Aktuálně jsem žádné vlákno nenašel, tak zakládám / jestli jsem přehlédl, tak pardon /.......jelikož má moje žena má k cyklistice značný odpor , zajímá mě, jak jste na tom vy ostatní, zakládám i anketku , abych si udělal procentuální obrázek, předpokládám že nejsem sám, kdo musí jezdit solo, nebo s kámošema, ale třeba se mýlím :-)
Jo a žádné hádky a držte se prosím tématu ! :-)
A pokud snad má někdo osvědčenou radu jak lenošku přimět k ježdění, sem s ní ! Vyjma koupě elektrokola tedy :-))
Anketa: Jezdí Váš ženský protějšek na kole s Vámi ?
Zena jede a ja za ni bezim; obcas na me pocka.
Jo, taky způsob :-)
No woman, no problem :)
Nou navařeno, nou uklizeno, nou vypráno a o to mene času na bika… :D
Ale houby
Pominu-li vaření, tak ten zbytek dělám stejně já ;) …
Takže kdybych byl sám, asi si nebudu vařit vůbec :-) a jsem na tom skoro stejně :p
Tak já to mám opačně, já jsem zase ten který doma vaří, ostatní dělá žena :) Teda jako občas pomohu, ale mojí doménou je vaření. Ne že by to žena neuměla, to umí a dobře, ale když mě to baví :)
Nemít manželku je super a znamená to plně se věnovat svým koníčkům cyklistice, fotografování, djingu, pořádání akcí a přináší to další samé výhody. Proto já jsem ženatej.
Být ženatý má spoustu výhod. Člověk například nemusí řešit peníze či volný čas. Protože žádný nemá.
Asi jsem ještě mladej, ale já chci furt :)
No tak to máš dobře zařízený protože chtít můžeš ale tím to často končí :-)
lol, hezky
Asi mám štěstí, ale na nedostatek sexu si zatím nestěžuju :)
Taky si nestěžuji…
Tak jsi se, kámo, prej oženil?
Jo, oženil.
No tak to musíš být šťastný!
Jo, to musím.
No a jaké to v manželství je?
Nemůžu si stěžovat…
;-)
To přejde.
:-))
raději ji nechám její aerobik, jogu a jiné „hopsání“ ! To zase není pro mě…Je to fajn si občas spolu někam vyjet na kole, nebo se projít na nějakou „menší“ tůru po horách..ale na druhou stranu-kolo si nejlépe užiju sám nebo se stejně zdatnými cyklisty. A pro vztah není vždy zcela dobré „dělat vše spolu“…
Máme to stejné, jednou, na začátku, jsme byli v Krkonoších s kolama a po prvním kopci (no ani ne kilák) měla slzy na krajíčku a kolo házela do lesa seslovy „na to seru, seš magor?“ :-D
Podobně jsem já před lety házel do lesa běžky, takže to funguje oboustranně. :-D
A, z hruba, do kolika hospod za den se podíváš na sjezdovkách? ;-)
Děsné je, když ti to místo do druhé nohy vletí zase do té první…
asi si siel prilis rychlo. keby si siel jej pomale tempo, tak je v pohode.
Podobne mi spravil na mojej uplne prvej vyjizdke moj kamos, vybral snad tu najstrmsiu trasu na kopec. V tretine som grcal, a on sa este cudoval. Bol to neempaticky kkt, a dodnes kkt-om aj ostal.
Hele ani ne, neměl sem ani nášlapy a klasicky pedály, tempo se snažil držet její, kopec byl od chaty na všechny strany, takže na výběr moc nebylo…no první společná dovolená a sportovní zážitek, teď po těch letech už beru městský kolo aby byly síly vyrovnaný, když někam vyrážíme na projížďku a je to ok :-D
To znám moc dobře. Přítelkyně se mnou vyjede jednou za čas někam po rovince po cyklostezce, dáme 30, max 40km.
