejvetsi. Mereno tenzometrem,zadni kolo.
Porad se mi to nezda, ze to muze vydrzet pri zavodeni – ta jedna spice musi byt namahana jako …
ma cenu to resit (pri mojem velkem najezdu po asfaltu a terenu), nebo nechat byt?
o kolik moc ma byt povolenejsi strana u kotouce?
nejlepší je podívat se do manuálu např:
je to 800N vlevo a 1300N vpravo na zadním kole na předním pak zase obráceně.
A ty vis jaky ma kola, ze hned sypes konkretni cisla?
znovu pro blbý: nejlepší je podívat se do manuálu, NAPŘ: 800N vlevo a 1300N vpravo u zadního kola …
Dekuji za otitulovani, priste si je nech pro sebe. Stacilo napsat, ze ti slo ciste o pomer a ne o konkretni cisla.
však promiň sem z toho vedra nějakej vytočenej
Jeste dotaz. Muzes mi, jako chytry, rict z jakeho manualu cerpas? Ja blb se setkal zatim jen s manualy Mavic a tam se udava, pouze tenze te napnutejsi strany, protoze s tou druhou stranou stejne nic nenadelas.
já nevim, třeba tenhle:
http://techdocs.shimano.com/…30746403.pdf
je tam samozřejmě poznámka: these values should be used as a guide only …
1300N? Jen málo ráfků má takhle vysoké povolené maximální napětí…
špatně si mě pochopil. Nejde mi o sílu že na jendé straně je 2000nm a na druhé 1000 … ale vadí mi, že na jedné straně je jedna špice dotažená moc, druhá zase málo.
Proměřil jsem svoje kolo, na netu jsme našel nějaký ráfek s 28 špicama. jedna barva = jedna strana. Měřil jsem na zadním kole.
Jde mi o to, jestli to mám radši nechat udělat pořádně – nebo jezdit s tím jak to je. Na kolech jsou ploché špice CX Ray (0,9*2,2), hliníkové niple. Jezdím na tom závody, žádný DH či tak. Ale znáte to … některé sjezdy jsou i zrádné.
Docela mě zarazilo, že některé špice jsou tak málo dotažené, že na ně není ani tabulka u tenzometru parktool, který mám zapůjčený.
Kolo je zatím nejeté, nenasazený plášť…
Jak říkal Hnoj, ten tenzík co mám není moc extra, na kontrolu snad stačí
čísla černě jsou dílky tenzometru, barevné v kg dle tabulky (na nm *10)
kdo ti to pletl? sis to delal sam nebo nekde v servise? jestli v servise šel bych se tam zeptat… :)
mi se to tak nerovnomerne povedlo jednou naplect protoze jsem neco posral a posunul jsem to o diru v nabe… nebo tak neco…
Sám jsem si to nedělal a ten kdo to dělal mi tvrdí, že na tom můžu bez obav jezdit.
Je nový ráfek, ostatní původní
jezdit na tom samo můžeš, destrukce asi nehrozí, maximalně se to bude povolovat, nebo praskat dráty
presne tak, nerovnomerne napeti jednotlivych spic na stejne strane kola zpusobi akorat to, ze se budou ty vice napnute vice namahat a driv praskat. A zaroven se budou ty mene napnute vic povolovat, takze se to bude rychlejc rozcentrovavat. Zatimco kdyby byly napnute vsechny plus minus stejne, tak vydrzi kolo dyl vycentrovane. A vubec dyl vydrzi :)
Jestli je ráfek nový, měl by být rovný a není proto důvod aby byly síly v drátech takhle rozhozené. Povol to a vycentruj znova.
blázníš – omlátit to o hlavu tomu kdo to zapletl a nechal si za to zaplatit!
nejsmutnejsi na tom je vec, ze s takhle dotazenejma kolama bude jezdit vid lidi dle meho nazoru :)
ja za to teda neplatil, ale predelat to budu muset
povolit a utáhnout znova, pokud dojdeš k stejným výsledkům, tak zahodit ty kola to mají zasebou
jedna strana ± 100nm a druhá ± 200nm … už to mám nahozené :) snad to bude OK a lepší jak tamta hrůza.
A to jsem to dělal na druhém rámu s pomocí stahovacích pásek a půjčeného tenzometru :)
Dá se to taky vypočítat. Stačí si nakreslit rozměry náboje a ráfku a z toho plynoucí rozdíl v úhlu hrátů. Boční složky sil předpětí drátů se musí na pravé a levé straně rovnat, aby byl ráfek ve středu (resp. na svém místě). Osové síly v drátech se pak spočtou pomocí vhodné goniometrické funkce toho úhlu drátu.
To ani neni nutne, treba takovy spocalc.xls toto pocita po zadani rozmeru.
Oživím mrtvolu.
Pořád se nemůžu zbavit pocitu, že můj Park Tool z eBay udává vyšší napětí než v paprsku opravdu je. Našel by se někdo s tenzometrem v Brně, s kým bych ten můj mohl porovnat?
Nech si ho zkalibrovat. Ale nevim jestli tě u Kastaru nevyženou, když ho máš přes ebay.
A nekalibruje je pedalsport?
Jo sorry, už je to dlouho co jsem ho tam bral, nevím proč mi tam vlítnul Kastar.
Dovozce je Pedalsport a když započítám 2× poštu a kalibraci, tak jsem celkem skoro na ceně, jak kdybych ho koupil u nich.
Minimálně bych si napřed ověřil, jestli je potřeba ho kalibrovat nebo se mi to jenom zdálo.
Tak si to orientačně zkalibruj sám. Vezmi drát, pověs na něj závaží známé hmotnosti a můžeš to vyzkoušet.
Převodní tabulka začíná asi na 70 Kg. Takové závaží už není žádná sranda.
