• blaza84

    Zdravím, řešíte nějak kadenci šlapání? Pořizuji computer, tak jestli mám pořídit nějaký s jejím měřením. V tuto chvíli to nepotřebuju, protože nijak systematicky netrénuju, ale kdybych se náhodou rozhodl do toho jít trochu víc, tak ať jsem připraven :) Jezdím jenom na mtb, časem možná přibude silnička. imho na té silničce to měření kadence šlapání asi je důležitější než na biku, že?

    0 0
    • pajan  

      Kadenci jsem zrušil… Trenovat se podle toho na mtb nedá. Se silničkou nemám zkušenost.

      Lepší je tepák!!!

      0 0
    • Martin  

      záleží co od toho měření čekáš. já si kdysi pořídil měření kadence na silničce a pomohlo mi to natrénovat si efektivnější způsob šlapání, odnaučilo mě to rvát těžký převody na sílu.

      na MTB mám kadenci taky, ale spíš jako údaj pro zajímavost, na silničce řeším kadenci víc.

      0 0
      • blaza84  

        taky jezdím více frekvenčně a na lehčí převody než dříve, ale prozatím jsem se spokojil s radou, že mám prostě jet frekvenčněji a na nižší převody :) pokud bych měl jet podle měření kadence, tak by mi musel nějaký trenér říct tak a teď jeď na tolik a tolik, jinak je to opravdu spíš jenom jako údaj pro zajímavost

        0 0
        • Martin  

          jezdit se dá samozřejmě i pocitově. pokud máš pocit, že to moc rveš, tak je to asi pravda :-)

          kadence je dost individuální záležitost.

          já to řešil tak, že jsem sledoval, kolik šlapu a zkoušel jsem šlapat o něco rychleji, tak jsem průběžně trénoval lepší a lepší frekvenci.

          0 0
          • pstasek  

            A nebo to zkus na festce z kopce :-D

            0 0
          • Richi  

            Já zase jezdíval jeden den celou vyjížďku převody o trochu těžší než bych normálně jel a příště zase o trochu lehčí než bych normálně jel.

            Dohromady to potom dávalo docela příjemný poměr síla/frekvence.

            Nebo je na trénink frekvence dobrý si dát pořádně do těla a druhý den, když ty nohy těžký převod ušlápnout prostě nedokážou, jít se pěkně projet.

            Ono ta frekvence pak příjde sama, protože nic jiného nezbývá.

            0 0
            • Martin  

              já si dávám mix rovin a kopců, na rovině trénuju kadenci a v kopcu bejčím, takže si na svoje přijde síla i otáčky

              0 0
    • funkatron  

      na mtb je to podla mna onicom, jedine ak chces vediet zo zaujimavosti, ako slapes…

      resp ak trenujes na mtb aj na asfalte, tak potom sa celkom oplati

      na cestak sa oplati urcite :)…hlavne ak slapes aj na trenazeri

      kup si ciclosport 4.4 a k tomu mozes dokupit kadenciu kedy chces, alebo aj dve (na dva biky :) )…sada na kadenciu tam stoji asi 12€

      na bike-discount.de maju vyborne ceny

      0 0
      • volyn  

        koukam na ten ciclosport, prosimte model s HR umi i kricet, kdyz jsem mimo navolene pasmo? Kdyz si tam dam ,ze chci drzet HR mezi dvema hodnotama, a vyskocim aby upozornil a nemusel jsem porad cumet na displej

        0 0
        • DaD  

          Myslím, že by jsi měl informaci získat jinde. Mrkni na datum příspěvku na který reaguješ:)

          0 0
          • volyn  

            ty kravo, to jsem byl jeste na houbach :), to bylo jeste na principu dynama

            0 0
    • Rychlej turista  

      Pokud nehodláš jezdit časovky, tak bych to nějak neřešil. Dá se to lehce spočítat podle rychlosti a převodu a pro běžnou potřebu to úplně stačí.

      0 0
      • funkatron  

        zase ked sa to da kupit za malo penazi, tak naco stale prepocitavat?

        mna by to celkom otravovalo pocas jazdenia…radsej si to len kontrolujem pocas jazdy, ci neslapem uz moc pomaly :)

        0 0
        • Rychlej turista  

          Nejde o to, že stojí málo peňazí, ale je jen další zbytečný krám na kole. Přepočítávat za jízdy nic nemusíš. Stačí si udělat tabulku v excelu a zapamatovat si několik nejdůležitějších čísel. Časem jen koukneš na rychlost, převod a hned budeš vědět, jak zhruba šlapeš.

          0 0
          • funkatron  

            ani dalsi kram netreba :)

            len cidlo na kluky a snimac na spodnu vidlicu a ides :)

            0 0
            • Rychlej turista  

              Dělej, jak myslíš. Otázka zněla, jestli nějak řešíme kadenci šlapání a jestli si k tomuto účelu má přídit měřák. Tak jsem napsal svůj názor i jak to řeším já.

              0 0
    • JakeF  

      Samotný měřič kadence není až tak potřeba, člověk se časem naučí, jaká mu sedí a zhruba se to dá počítat podle času a šlápnutí nebo podle převodu a rychlosti. Daleko důležitější je mít opravdu dobře zvládnutou techniku šlapání, to bude mít daleko větší přínos, než řešit, jestli řadit při kadenci 100 nebo 105…

      0 0
    • jIrI___  

      Měření kadence jsem měl a po týdnu jsem ho odmontoval, protože to pro mě byl jednak zbytečný údaj a jednak se mi pak všichni smáli, že jezdím strašně těžké převody :)

      0 0
      • JakeF  

        Cože? Co jsi jezdil za kadenci? Většinou to bývá spíš opačně, že lidi kvůli měření zjistí, že jezdí moc nízkou kadenci.

        0 0
        • jIrI___  

          No však tak jsem to myslel, ale asi se špatně vyjádřil (těžké převody = nízká kadence). Zjistil jsem, že nejlíp se mi po rovině šlape, když točím tuším kolem 75–80 ot/min a nehodlám to měnit :)

          0 0
    • fousek  

      Me to prijde docela dobry, rek bych ze je doplnkove lepsi jet podle kadence nez podle rychlosti. A treba odhadnout z rychlosti kadenci nad 100 rpm uz neni takova sranda.

      Navic treba i na MTB je dobry jet dlouhy stoupani podle kadence, proste tocim optimalnich 90 rpm a vim ze nahore se zachvilku zregeneruju. Oproti tomu kdyz to vylamu treba na 60 rpm.

      0 0
      • blaza84  

        už to vypadalo jednoznačně a teď jsi mi nasadil brouka :)

        0 0
        • JakeF  

          Tohle je přesně ale to, na co stačí znát pár kadencí při určitejch převodech, případně půl minuty jet stejnou rychlost a během měsíce už sám poznáš, jestli máš kadenci zrovna moc vysokou nebo nízkou. Jestli máš 60 nebo 80 poznáš v pohodě a pak už je lepší jet těch 80, než podřazovat. Nevím, co na to odborníci, ale mně do kopců přijde lepší kadence spíš kolem těch 80.

          0 0
          • Martin  

            to je dost subjektivní. samozřejmě platí, že čím víc tím líp, ale já, jakmile přijde větší stoupání, začnu bejčit těžký kvalty, protože to kadenčně prozatím neumím. ale je to o zvyku.

            0 0
            • Rychlej turista  

              Tak ono taky dost záleží, jak je kdo rostlej. Třeba kamarád má místo nohou pořádné sekvoje a kdyby to roztočil, zcela jistě by se tou odstředivou sílou rozpadl na kousky. Gončarovi taky vyhovuje během časovky klikama otočit jen několikrát.

              0 0
            • MlokCZ  

              Tak čím víc, tím líp určitě neplatí. Ideální kadence závisí nejen na tom, jak je kdo rostlej (jak píše RT), ale také jakým jede výkonem. Příliš vysoká kadence taky může být problémem (to se ale v praxi u hobíků moc nestává, že by někdo točil třeba běžně příliš přes 100ot./min, aby se to tím problémem mohlo stát).

              Pro různé hodnoty výkonu budou optimální různé hodnoty ideální kadence.

              Pokud se nejezdí na závodech někde v popředí, tak bych to zase až tak neřešil, jestli je kadence o pět vyšší nebo nižší je fuk.

              Já bych se zaměřil u hobíka na jediné a to nejezdit ty extra nízké kadence typu 40ot./min a pokud se tak děje, tak se dostat aspoň někam k 70ot./min.

              0 0
              • Prtko.cz  

                Kadence 40? to snad ani nejde při normální jízdě.

                0 0
                • hribik A1  

                  ale ide, čoby nešlo

                  0 0
                • MlokCZ  

                  Proč by nešlo? Jde to a v pohodě a znám i případ, co jezdí kadence po většinou ještě nižší.

                  A před 15–20 lety na silničce s jediným převodníkem 48 a 5-kolečkem jsem takové kadence také občas musel jezdit a byl jsem na to zvyklý. Taky jsem tenkrát ale občas míval problémy s koleny. Až časem, kdy jsem měl kolo s větším rozsahem převodů jsem se postupně přeučil na vyšší kadence.

                  0 0
                  • Prtko.cz  

                    Tak dnes to zkusím co je to za jízdu.

                    0 0
                    • MlokCZ  

                      Pokud jezdíš nějaké normální kadence kolem 70–100ot./min, tak těch 40ot./min bude utrpení. Dnes už bych tak taky jezdit nemohl.

                      0 0
                  • Prtko.cz  

                    Tak ted jse to testl a jízda na 40 ot. není jízda, spíše takové přišlapávání,ale určitě bych to k jízdě na kole nerovnal.

                    0 0
                    • MlokCZ  

                      Tak já jsem před těmi 15–20 lety, co jsem byl nucený jezdit extra těžšké převody, tak z té doby mám najeté i svoje nejdelší vyjížďky. Přes 200km jsem dal jen tenkrát. Takže jízda to asi bude, když jsem tak najel delší štreky než teď s výrazně vyšší kadencí.

                      1 0
      • karliner  

        90 rpm je na bike optimální?