Pak jednou přišla s tím, že by si chtěla dát jeden okruh co našla na mapě. tak jí říkám, že klidně, ale že je to přes kopce, nijak strašné, ale i tak. No skončilo to tak, že kus před vrcholem sesedla, tak jsem popojížděl vedle ní. Pak se kopec zlomil a šla i z kopce, slzy v očích a že na to se*e a jde domů pěšky a kolo prodá, že ho nesnáší… Tak jsem ji nechal chvíli vychladnout, pak jsem ji ukecal ať si na to kolo sedne, sjeli jsme nejsnažší cestou dolů, do hospody a pomalu domů. kolo zatím neprodala a už se asi vrátíme k občasným cyklostezkovým výletům :-D Ale po tom, co jsem jí teď volal zlámaný z nemocnice, tak to vidím bledě :-D
odpor ? take stastie postretne malokoho tak si ho uzivaj, isto mas odpor k nejakej jej zalube aj ty, tak jej urob dobre a posli ju za jej snom a mate kazdy krasny vikend vole :-)
Manželku jsem přivedl ke kolu až, já před tím jezdila max. na koupaliště. Miluje sport a turistiku tak k bikovani to šlo celkem lehce. Ale než se s ní stala bikerka tak to trvalo tak 2 sezony, hlavně nejvic zapasila s technikou aby mohla jezdit tady v beskydech tak to parkrat i zabolelo.
Naštěstí jen výjimečně.
:-D
Naštěstí téměř nejezdí. Útrata jak prase a zábava žádná+ještě dcera. Když to přepočítam kč/km tak vyjížďka tatrou neli tankem vyjde na levnějc. Zmrzlinky kafička obidek pičovinky ale občas to přežiju. Letos zatím paráda,bo se jim na kolo nechce.
+1
Ještě, že ta moje je „normální“.
Když semnou vyjede nemáme spolu problém, ostatně tak jako v životě…
Tak tak, je to štěstí :-)
Přesně má slova :) Proto se té svoji držím jako klíště :)
Jezdí a ráda, díky elektrice dokonce stíhá, na oplátku mě slušně trénuje do kopců :-)
Za ty roky dlouhá a měnící se historie… Když jsme se seznámili před 13lety, já jezdil gravity disciplíny a ona silniční a mtb závody v nějakém oddíle… postupně jsem se inspiroval a přešel na silnice + xc taky, začal jí kecat s tabulkama předepsaných kilometrů do tréninku a následkem čehož přestala prakticky jezdit:-) pak se to srovnalo a občas se mnou jezdila na výlety… předchozí roky jsme oba začali místo kola běhat, ale bohužel se poslední 2roky ona věnuje práci naplno a na veškerej sport se vykašlala:-( škoda, zrovna měla kráce před svým prvním pokusem zaběhnout si maraton… no a poslední 2měsíce jsem kvůli ní začal hrát golf (ať máme nějakou společnou aktivitu), bohužel mi to díky klučičím sportům (hokej a baseball) jde lépe, tak se bojím abych jí zase neodradil, takže kolem ní pomalu a potichu našlapuju a ani nedutám :-D ps. jinak mi jsme zrovna ten případ, že nemáme ponorku, když jsme spolu, takže společné aktivity nám vyhovují… pár let jsme dokonce pracovali v jedný firmě a z toho 2roky seděli cca 3metry od sebe u jednohu stolu a v pohodě:-) asi jsme divný…
Jo, tohle je fakt divné :-)
ten zaciatok sa este da, ten koniec to uz musite byt iny zenbudhisti…mal som to vo firme takto u jedneho kolegu, asi rok dva to slo a potom obaja dosli na to,ze je to dost nehygienicke. k mojej znacnej nelibosti sa zbalil on,jeden z dvoch klucovych ludi,dost dlho trvalpo kym sme to nahradili. od tej doby nemam zenske rad :-)
A co bys jí odradil?
Moji kolo nijak zvlášť nebralo. Koupil sem ji pak fulla, sehnal sedlo co ji naprosto vyhovuje a vzal ji na rychlebky. Od te doby je to maniak a neustále se zlepšuje. ZAroven s tím se zvyšuje hmotnost kola a moje výdaje na kolo (z původního zůstal jen rám) a výbavu :-). Nikdy bych nevěřil, ze bude mít ženská takovou radost když ji nečekaně koupím teleskop. naprosto nám to tak vyhovuje.