Kdybych měl čím to změřit, tak si na jekl přivařím dorazy a drát tam napnu pomocí něčeho takového http://eshop.posamo.cz/…ub-m8×110-hh
Chtelo by to mincir.
Mám tuto váhu (viz odkaz), ale ta je jenom do 40 kg.
http://www.ebay.com/…181284817069?…
Tys psal že máš taky MT-1. Mohl bych se za tebou stavit v práci i s kolem. Co ty na to?
Teoreticky by to slo. Jen bych se pro nej musel stavit domu, ale kdyz se domluvime neni problem ho dovezt.
To neni zadny problem prece…staci vhodne zvolit prepakovani soustavy a zavesnou vahu muzes pouzit libovolnou. Na druhou stranu musis dat pozor na presnost vahy, ktera se bude prepakovanim nasobit…
Zvaž se na normální osobní váze a pak se na to pověs sám a je to.
trochu oživím. Existuje i levnější tenzometr, než je od park toolu? Měl bych ho vyloženě pro svou potřebu, takže použití opravdu jen párkrát do roka, a na takové použití je i ten park tool docela drahý. Proč ho chci a nezajdu do servisu? Holt rád si všechno servisuju sám, protože mě to baví, do zaplétání kol bych rád víc viděl a navíc místním servisům moc nevěřím…
Podle vysky tonu pri brnknuti, to ale bude jen relativni srovnani, napnuti tak nezjistis. Dalo by se to vyrobit, princip je jednoduchy, ale zas bys to musel zkalibrovat. A ne, ten Parktool vlastne neni drahy. Je to jedna z nejlepsich investic do naradi, nebudes litovat.
jo vyrobit by se to dalo, kalibrace taky neni tak tezka, spis pak vypoctovy model pro vypocet presneho napeti v ruznych dratech. Ono by se to vsechno dalo, asi do toho i pujdu :)
Tak nemusis prepocitavat, ale muzes si to nakalibrovat pro ruzne draty sam, ne?
da se, ale aby s tim nakonec nebylo vic prace, nez udelat excelovsky programek, ktery to bude sam prepocitavat :)
No…to asi jo..ale aspon bys mel teorii podeprenou expoerimentem;)
tak ono uz ta kalibrace bude experiment, kterym to bude podlozene :) nebudu to delat jako normalni kalibraci (jedno mereni pod jednim napnutim dratu a sestelovani hodnoty) ale udelam vic ruznych napnuti, a kdyztak zkusim i jiny drat. Pak zjistim ze je to nejake na **** a pujdu koupit parktool :D
Tak to bys mohl pouzit treba tu parktool prevodni tabulku. Ty pomery by mely byt stejny. Osobne bych si to radsi nakalibroval sam na nejpouzivanejsi draty, coz v mem pripade jsou tak 3–4 typy.
v mem zatim 1 typ :D ale casem asi pribudou dalsi.
Obslehnout parktool me taky napadlo, ale to bych potreboval presne znat rozmery toho merice. Jinak trochu me udivuje, ze nikde nefiguruje vliv delky dratu, pritom delka dratu ovlivnuje vysledek. Ale asi ne moc, takze to maji nastavene na nejakou stredni delku a zbytek je proste primerena odchylka, ktera je vzdycky.
No pokud bych mel kopirovat nejaky tenzometr, tak Parktool urcite ne, ten by byl na vyrobu celkem slozity a musel bys dobre zanytovat ty cepy, je na nich velky krut. Jsou ale jednodussi tenzometry.
Jinak napeti na delce vubec nezalezi. Je to jak provaz a na konci zavazi, tah provazu bude stejny bez ohledu na jeho delku (pominem-li hmotnost provazu).
asi budu delat neco jako PT, ale s upravama aby byl jednodussi, libi se mi ze nepotrebuje zadny merak, takze je levnejsi.
ano napeti na delce nezalezi, to mas pravdu, ale pri dalsim zatizeni tim merakem se drat o malinko protahne, s tim musi merak pocitat, ostatne prave male prodlouzeni dratu podle me zpusobuje rozdily mezi Alu a ocelovyma dratama, jinak by totiz prece nebyla potreba vybirat z tabulky i material a vsechno by to bylo jen o prumeru dratu.
No vsak na tom je to mereni zalozene, ne? Kdyby byl drat 100% tuhy, tak se nenatahne a teda ani neprohne. Kdyz nad tim uz tak spekulujes, tak se spis zamysli, jak mereni napeti dratu ovlivni mekky rafek… Samozrejme ve skutecnosti to bude zanedbatelne.
ano, podle vseho merak zpusobi v dratu dalsi stejne velkou silu, ktera uz v dratu je, presne o tuhle silu se tedy drat pruzne protazne, a velikost toho prodlouzeni meri merak v podobe prohnuti dratu. Pak se to zpetne prevadi na silu, ktera v dratu je.
To jsem zatim tak nejak vydedukoval, podle vseho by se ale melo pocitat i s delkou samotneho dratu, protoze z toho vychazi to jeho protazeni. Mozna to ma nastavene nejakou fixni hodnotu, protoze vysledek ovlivnuje uz zmineny rafek nebo protejsi draty, ale uplne presne to asi nikdo nepotrebuje, takze to je fixne…
jelikož jsem marod, tak jsem nad tím zase trochu přemýšlel, takže jestli tohle téma někoho zajímá, tu jsou moje poslední postřehy :)
pokud by byl drát o dost delší (podobný lanu) nebo byl volně uložen (není, v zápletu je docela tuze uložen), tak by platil výpočet z obrázku níže, tedy jednoduchá záležitost. Pak by nezáleželo, z čeho drát je.
