Krbová vložka s výměníkem nebo bez

Komín za mně určitě postavit. Přijde mi hřích mít RD bez komínu a krbu nebo alespoň krbovek. Pro radost určitě a i jako zálohu tepla pro případ výpadku proudu. I když na to stačí k plynovému kotli malý benzínový generátor na udržení kotle a oběhového čerpadla při životě. Tak jsme to řešil v minulém RD s plynovým kotlem. Onehdá jsme po orkánu Kyrill byli bez proudu přes dva dva dny, jel jsem koupit za 3 tisíce malý 600W generátor. Utáhl topení, lednici a i jsme koukali v TV na zprávy. Btw, náš první dům komín neměl, to byl jeho největší nedostatek.

Tvůj RD je spíš menší, to by možná šlo obsáhnout rozvodem teplého vzduchu. Ale to musí říct a případně spočítat někdo erudovanější.

Nevýhoda krbu s teplovodním výměníkem je, že když si chceš v krbu zatopit, musí ti cirkulovat voda. Tj. můžeš mít problém v případ výpadku proudu, kdybys zrovna nejvíc potřeboval v zimě zatopit. A nahodit generátor abych mohl topit v krbu mi přijde takový divný:-)

Minimálně přípravu na krb ano

Pokud bude v té místnosti jediný termostat kotle v domě, tak krbem dost pravděpodobně a často vypneš kotel.

Nicméně dneska už bych vůbec neřešil plynový kotel.

Šel bych cestou – FVE 10kWp – podle financí buď s baterií (ideál je baterie) nebo aspoň s přípravou na ni – určitě s odbočkou na ohřev TUV, k tomu tepelné čerpadlo s ohřevem TUV. ohřev TUV bych realizoval s nádobou, která umožňuje ohřev jak čistě elektrický, tak teplou vodou.

Krb bych potom udělal spíš bez výměníku s teplou vodou. Tepelko bych potom nechal běžet podle ekvitermy.

K podlahovce – super, ale určitě bych nezapomněl na několika místech baráku udělat žebříky ala koupelna, jakmile máš prcky, tak se to hodí na sušení věcí.

Já zastávám názor vrazit peníze místo do plynového kotle, plynové přípojky, komínu a kamen na dřevo do pořádné izolace, vzduchotechniky a klimatizace vzduch/vzduch napojené přímo na rozvody vzduchotechniky, vodní podlahovky (klidně elektrokotel) a pár panelů FVE (klidně i bez baterie když by nezbylo, ale připravit na rozšíření). V létě to bude chladit a ohřívat TUV, v zimě přitopíš klimatizací. Nepotřebuje to moc servis, revize, nemusíš řešit dřevo. Nejúspornější topení jsou minimální tepelné ztráty a od roku 2027 se nemusíš starat o platbu za emisní povolenky :-)

Já s podobným řešením (jen mám FVE s baterkama) jsem v celoroční platbě za elektriku něco mezi 15–20 tisíci – komplet vše na elektriku, 2 lidi, kancelář, ČOV, sauna a 20.000km BEV. Brácha i syn mají obdobné baráky (vše to jsou pasivní domy) a mají platby podobné.

Mám bungalov drevostavbu cca 100 m2 obytných. Dva roky zpět jsem jako zálohu pořídil krbová kamna, protože jinak mám vše na elektřinu. Měl to být doplněk a záloha, ale zjistil jsem, že to bez problémů vytopí celý dům a elektrokotel teď vůbec nepouštíme. Bez jakýchkoliv rozvodů, ventilátorů nebo akumulace. A ani dům není nějaký pasivní standard.

Ahoj, máme doma udělanou teplovzdušnou krbovou vložku s akumulační obestavbou. Jsme s tím velice spokojení. Malá spotřeba paliva, dlouhá doba sálání do interiéru, nemusím to po zatopení škrtit protože nástup vyšší teploty je pozvolný (pobere to materiál, který pak po vyhasnutí hřeje). Máme to v obýváku+kuchyni, plocha cca 35m2. Komín (keramika) pokud se nahřeje (topíme déle), tak vytopí část horního patra.

Dnes s odstupem 5 let, pokud bych měl přemýšlet nad vylepšením, tak bych než do výměníku na teplou vodu raději šel do rozvodu teplého vzduchu. Když jsme stavěli, nechtěl jsem rekuperaci, nechtěl jsem řešit podhledy, atd… byl jsem líný a bylo to levnější.

Rekuperace+rozvody vzduchu do každé místnosti+aku­mulační obestavba krbové vložky a jsi vysmátý. Teplý vzduch od ohně můžeš distribuovat efektivně (moderní systémy rekuperace umí určitým způsobem distribuovat vzduch po větvích) po celém domě. Navíc rekuperace zařídí obměnu vzduchu.