        0 0
        • fousek  

          pro me jo, teda pokud chci jet svizneji. Jestlize jezdim na pohodu tak mam kadenci cca od 70–85

          Pokud zavod tak se to blizi ke 100

          vsechno prumerny hodnoty

          0 0
          • funkatron  

            na cestnom-fulle? :)

            0 0
            • fousek  

              na cemkoliv

              0 0
              • funkatron  

                akoze na mtb maratone mas priemernu kadenciu 100 ?

                0 0
                • fousek  

                  96–7

                  0 0
                  • funkatron  

                    tak to zavidim :)

                    0 0
                  • McBlacky  

                    taky to tak mám. Ale mám k tomu pár zajímavých postřehů.

                    1. nejefektivnější v kopcích mám watty/TF kolem 80rpm. zjištěno na

                    imagicu několikaletým pozorováním. rovinky o něco více, ale rozhodně přes 90 už klesá efektivita.

                    1. na závodě ale točím více protože mi to jednak dává možnost rychle

                    reagovat na terén a nástupy, druhak, že sice výdej energie je vyšší, ale svaly se lépe odkyselují, neboť ne všechny svaly jedou v ANP režimu celou dobu a čím rychleji pracují, tím více odplavíš laktátu. Takže to je ten pocit, že rychleji zregeneruješ na kopci a můžeš hned naložit.

                    0 0
                    • Prtko.cz  

                      :-)))

                      0 0
                    • fousek  

                      Watty zmereny nemam, takze tezko rict co je pro me nejefektivnejsi, ale jinak souhlas

                      0 0
                      • Rychlej turista  

                        Zbytečně vysoká frekvence šlapání žere kyslík, takže pokud to máš v nohách, tak při lámání chleba můžeš na těžší převod jet rychleji. Pokud díky tomu uvisíš ve skupině, tak v cíli to může dělat rozdíl i několik desítek minut, pokud se to škubne na začátku závodu.

                        0 0
                        • McBlacky  

                          Na těžkej vydržíš krátkodobě víc, ale víc se zakyselíš, chybí ti ten stejný kyslík, ale v jiné formě. To co na lehký už neudýcháš, na těžkou pokryješ brutálním ANP režimem. Bavíme se ale v řádech desítek sekund. Pak naopak ten co to vylámal musí chvíli orazit aby mohl jet alespoň 80% úsilí. Ten co to vytočil může dříve

                          Tohle ti víc pomůže na silnici, kdy kopce slouží jako dělící prvek. Na MTB to záleží na více věcech

                          0 0
                          • Rychlej turista  

                            Přesně tohle, jak jsi napsal, jsem měl namysli – lámání chleba, kde ti to pomůže uviset ve skupině. Pak je sice člověk našrot a chvíli trvá, než trošku zregeneruje, ale je ve skupině :-). Ono je to vidět i na tepáku, když se takhle na těžkou šajbu překulíš přes kopec, tak tep ještě může chviličku jít nahoru i když už nešlapeš. To s lehkým převodem neuděláš.

                            0 0
                        • fousek  

                          No covece nejak to neodpovida my maly zkusenosti se silnicnim zavodem. Kopec cca 12–13% a nazacatku do toho silnicari nastoupili a lamali to tam a lehce mi ujizdeli, v druhy polovine kopce sem je dojel se svou kadenci 90–100 a nahore jsem jim jeste ujel na nasledujici rovince.

                          Ale verim ze ty to dokazes vylamat a jeste potom ujet, ale nastesti vas takovejch moc nebude:-)

                          0 0
                          • Rychlej turista  

                            Tady nejde o to, lámat se ve stojce. Ale normální střední kopec, kde se jede mezi 20 – 25 km/h. Tohle na lehký převod kvedláš kolik udýcháš. Pak odpadneš. S rozumnou šajbou se dá uviset mnohem déle.

                            0 0
                          • McBlacky  

                            12–13 už ale není moc závodní silniční kopec. Teda kromě Gira :)

                            jinak se v Čr jezdít tak 4–6% průměr a považuje se to za slušnej kopec pokud to má víc jak 2km. Tam pak jsou rychlosti a jízdní projev jiný než na 12%

                            0 0
      • bagr  

        Za zacatku je meric kadence urcite dobra vec spolu s tepakem.Idealni je kadence obecne cca 90otacek ale pak si to clovek casem doladi dle sebe.Co tak okolo sebe vidim tak hodne lidi taha strasne tezky prevody.

        0 0
        • Martin  

          toho jsem si taky všimnul. a nejde jenom o turisty na crossech, co se po rovině pohybují asi 17 k/h, ale maj tam narvanej nejtěžší kvalt.

          kamarádka tak taky jezdívala a pak se děsně divila, že má po relativně krátké trase odrovnaný nohy. trochu jsem jí promluvil do techniky, naučil ji řadit a jezdí jí to podstatně líp

          0 0
          • MlokCZ  

            To jsou ale ty opravdu extrémní případy. Pokud má někdo na crossu 48/11 převod, tak při 40ot./min jede zhruba 22,5km/h.

            Tedy na nejtěžší převod jet pod 20km/h, to už je opravdu brutálně nízká kadence.

            0 0
            • Martin  

              toš u nás na Hané se to na těch rovinách stává často. opravdu jedou co noha nohu mine a kvalt těžkej jak prase :-)

              0 0
              • MlokCZ  

                To pak už jedině na chvíli jim odmontovat velkou placku, ať si zvykají :-)

                0 0
                • nooski  

                  VŠak na MTB je zbytečná a na silnici skoro taky :-)

                  0 0
                  • nooski  

                    Blbě čtu. Samozřejmě že jsem přečetl odmontovat malou :-) Malá je zbytečná.

                    0 0
                    • nox159  

                      neni, pokud tohle tvrdis mas brutalni fyzicku nebo nejezdis do kopce :D

                      0 0
                      • nooski  

                        Do kopce jezdím :-) Nízká kadence mi vyhovuje.

                        0 0
                        • nox159  

                          jsi tady odsud zkousel si jet bilou horu ze strany od strambu primo nahoru? ( nemyslim tema serpentynama myslim primo ;-) ?

                          0 0
                          • nooski  

                            Ne, ale určitě znáš Velký Javorník po asfaltu z Veřovic. To jsem vyjížděl na 39/23 na silničce v nejtěžších usecích :-)

                            0 0
                            • jIrI___  

                              Blázne :)

                              0 0
                            • nox159  

                              tak tu bilku zkus pokud to das na prostredni pilu tak jsi u me machr ;-)

                              nebo treba primo z lichnova na janikovu kolem Horaka ;-)

                              javornik znam ale nejed ho po asfaltu ale nahoru primo terenem… ( ne vsechny useky, nektere jsem jeste taky nedal – ale nerikam ze nejdou…)

                              po asfaltu jde na tezky prevod vyjet dost kopcu zrovna ten konec u toho javorniku jsem z hecu zkousel na velkou pilu na biku a slo to ;-)

                              ale k cemu je to dobre jezdit na biku po asfaltu?

                              0 0
                              • nooski  

                                Protože můj bike mi supluje cyklokrosku a jako téměř čistokrevný silničář s pevnou vidlí na horalu nemám kodrcání terénem rád :-) Navíc s mou technikou jízdy bych se zrakvil hned. Jinak Javor jezdím celý na prostřední pilu a v poslední části tam dávám 2. největší pastorek (vozím silniční kazetu). Na velkou by to šlo taky, ale to už by na poslední úsek chtělo bikovou kazetu.

                                0 0
                                • nox159  

                                  tak kdyz na biku vlastne ani nejezdis tak proc soudis jestli je potreba mala pila nebo ne ;-)

                                  ne kazdy jezdi na biku jen po asfaltu :D

                                  0 0
                              • jIrI___  

                                Protože mimo asfalt to moc drncá :)

                                0 0
      • Jenda  

        ty vole 90 netocim ani na rovine, do dlouhejch kopcu mi to pada na 65, kolikrat i pod 60 a to jedu na nejlehci prevod:-)

        jinak kadenci mam jenom proto ze na VDO Z nevim uz jaky cislo jsem mel bez cidla v jednom miste na displeji – a to me sralo tak ted tam mam cisla kterym neprikladam zadnou zasadni vahu:-)

        0 0
        • Rychlej turista  

          Jak říkám, jen další zbytečný krám na kole, co otravuje život :-)

          U Polaru si to můžu vypnout, ať se nezobrazuje, ale u měřáků, kde to nejde, je to akorát k vzteku.

          0 0
          • Jenda  

            posledni dobou mam dojem za kolo jako takovy je akorat zbytecnej kram co mi otravuje zivot a jeste pomerne aktivne vykrada penezenku :-)

            0 0
    • fousek  

      Jeste k tem prepoctum, pokud se treba jede mala pila tak muze bejt v rozmezi 1km/h klidne rozdil 10 rpm a vic, coz bych rek ze neni malo a kadence ma rychlejsi odezvu nez rychlomer, tzn kdyz jedes podle rychlosti tak muzes jet jakoby vlnite, pridavas a ubiras, kadence ti temer okamzite ukaze ze si zpomalil, dalsi level mereni je powertap, ten je asi na plynulost jizdy nejlepsi.

      Pro trening je podle me kadence dalsi vychytavka, ktera ho muze usnadnit.

      Ja mam kadenci taky kvuli tomu ze Garmin ji ma spolecnou s rychlomerem, takze na rutijni cesty nemusi bezet GPS a setri se tim baterka

      0 0
      • tmax  

        Položme si však otázku, kto jazdí malú pílu…

        0 0
        • fousek  

          ti co jezdi 15%+ kopce

          0 0
        • bagr  

          Jezdi se zasadne jen mala placka(nepocitam zavody)!Pak zalezi na ruznejch intervalech ale zakladni level je mala,to je jeden ze zakladu treninku.

          0 0
      • Rychlej turista  

        Zabývat se frekvencí šlapání má nějaký význam na dlouhých soüvislých úsecích. Rovinatá nebo lehce zvlněná trať a dlouhé táhlé kopce. Řešit frekvenci šlapání v terénu je úplně zbytečné, protože tam člověk motá nohama, jak umí – hlavně, že jede.