Tomu říkám křest ohněm. Tohle by u většiny skončilo v RS hádkou. :-)
mám to doma stejně. Teď jí horkotěžko odpojím od kola. Jen to docela leze do peněz:(
Kdyz jsme se seznamili, jezdila zena aktivne XC, co jsme spolu, tak se posouva v terenu, takze v klidu jezdi Rychleby a snazsi enduro. Vhodne kolo (Spectral s 2 plackou na 150mm to taky posunul). Jen kvuli diteti ma malo casu ma jezdeni a nemuzeme jezdit spolu tolik co bychom chteli, ale zase uz muzem jezdit vsichni i s malym bajkerem:))
jedna na levém gripu, druhá na pravém
Když naše maminka jela s náma na kole po Krkonoších, během pár km bylo vymalováno. Od té doby půjčuju elektrokolo a jsme všichni v pohodě. Krkonoše, Jeseníky, Tatry. I když elektrokolo zavrhuješ, tohle je jediná cesta. Nebo si vybrat partnerku sportovně založenou. Já jsem v 17ti hleděl spíš na krásu, ale nebudu se kvůli tomu po 25ti letech rozvádět :-))
s ebajkom nam do Tatier plis nelez :)
Hm nevěděl jsem, že Ti Tatry patří. Příště si vyžádám Tvé povolení. Jinak by mě zajímal důvod.
TANAP
Jako aby náhodou nevyjel na Rysy nebo Lomničák?
po požití kozího mlíka se sifonem není nic nemožné
bohato nam stacia pepani v sandaloch :D
zachranari nemusia hladat este aj ebajkerov :)
Jo tak ty týpky mám úplně před očima…
Ale tak nějak myslím, že jsi reagoval na někoho kdo pokud nelovil v těch sedmnácti ve školce, t má paní kolem čtyřiceti, která kolu nijak zvlášť neholduje, takže vrcholem ve vysokých tatrách (což taky nebylo přesně zmíněno) bude Popradské pleso či Brnčalka. A to snad jsou stále Tanapem oficiálně povolené cyklostezky. ta první dokonce celoasfaltová. Obě s provozem zásobovacích aut.
Tak nějak :)
Tak nějak :)
v tomhle souhlas! Původně mě taky štvalo, že se po našich Krkonoších moc na MTB jezdit nedá..(pěkné turist.cesyy).a teď jsem pochopil proč! ..ale cpát se tam ještě na e-bikách? a do TANAPu?!
To si jako žena na ty kolena má vyběhat invalidní důchod, aby mohla na ty vaše velehory na ekole, když na ničem jiném jezdit nesmí? Jste se všichni zbláznili? Jděte do ******
Klíd, je to čobol… ;-)
Tohle není o čobolech, i když u nich mě to nepřekvapuje, ještě si pamatuji, jak nás vyhazovali na SNB ze sjezdovky...... tohle je trochu složitější a je to přesně důsledek toho nekritického odsuzování ze strany „opravdových“ sportovců.
Všichni si myslí, že když jim se zadařilo v drtivé většině ani nevědí proč, se během života nezrakvit tak, že můžou ještě v důchodu směle prohánět mládež po trailech a šplhat po horách, že všichni ostatní jsou lemplové, co se chtějí jenom bez námahy pobavit. Svět je ale daleko složitější a nejsou jenom zdraví a líní, je ještě spousta lidí, co prostě mají nějaké omezení a takové restrikce právě ublíží nejvíc právě jim. To ale nikoho evidentně nezajímá. Prdneme všude ceduli s přeškrtnutou zásuvkou a svět bude asi lepší, „lemplové“ zůstanou sedět dole v hospodách, nebo budou jezdit lanovkou a nebudou dráždit jejich nervovou soustavu nezaslouženými výkony. Paráda
Za prkna na sjezdovkách bych vraždil taky… :-p
No je to tak píšeš, dokud je člověk zdravý (a mladý), tak mluví jinak, než když už není… Sám to na sobě mám vyzkoušeno…
Co nadělat, někdo prostě nedohlidne dál než na špičku nosu.
takový lyžař začátečník, co zjistí po dvou dnech s instruktorem, že na carvingách v délce dětské lyže může sjíždět skoro cokoliv každý nemeho, jsou na sjezdovce daleko nebezpečnější než SNB, protože spadnou podstatně později a dosáhnou před pádem daleko vyšší rychlost a ti mamlasové bez hůlek, co se válejí pod boulema si se SNB můžou taky podat ruce, takže netuším, co koho ještě dnes může na SNB prudit :-)
Naprostá nevypočitatelnost jízdy snowboardisty hrnoucího sjezdovku stylem „padající list“.
Nedovedu si představit co tím myslíš :-) ať dělám co dělám, dá se jezdit dolu, do leva, do prava, občas i chvíli nahoru :-) a rychlost těch manévrů už je dnes u všeho prakticky stejná.
Myslím tím hejna snowboardistů, kteří se nacpou na sjezdovku, na kterou nemají, a tu potom hoblují hranou pomalým sesuvem po spádnici s občasným výletem doprava nebo doleva.
