Naštvanost + drzost lidí

no to je uz do psychologicke poradny, to chce odbornika;-)

a co ta stve?

tie zasluhy?

na to sa ******

cim viac clovek chce uznanie ostatnych, tym menej ho dostane

Právníku ty máš zase starosti teda, vem radši bajka a jeď někam k vodě si lehnout když jsou takový vedra a neřeš zase na internetu.

Se na ně příště vyprdni a nech to od začáku zařídit někoho jiného. Pokud nikdo nebude schopen a pár akcí kvůli tomu padne, sami se ze skupiny vyselektují ti, kteří o to mají zájem a jsou schopni se rozumně domluvit.

…to chce klid a hlavně jestli to organizuješ jen pro zásluhy, tak pak nevim…

Buď se jedná o kámoše, kteří jsou rádi, že někdo něco zařídí a když chtějí jet, tak se přizpůsobí. A jestli někdo píčuje, tak ať jde do řiti…taky jsem měl dřív takové tendence něco organizovat a bral jsem to jako velkou křivdu, když nebyly ohlasy podle představ, ale tak co, každýmu se nezavděčíš.. a chce to trošku nadhledu

Pokud má parta více jak jednoho člena, pak jsou s organizací vždy problémy.

Na mě vždycky padne organizace… Takže vždycky je všechno na mě a pokud se okolí dostatečně neangažuje či se nedokáže domluvit, tak se na to vykáknu a maj smůlu :D Pak jsem špatnej já… Už jsem si zvykl a zbytečně se necpu do věcí, o který mi tolik nejde ;-)

Vůbec nevim, čemu se divíš… Takhle to dopadá vždycky – plná pusa řečí, jak všichni jedou, každý se vším souhlasí. Tak vše zařídíš a už se to veze – já nejedu, já taky ne, místo je na ho_no, tohle si zařídil blbě, mně se tady nelíbí… Naprosto standardní situace :)

Jj, to znam. :-) Loni koncem zimy jsme byli s partijou na Vysocine na chate. Zpet jsme meli jet 2 autama, pricemz asi hodinu pred odjezdem hlasi kamoska (majitelka jednoho z aut), ze ji „v tom neco mlati a tece z toho nejaka zelena sracka“. Vsichni chlapi se sebehli a zacali vymyslet, co vsechno s tim muze byt. Nikdo neresil, jak se teda dostanem domu. Vsichni postavali kolem a krcili ramenama, kamaradka natahovala slzy a zacala podlihat panice :-) Ja jsem se do toho odmital jakkoliv angazovat, prece jenom lidi tam bylo vic nez dost a navic jsem mel ale prisernyho kocaba :-) Nicmene kdyz ani po pul hodine se situace nikam nepohnula, tak sem se nasral a rikam, ze takhle tu budem stat do jara, ze se to asi musi odtahnout ne?! Prej „No jo, to asi jo.“ A zas nic… :-)

Dopadlo to tak, ze jsem preskladal celej kufr nacpanej vecma, abych se dostal k haku a lanu, zaprahl jsem to a jeste kamosa poucil, jak asi by mel prizpusobit rizeni tazeneho vozidla (mel papiry asi tak pul roku, tak nevedel). Pri tom vsem me bylo porad silene blbe a vdekem mi bylo to, ze po navratu do Brna mi ta vyse znimena kamardka hlasi: „Nevis, co pije Martin (ten, co to odridil) z tvrdyho? Ja mu musim koupit nejakou flasku za to, jak skvele to zvladl a fakt nam vsem pomohl!“ Dneska se tomu smeju, ale v tu chvili jsem byl TKO. :-D

Od tohohle zazitku se snazim bavit situaci, neschopnosti a zoufalstvi druhych. Samozrejme, ne vzdy to jde, ze :-)

Jediný, co asi pomůže, je vybrat prachy předem. Jak jde o peníze, tak lidem začnou hlavičky šrotovat hned.

A počkej jak se něco pokazí…Kdo za to může?…no přeci ty! tys to zařizoval… :D

To je klasika, nějak mě to nepřekvapuje. Já se snažil pořádat během VŠ aspoň nějaké srazy, protože po výuce vždycky se lidi tak nějak rozprchli. A taky i díky tomu, jak jsem z různých stran poslouchal, jak se nikdy nesejdeme, nic společně neuspořádáme apod. (obor 20 lidí). Když jsem tedy 14 dní dopředu avizoval, že jedno odpoledne/večer sejdeme, ať si každý může udělat čas (a nevymlouvat se na to, že musí dopisovat seminárku apod.), tak jako hodně lidí říkalo že jó. Samozřejmě se pak sešli jen ti, kteří se scházeli běžně. Mezitím taky jen „píčovali“ hlavně ti, kteří nikdy nic neuspořádali, pouze se vozili s davem s tím, že tam nejdou (není dobré jídlo/je tam zakouřeno/drahý pití…). Nakonec ale i tak dorazili.