        1 0
        • fousek  

          Souhlas

          0 0
        • McBlacky  

          to platí na HT

          na fulu už si i v terénu kde HT musí jet ve stoje, můžeš šlapat v klídku konstantní kadenci. to je právě ta největší výhoda fula

          0 0
    • nox159  

      smysl to nejspis mit bude, za cca tyden podle toho zacinam jezdit :)

      0 0
    • pustipav  

      kdysi jsem to měl, je to *********, zbytečnej kabel na kole, stejně podle toho prd zjistíš… ten údaj ti je úplně k ničemu, přeci vidíš a cítíš jak rychle šlapeš… teda není to k ničemu, pokud vyloženě nejsi zvědavý jaká ta hodnota je:)

      0 0
      • bagr  

        Z tebe taky padaj dobry chujoviny,asi toho mas z treninku hodne za sebou.Zakladni hodnoty v treninku je cas,tepova frekvence a kadence.

        0 0
      • pustipav  

        Jasně, že na spinneru to má smysl… ale na kole máš tolik možností, že bych jezdil na to co vyhovuje… V nohách přeci vycítíš, kdy už je to moc, a taky, kdy už šlapeš jen tak do větru a utáhl bys něco rychlejšího… BTW, myslím, že na tom ergometru si navíc můžeš pěkně naučit ty hodnoty, takže když si budeš hlídat 100, 90, nebo cokoliv co ti vyhovuje, tak už pak i na kole víš, kolik to je…

        0 0
        • Rychlej turista  

          Proto se taky trénuje na silničce nebo válcích. Koriguješ tak špatné návyky z bajku.

          0 0
    • Kaco  

      na tvem miste bych si ji poridil, neni to zas tak velky cenovy rozdil a pozdeji bys toho mohl litovat, jako toho ted lituji ja. Budu si ji v brzke dobe urcite porizivat. A zatim to delam tak: co jsem tak slysel tak idealni kadence byva kolem 90ti, takze si pri slapani spocitam, jeslti za 10 vterin udelam 15 otacek. Uz jsem na to ziskal celkem cit a myslim ze vetsinou se kolem tech 90ti pohybuju… Ale mereni si chci koupit stejne, je to pohodlnejsi a treba do kopce na nejake pocitani nemam chut. A budu to porizovat asi jen na silnicku. Tam myslim ze to clovek dobre natrenuje, ziska cit… a na Mtb uz mu to toci spravne samo.

      0 0
    • nox159  

      zdravim jen to trochu ozivim :)

      vim ze to tu bylo ale nemuzu to najit hledam vzorec pro vypocet kadence z aktualni rychlosti a prevodu popripade kdyby mel nekdo tabulku pro silnicni ( 50ka taliř) tak kdyby mi ji mohl prosim poslat diky :)

      0 0
      • Internaut  

        Tu

        0 0
        • nox159  

          diky :)

          0 0
          • Rychlej turista  

            Nějak jsem nepochopil, co tohle počítá.

            0 0
            • nox159  

              ja teda doufam ze to chapu ale zadal jsem delku klik obvod kola pocet zubu prevodniku pocet zubu na kazete k tomu jakou chci tocit kadenci a vyhodilo mi to rychlosti pro dany prevod pri ktere budu mit pozadovanou kadenci.

              0 0
              • Rychlej turista  

                Jo, už jsem našel tu kolonku pro kadenci. Ale délka klik nemá na výpočet žádný vliv. I tak mi to ale spočítalo s 0,7% chybou, protože tam nejde zadat přesný obvod kola, ale jen přibližný podle rozměru. Jednoduší a přesnější je udělat si svoji tabulku v Excelu.

                0 0
                • nox159  

                  na druhou stranu me tech 0,7% nezabije a na tyden- 14dni nema cenu pracne vytvaret tabulku ( pak mi prijde meric kadence)

                  0 0
                  • MlokCZ  

                    Vždyť to je otázka 3 minut. Tady je hotový excel.

                    http://data.mlok.net/

                    soubor kadence.xls

                    Zadáš si tam převodníky a pastorky. Pak si tam zadáš obvod kola, kadenci a rychlost.

                    A jsou tam dva výpočty:

                    • první z kadence, obvodu a převodů spočte rychlost pro všechny převody(pro tenhle výpočet není třeba zadaná rychlost)
                    • druhý z rychlosti, obvodu a převodů spočte kadenci pro všechnypřevody (pro tenhle výpočet není třeba zadaná kadence)
                    0 0
    • gerrard  

      Vykopu toto tema. Potrebuju na jednom kole merit kadenci a vymyslim jak na to. Jedna moznost je computer, tu mam poresenou. Druha moznost je vyuziti telefonu, ale nevim jestli existuje snimac, ktery se dokaze sparovat s nejakou apkou na telefonu. Neznate nejake takove overene reseni?

      0 0
    • TechDiver  

      Ja jsem driv jezdil prumer 75 otacek, ted jezdim 85 a je to rozdil – clovek se mene nadre pokud jde o silu. Cil mam prumernych 90 rpm. K tomu zlepseni mi pomohl senzor, ktery mi “nutil” slapat vice frekvencne. V kombinaci s hrudnim pasem to uz dava slusnou informaci jak trenovat venku. Na indoor je pak super wattmeter a hrudni pas

      0 0
    • TechDiver  

      Ja jsem driv jezdil prumer 75 otacek, ted jezdim 85 a je to rozdil – clovek se mene nadre pokud jde o silu. Cil mam prumernych 90 rpm. K tomu zlepseni mi pomohl senzor, ktery mi “nutil” slapat vice frekvencne. V kombinaci s hrudnim pasem to uz dava slusnou informaci jak trenovat venku. Na indoor je pak super wattmeter a hrudni pas

      0 0
      • JFtryall  

        90 rpm je vhodnych spis pro vyssi tempo a bezne to je jako prumerna kadence pri zavodech. Frekvence za kazdou cenu je spis kontraproduktivni protoze to rozhazuje dychani, zvysuje tep a power curve je vetsininou dost nepravidelna+ lehce vzniknou zlozvyky ve stylu slapani. Pro normalni vytrvalostni trenink je vhodnych spis 80–85 avg a spravne tam ten vykon posilat. 90+ je spis na rovinate zakladni rychlostni intervaly.

        0 0
    • kapo22  

      Já většinou jezdím kadenci „ra-ta-ta-ta-ta“ a někdy i trochu rychleji :-D

      0 0
    • TechDiver  

      Mel jsem debatu s kamosem.

      Ja: na mtb je vyhodnejsi jezdit vyssi kadence

      On: na mtb se jezdi spis silove tz nizsi kadence

      Vas pohled na vec?

      0 0
      • novas752  

        Zvlast na mtb je to tezky jednoznacne odpovedet.

        V dlouhych kopcich to rvat na silu moc dlouho nevydrzis, v kratsich kopcich se zase s moc velkou kadenci zbytecne „zastavis“.

        V technickych sekcich se zase nekdy hodi vyssi kadence a nekdy zase nizsi.

        Ja nemam moc sily, a smerem do kopce to moc nehrotim, takze co jde, jedu spis vyssi kadenci, prumer v terenu mam okolo 80rpm.

        0 0
      • IndyCZ  

        Jet takovou kadenci, o jakou si nohy řeknou… :-)

        0 0
        • Ondraj  

          Nohy a případně dech. S přibývajícím nárůstem fyzičky a svalové hmoty na nohách rostou možnosti jakou zvolit jízdu vzhledem k dané trati. Taky je někdo víc silový typ a někdo vytrvalostní a roli hraje i věk. Je to podle mě dost individuální a každý si musí najít ten správný poměr. Osobně třeba kadenci nad 90 už teď nedávám, abych jel efektivně a vydržel to dlouho. V průběhu roku od začátku sezóny mám tendenci lehce snižovat kadenci a naopak dávat těžší převody, jak přibývá svalová hmota. Kvůli dlouhodobé zátěži kloubů bych ale nikomu asi nedoporučoval jezdit pod průměr cca 75 a na těžší převody. Je samozřejmě diskutabilní co je těžký převod a kde. Snažím se hodně naslouchat tělu a při jízdě nesmí bolet klouby, maximálně v rámci zvyšování výkonu svaly. Pak je důležité i hlídat max. tepovku. To jsou moje zkušenosti po 27 letech amatérské jízdy na kole a klouby stále slouží. Dlouhodobá cyklistika by měla podle mě měla být spíš vytrvalostní než silová disciplína, ale jen vytrvalost to taky úplně nezachrání.

          0 0
      • JFtryall  

        Jeste jednou- je jedno na cem jedes, ale pro urcite zatizeni je vhodna jina kadence, kde sval funguje optimalne. Nekdo je silovy typ a nekdo je frekvencni, ale to se lisi skutecne o par otacek v celkovem prumeru. Neznamena to, ze jeden jede stejny zavod na 100 a druhy na 80. Vetsinou byva rozdil treba do 5 otacek. Samozrejme se ale vyskytuji extremy typu Tempier, Froome atd, ale podle toho se neda uplne ridit. Silove pojeti kazdeho kopce je stejne nevhodne jako extremni kadence v zakladni vytrvalosti po rovine. K tomu neni zadny duvod, tohle cloveka moc neposune. Schopnost vysoke efektivni kadence ve vysokych zatezich to je ale uplne jina pisnicka a to je samozrejme vysoce pouzitelna vec.

        0 0
        • Tina  

          Kadencia je vlastne iba druhotný spôsob ako odmerať rýchlosť nohy pri točení kľúk. Pri kratších kľukách je tendencia točiť vyššou kadenciou ako u dlhších kľúk. Pri dlhších kľukách noha opisuje väčšiu kružnicu, t.j. prejde dlhšiu dráhu ako pri kratších kľukách. Takže napríklad pri prechode z dlhších na kratšie kľuky má bajker tendenciu točiť vyššiu kadenciu ako pri dlhších kľukách. Tretra opisuje menšiu kružnicu na kratších kľukách a teda aby prešla rovnakú dráhu ako pri dlhších kľukách za rovnaký čas a tak prirodzene núti točiť vyššiu kadenciu.