Kamarádi mají tepelný výměník v krbové vložce, 1000l akumulační nádrž, druhý bojler, milión ventilů a topí s tím po nahřátí TUV i do podlahy. Super win win řešení, až na tu složitost = spousta peněz. Ale využijí teplo z ohně na maximum.

Jinak průměr komínu si nechej doporučit od kamnařů. Máme dvoupatrový dům s plochou střechou, výška komína tuším okolo 8–9m (už přesně nevím) a mám pr.200mm. Krásně to táhne, ale asi to bylo zbytečné. 180 by posloužil stejně a lépe by se vyhřál…

V.

Asi bych si napřed ujasnil, jestli chci mít krb, krbovou vložku (nebo jak to budeme nazývat) závislou na elektrice nebo ne. Brát to jako nějaký záložní zdroj po dobu výpadků. Tak jsem to řešil já a jak už to dopadlo klasicky, vedle TČ mám krbový kamna který jsou celou zimu. (barák po rekonstrukci, který jsem nemohl z rodinných důvodů zbořit a teď si to všechno vyžírám)

Takže mohu poradit skrze vytápění do podlahy (vodou) přes TČ a také s krbem, krbovou vložkou, kamny s výměníkem do vody a kamny bez výměníku.

Pokud bych stavěl teď, tak jednoduchý půdorys. Vložka bez vody s dvojitým sklem do obývákokuchyně. Pouze keramickou akumulační vložku. Klidně 300 a víc kg a počítat s tím už na začátku a udělat tomu pořádný základ. Přikládání ideálně z jiné místnosti. Mít za tím nějakou malou dílničku, kde může být připravené dřevo, kde nebude vadit bordel a prach. Dvojité sklo zajistí, že nebude místnost obývákokuchyň přetopená a zároveň nebude topeniště příliš vychládat a budeš tak schopný topit velký kusy dřeva, klidně i řádně proschlý pařezy. Čemuž nahrávají i velká přikládací dvířka. Takto to má řešené kamarád a super.

Jsem pro jednoduchá řešení. Takže žádná vzduchotechnika. I když sám jsem se nechal uvrtat do řízeného větrání s keramickými výměníky. K tomu tepelný čerpadlo s dostatečně velkým akumulačním zásobníkem. Tam bych klidně uvažoval víc než 1 kubík. Takže ideálně 2–3 v kombinaci s FVE. V zimně to řešit přes SPOT jako kamaro. Nahřát si v noci akumulaci mimo špičku a přes den pouštět do podlahy. V létě vykřesat z FVE maximum. Tam bych úplně nesouhlasil s maximálním výkonem a maximální kapacitou baterií. Vždycky bych to přizpůsobil svým potřebám.

Ještě obecně dispozice místností. Koupelna, nejteplejší místnost v době, co nejblíž krbové vložce. Pak dětské pokoje a někde daleko ložnici. Ale to asi není nic nového a každý k tomu tak nějak logicky přijde. Žebříky v koupelně klidně 2 velký. Ale pokud tam půjde voda z TČ, tak nebudou moc hřát ani sušit. Tím spíš u dobře zateplené novostavby. Osobní zkušenost. Mám tam i patronu (myslím že 600W) což asi nebude problém jaro-podzim. Tam už je to o tom jak moc chce člověk škudlit a jak moc chce žít v komfortu. Doba je nejistá a spíš bych byl pesimista/realista namísto optimisty.

Jen pro pobavení. Člověk si to hezky všechno pěkně ladí, dvojitý rozvody vody a pak mu tam známej vodák dopáchá pisoár a krom toho, že ho napojí na městskou vodu, tak ještě na teplou. Zjistil jsem to zpětně z fotek, když si paní stěžovala při úklidu, že v pisoáru teče teplá voda a já si klepal na čelo, že je to kravina :)

Pokud vezmu to, co mi řikali topenáři, tak prostě kombinace více možností se finančně nikdy nevyplatí, zvlášť pokud stáhneš tepelné ztráty na minimum a nehodláš plýtvat extra TUV.

Sám si to neuděláš a mít kombinaci plynu, krb, rekuperace, časem třeba soláry bude v určité kvalitě stát raketu nejen na pořízení ale i servis, ale i kolik to místa to zabere. Já to radši nepočítám.

Sám jsem volil krb s vodním výměníkem, podlahovku i rekuperaci. Ale ne kvůli ekonomice ale prostě protože jsem chtěl a plyn tu nemáme :-)

Zamyslel bych se nad budoucností a tím kam to všechno směřuje. V budoucnu se bude platit za emise CO2 z vytápění, k tomu můžou v budoucnu přijít regulace ohledně vypouštěných sazí a pod. A po čem půjde úředník? Po komínu a platit se bude (podle mého názoru) paušálně za typ kamen (krbovky, krbovky s výměníkem, kotel na dřevo,…) a jejich výkon. Takže pokud máš doma krbovky, ale zatopíš s nimi párkrát za rok a jinak budeš topit třeba TČ, tak tě ten ohníček přijde draho. Žádný komín = žádná platba.