Nikdy jsem nic neočekával, dával jsem to jen jako možnost a kdo přijde, tak přijde. Bohužel ochota lidí dneska si něco dopředu pevně naplánovat je velmi malá. Mám dojem, že se všechno bere jako vedlejší, kdyby náhodou nic lepšího do plánu nepřišlo. Jaksi překročit svou míru diskomfortu, trochu slevit z ega a přizpůsobit se na pár hodin, je problém :-)

Demokracie v praxi :) Prostě jim to máš oznámit a hotovo ,na diskuzi se vys***** ! Stejně furt bude někdo vypiskovat že je hnusnej kemp a že je blbá trasa … Prostě klasika.

Vodu uz organizuju jenom tim ze oznamim misto a cas srazu a poslu kontakt na pujcovnu – at si kazdej zaridi lod a dopravu jak chce. Tohle jediny funguje.

To je úplně přesný, organizovat něco je hodně nevděčná role. Já mám zkušenosti hlavně s tim, že z lidí, co ještě před měsícem měli plnou hubu keců, jak pojedou, začne s blížícím se odjezdem půlka hledat nový a nový výmluvy proč se jim to nehodí atd. A půlka těch, co nakonec jede, má furt nějaký kecy, že tohle a tamto mělo bejt jinak, přitom o tom dopředu věděli. Takže pokud ještě něco vůbec organizuju, nikoho nenutim, beru jen lidi, co opravdu chtějí a ne ty, který mi pak přijdou, jakoby tam byli za trest.

já nevím, co tak čtu tvé pobrekávání nad nedostatkem vděku party, tak jestli jim to ještě párkrát na vodě zopakuješ (připomeneš, že by měli být vděční tobě), docela bych si tipnul, že tě příště ani nevezmou :-)

Hele neber si to osobne, ale je to v podstate tvoje chyba. Mas to spatne zmanagovany. Co treba takhle:

1. Prvotni pruzkum pro ktery termin a misto je nejvice lidi
2. Jasne urceni mista a terminu
3. Jasne urceny deadline prihlaseni, s tim, ze prihlasenim v terminu deadlinu

dotycny souhlasi s tim, ze pokud pak nejede, hradi vznikle naklady – bez pardonu.

4. Kdo se prihlasi nasledne, zarizuje si vse sam
5. Toho, kdo nejvic picuje, zaangazovat tak, aby byl soucasti priprav –

napr. ma na starosti vyber ubytovani – sam sobe nadavat nebude…

6. Drobnosti jako doprava do mista auty (kdo s kym) nechat na samotnych

ucastnicich. Udelat napr na google excelu tabulku, kde se muzou online pridavat kdo s kym jede, jakym autem apod. – neresit z tve strany.

Mimo to zadnou chvalu a vdek necekej. To je jen tvuj pocit, ze by te mel nekdo chvalit. Zapomen na to.

S Tvým nickem buď rád, že tě neupálili.

pocitej do sta a bud v klidu:)) kvuli takovejm ptakovinam zakladat vlakno, no nic no:))

Chápu tě, mám podobné zkušenosti a tvé pocity taky znám. Rozepisovat se nemá cenu, asi každý kdo někdy něco s dobrým úmyslem domlouval pro ostatní, to zná :)

Klasika. Po podobných zkušenostech už nikdy nic neorganizuju, ale jen se přiseru jako účastník :)

Na to je jednoduchá rada, pro takové lidi nic neorganizuj, když o to nestojí.

Já to dělám tak, že něco pevně zařídím, dám to ve známost, vyhlásím deadline a podle počtu přihlášených se za včasu rozhodne o tom něco uskutečnit či nikoli. (Počet přihlášených = zaplacené či závazně jinak potvrzené)

Taky jsme byla na Otave, organizovala to pritelkyne. Recept je jednoduchy:

1. urcit termin a podminky, kam, kdy, jak.
2. vybrat NEVRATNOU ZALOHU, u nas to bylo asi 300Kc/osoba. My jsme platili

i zalohu za lode, tak se to obeslo bez protestu.

3. vsechno resit pres hromadne maily na vsechny, ne samostatne.

Organizoval jsem už několik srazů z spolužáků z gymplu s posobným výsledkem.

Postup řešení je takovýto. Vše pozjistit a připravit. Výletníkům dát termín např. nepozději do 14 dnů před začátkem poslat peníze. V případě pozdějšího zaslání už je neakcetovat. Samozřejmě, že se může stát, že si to někdo rozmyslí ve lhůtě mezi realizací a uzávěrkou přijmu pěněz. Zde už jsou dvě varinty. Člověk přijde a řekne pravdu, že jet nechce. Poděkuji, vrátím peníze a příště už na něj kašlu. Druhý případ je, že přijdou s důvodem, který nemohli ovlivnit (nemoc…atd.). Je jenom na tobě, zda se ti povede dobře odhadnout, jestli člověk lže nebo nelže a tedy ho příště vzít nebo nevzít. Samozřejmě šlo by to řešit nevratnou zálohou, ale to mi přijde nefér vúči lidem, kteří jsou opravdu skutečně nemocní a chtít po známých potvrzení od lékaře je jaksi pod mojí úroveň.