          0 0
          • JFtryall  

            Ale ja jsem mel na silnici 172,5 oproti 175 na bajku a kadence jsou shodne. V tom fakt zasadni problem neni. Problem je, ze lidi vetsinou jezdi uplne naprazdno frekvencne protoze si najedou na rychlost, kde jsou zvykli a tam to toci jak sileni a nedoradi si, aby meli stejny vykon, jako kdyz jedou na biku. :-) proste lidi jsou vetsinou upnuti az moc na rychlost a nevnimaji to, jak intenzivne ve skutecnosti slapou. To je cela pohadka. A mysli si, ze vysoka frekvence po rovine pri 28 km/h z nich udela lidi s vyssi vykonosti. :-)

            0 0
          • bezdratova.sprcha  

            Neřekl bych, že jezdec má tendenci pociťovat jakou vzdálenost jeho noha vykrouží. Spíš cítí to, kolikrát tou nohou zakrouží.

            Je však bikefittery běžně uznávaným faktem, že kratší kliky snižují rozsah pohybu nohy (celé nohy, nejen kruhu který noha opíše) a jsou proto vhodné tam, kde se šlape dlouho a vytrvale (krátší kliky mimo jiné umožní jezdci zvednout si sedlo).

            Abych nějak dal dohromady moji pointu, podle mě by délka klik neměla ovlivňovat šlapání, ale způsob šlapání by měl být rozhodujícím faktorem pro délku klik.

            Zajímalo by mě však, jestli délka klik má vliv na stabilitu jezdce ve sjezdu. Na jednu stranu je sice základna širší u delších klik, ale na stranu druhou u kratších klik bude jezdec schopný dát zadní patu níž.

            0 0
      • bezdratova.sprcha  

        Na MTB si ve většině případů o kadenci říká terén.

        Vyšší kadence = nižší efektivita, rychlejší akcelerace a zároveň menší šance zpomalení,

        Nižší kadence = vyšší efektivita, pomalejší akcerace a zároveň větší šance zpomalení,

        Hlavní je, že narozdíl od silnice, na MTB nad tou kadencí moc nepřemýšlíš, většinou šlapeš tak, jak ti to nohy a terén dovolí. Proto si i málokdo na MTB dává počítadlo kadence, protože když jedeš přírodní mix, tak si můžeš leda nechat zdát o tom, že bys nějak rozumně udržoval kadenci. Naopak, oproti silnici se mnohem více přemýšlí nad tím, jaký máš zrovna převod. Třeba když jezdím známé tratě, tak v některých úsecích kopců si říkám, že ještě nebudu přehazovat, i když už bych nižší převod uživil, protože pak následuje ještě prudší sekce a přišlo by mi demoralizující tam přijet a už nemít kam přehodit. Zrovna tak mám v hlavě uložené úseky kdy mi hrdost nedovolí použít menší převodník :) A určitě všichni známe pocit „do ******, mám nejnižší převod a ten kopec začíná být prudší.“

        Když se jede nahoru terénem nebo se projíždí techničtější pasáž i na rovince, je vhodné mít převod takový, abys při náhlém nájezdu na prudší sekci nebo nějakou překážku dokázal zvýšením síly terén překonat

        Když se jede po rovince nebo takovém tom terénu pár metrů nahoru pár metrů dolů, tak tam to není úplně jednoznačné, zvlášť pokud musíš často zpomalovat a rozjíždět. Nicméně osobně bych řekl, že pokud trať dobře neznáš, je strategičtější mít převod raději nižší, protože při nečekaném zpomalení budeš mít mnohem vyšší převod než potřebuješ a budeš se dlouho rozjíždět.

        Aby to ale nebylo až tak jednoduché, když terén hodně háže, je při vyšších rychlostech snazší udržovat nižší kadenci, protože do menší kadence se mnohem snáze aplikuje technika šlapání.

        No a když se jede z kopce, je vždy lepší šlapat pomalu.

        Jo a taky pak hraje roli jestli máš nášlapy nebo platformy. Na platformách je obecně lepší šlapat nižší kadencí a víc tlačit pro lepší trakci mezi pedálem a botou.

        0 0
        • TechDiver  

          Proč je vyšší kadence méně efektivní? Když si modelově řeknu, že výkon je konstanta, tak stejného výkonu dostanu vyšší kadencí s využitím menší síly nebo nižší kadencí s využitím větší síly. Výkon se nemění tj nemění se ani efektivita jen se ke stejnému výkonu dostanu jinak.

          P.S. výkon jsem zjednodušil na sílu x kadenci, místo síly je matematicky správně používat točivého momentu, který bere v úvahu i působení gravitace a délku klik

          0 0
          • JFtryall  

            Problem vysoke kadence v nizkych zatezich je efektivita ovladani tech svalu. V praxi clovek slape jednou nohou mnohem vic a jeste nepravidelne. Je strasne narocne jezdit vysokou kadenci nad 95 v nizkych zatezich a proto je to vhodne az pro pokrocilejsi jezdce a spis pro specificke rozjeti atd, pro bezne skutecne vytrvalostni najizdeni nerozumim na co je to dobre. Ve vyssich zatezich se tomu uz clovek neubrani protoze ten sval uz nedokaze od urcite zateze tu silu vyvinout a ztraci se celkovy vykon. A cim vyssi ta zatez je, tim vic se musi chybejici sila dorovnavat otackami, aby clovek mohl drzet danou vykonovou zonu. Typicky delsi casovka 90–95 otacek kolem FTP nebo tesne nad a kratke velmi intenzivni VO2Max casovky kolem 100–105 otacek. Tohle obecne sedi.

            0 0
          • novas752  

            Zkus si zařadit nějakej směšně lehkej převod a šlapat co nejrychleji to půjde. Šlapání nebude plynulý, ale trhavý až se budeš celej házet.

            0 0
            • kokoska.rokoska  

              Když neumíš šlapat, tak ano. Každý dráhař ti jistě rád předvede méně než 200 W @ 200 RPM.

              I já jako dědek to umím na válcích do 150 RPM plynule, do 160 RPM použitelně.

              0 0
              • Breakpain  

                Hmhm … když to čtu, musím si od Tvých hodnot odečíst 50 :-) … njn, a to jsem si říkal, jak mi to jde O:-)

                0 0
                • kokoska.rokoska  

                  Na válcích se to naučíš hned, vážně! I já jako úplné dřevo jsem se naučil jakž-takž rovnoměrně šlapat při nízkém výkonu (<200 W) a vyšší kadenci (120+) za měsíc, dva.

                  0 0
          • bezdratova.sprcha  

            Toto téma sahá i do hodně odborných sfér a jen těžko se o tom bavit 100% technicky správně bez reálných dat. Proto popis spíše polopaticky a laicky.

            Nemůžeš počítat pouze se silou která jde do pedálů, musíš také počítat s námahou potřebnou pro vlastní pohyb a tvou schopností udržet při dané kadenci techniku. Samozřejmě jiná věc je, pokud bys třeba chtěl jet určitou rychlostí a řekl si že budeš šlapat silněji, ale pomaleji pro větší efektivitu – takhle to samozřejmě nefunguje protože pak začneš využívat anaerobní sílu, čímž se jednoduše unavíš mnohem dřív. Nicméně vyměnit vyšší kadenci za nižší kadenci a lepší techniku šlapání rozhodně efektivnější je.

            Na toto je opravdu hodně studií, avšak většina z nich se zaměřuje na vyšší sportovní a závodní usilí a to obvykle počítá nejen s opravdu velkou aerobní i anaerobní kapacitou (takovou, kterou není reálné udržet bez kontrolovaného tréninku déle než pár týdnů), ale také perfektní technikou ve všech testovaných kadencích (a technika šlapání hraje obrovskou roli). Pokud je řeč o tomhle, bavíme se o dost složitém tématu. Ale tady je také největší kámen úrazu protože i mnoho hobby jezdců si z toho bere poučku že vyšší kadence je automaticky lepší a tak se aktivně snaží držet vysokou kadenci. Je potřeba brát v potaz, že výdrž trénovaného závodníka je úplně někde jinde.

            Řekněme že si šlapeš po rovince 70rpm, jedeš 26kmh (zcela smyšlená data) a šlapeš takovou silou, kterou jsi schopný udržet i několik hodin. Pokud přehodíš na nižší převod a začneš šlapat 90rpm, svou výdrž jednoduše snížíš.

            Podporují to i studie dělané s netrénovanými cyklisty, kteří největší výdrž měli kolem 50–60rpm.

            Leč možná pro někoho úsměvné, ale podle mě docela dost vypovídající – pokud někdo jezdíte výletně s méně zdatnými jezdci s velkým nájezdem kteří sice nejedou rychle ale nemají problém dát 60km a víc na výlet, všimněte si, že většinou preferují nízké kadence na vyšších převodech. Jsou to jezdci co techniku aktivně neřeší a šlapou tak, jak sami cítí, že ujedou nejvíc.

            EDIT: Ještě jedna zajímavá poznámka – všímám si že i fyzicky hodně zdatní lidé, kteří nemají moc najeto, jsou schopni se na tom kole neskutečně zřídit pokud jedou i s fyzicky méně zdatnými cyklisty co mají nájezd větší a techniku šlapání mají úplně někde jinde.

            Jezdec bez techniky, jakmile se více unaví, bude mít tendenci si v tom šlapání nějakým způsobem jakože pomáhat tělem. Bude tedy do šlapání vkládat hromadu zbytečného pohybu navíc a míra jeho únavy pak roste exponenciálně, takže zatímco na začátku výletu v kopcích drží tempo, ke konci výletu potí krev i na rovinkách a v kopcích už absolutně nestačí.

            1 0
        • Rice  

          Na mtb to u nezávodního pohledu beru spíš tak, že s větší fyzičkou můžu jet těžší převody a udržet na nich trochu vyšší nebo stejnou kadenci (abych nezpomaloval a nerval řetěz). Když mam horší fyzičku, tak holt řadim lehčí převody a s nima stačí když točim pomaleji, ale zároveň do kopce pojedu mnohem dýl. Když na to mam fyzičku, tak mi přijde efektivnější vyšlápnout danej úsek na těžší převod s vyšší kadencí, protože budu nahoře (na konci těžký části) mnohem dřív a líp využiju setrvačnost.