Pořádná vrstva zateplení instalovaná v průběhu stavby je v podstatě levná, v budoucnu může být nerealizovatelná (podlaha a pod.). Všichni se bojí vzduchotechniky, ale to je přitop úplně jednoduché zařízení ve kterém je výměník, filtry a dva ventilátory. To už i ty kamna s výměníkem, oběhovým čerpadlem a řešením zálohy při výpadku jsou složitější. Pokud se sníží tepelné ztráty, tak se dá dům potom vytápět čímkoliv a není to nic drahého – ideálně teplovodní podlahovkou napojenou na akumulačku. Napojení klimatizační jednotky s topením přímo na vzduchotechniku je jednoduché řešení v řádu desítek tisíc – v létě chladí celý dům a v zimě přitápí. K tomu FVE na nahřívání akumulačky v létě pro TUV. Největší sranda je, že dnes je možné na pasivní dům požádat o dotace a ty zaplatí celý otopný systém. Takže ve výsledku je to asi i nejlevnější řešení – nemusí se stavět komín, řešit přípojky plynu a pod. Jako záloha při dlouhodobém výpadku klidně i ty kamna na biolíh, které takový dům vytopí.

Do budoucna odpadají starosti se sháněním dřeva, zatápěním a pod. Instalaci TČ u novostavby moc nechápu, když to stavím nové tak nemám problém to pořádně zateplit abych to TČ vůbec nepotřeboval. To by mělo sloužit pro snížení spotřeby u starších domů.

Mám dům 110m2, elektrokotel a krbovky s vyměníkem. Dům jsme nestavěli, ale takhle koupili. Elektrokotel vůbec nepouštíme, běží vždy 1 týden v roce, když jsme na horách a na 15 °C, celý rok topíme jen krbovkama. Nicméně kdybych to měl řešit dnes, tak jdu rozhodně do krbovek nebo vložky s teplovzdušným rozvodem, jelikož odpadá problém s okruhovým čerpadlem (mám řešeno UPSkou a dnes již i FVE s baterií) a hlavně odpadá největší problém s udržením teploty spalin na rozumné úrovni. Zase bych ale přišel o možnost natápět TUV krbovkama… Dřeva stopíme cca 8m3 za zimu (doma pořád 25–26°C, žena je pořád zmrzlá),což při mé pořizovací ceně 500Kč/1m3 je paráda. Nehledě na to, že výroba palivového dřeva mě baví a je to forma relaxu.

Ještě si uvědom jednu věc, že musíš na zahradě skladovat, tedy sušit, dřevo alespoň na 2 roky dopředu (já točím 3 roky)…

Mam bungalov 140m2 podlahové plochy. Cihla heluz family 36.5cm+15cm polystyrenu. Ve stropě 35cm vaty, v podlaze 18cm polystyrenu. Okna s trojsklem.

Plynový kondenzační kotel 7kw, podlahové topení.

Tepelné ztráty nevím, bylo to původně spočítané, ale během stavby jsem spoustu věcí změnil.

Máme krbovou vložkou s rozvodem teplého vzduchu do dětských pokojíčků (které jsou nejvíc vzdálené od krbu a do koupelny)

První rok jsem řešil kondenzaci vody v rozvodech (mam na půdě takové ty ,,alobalové" tubusy naplněné vatou). Od vyřešení kondenzace funguje celý systém bez problemu.

Topil jsem s tim 4 roky. Z toho 2 roky jsem plynové topení ani nezapnul, pouze běžel ohrev vody. Od té doby co máme děti, pro změnu zase 3 roky netopim v krbu. Plynem topime na 23C a spotřeba plynu je okolo 800m3. Po třikrát jsem za plyn platil okolo 12000kc za rok.

Do kombinace výměník/voda jsem nešel z důvodu pořízení akumulační nádrže, která by zabrala 1/4 technické místnosti. Navíc mi to topenář rozmlouval ještě z důvodu, že když se v krbu s výměníkem topí jen navečer, tak se výměník údajně hodně zanáší.

Takže asi takhle bych shrnul moje zkušenosti ;-)

Řeším teď stavbu taky a skončili jsme u 130m² dřevostavby v pasivu a s částečnou el.podlahovkou, TČ vzduch/vzduch, rekuperací a malou 3kWp FVE do jedné fáze s akumulací do vody. V pokojících el. přímotopy jen na okrasu, nebudou 99% času potřeba. Krb jsme nakonec dali jenom na takovou tu večerní pohodu, když budou děcka spát. Takže žádná chytristika. Dřeva máme na zahradě na spoustu let dopředu a příprava je relax.

Skvělé je, že nás vyjde levněji jít do pasivu a vzít dotaci, než když bychom zůstali u nízkoenerge­tického řešení :-)