Jenže situace je trochu složitější. Takže síla v drátu (T), kterou vypočítáme z průhybu drátu a ze síly, která toto prohnutí způsobila (F, to je síla od pružiny, je potřeba ji znát přesně), není přesně taková, jaká je v drátu, když se na něm neměří. Drát se totiž o něco prodlouží, když se na něj nasadí měřák a ten způsobí prohnutí drátu. Toto prodloužení je možné pouze pružným natažením drátu. Z délky drátu, jeho průřezu, materiálu a velikosti prohnutí drátu se vypočítá síla, která je potřebná k prodloužení drátu o danou hodnotu. Tuto sílu odečeteme od vypočítané síly v drátu (T) a získáme tak reálnou sílu v drátu bez vnějšího vlivu.
Proto má ten parktool (a nejspíš i další tenzometry) rozdílné hodnoty pro alu a ocelové dráty o stejných průměrech.
Výpočetně to sedí, teď to ještě ověřit v praxi, což znamená vyrobit tenzometr a otestovat :)
Poslouchej, kasli na teorii a tenzometr si bud kup nebo vyrob. Jsi uplne mimo, ale nevadi.
Roztaznost je absolutni hodnota, ktera je umerna delce. Pokud na gumu zavesis zavazi, tak delsi guma se protahne vic. Ovsem deformace, strain je relativni velicina nezavisla na delce! Pri vypoctu se protazeni gumy deli puvodni delkou. Pri mereni napeti dratu te teda delka nezajima. Potrebujes zjistit deformaci, relativni velicinu a pres tabulku zjistis napeti, stress.
Ruzne materialy maji ruzny modul pruznosti (podil napeti a deformace) a to cislo je zahrnute v te tabulce parktool pro konkretni meridlo a material.
Delsi drat musis zasroubovat vic jak kratsi, ale ve vysledku meris stejnou hodnotu, protoze oba se deformuji relativne (pomerove) stejne. Priklad: 20 cm drat o 2 mm pri napeti 100 kg a 40 cm drat o 4 mm, pri stejnem napeti. Maji-li byt oba draty napnute stejne, musis namerit stejnou hodnotu.
A samozrejme prurez je dulezity, spravne by se melo pracovat s Pa tedy N na jednotku plochy, ale pro zjednoduseni muzes uvazovat kg. Proto taky v te tabulce parktool figuruje prurez dratu.
nějak ti úplně nerozumím, jednou mluvíš o protažení, podruhé o deformaci. Pokud myslíš trvalou deformaci, tak ta u drátů během vyplétání nevzniká, ani během měření, jinak by ti zůstal vytahaný drát. Takže i u drátů platí hookův zákon pro pružnou deformaci. Ano, 200 i 400mm drát napneš na stejnou hodnotu, pokud pak na ty dráty hodíš měřák, tak dojde k prohnutí drátu, drát se tedy musel o něco protáhnout a jde snadno spočítat, o kolik se protáhnul a jaká síla to musela být.
Jde o to, že drát už je ve výpletu zatížen, ale ty tím měřákem ten drát zatížíš ještě víc, a měřák pak naměří celkovou sílu včetně té síly, jakou tam vnesl měřák. Jednodušší měřáky které s tím nepočítají se pak nastaví kalibrací tak, aby ukazovaly zhruba tolik, kolik je v nezatíženém drátu, přestože naměřily víc.
tady se ti jeste odrazi prumer dratu,kdy se zacne drat prohybat jindy bo se cep dotkne dratu jindy.
samozrejme, s tim pocitam, takovych detailu je tam vic :) i se bude muset presne urcit sila pruziny a jeji prubeh.
Jak pise Jakobo, PT bych taky nekopiroval. Myslel jsem to tak, ze bys pouzil pouze jejich prevodni tabulku.
Jinak inspiraci jiste s googlem najdes.
Pomocí googlu se dostane snadno i k tabulkám od Mavicu např. Potíž je, že mimo Mavic dráty nejsou k dispozici křivky na nic jiného než univerzální 2.0 a 1.8 kulatý nerez. (Pokud jsou tak o nich nevim a to jsem hledal.) Ale zase princip tenzometru od M. je stejný, tak křivky by měly jít nějak použít i pro DIY. Nevim ale jak je to s linearitou pružiny, pokud budou v průběhu rozdíly tak je to imho věštění z kávové sedliny.
prevodné tabulky ti moc nepomôžu. Ideálne je skalibrovať každy použitý typ špice a len na jeden tenzometer. Problem je v tom, že ak to ma byť k niečomu,každa tabulka musí patriť ku konkretnemu výrobnému číslu tenzometra. Ináč to ani nejde, lebo jednoduchosť konštrukcie si to vyžaduje. Ja používam svoj tenzometer skalibrovaný na vlastnom kalibratore.
Má někdo zkušenosti s tímto tenzometrem ?
Exhumace: Našel by se prosím někdo s tenzometrem a chvilkou času na fyzikální experiment? Stačí, aby mi něco proměřil na svých kolech a poskytl výsledky, není třeba nikam jezdit a nic půjčovat.
Rád bych ověřil/vyvrátil, zda a jak je možné napnutí špic určit pomocí jejich zvuku. Je samozřejmé, že podle zvuku je možné určit rovnoměrnost napnutí mezi špicemi na jedné straně kola, ale chtěl bych ověřit, zda se dá alespoň přibližně určit i absolutní hodnota předepnutí.
U drátů, které se v křížení nedotýkají (radiální výplety nebo straight-pull), je to celkem jasné a jednoduché, na to už jsem si udělal v excelu kalkulačku na frekvenci (někam jsem sem dával odkaz). Ale u drátů, které se v křížení dotýkají je situace složitější, což je i slyšet při brnknutí, protože takové dráty zní jinak, zvoní tam více vyšších frekvencí. Má hypotéza je, že je tam dominantní frekvence té části mezi niplem a křížením a kousek pod ní je slyšet i frekvence celé délky drátu, která je ale tišší, protože díky dotyku s druhým drátem, který bude mít vlastní frekvenci trochu jinou, dochází k útlumu.