Prd, když nevíš o čem mluvis tak raději mlč.
Mluvím o tom, co každou zimu vídám. Začátečník lyžař většinou traverzuje modrou, začátečník snowboardista se nacpe kamkoliv, protože „slistit“ černou není problém. O vysedávání a vyhulování kdekoliv už tu někdo psal, to jsem také u lyžařů nikdy neviděl.
Evidentně jsi potrefená husa podle toho kejhání, protože normální snowboardista by reagoval normálně.
Nekourim a dopoledne nenasavam takže potrefena husa nejsem, takové kecy už jsem slyšel před hodně lety kdy jsem se snowboardem začínal a je to i ted stejná blbost.
Sorry, ale neni. Proti snowboardistum celkově nic nemám a neřikám že zrovna ty. Ale že spousta prknařů vysedává za horizontama, oproti tomu lyžař skoro žádnej, to nimomu nevykecáš. (Bavíme se o českejch horách, v Alpách se to skoro neděje)
Kdyby si Lyžař uměl sednout taky by seděl ale neumi tak zase stojí u uprostřed sjezdovky…
Asi tak…
ale deje, trocha menej ale neni to nic vynimocne.rovnako ako to typicke hoblovanie svahu. je proste fakt, ze z 10 lyziarov slusnejsie lyzuje jeden, na snowboardistu ich potrebujes tak stovku.
Imho blbost. Boom snowboardingu je už dávno pryč. Spousta lidí se vrátila na lyže a ti, co zůstali, obvykle jezdit umí. Ten poměr bude určitě taky minimálně 10:1…
Díky bohu za to, že prkno už tak nefrčí.
Je to přesně tak jak píše Petr L2 výše, osobně jsem prknar a sjezdovkám se vyhýbám obloukem a jizda po nich jsou pro mě nutné zlo.
Je to tady čím dál tím častější že se Lyžaři srazeji na sjezdovkách a ve většině případů ten co za to může ujede protože by nadychal. Makám přímo ve středisku u vleku a ano taky lyžuju ;)
Tak nevim. Bydlím v Krkonoších, na kopec to mám cca 10 min od domu. Dříve závodně lyže, pak prkno, teď oboje (samozřejmě nezávodně)Troufám si tvrdit, že sem na kopci strávil moře času. I sem učil. Za horizontem stát není problém, jak pro lyžaře, tak pro prknaře. Pomalu sunoucí se prknař na černý mě přijde lepší, než rychle letící neumětel lyžař na modré. Viděl jsem docela dost srážek a největší masakry jsou vždycky, když je v tom letící lyžař. Na prkně nikdy nepojedeš takovou kudlu jako na lyžích. A pokud už máš „nasazeno“ na oblouk, tak s tím rychle něco udělat je stejnej problém jak na prkně, tak i na carvech, jen na těch carvech bejvá větší rychlost, tak než s tim něco uděláš, tak utazíš větší vzdálenost. Takže bych řekl, že to co píšeš je tak trochu nesmysl.
trafena hus zagagala vsak :D
Ať chceš nebo ne, na SNB vidí jezdec/jezdkyně, kvůli postoji, na jednu stranu o dost hůř, než na druhou, podle toho, jak moc zavírá nebo nezavírá oblouky (nezavírá, neumí, oblouky nedělá, jen přibrzďuje), tak to může být levá-pravá nebo nahoru-dolů. Takže , nadšen/a nově nabytou dovedností a opojen nerozbitností, vjíždí do dráhy ostatním pohybujícím se po svahu velmi často čelem ke směru své budoucí jízdy, ale zády k nim.
Ano, rychlost těch manévrů je pro SNB i lyže v podstatě stejná, stejně totiž prasí lidé na lyžích jako na SNB, jezdí totiž pekelně rychle a maximálně v náznacích oblouků (vyjma slalomových SNB, na těch to jaksi moc prasit nejde a rychlost manévrů je velmi podobná jako u jízdy na lyžích v branách).