          0 0
    • Pán z Dubu  

      Technika šlapání je nejcizelovanější v dráhové cyklistice. Běžná kadence šlapání tam je kolem 120 ot/min. Výlety k rychlostem 70km/h jsou dosahovány na kadencích kolem 150 ot/min. Technika šlapání musí být těchto kadencích zvládnutá a efektivní.

      Kdo chce se svojí technikou šlapání pracovat, měl by použít takový materiál, aby ho nelimitoval, naučit se technicky zvládnout kadenci vyšší a pak poslouchat svůj vnitřní metronom a dát na pocit. Když nastřelím čísla, tak technicky zvládnout 110 ot/min a pak se uvidí jestli to bude 70 ot/min nebo přes 90. V členitém profilu je fajn pro odpočinutí si mít možnost kadence prostřídat. I svalový metabolismus je adaptovatelný: Sáblíková si přenesla ze štrekařského rychlobruslení lámání, výše zmínění dráhaři spojují svalový objem, enormní sílu a kadenci.

      0 0
      • bezdratova.sprcha  

        Pokud nemáš průměrnou rychlost na rovinkách během několikahodinových výletu 35–45kmh, je toto srovnání úplně mimo a to jak kvůli aerodynamice, tak kvůli nesrovnatelně vyšším výkonům.

        Efektivita o které ty mluvíš a která se ve spojení se závodníky řeší, je dosáhnutí nejvyššího možného výkonu za určitou dobu. Efektivita která zajímá běžné cyklisty a hobbíky je nejdelší možný nájezd za určitou míru únavy.

        Pro hobbíka na dlouhém sportovním výletě fakt nebude optimální kadence přes 90.

        V MTB disciplínách to pak platí o to víc, že jezdec toho má mnohem víc na práci než sedět na zadku a točit nohama.

        0 0
        • ˘Ö˘ Krab  

          Pro hobbíka na dlouhém sportovním výletě fakt nebude optimální kadence přes 90.

          Jakého hobíka, jak dlouhém výletě, jakou rychlostí, v jakém profilu? Žasnu, kde bereš tu jistotu. Jediné, co by mohlo hrát roli, že nejsem hobík, ale rekreant, takže pro mě tohle dementní omezení 90 rpm není závazné.

          0 0
          • JFtryall  

            Jasne je to individualni, ale prave pro lidi, kteri nemaji moc zkusenosti je takovahle prumerna kadence spis skodliva a uplne zbytecna. S neexistujicim zakladem techniky slapani a mekkou tretrou, pokud vubec, toho moc vymyslet nejde. Spis je dulezitej cil toho cloveka a vubec musi vedet proc a co dela. Kdyz si chce jezdit podle sebe, tak to je stejne fuk a proste nekdo jede vylet nizkou kadenci a nekdo toci jak vzteklej protoze to videl v televizi na draze. :-)))

            0 0
          • bezdratova.sprcha  

            Jezdit si můžeš jak chceš nikdo tě v ničem neomezuje. Pokud si myslíš, že šlapat 90rpm a jet třeba 25kmh je efektivní, to je tvoje věc.

            Každopádně až teď mi došlo, že ty znaky před tvým nickem jsou ten krab :-O

            Abych to rozvinuj, rychlou kadenci přes 90 dávám jen v momentech, kdy se chci opravdu rychleji rozjet protože u té vyšší kadence je vyšší akcelerace. Každopádně když normálně jedu po rovince takových těch 26–36kmh, zkrátka nejedu nad 40kmh a ani se nerozjíždím ze zastavení, tak obvykle držím něco mezi 70–80rpm. K 90rpm se dostanu možná když už se blížím k těm 40kmh.

            0 0
            • bezdratova.sprcha  

              Mimochodem fází „musím rychle šlapat“ jsem si už prošel a v podstatě ji měl jednu celou sezónu. Nicméně jsem se na to pak úplně vyprdl a šlapu tak, jak mi to přijde vhodné.

              0 0
            • Smazaný účet  
              Obsah tohoto příspěvku je blokován.
              0 0
          • DaD  

            Ty jezdíš jako rekreant na výletě kadenci okolo 90ot/min? Většina rekreantů jezdí spíše nižší kadenci. Já jen, jestli jsi sprchu špatně nepochopil.

            0 0
            • ˘Ö˘ Krab  

              Jasně, protože abych se dostal na 100 km s nějakým mírným nastoupáním přes průměrku 30 km/h, tak zkrátka musím šlapat v průměru nad 90 rpm, když šlapu pomaleji, tak prostě jedu pomaleji.

              0 0
              • DaD  

                S průměrkou nad 30km/h s brdkama ale zase takový rekreant asi nebudeš :) Jinak jde šlapat i pomaleji, ale více do síly. Také to jde. Jde o to, komu co lépe vyhovuje. Znám kluky z obou táborů a jezdí jim to srovnatelně.

                1 0
                • ˘Ö˘ Krab  

                  Ale já šlapu rychle i při průměrce 27–28 km/hod, jen se pak flákám do těch brdků. :-D

                  Co komu lépe vyhovuje se takhle jen podle kadence nepozná, resp. by se muselo definovat k čemu vyhovuje? Optimalizace soustavy musí být definována nějakým účelem, takhle obecně to nejde. Obecně se jen zdá, že je výhodné umět šlapat i rychleji, než paní radová. Alespoň u dětí to platí 100%. Slabším to umožní nezničit se, silnějším jezdit rychleji.

                  0 0
                  • DaD  

                    Tak umět jezdit vyšší kadencí by měl umět každý, kdo to myslí s cyklistikou trochu vážně. Mě třeba nejvíc sedí 85–90. Když jedu do stálého stoupání delší dobu (v řádu minut) 300W + tak se v tomto rozmezí cítím nejlépe. Na rovinách si raději také založím, než abych tam jel kadenci 100+

                    Na brzděných válcích v zimě objem kolem typicky kad. 100. Když jsem na nich zkoušel max. kadenci tak kolem 170, ale to už hrozilo vytržení nohou z ****** :)

                    0 0
        • kokoska.rokoska  

          Jsem starý hobík a zajímá mě jen dosažený čas v závodě. 180 km časovku jedu za 4:42. Kde přesně jsem v Tvé úvaze?

          0 0
      • kokoska.rokoska  

        Amen.

        0 0
    • Blein  

      Cadence je základ cyklistiky,kdybych si nemohl pořadně zamrskat nožkama,byl bych hodnë nervozní.

      0 0
    • Smazaný účet  
      Obsah tohoto příspěvku je blokován.
      0 0
    • MichaelSimek  

      Jezdíval jsem průměry ke 100 a pak jsem kadenci zpomalil a jezdí se mě líp o dost. A v technice jezdím ještě menší abych měl větší „umf“. Pořád když je potřeba tak ti roztočit zvládnu ale kdybych točil přes 90 tak bych nejel zdaleka tak příjemně. Ale můj šlapací styl je že k rychlosti pridavam krátkým „burstama“ a zdaleka netocim konstantní power celou otacku

      0 0
    • Blein  

      U nás je taková zima,že mi hoří špalky ze sjezdu jakou mám kadenci.

      0 0
    • MichaelSimek  

      A když už jsou tu odborníci pohromadě co říkáte na ty 2 rozdílný techniky tady popsaný https://cyclingtips.com/…ffected/amp/

      0 0
      • Smazaný účet  
        Obsah tohoto příspěvku je blokován.
        0 0
      • kokoska.rokoska  

        Když jsem to četl poprvé, přišlo mi to jako dobrá úvaha a stále ještě ve mě hlodá červíček pochybnosti, zda to nemůže být pravda. Ale veškeré „pokusy na lidech“ to zatím nepotvrdily prokazatelně.

        Čili rád bych věřil (protože jsem z toho pohledu zjevně typ vrchař a to by vysvětlovalo moje mizerné časovky), ale zatím nemám argumenty na podporu. Tudíž to řadím do kategorie „za všechno může hlava“, neb při pokusech jsem byl svědkem úspěšného přeučení vrchaře na časovkáře (v intencích článku) a vice-versa.

        0 0
    • RomanKa  

      Proč jeden pořád mluvíte o kadenci při najíždění ZDV (a de facto amatérech) a druhý o kadenci při závodu (přepočítávání šlapání podle videa u jezdců WT)? Konstruktivní debata jak noha…

      JFtryall tvrzení: „Frekvence za kazdou cenu je spis kontraproduktivni protoze to rozhazuje dychani, zvysuje tep a power curve je vetsininou dost nepravidelna+ lehce vzniknou zlozvyky ve stylu slapani.“

      Je to pravda nebo ne? A pokud ne, odůvodnění?

      kokoska.rokoska tvrzení: „Fakt myslíš, že to co vidíš na Stravě má něco společného s výstupy z Wattmetrů? Já nějaké záznamy z Wattmetrů od opravdových cyklistů mám, další jsem viděl a buď si jist, že nejsou.“

      V čem je tedy rozdíl a čím je způsoben? Kdo je to opravdový cyklista? Protože stejně tak já můžu tvrdit, že nějaké záznamy od opravdu opravdových cyklistů mám a buďte si jisti, že jsou…

      0 0
      • JFtryall  

        Ja mluvim hlavne o beznych vytrvalostnich intenzitach protoze tam se bezny cyklista- nadsenec pohybuje nejcasteji a i profik ma proste jako zaklad jizdy po rovine klasickou vytrvalost 180–250W. Hlavne to mam dobre vyzkousene+ sleduju jak trenuji spickovi cyklisti at uz domaci nebo zahranicni a fakt nechapu proc by meli ovlivnovat svoje vystupy z wattmetru, ty cisla proste sedi a jsou velmi podobne co jezdim sam, akorat jsou samozrejme wattove zony dal, podle toho na koho se koukas. Nahoru jsem poslal screeny z Wattbiku a z Garmin Vector pedalu a pri vyssi frekvenci mi na zakladni vytrvalosti lita vykon leve a prave nohy a kruhove slapani je o dost narocnejsi udrzet, protoze jedes „naprazdno“. Ten vykon je proste prilis nizky na to, abys tam dokazal plynule zabirat je to fakt skoro nemozne. Na to musis ten vykon zvysit, ale to uz zase nejses ve vytrvalosti. U kadenci 95+ mam maximalni efektivitu az kolem FTP a dal. A jedine, co se snazim celou dobu rict je to, proc bych mel zvysovat kadence po rovine ve vytrvalosti, kdyz to je neefektivni? Bez wattu jsem taky motal na rovinach naprazdno na vysokym tepu a nizke rychlosti. Ted to je uplne jina liga a z treninku se vracis v mnohem lepsim stavu a pritom jedes rychleji a efektivneji hospodaris se silou, kterou vynakladas.