Všechno tohle bych rád ověřil, ale nemám data. Proto bych potřeboval, aby mi někdo proměřil svoje kola (čím víc kusů s ruznými výplety, tím típ) a to jak tenzometrem, tak zvukově – buď nahrát zvuk nebo pomocí aplikace do telefonu, co dělá frekvenční analýzu.
Výsledky, pokud by to k něčemu vedlo, bych zpracoval do podoby nějakého návodu/kalkulátoru a zveřejnil na fóru.
Hlásí se někdo?
Dominantni, vlastni, frekvence je od uzlu k uzlu, tedy od niplu ke krizeni. V casti krizeni-naba pujde o vynucene kmity-jiny ton, mimo „barvu“ a nizsi amplituda. Pokud nahodou vyjde pomer delek dratu pred a za krizenim celociselny, je mozne v kratsim useku dratu vygenerovat harmonicky ton.
Na mobilu je hezka aplikacka „spectroid“ na frekvencni analyzu.
Já používám v androidu apku „FFT Spectrum“ a jsem spokojen.
K té teorii – myslím, že zvuk toho kousku od náby ke křížení bude zanedbatelný, protože je to už hodně vysoko a hodně tiché. Spíš bych chtěl znát význam toho, že dva křížící se dráty vytváří dohromady další oscilátor, pro nějž není místo křížení uzlem. To jsem trochu zjednodušeně nazval frekvencí „celého drátu“, ale ve skutečnosti je to frekvence soustavy dvou drátů, které budou mít jako oscilátor patrně tím lepší jakost, čím blíž k sobě budou napětí v těch drátech. Tomu by částečně odpovídalo i to, že jsem na spektru viděl dvě frekvence, které vypadaly jako základní, byly někde okolo 365 Hz a 460 Hz, tedy v poměru okolo 1,25. Akorát že poměr délky celého drátu vs délky od křížení k niplu byl asi 1,35 což úplně nesedí. Pak je tu navíc i fakt, že základní vzorec pro kmitající strunu zanedbává vlastní tuhost drátu, což by mohlo v praxi vnášet nezanedbatelnou chybu (nebo vysvětlit tu disproporci v poměru frekvencí).
Tak jako tak bych to rád bych to rád ověřil v praxi, a to logicky srovnáním se zavedenou metodou – tenzometrem.
Moc nechapu co ma byt vysledkem te tvoji studie. Zakladni ton, ktery uslysis bude jen a pouze z te casti dratu, na kterou brnknes a to od jednoho konce po druhy nebo do mista krizeni. Zadne interference nezaznamenas. Je to stejne jak u kytary. Pokud zkracujes delku struny prikladanim prstu na krk, bude se delka tonu zvysovat. Ze struna kmita i ve sve polovine, tretine atd. tj. prvni, druha, treti atd. harmonicka je fakt, ale to opravdu neuslysis a zvlast ne u 2 mm silneho a kratkeho dratu. Ze se ti soucasne rozechveji I ostatni draty, ktere maji stejnou delku to jo, ale opet tak nepatrne, ze to vubec sluchem ani ocima nezaznamenas. U kytary rezonuje korpus a frekvence se snadno prenasi, rafek bude rezonovat minimalne. Jestli chce experimentovat, puc si kytaru. Zahrej na D strune G, strunu utlum a vsimni si, ze se bude chvet struna G. Nebo pokud na celou znejici strunu presne v polovine prilozis prst, tak ti bude dal zit prvni harmonicka. To je i princip flazoletu.
Hele, buď mi pomůžeš, nebo ne. Nehledám nikoho, kdo mi bude vysvětlovat, proč něco má nebo nemá fungovat, ale někoho, kdo bude ochotný mi změřit, co potřebuju.
Neřeším interference, neřeším harmonické.
Kytara je nesrovnatelná v řadě věcí:
O co mi jde? Jednoduse:
Tak na rovinu napisu, ze pomahat ti nebudu a neni to nic osobniho. Za me je to cele nesmysl a hlavne ztrata casu pramenici z neznalosti komplexity problemu a snahy usetrit tisicovku za tenzometr. Navic ocividne ani nevis jakou chybu ma tenzometr. Velkou. Aspon ty bezne. Zmeris nekolikrat stejne misto a lita to o 4 dilky na stupnici. A samozrejme nameris ruzne hodnoty podel dratu, podle toho, jak rychle uvolnis pero atd. Musel bys stanovit napeti dratu pres nejake tahove cidlo, zavesene zavazi apod. To mereni napeti z pruhybu je spis orientacni.
Navic jak jsem uz psal do vysky se ti promitne material, prurez, delka, to budes prepocitavat jak? Uplne nejlip udelas, kdyz vypletes a vycentrujes aspon 2 pary kol, to ti da mnohem vic nez takove teoretizovani. A to fakt nemyslim ve zlem.
Navic uz v tom uvodnim prispevku se dopoustis omylu
Je samozřejmé, že podle zvuku je možné určit rovnoměrnost napnutí mezi špicemi na jedné straně kola – nemusi byt pravda.
Ale u drátů, které se v křížení dotýkají je situace složitější, což je i slyšet při brnknutí, protože takové dráty zní jinak, zvoní tam více vyšších frekvencí. Má hypotéza je, že je tam dominantní frekvence té části mezi niplem a křížením a kousek pod ní je slyšet i frekvence celé délky drátu – no tak to je fakt pouze hypoteza a jeste k tomu nesmyslna. Slysis ton dany delkou mezi niplem a prvnim krizenim, nic jineho (pokud se draty opravdu krizy pod a ne jak obcas to ma nekdo sptane zapletene a draty se jen miji nad sebou).
OK, já to chápu, taky to nemyslím osobně a samozřejmě do toho chci jít jen s někým, kdo to zkusit chce. Takže v pohodě. Jen pár poznámek:
Pro upřesnění mé představy ilustrace v příloze.
Brnknutím se nepochybně rozkmitá vše, otázkou je, v jakých amplitudách. To samozřejmě závisí na místě brnknutí a taky na tom, jestli zrovna poměr některých těch délek nevyjde celočíselně. Obecně bych odhadnul, že červené kmity budou nejsilnější, zelené slabší, ale detekovatelné, a modré prakticky neznatelné. No a to je to, co bych chtěl ověřit.
Ja bych cekal, ze primarne uslysis zelene. Jestli se pridaji cervene bude zalezet, jak do dratu brnknes – vzhledem k ose kola. Modre budou hodne nizke.
Co bude hodne slyset budou dva spojene zelene kmity – stejny pripad, jako kdyz chytnes pinzetu a drnknes do jedne „nozicky“ :)
Pardon, chyba, měl jsem na mysli nejvíc zelené, pak červené, přesně jak píšeš… Mám pořadí R-G-B moc hluboko v hlavě… :)
Tak asi fakt vis co chces, pak jo. Ja budu nekdy do mesice vypletat silnicni kola, ale budu tam mit zeslabovane draty 2/1.8/2 a 2/1.6/2, takove experimenty bych asi delal s neztencovanymi, u tech ztencovanych mohou byt rozdily kde zacina zeslabeni.
Co si ale vybavuju, tak proste ten rozdil v tonu a co zmerim tenzometrem je v ramci chyby mereni, jinymi slovy tezko delat nejake zavery ze srovnani, kde meris krejcovskym metrem desetiny mm. Ale mezi vyskou tonu a napetim bude tesna souvislost (korelace). Pokud mas samozrejme dobry hudebni sluch.
Jinak tradicne v miste spoje rafky kopou. Nekdo tam draty hodne pretahuje, pak tam mas klidne o 50% vyssi napeti, ja uz to na poslednich vypletech nechavam tak, pac to stejne moc nic neresi, draty jsou akorat presponovane a po case akorat neco prdne. Toto jsem mel treba na mysli, kdyz jsem psal, ze to nemusi byt pravda, cislo 6.
Oprava: Nektere rafky v miste spoje kopou. Extrem byly nejake silnicni Mach 1, s tema jsem se nemohl domluvit. Bud rafek hazel nebo byly hodne nerovnomerne nasponovane draty, pritom rafek na pohled rovny. To jsem nechapal.
Máš pravdu, zeslabované dráty jsou komplikace, lepší by bylo začínat s neztenčovanými, ale vzhledem k tomu, že řešíme hlavně první módy, kde nejvíc kmitá prostředek drátu, tak by to nemuselo vadit.
Souvislost je neoddiskutovatelná dokonce to není jen korelace, doslova závislost. Rovnoměrnost výpletu podle ucha člověk dá dostatečně, řekl bych i líp než s tenzometrem. Výhoda je, že ucho rozezná poměrně malé nuance ve frekvenci. Půltón mimo slyší skoro každý a to je cca 6% rozdíl ve frekvenci, což znamená změnu předepnutí drátu něco málo přes 12 %.
Ale to je pořád porovnání drátů vzájemně. Když jde o odhad napětí absolutně, tak místo sluchu nastupuje aplikace do telefonu. U telefonu se mi taky osvědčilo roh telefonu přiložit přímo na nipl (nebo na ohyb u hlavičky drátu), takže bere mnohem silnější signál než jen mikrofonem ze vzduchu. A taky jsem pozoroval, že když jsem snímal u niplu, tak jsem chytal hlavně to, co chápu jako zelené kmity, a když jsem snímal v ohybu drátu u hlavičky, tak červené, což odpovídá představě na obrázku.
Jinak dobře to píše Roger Musson (respektive cituje nějakou diskusi) tady: http://www.wheelpro.co.uk/…ensiometers/ , abych citoval:
„Interleaved spokes, therefore, have a complex tone that has multiple modes, the primary mode not containing the most energy but rather a mode that resonates in the free span of the spoke. Seen on an oscilloscope, the spectrum is dirty and not repeatable. Using tone by exciting the higher modes of the spoke is useful for balancing tension but practically useless to gauge absolute tension. By plucking spokes near the nipple, the higher modes are excited which largely avoids the problem of interleaved spokes. The musically adept human ear readily recognizes the "quality“ of the tone that is otherwise difficult to define analytically."
Tedy přesně mluví o problému křížených drátů, a že u nich se jeden daný tón přisuzuje blbě (pro odhad absolutního napětí), ale že ucho pozná vyšší od nižšího drátu pro relativní porovnání. No a já bych řek, že při troše snahy by se to dalo rozkrýt a naučit se tam příslušný tón hledat.
Jo a v knížce Musson taky píše, tak jak říkáš, že spoje ráfku nechává radši trochu házet, než aby rozhodil napnutí drátů. Ale metodu měření napnutí podle zvuku to nijak neohrožuje, metoda stále funguje, jen to napnutí nemusí být z nějakého důvodu stejné.