        0 0
        • bezdratova.sprcha  

          Možná jenom blbý název, ale moderní bike fitting už snad úplně vykopal pojem „kruhové“ šlapání, ne?

          0 0
          • JFtryall  

            Nevim ja si rad necham poradit. Fakt se rad dozvim neco, co mi pomuze. V teto fazi ale na 100 pro vim to, co jsem popisoval. Navic bezny cyklista absolutne nezapojuje patovou cast u achillovky a tim vubec nedosahuje efektivniho zaberu po celou otacku, kdyz zvysim kadenci na nizkem vykonu, tak tyhle partie skoro nezapojim a pretizim jine. Staci mi taky, kdyz si vezmu mekci boty a uz to zacina byt hodne obtizne to udrzet jako v kvalitnich tuhych tretrach+ kdyz nejsem ve forme, tak cela technika je v haji. Tohle vsechno mi ergac potvrdil a je presne videt, jak se meni uhel zaberu a krivka se propada. Jednoduche a funkcni. Stejne jako to, ze po 2h na stejnem vykonu zacina byt hodne obtizne dosahnout stejne kvality slapani jako na zacatku.

            0 0
            • bezdratova.sprcha  

              Když se totiž řekne šlapat kruhy, někteří si pod tím představí normalizaci, tedy táhnout zcela rovnoměrně skrz celý cyklus a někteří se to tak vážně učí šlapat během normální jízdy.

              0 0
              • JFtryall  

                No a jak se slape spravne, aby si drzel plynulou power curve a ten sval to vydrzel dlouhodobe?

                0 0
                • bezdratova.sprcha  

                  V noze nemáš jen jeden sval a některé jsou pro určité věci lepší než jiné. Úsměvná analogie – můžeš vytrénovat malíček aby byl silnější než palec, ale plně vytrénovaný malíček nikdy nebude tak silný jako plně vytrénovaný palec.

                  Viz třeba debata jestli tahat nahoru nebo netahat. Kdysi dávno se říkávalo že tahat, dnes se zdroje a jezdci většinou shodují, že netahat, snad kromě rozjezdů z nuly na krev nebo v kopcích natolik strmých, že absolutně nemůžeš počítat se setrvačností a když přestaneš šlapat, do vteřiny děláš trackstand.

                  Šlapání se běžně normalizuje třeba ve výšlapech, kdy hrozí prokluzování pokud se neudrží rovnoměrná rychlost a plynulý chod zadního kola. Je dobré to umět, ale podle mě úplně zbytečné ba naopak kontraproduktivní během normální jízdy.

                  Normalizací limituješ šlapací cyklus na svou nejslabší zónu tahu a tu nikdy nevytrénuješ tak, jak bys byl schopný vytrénovat sweetspot. Hlavní je, aby nájezd na sweetspot, který bývá zhruba na třech hodinách podle jezdce a posedu, byl pozvolný (respektive aby svaly byly v záběru ještě než tam noha dojede), ne aby celý cyklus byl stejný.

                  No a samozřejmě od toho se odvíjí celá ta noční můra správné techniky, ke které nestačí jenom dělat to dostatečně dlouho, ale mít na to třeba i dostatečně zpevněný střed.

                  0 0
                  • JFtryall  

                    Kdysi davno se nemerilo jako se dnes bezne meri. Samozrejme, ze maximalni silu mas nekde v dolni poloze kliky a dokonaly kruh nemas. Ja konkretne mivam neco kolem ±130 stupnu a od te doby co se prave snazim o kvalitni a rovnomerne podani sily, tak se mi podarilo cely proces hodne uklidnit a dostat pod kontrolu, ruku v ruce s tim prislo i snizovani kadence v nizkych intenzitach. Svaly prece mnohem lepe zvladaji praci, ktera je plynula a ne narazova a trhana. Najezd na sweetspot tady znamena co konkretne?

                    0 0
                    • MichaelSimek  

                      Ne tak úplně

                      1. rychlé vlákna radši ten trhaný a pomalý vlákna zase plynulý
                      2. když budeš točit tak abys měl stejnou power celou dobu tak budeš pretezovat svaly který na to nemaj místo využívat svalů či mají o dost větší možnosti
                      3. imo je to spíš o správným doplňování jedné nohy druhou než pracovat jednou celou dobu
                      0 0
                      • JFtryall  

                        Michale to bys musel neco najezdit na cislech. :-) zadny doplnovany jedny nohy druhou. Cim mensi odchylka noha od nohy, tim lepe pro ten sval, alespon pro muj. Snizis stres a napeti, snizis tep a zvysis efektivitu. Jako prijemny bonus je to, ze tim vetsinou i zrychlis protoze ty svaly proste nepretizis a slapes na zacatku i na konci vyjizdky co nejpodobneji- bavime se stale o vytrvalostnim pojeti a rovinach. Jedes proste v co nejstabilnejsim rezimu a cim min si ho narusujes, tak o to vic vetsinou vydrzis a lepe se citis. Specificky silovy nebo kadencni trenink se jezdi v intervalech a tam uz musis zvysovat vykon, aby dochazelo ke vhodne stimulaci tech svalu a obehovyho systemu a sam jezdec by mel dobre vedet, kam ten trenink ma smerovat.

                        0 0
                        • MichaelSimek  

                          Osobně na číslech nejezdím, jsem línej trejlista. Ale partnerka má wataky na několika kolech a její coach býval top nz časovkar. A ona navíc je/ byla sportovní fyzioterapeutka. Takže nějaké to info mám z téhle strany, navíc přesto že sám netrénuju tak mě to osobně zajímá jak to funguje.

                          Možná jsem to špatně vysvětlil (se mi stává často…) jasně že obě nohy podávají ideálně stejný výkon ale každá ve svoji části pedál stroku. Jsou samozřejmě výjimky kterým bude vyhovovat točit celou otáčku stejný watty ale co vím tak to pro většinu i těch hodně dobrých není ideální, tuplem pokud máš spíš rychlejší vlákna. Další věc je že i pro ty profíky je to prostě trocha magie a každému to tělo funguje jinak.

                          0 0
                          • JFtryall  

                            Michale a vratis se jeste nekdy vubec? :-) Jasne s tim uhlem zaberu to je 100 pro. Asi ani neni mozne z fyziologickeho hlediska zabirat porad stejne po celem obvodu, uhel nejvetsiho zaberu mam ale ± u obou noh podobne i kdyz je to samozrejme pohyblive, navic se to taky meni se vzrustajici intenzitou o nejaky ten stupen, ale v tom zakladu to je skoro stejne. A kdo minimalizuje prave ty rozdily a slape proste rovnomerne, klidne, tak ma predpoklad pro to, zlepsit svoje vytrvalostni i rozvojove predpoklady zcela urcite. A nezamrznout v komfortni zone. Navic i nase enduro disciplina vyzaduje tyhle veci umet, protoze kdyz se pretizis na prejezdu, nikdy uz nedocilis spravne funkce v erzete. A s rychlym vlaknem tohle nema myslim uplne souvislost. Je to spis o zpusobu premysleni a soustredeni se na to co prave delam. A sam moc dobre vim, ze kdyz nedokazu jet spravne technicky ve vytrvalosti, nemuzu se ten den poustet do narocnejsich intervalu, protoze to akorat zhorsim.

                            0 0
                            • kokoska.rokoska  

                              S tímto Tvým příspěvkem i s tím předcházejícím téměř stoprocentně souhlasím. Pochopitelně je cílem co nejstabilnější záběr v celé otáčce a samozřejmě, že (čistě biomechanicky) ho nené možné dosáhnout. Ale to neznamená, že bychom se o něj neměli snažit. Rozdíl mezi FG, FOG a SO vlákny na to samozřejmě žádný vliv nemá, cyklistika (s výjimkou kadenčních závodů a to jen okrajově) je v principu příliš pomalá, aby byla jakkoliv schopna těžit z FG vláken. Ta potřebují v omezené míře atleti sprinteři (kadence 240+) a skokani a doopravdy a výbušné sporty bez cyklické lokomoce – typicky vrhači, lyžaři slalomáři atp.

                              0 0
                              • MichaelSimek  

                                Máš nějaký zdroj který by říkal že rychlí vlákna nemají vliv na šlapání, jelikož najít zdroje na opak je vcelku jednoduché. O kolik si představuješ že jsou rychlí vlákna rychlejší?

                                0 0
                                • kokoska.rokoska  

                                  Mám dostatek zdrojů (viz google), které jednoznačně prokazují nulový vliv poměru FG/FOG/SO vláken při atletice, kde je dynamika pohybu řádově vyšší, než při šlapání.

                                  Abych Ti mohl odpovědět, musíš mi napsat co myslíš rychlými vlákny, vláken máme čtyři typy tak prosím konkrétně která dvě chceš srovnávat. A, to je jaště důležitější, rychlost čeho tě zajímá (kontrakce, relaxace, vláken, nebo snopků, absorbce kylíku, rychlost – nebo efektivita? – mitochondrií). Je to poměrně rozsáhlé téma spadající spíše do kategorie organické chemie a interní medicíny, než sportu, ale chceš-li můžeme to zkusit probrat nějak zrychleně i zde.

                                  0 0
                                  • MichaelSimek  

                                    Hoď nějaký zdroj pro cyklistu asi to nebude takový problém když pro opak to je hned na googlu. A klidně hoď i ti atletiku rád se vzdělám.

                                    Kontrakce, aby neměli vliv protože jsou moc rychla tak by musela byt teda o hodně rychlejší. Zvlášť když každej ten sval má oboje nebyla by škoda je taky nevyužít?