Kdyz jsem drive delal vyplety hodne a mel jsem na to ten digitalni mavic, zkousel jsem si jake rozdily v napeti dratu poznam podle zvuku. Jak pises, jsou to nizsi jednotky procent. Vim to s jistotou, protoze ten mavic daval pri nekolika merenich rozptyl treba 1.52 – 1.54 pokud si tu stupnici dobre pamatuju. Tzn drnkani na draty urcite ma smysl, je to dost presne, akorat ta absolutni hodnota je problematicka. Delal jsem to tak, ze jsem si zmeril jeden drat a ostatni dorovnaval k nemu. Pamatuju si ze kdyz jsem guglil nejaka americka fora tak tam nekdo zminoval aplikaci pro iPhone ktera dela to co chces udelat ty, zadas drat, asi jeste nejmin delku predpokladam, nahrajes zvuk, apka spocita absolutni hodnotu napeti.
Díky, asi jsem našel, o čem mluvíš. Apka tady: https://itunes.apple.com/…/id518870820?mt=8 , vlákno tady: http://www.bikeforums.net/…e-app-2.html . Je fajn, že v návodu k aplikaci píšou, že se má člověk soustředit na volnou část drátu mezi ráfkem a křížením, tedy jedou podle dominantních „zelených“ kmitů, a zbytek má člověk prstama utlumit. Taky mě utvrdili v tom, že u zeslabovaných se bude brát průměr té zeslabené části. Blbý je, že v tom fóru to někdo porovnával s kalibrovaným tenzometrem ParkTool a moc dobře to nevyšlo. Podle mě je trochu chyba v přístupu snažit se ostatní frekvence utlumit, já bych spíš radši popsal vztah červených a zelených kmitů a použil obě hodnoty pro odhad napnutí.
Vetsina vypletacu myslim brnka na draty behem dotahovani vypletu a az ke konci sahnou po tenzometru. Ja to tak delam taky, je to rychlejsi a kupodivu se da dosahnout celkem rovnomerneho napnuti, pri kontrole tenzometrem velke rozdily nepozoruju. Ale absolutni to neni a uz vubec se neda udelat nejaka prevodni tabulka. Zalezi jak dlouhe budou draty, taky tech materialu jsou na trhu desitky, lisi se E modulem, ktery pak ovlivni vysku tonu atd.
Zapomen na to. Bud si kup nejaky ten tenzometr nebo proste dotahuj draty dokud nezacnou jasne znit. Pokud maji tupy zvuk, jsou malo dotahle. Imho pri te cene toho Super B (neznam, mam Parktool) se nejaka samodomo nevyplati.
„Vetsina vypletacu myslim brnka na draty behem dotahovani vypletu a az ke konci sahnou po tenzometru. Ja to tak delam taky, je to rychlejsi a kupodivu se da dosahnout celkem rovnomerneho napnuti, pri kontrole tenzometrem velke rozdily nepozoruju.“
To je jasné, a není to kupodivu. To je myslím obecně přijímaný fakt a o to mi nejde.
„Ale absolutni to neni a uz vubec se neda udelat nejaka prevodni tabulka. Zalezi jak dlouhe budou draty,“
Tabulka ne, ale dá se udělat vzorec, který to vezme v úvahu.
„lisi se E modulem, ktery pak ovlivni vysku tonu atd.“
Klasický model kmitající struny zanedbává tuhost drátu jak vůči ohybu tak vůči protažení. Vůči protažení se předpokládá konstantní síla, což se dá pro malé výchylky struny, což špice splňují. Zanedbání tuhosti vůči ohybu je otázkou, kterou bych chtěl ověřit na radiálních kolech nebo straight-pullech.
„Proste zapomen na to. Bud si kup nejaky ten tenzometr…“
On i samotný tenzometr bude mít omezenou přesnost, takže v principu to vůbec nemusí být lepší metoda, jen je zavedená, takže je logické to porovnat zrovna s tím jako standardem.
Jinak samozřejmě pokud se někdo přihlásí, že do toho jde, tak poskytnu přesný návod, co a jak potřebuju změřit.
A nebude uplne nejjednodussi, pujcit nebo koupit tenzometr a udelat si mereni sam?
Jak to tak vidím, tak asi bude :)
Tak pokud je tu někdo z Plzně a půjčí mi tenzometr, budu velmi vděčný.
Kupovat se mi ho samozřejmě nechce, když se snažím vypracovat metodu, jak to měřit bez něj, ale možná to jinak nepůjde.
Ten tenzometr napred budes kalibrovat?
Tak v plánu jsem to neměl, stejně jako když s ním budeš zaplétat kola, tak ho taky 95% lidí kalibrovat nebude… Ale máš pravdu, že by to neuškodilo.
Tak pokud se chces k necemu dobrat, tak proste musi byt zkalibrovanej, aby ses k necemu pouzitelnymu dobral.
Cau,nedavno sem padl na kole a udelal osmu na prednim rafku,kolo sem jaks taks vycentroval zhruba pod jeden milimetr co z je na moje prvni centrovani uspech,ale podle me sem pouzival centrklic vic nez je zdravo,takze sem si poridil tenzometr,nejaky levnejsi model za 1k.A chtel bych se zeptat na kolik kg mam nechat struny napnute kdyz mam 85kg Tenzometr jsem jeste neobdrzel,ale podle videa uz vim jak se pouziva,Odecita se hodnota namerena s prumerem dratu,a podle toho se urci kg nebo opacne.Tenzometr je Super B TB-ST12,nebo pokud s nim mate nekdo nejake zkusenosti poradte jak na to.a jeste mam dotaz kola jsou tyhle https://www.koloshop.cz/…la-2021.html?… a predni jsem trochu svacnul u spoje rafku a ted je rafek mirne vyhnuty ven,pouhym oken to moc poznat nejde ale v centr vidlici to poznat uz je,ma koupit rovnou nove kdyz je to ve spoji nebo je to jeste ok?diky
U tenzometru bývá tabulka s napětím drátů různých průměrů.
Takze po mereni tenzometrem podle tavulky je rozmezi 32–34 coz je 120–160kg ,coz je asi moc,j
Neveril bych tomu.
u crossmaxu je rozmezi 110–150 u predniho kola:proc bys neveril?jako beru to tak orientacne aby ten vyplet nebyl uplne rozhozeny
Ja napinam nerez draty na 107 az 120 kilo, to je podle me optimalni. Dulezite je rovnomerne vypnuti, coz se ti u bouraneho vypletu nepodari. Budes mit jeden drat hodne pretazeny a dalsi dva o kus dal uplne volne. S tim nic nenadelas, nebo aspon pri cene rafku to nema smysl nejak resit. Kvalitni rafek koupis do 1000 Kc (Remerx jsou pomerne dobre, DT Swiss take – neurazi nenadchnou, na bezne randeni litani, ale i zavody mam rafky do 1000 Kc, myslim nejak 350 – 400 g na 20 mm rafek, 622 mm) pokud se s tim nedomluvis tak vymen a je to. Tady uz nemas co zkazit, ale kombinackama a kladivem radeji ne, ten hlinik u dnesnich rafku je dot krehky, rovnat velice opatrne pres vetsi radius. Pokud mas kotoucove brzdy tak tam to neni tak kriticke, ale uz nebude jak novy. Kdo ma cas muze zkusit opatrne rovnat v lisu, ve sveraku mezi drevenymi spaliky, ale jak pisu, ja bych se na to…
120kg je za hranicí nebo na hranici většiny kvalitních alu ráfků, u obyč bych moc přes 100kg nešel
Souhlas, ja jsem to asi zhnetl, nepamatuju si tabulku, napinam na 22–23. dilek tenzometru u 2 mm dratu TM-1 ParkTool, to je spis kolem tech 100 kil jak se ted divam. Stejny tah u zeslabovanych na 1.8, ale u 1.6 jsem tusil daval hodne pod, ty draty jsou dost slabe. Mam je jen na silnici zapletene vepredu a vzadu naproti kazate, u kazety 1.8 mm.
Stejně tak i nábojů.
Kterych? Hodne kol doporucuje 110–130. Ted jsem v praci prosel tabulky Roval kol a vyplety co tu mame jsou nektere na 110, nektere na 130.
Urcite jsou hlinikove rafky kde nechodim pres 110, ale u kvalitnich rafku byva tech 110–130 tak akorat.
Jasné podívej se znovu a poradně
Roval tu mam ted pred sebou tabulku, divat se na ni muzu jak chci, jedno kolo 1224N-1274N, druhe 1080N-1112N.
Nevim co tim teda myslis. Vim ze vyse pises o alu kolech, kterych zapletam o dost mene nez karbonu, ale i tak – Chromag 125kg, Stan's Flow 125 (Zrovna to je rafek co bych urcite tolik nenapinal, ale pisou ze muzes), …
ale bavíme se o ALU, tam to většinou na 120 končí občas něco 125 u kvalitnějších svařovaných
nevěřím že s alu niplem něco utáhneš na 130kg :D
Musím si zkalibrovat tenzometr, ale daleko od 130 moje kola nebudou, všechny svoje pletu na 130 :) Teď mám „zkalibrováno“ podle kol u kterých mám tabulku napětí z denně kalibrovaného DT tenzometru, nečekám od toho absolutní přesnost ale když je to dost dobré pro Rémiho kola, pro mě a mojí klientelu to taky stačí :)
Jinak teda Al kola většinou dělám na 115, ale kvalitní ráfek beru za samozřejmost – nesnažím se plést kolo z h0vna :)
jj souhlas
Se squorx niplema to na takové napětí napneš jen jednou, pak kdybys to chtěl centrovat, je to na vystříhání :-)
Edit: přehlíd jsem datum
Když už je to tu oprášený – u al niplů prostě záleží jak to uděláš a jaké máš nářadí.
Podložka pod nipl a vazelína je základ. K tomu vhodný Spoke prep. Souhlasil bych, že s DT niplema je to na vystříhání, ale DT niple jsou za mě shit. Se sapim můžu I se 130kgf otáčet po pár letech hladce.
Centr klíč správné velikosti co chytá všechny 4 hrany je nutnost.
jenze vyhoda toho squorx je ta, ze ten 4hran neni treba. Dela se s tim pekne.
Jenomže při tomhle napětí ti uletí torx i čtyřhran, ty niple fakt nejsou dobré. Při nižším napětí se s nimi ale dělá dobře.
Tak sundavat pasku kvuli centrovani nebudu :)
Neco do sebe to ma, par kol jsem na tom vypletl, ale mnohem lepe se mi dela s obycejnymi. Spoustu naradi co mam na pleteni bych si musel pro squorx vyrobit. A jeste ten problem ze to dela DT no. Proti DT nic, mam spoustu jejich naboju, ale jejich niple uz bych si nekoupil.
Mám nakoupený a vyrobený nářadí na squorx a máš pravdu, jsou to shit niple, zlomil jsem nad nimi hůl.
myslel jsem spis vypletani nez centrovani. Prislo mi to fajn, sice hlinik, ale ten zavit v nem tak dlouhej, ze jsem myslel, ze to bude v pohode. Po par mesicich mi kolo ukradli, takze dalsi zkusenost nemam
Se shitovitostí alu DT souhlasím, používám pouze občas z nouze protože chodí s ráfkama, dobrovolně bych je nevolil.
myslis ze uz je to moc u toho spoje?
asi jsem slepy, ale ja tam zas az tak moc anomalniho nepozoruji
a to je dobre,je to mirne trkle u spoje rafku
Fotka moc neřekne.
Kalibrovat tenzometr budou strojnici v praci takze to je ok,hlavne nikde sem nenasel to napeti od vyrobce takze to natahnu asi na 100,ono pak s plastem to bude 110 ne?