                                    0 0
                                    • kokoska.rokoska  

                                      K atletice najdeš základní informace třeba zde:

                                      https://www.megaknihy.cz/…trenera.html

                                      Ale je dobré si předem nastudovat základy medicíny třeba odsud (pozor, více dílů):

                                      https://books.google.cz/books?…

                                      A hlavně biochemie:

                                      https://books.google.cz/books?…

                                      Vše to je hodně populárně naučné bez zbytečných podrobností. Pro zájemce doporučuji jako krátký rychlokurz (alespoň k terminologii):

                                      http://fblt.cz/


                                      U druhého odstavce přiznávám bez mučení, že vůbec nerozumím řeči Tvého kmene. Nešlo by to česky, prosím? Stačí prostě odpovědět na mé otázky z předchozí reakce, jaká vlákna myslíš a jaký chemický a fyzikální děj a vlastnost zkoumáš a dle jakých parametrů.

                                      0 0
                                    • kokoska.rokoska  

                                      Možná by Ti pomohlo následující zjednodušené vysvětlení (omlouvám se za nepřesnosti, ale podstata je zachována):

                                      Než se bavit o rychlých a pomalých vláknech (co to vlastně je „rychlé“, že?) je lepší uvažovat o nich dle druhé části názvu, právě té metabolické. Dle ní si uděláš lepší představu o celkovém fungování. Ono je to se svaly totiž opravdu stejně jako s metabolismem – funguje vždy všechno najednou, ale v jiném poměru. A právě převažující dostupné metabolické krytí předurčuje využití konkrétích vláken k dannému úkolu.

                                      Pokud mám k disposici ATP (+CP) na zhruba 10 s (někde uváděných 15 s je naprosto utopických, viz výzkumy ještě z NDR), tak s 20% rezervou na start a drobnou rezervou na chybu odhadu můžeš naplno zásobit FG vlákna tak 7 sekund. A z hlavy mě nenapadá žádná cyklsitická disciplína, která by se celá do toho časového rámce vešla.

                                      Pak tu máme FOG vlákna, ta nás zajímejí asi nejvíc, protože se zaprvé ukazuje, že jsou schopná tréninkem metamorfovat jak v FG, tak v SO vlákna a vice-versa a k tomu spadají do pravděpodobně nejvyšší intenzity s kterou se běžný vrcholový cyklista setká, tudíž převažující krytí anaerobní gylokýzou. Ta nám vystačí – dle trénovanosti a souběhu s pufrovacím systémem – na 50–90 s, což na dráze znamená kilometr s pevným startem, čili zcela legitimní disciplína. Ale na delší tratě už nám nepomohou.

                                      Takže cokoliv delšího je zajišťováno převážně SO vlákny.


                                      Z druhé strany je dobré si uvědomit, že zapojování těchto tří hlavních typů vláken se řídí intenzitou vytčeného úkolu (aka procentem z maximální možné dosažené síly), viz obrázek.


                                      Pomohlo to takhle?

                                      1 0
        • Smazaný účet  
          Obsah tohoto příspěvku je blokován.
          0 0
        • kokoska.rokoska  

          Je mi líto, Jirko, ale tak to prostě není. Že profi cyklisti a triatlonisti upravují výstupy z měřáků nemyslím, ale vím; minimálně o mnoha. Je to naprosto přirozené a logické, alespoň z mého pohledu. Ale to sem nepatří, protože to nemá vliv na podstatu věci

          Mě připadá, že stále nechceš rozumnět tomu, co Ti říkám, ale třeba to jen nevhodně formuluji, tak to zkusím naposled:

          1. Srovnáváš mezi sebou statistická čísla ze Stravy, která je počítá sama a nepoužívá souhrny z FIT souborů. Proč, nevím (byť tuším). Podívej se do prvního FITu, spočítej si ručně všechny statistiky a uvidíš, že jsou jiné, než než ve FITu uložené. Ale zároveň kupodivu jiné, než zobrazuje Strava.

          Poučení – zajímají-li Tě skutečná data, používej správné vstupy, tj. holý FIT a nástroje, které ho správně interpretují. Nejlépe si napsat něco vlastního, třeba s použitím knihoven z Golden Cheetah.

          2. Srovnáváš svoje čísla BEZ započítání nul s čisly SE započítanými nulami, tudíž jablka a hrušky (třeba u mě Troja Klecany bez nul = 102 RPM, s nulama 91 RPM). Proč se používají záznamy i s nulami (někdo se tu ptal)? Ze dvou důvodů – A) lépe vystihují fyziologický dopad cyklické lokomoce na člověka (něco jako když TP zavedly NP, ale jednodušší a lepší) a za B) nejsou zatíženy chybami zaokrouhlování při výpočtu statistických dat měřákem „on the fly“.

          Poučení – zajímají-li Tě skutečná data, zaznamenávej to, co do měřáku (hodinek atp.) opravdu teče a manipulace prováděj až ex-post nástrojem, který to udělá správně. Viz výše.

          3. Extrapoluješ svoje vnímání/zkušenosti na ostatní. To, že něco připadá výhodné Tobě neznamená, že to musí být tak i u ostatních. Proto já neřeším co je blízké mě, ale snažím se vycházet z reálných dat z měřáků profi cyklistů/tria­tlonistů, které jsem měl k disposici.

          Poučení – hledej objektivní ukazatele a zdůvodnění.

          4. Čistě matematicky se snad rychle dobereme k tomu, co je průměrná kadence. Shodneme se, že méně než 40 RPM se jezdí jen vyjímečně (kopce na MTB kde chybí převody) a více než 160 RPM taky (BMX a dráha ve sprintu)? OK, pak (40 + 160) / 2 = 100. A metod výpočtu můžeme vymyslet spousty a není velkým překvapebním, že téměř všechny budou mít výsledek okolo 100. Takže průměrná kadence je asi tak 100. Tečka. A dál se můžeme bavit, zda je pro konkrétní účel vhodná nízká, průměrná nebo vysoká.

          Poučení – správná terminologie je důležitá, ať se nám líbí, nebo ne.

          5. Zmiňoval jsi, že Ti vyšší kadence rozhazuje dýchání (doufám, že cituji správně, jsem líný hledat přesné znění). To je ale naprostá dezinterpretace empirického pozorování (navic viz bod 4). Správně bys měl říci, že na určité kadenci a výkonu máš problém se synchronizací frekvence dýchání. Protože frekvence dýchání je čistě individuální věc.

          Jinak tento problém je poměrně dobře znám a popsán u běžců, kde hraje mnohem větší roli, než u cyklisty (viz srovnání mechaniky běžeckého kroku proti otáčce klik) a je to jedna z nejdůležitějších věcí, s nimiž se každý vrcholový sportovec zabývající se cyklickou lokomocí musí vyrovnat. Právě zvládnutí synchronizace dýchání při speciálním tempu (aka závodním) většinou odděluje výborné závodníky od těch dobrých.

          Poučení – pracovat na vyvážení dýchání (frekvence × objem) tak, aby odpovídalo fyziologicky optimální kadenci cyklické lokomoce; optimalizace provádět oběma směry.

          Tohle je nejspíš můj poslední pokus, pokud jsme Tě pnepřesvědčil nevadí, myslím, že tím můžeš ztratit jen Ty. Ale třeba to někomu více uvažovat nad čísly, které poslední dobou celkem naivně srovnáváme až bychom věděli, co vlastně znamenají a měla by znamenat. A nejde jen o kadenci šlapání, ještě horší je to u frekvence/kadence běhu, tepu, dýchání, o výkonu, vertikální oscilaci, době kontaktu se zemí, amortizačním a odrazovém vektoru ani nemluvě :-) Je to sposuta dat, která jen málo lidí správně chápe a přitom se jimi chtějí řídit.

          0 0
          • Melvin  

            Právě zvládnutí synchronizace dýchání při speciálním tempu (aka závodním) většinou odděluje výborné závodníky od těch dobrých. Přesně tohle mi dělá při běhu problémy. Jakmile bežím rychlejší tempo, kde už nestačí frekvence jeden nádech na dva kroky, tak mi občas dělá problém skoordinovat nádech (frekvence, hloubka) s kroky. Je na to nějaký tip jak to trénovat?

            0 0
            • kokoska.rokoska  

              Předně Tě potěším, že na tento problém narazil asi každý :-) Změna/zlepšení není jednoduché, ale postupoval bych takto:

              1. Rozhodl bych se, zda jde o tempo, které mě zajímá nebo ne. Pokud mě nezajímá, prostě v něm nebudu běhat. Zní to divně, ale většinou je to dobré rozhodnutí. Třeba já mám problém se synchronizací okolo 5:00/km, tak prostě podobné vytrvalostní běhy dávám tempem 4:50/km a je po problému.
              2. Pokud je to tempo pro mě důležité, ověřil bych, zda při něm mám jakž-takž rozumnou kadenci. Buď poradou s libovolným trenérem atletiky (k sehnání na každém oválu v okolí), nebo pohledem do kinogramů a studií na webu ČAS/FTVS a adaptací na konkrétní výšku postavy/délku končetin. Hlavně prosím ignoruj všechny možné rady ke kadenci internetem kolující.
              3. Zvážil bych, zda mám dostatečnou kondici, abych to tempo (při rozumné kadenci) zvládal tak dlouho jak potřebuji. Když ne, pracoval bych na kondici a akutní potíže řešil dočasnými obezličkami (viz níže). Třeba já sice možná kilometr za 3:00–3:10 min uběhnu, ale správně dýchat zvládám tak prvních 500–600 m, pak právě kvůli nedostatku kondice bojuji se synchronizací. Ale většinou vítězně.
              4. Pokud kondice a kadence odpovídá, snažil bych optimalizovat provedení pohybu – nejlépe ať se na Tebe někdo podívá, mnohdy stačí drobná změna a úspora energi je značná, což synchronizaci zlepší. Potřeba intenzivní ventilace nebývá v drtivé většině případů nedostatkem kyslíku, ale nárůstem parciálního tlaku CO2, jako následku práce bikarbonátového pufrovacího mechanismu. Takže dobrou možností zlepšení bývá více tréninků na vyšší rychlosti (tempu), než je to předmětné. Typicky, pokud mám potíže se snychronizací při půlce (800 m) za 2:20, měl bych zapracovat na čtvrtkách (400 m) okolo 63–65 s.
              5. Když mám vyřešené pufrování, nastupují holt pokusy s „povrchním“ dýcháním. Snižuj hloubku nádechu tak, aby ses vešel do rytmu běžecké kadence. Obvykle se dýchá s konkrétní nohou, buď na každý, každý druhý, každý čtvrtý došlap, ale pokud Ti bude sedět něco jiného, proč ne. Hlavně trénuj kratší úseky ve speciálním tempu – pokud chceš třeba běžet trojku za 10:00, trénuj dýchání v tempu 3:20 na osmistovkách; sériích osmistovek – dej jich třeba šest (to by mělo být relativně snadné) a 3. a 6. dýchej „automaticky“, ostatní cíleně synchronizuj povrchním dýcháním. U šesté bys měl cítit velký rozdíl.
              6. Někdo dočasně, někdo trvale zapojuje obezličky – nejobvyklejší je jednou za čas (třeba každých 30 s, né každých 5 s :-) hlubší nádech, nebo výdech, který kompenzuje buď nedostatek kyslíku, nebo přetlak CO2. Mezi běžci je pak velmi oblíbené dýchání ve valčíkovém rytmu – jeden nádech na dva krátké výdechy (jak jsem psal, při intenzivním běhu je důležitější výdech!). Nevypadá to, ale je to poměrně mocný nástroj, protože intenzitou a rychlostí dvojvýdechu se dá synchronizovat prakticky cokoliv bez valného dopadu na výkon. Bohužel uspokojivě většinou funguje jen na kratších tratích.
              7. Každopádně KAŽDÉMU běžci pomůže plavaní, důvody jsou na delší debatu, ale prakticky všichni atleti chodí aspoň jednou týdně plavat. Plave se Kraul, dýchá se „na dvě“ na slabou i silnou stranu i „na tři“.
              0 0
          • biker jura  

            hodím to pod tebe ikdyž tu o tom je vlákno, ale s kadenci moje zkušenost souvisí ;)

            A jakej je tvůj názor na ovalnej přeovodník? To co se tvrdí o laktátu a pod že ho oval snižuje, že je přirozenější a pod, to všechno beru, sám oval jezdím… na druhou stranu taky jsme býval spíš kadenční jezdec a mužu říct, že s ovalným převodníkem se ze mě stal spíš siový a taky mužu říct že je to kontraproduktivní. Další věc je ta, že po přesednutí na kulatej mám vždy pocit mohem lepšího zrychlení a roztáčení klik z nižší kadence do vyšší, taky mám pocit, že mi na ovalu „tvrdnou“ stehna. Celej letošek jsem s tím jezdil na biku, i na silnici už je mám a stejně pořád nejsem přesvědčen o tom, že je to tak funkční, jak se tvrdí. A už vůbec se mi s tím nejede líp v technických rozbytých výjezdech, naopak mi kolo hrabe víc, kdežto s kulatým dokážu i na sněhu kotrolovat záběr mnohem lépe, tím že tahám nahoru (což vím že není správně běžně, ale na ovalu to moc nejde ani když to potřebuju).

            díky za názor ;)

            0 0
            • kokoska.rokoska  

              Rovnou na začátek přiznávám, že vše k oválům je z mé starny dojmologie, takže to ber s velkou rezervou a hodně zvažuj, jestli mohu mít pravdu!

              Více jsem na oválu najel na Shimanu Biopace 53/39 na začátku 90. let (řekněme pár desítek tisíc km) a velký rozdíl proti kulatým převodníkům jsem nevnímal, jen to hůř řadilo a rychleji se převodníky ojížděly. Ale Biopace byl dle dnešní doktríny špatně orientovaný a proto prý nefungoval. Navíc jsem tou dobou točil kadnce Olafa Ludwiga, nebo jen o málo vyšší.

              Další zkušenosti (bohužel jen drobné – pár set km) mám s Rotory 52/36 a 54/42 a jsou téměř identické s Tvými. Jsem kadenční jezdec a na oválu nejsem schopen utočit stejná maxima, jako na kulatých a hlavně již od řekněme 115 RPM je můj záběr cokoliv, jen ne plynulý. Venku to ještě jde a obzvláště zadní disk to celkem solidně vyhladil, ale vevnitř na válcích jsem byl úplně marnej. Když jsem na válece vlezl porpvé v životě, trvalo mi asi tak hodinu, než jsem se na nich obstojně naučil jezdit (jednou nohou, ze sedla, bez držení…). S oválama jsem se po hodině neposunul ani o píď. Vše to může být jen o zvyku a třeba bych po delší době našel společnou řeč; pamatuji si, jak dlouho mi trvalo naučit se jezdit vyšší kadence s příchodem LA na scénu :-)

              Na MTB nejsem extra jezdec, pozor, a najel jsem na oválu zase jen pár set km – zkoušel jsem 34z ovál z Ali (jezdím 1×10 11–42) a proti kulatému 34z a 32z mi přišly jednodušší prudké výjezdy na relativné únosném povrchu (suchá hlína, sem-tam kořen). Ale napadlý sníh mě z toho okamžitě vyléčil, protože jsem s oválem v těžších výjezdech nebyl schopen udržovat mez adheze, zatímco s kulatým převodníkem celkem v pohodě. Tak šel ovál pryč.

              A na závěr jsem si nechal akceleraci – to je totiž asi můj hlavní problém: zatímco s kulatými převodníky jsem schopen zrychlit z 90 RPM na 120 na lusknutí prstu, na oválu mi to trvá – nekecám – třeba desetkrát déle. Takže mi při group-rides, když jsme zaspal nástup, všichni ujeli.

              0 0
              • biker jura  

                Děkuji :) z toho co a jak popisuješ se v zásadě shodujeme. Ale je to zajímavé, osobně výhodu oválu vnívám jasně při jízdě ze sedla, tam kde už jde záběk k dolní uvrati klik a jakoby „doprázdna,“ tam oval záběr protáhne a poslouží. Naopak nevidím přínos ani tam, kde JF níže píše, tedy v technických výjezdech. Já s měl s ovalem naopak pocit že ten bod překonávám hůře a záběr je delší a víc bolí, kdežto s kulatým jsem si líp pomohl zatáhnutím přes dolní uvrať a nahoru. Navíc jezdím s watákem na biku i silnici a mám pocit že i změny tempa a nástupy, jsou hůře proveditelné s ovalem což pak v tom technickým výjezdu, kde potřebuješ třeba prudce zrychlit, abys přejel překážku jako kořen, kamen apod. je problém.

                Chytám se to pořádně otestovat na trenažeru s SRMkem, co ještě mám a pak i na biku se stages, ale to nevím, zda bude relevantní…

                0 0
                • kokoska.rokoska  

                  Na testy jen to SRMko, Stages Ti nepomohou. S nástupy na silničce plně souhlasím, viz můj poslední odstavec.

                  0 0
            • kokoska.rokoska  

              Ještě jsem chtěl dodat a nestíhal v prvním příspěvku:

              Kromě svých empirických pozorování mám slovní hodnocení a výstupy z měřáků od kolegy opravdového sportovce, který na Rotorech trénuje i závodí a navíc střídá na ruzných kolech kulaté Shimano převodníky a právě oválné Rotory (v součtu řekněme 20 tkm ročně) a ten má, kupodivu, velké výtky ke kvalitě řazení, ale jinak je s oválem v zásdě spokojen. Dle něj ho nijak neomezuje, ale valný přínos nevidí.

              Dlužno dodat, že to je proti mě mladý kluk (podobně jako Ty) a je mimořádně adaptabilní; zřejmě byl zvládl jet rovnoměrně i na obdélníčku.

              Pár dalších lidí v okolí s ovály experimentovalo, ale dodané údaje a hodnocení z různých důvodů bohužel nemohu považovat za relevantní.

              0 0
              • JFtryall  

                Ja myslim, ze ten prinos je hlavne na biku, kde se clovek casto pohybuje ve zmenach sklonu a s ovalem lepe prekona nerovnosti i pri tezsim prevodu( kdyz treba zapomenes zaradit) v technickem vyjezdu. Na rovine bude ten prinos asi individualni. Ale kdo slapat vubec neumi, tomu to podle meho spis pomuze nez uskodi. Na silnici je to otazka. Tam by to bylo asi na delsi mereni na draze nebo v laborce a tam presne resit zmeny a koukat se co to dela s vyvazenim noh a plynulosti. Na tohle by asi dobre poslouzil i Moxy pri testovani ve vyssi zatezi?

                0 0
                • kokoska.rokoska  

                  Čistě laicky z těch pár najetých kilometrů na MTB mi to přišlo tak jak popisuješ, ale mám najeto příliš málo a nejsem dost dobrý bajker, abych mohl vynášet jakékoliv soudy.

                  Na silnici to bude hodně individuální záležitost a skoro bych se zase priklanel k Tvé úvaze, že cyklista s horší technikou šlapání by mohl profitovat víc. Blbý je, ze šišaté převodníky vozí zrovna Froomie, který šlape opravdu velmi dobře.

                  Ad laborka – určitě by se něco náměřit dalo a měření saturace kyslíkem v tepenné i žilní krvi a potažmo ve svalu by bylo velmi užitečné, ne-li jediné užitečné.

                  Ale bohužel jsem neměl Moxy monitor v ruce a nemůžu k němu nic říct. Snad jen, že vím jak silně netrivialni úkol je přesné neinvazivní měření saturace v akutní medicíně (většinou se měří sondou na čele odrazem o lebeční kost), a tak o něm jisté (nepodložené) pochybnosti. Vše veřejně dostupné jsem četl, ale v ruce jsem ho neměl a z důvěryhodného sportovně medicínského pracoviště taky info nemám. Ale to nic neznamená, zase to je jen moje dojmologie.

                  0 0
            • Smazaný účet  
              Obsah tohoto příspěvku je blokován.
              0 0

Nová reakce na zakládající

Pro zobrazení diskuse se prosím přihlaste nebo zaregistrujte.