S nasazeným pláštěm napětí opadne
takze na 110?a kdyz nasadim plast bude 100?nebo jak moc opadne?
To nelze říct, to je u každého výpletu jiné. Záleží na plášti, na ráfku, na počtu a křížení drátů, samozřejmě i na tlaku v plášti… Navíc je to jedno, napíná se to na nějakou hodnotu bez obutí. Jaké číslo tam bude na obutém nafoukaném je jedno. Ale samozřejmě si to můžeš tenzometrem pak změřit.
ok,skoda ze nemuzu najit jake je napeti dane vyrobcem
Ze by zrovna Mavic toto neuvadel, to se mi nechce zdat. Jejich technicke manualy byly vzdy podrobne.
samozřejmě uvádí, ale pro vetšinu Tenzometrů nepoužitelné protože na to není převodní tabulka :D
(pokud teda nejsou standardní dráty v kolech)
Zrovna ty crossmaxy nevypadaji, ze by mely nejake atyp draty.
Jaka je prevodni tabulka u jeho tenzometru netusim. Mohl by jit cestou vytazeni jednoho dratu, upnuti do kalibracniho pripravku atd.
Jednodussi to bude porovnat se zbytkem dratu a hotovo.
to bylo spíš dřív když byly Alu dráty, dnes už Mavic není co byl
prevodni tabulka
Tak to srovnej klestema a je to. Muzes prekontrolovat usima, ci tentometrrm rovnometnost napnuti, pro klid duse.
Jestli je to jen bouchnute na malem kousku tak to centrovanim nesrovnas, ale je treba srovnat prirubu nejakym opatrnym nasilim (zelezna deska a kladivko, sverak). Jestlii to neni na rafkovou brzdu tak to muzes uz vubec nechat tak
ok,je to xc kolo s kotoucema
Důležitější je rovnoměrné napnutí drátů než co nejlepší docentrování. Když budou některé dráty málo napnuté a jiné přepnuté tak to začne praskat. Když to bude házet 2mm a dráty budou napnuté co možná nejlépe tak to ničemu vadit moc nebude. Navíc kopnutej ráfek často „srovnat“ výpletem prostě nejde.
no jasan ,pokusim se ho nejak srovnat,ale stve me ze je to zrovna ve spoji rafku,docela sem ho docentroval,ale pocitam s tim ze sem rozhodil vyplet,proto sem radeji koupil tenzometr a uvidim
Srovnej to klestema, nijak jinak proste ty steny rafku do roviny nedostanes.
Já bych to nechal být, ničemu to nevadí. Na fotce to skoro není vidět. Ani s mnohem většíma deformacema patek není obvykle problém, 3–5mm dovnitř a klidně to i drží tlak jako bezduš… Takovýhle ťukanečnky kdyby měli řešit majitelé alu ráfků na DH a endurech…
Nevadi, ale jeho to evidentne zere, Pritom to vozi zrejme s dusem, ma to kotouce a jde o hovno.
Mas,pravdu zere:) a hlavnr chtel bych se neceho zas priucit
Asi to většina zná https://youtu.be/mb32h4PK_aU video k ParkTool a odkaz na aplikaci https://www.parktool.com/wta
jeste mam dotaz,jak spravne dotahovat,jednu stranu mam na 140kg druha na 100kg,a kdyz dotahnu tu druhou na 140 tak ta prvni jde na 160,mate prosim nejaky postup?
Pokud to neni symetrickej výplet (například přední výplet na ráfkovou brzdu nebo výplet na rám Cannondale s AI) tak se to vždy napíná podle té více napnuté = kratší strany. Za normálních okolností tedy vepředu na straně kotouče a vzadu na straně kazety. Druhé strany budou mít napnutí vždy nižší.
jo tak je to predni kolo a je to vic napnute na strane kotouce
Což je v pořádku. Ono by to ani jinak napnuté být nemohlo, to by pak nesedělo na středu náboje.
Tak sem to nejak nameril tenzometrem ± jeden dilek, osma tam sice je ale co uz,jak rikate je to kotoucovka tak na to kaslu,uz na to.nemam nervy :)))
Ahoj. Chci se zeptat, zda by to takhle mohlo fungovat?
Zavěsim špici, za ní dám závěsnou váhu/ např rybářskou/, za ní ještě napínací šroub, kterej budu otáčet a tím natahovat špici s váhou, dokud mi neukáže váha například 100 kg. Pak vezmu tenzometr a změřím napětí na špici při těch 100 kg, na které to chci vyplétat. Tím bych měl prakticky vždy zkalibrovaný tenzometr na různé špice. Jestli mi ukáže tenzometr na stupnici 21, nebo 24 je jedno, protože by to bylo právě těch 100 kg. Teda jestli jsem někde v této představě neudělal chybu. Díky za vaše názory.
To mu se říká kalibrační stolice na dráty. Shitovou jsem si vyrobil, kluci tu měli udelanou lepsi
Super. Já mám teda tu váhu mechanickou, takže to bude poněkud monstróznější. Díky
Ano, bude to fungovat.
Již ti bylo správně odpovězeno. Jen nevím, co myslíš tvým – tím bych měl prakticky vždy zkalibrovaný tenzometr na různé špice. Pokud natáhneš na sto kilo lehký aerodrát o hmotnosti cca 4,5 gr. a poté stejně zatížíš standardní drát o průměru 2 mm a hmotnosti přes 7 gr., tak tenzometr ukáže dva rozdílné údaje. Dokonce v některých případech k tomuto může dojít například i u dvou nerezových drátů o stejném průřezu, jen od rozdílných výrobců.
Myslel tím, že si to zkalibruje na ten daný drát, co zrovna bude plést.