Já si nemyslím, že by to byl problém, každý normální člověk se podívá kam jede a to jde na čemkoliv. Stejně tak každý kdo jede musí mít přehled co se pod ním děje. když tam pojede nějaký moták, je fuk na čem stojí, nikdy nevíš co udělá a takový přemachrovaný carver co ho vystřelej lyže z oblouku když si zasednul paty je jak neřízená střela, kam se na to hrabe SNB zděšený z toho, že se octnul zády ke svahu. :-)
Možná, že snowbordisti maj jednu úžasnou schopnost – zakládaj kempy těsně za horizontem. :) U lyžařů jsem to nejspíš nikdy neviděl, ale snouborďáci (samozřejmě ne všichni, ale je jich dost) si vždycky hačnou na to nejnepřehlednější místo doprostřed sjezdovky a povídají si, fotí se a kochají…
To tady je samý skalní lyžař, dopoledne piva a panáky z plaskule a odpoledne letí vrtulníkem do nemocnice :D
Nějak vám všem unikají ty experti na krátkejch lyžích bez hůlek co pokud se náhodou utrhnou z parku , postávaj a motaj se pod boulema společně se SNB :-)
Ja ted chvili myslel, ze si ctu nejakou diskuzi jeste pred vznikem internetu. Problemy SNB vs. SKI se snad uz tak 20 let neresi ne? :-)
ani ne kedze snb su bohuzial dost znacna cast klientely inak by 90% z nich vykazali zo svahu.
SNB sice živí celý průmysl okolo sněhu, ale jak je vidět stále se s tím skalní lyžaři nějak nedokáží srovnat. :-)
:D
SNB je na ustupu, takze to, co pises, neplati.
Tohle by me docela zajimalo jak to funguje. Mam takovy pocit, ze je to nejaky hoax :-)
no nevedia a co? neznsam tie tupe imageove ksichty v siltovkach a vytahanych gatiach s pudlom pod kolena hulakajucich ci na svahu alebo v krcme. plati plati rovnako aj pre istu skupinu bikerov nakcastejsie sa zaradujucu do kategorie freeride. ok, odnasa si to aj tych 10% normalnych.
Já teda nevím, kde jezdíš, ale v ČR ani v Alpách se v parku na krátkých lyžích nejezdí. To si s něčím pleteš, asi…
Naštěstí už je dávno pryč ta doba, kdy snb byl moderní a musel ho mít každý kripl. Teď už u něj zůstali jen skalní fanoušci, kteří na něm umí jezdit, nehrnou před sebou sníh z celé sjezdovky a neplácají se pod každým hrbkem.
Já spíš myslím, že se to plynule rozložilo, s tím, jak dnešní lyže umožní jezdit každému nemehlu po dvou dnech lehkého zácviku a sjezdovky jsou urovnané, se podstatná část těch motáků soustředí na lyžích, neboť je pro ně snazší se pohybovat když nemají nohy na jednou prkně a tolik se toho nebojí. To že na sjezdovce je to s nimi o nervy a o život ovšem skalní nepřátelé SNB nevidí, jsou to přece lyžaři :-)
+1 tak tak
Jakožto skalní lyžař vnímám debily na obou stranách. Ještě že existuje volný terén. Tam jsme se snb kámoši :-)
tak
přesně
Tak.
tak se přijeď podívat na ty skalní co na tom uměj jezdit do jizerek na severák nebo na špičák:-), to by jsi z nich začal chlastat, těch co na tom uměj je velká menšina, děti už moc na sjezdovkých jezdit nechců a snow je in
V söldenu, obergurglu/hochgurglu je tak jeden snb na deset lyžařů začátečníků a převážně ti co se proletí vrtulníkem do Zams jsou lyžaři. Začátečník na prkně nepojede nikdy tak rychle jako na lyžích třeba po trech čtyřech dnech, když se mu prkno rozjede dostane strach ztrati rovnováhu a ta nebo ona hrana se mu sekne a hodí držku. Na lyžích oproti prknu rovnováhu tolik nepotřebuješ lyže jsou ted podstatně jednodušší na na učení a podle toho to taky tady tak vypadá…
V nejlepší dny jsme měli letos ve středisku přes 17000 lyžařů a snb na den moc by mě zajímalo kolik procent z toho bylo na prkně ale vic než třetina určitě ne.
Prave Tatry bych nechal ebikum uplne. Dyt na kole se tam stejne jezdi jen po cestach, kde jezdi i normalni auta :-)
Jo, vobčas to vyvezu…
manželka tři roky na kole kvůli 4 operacím kolene vynechala, předtím jezdila celkem dost ale někdy mě nestíhala, teď má kvůli kolenu elektrokolo a zase nestíhám někdy (většinou do kopce) já:-)
Žena po mně vždycky podědí kolo. Teď ovšem dostala něco, co jí konečně naprosto sedne (Mkový Canyon Nerve AL+, 150/150 zdvih, 2.4 bezduše a hlavně teleskop), takže začala jezdit i věci, ze kterých se předtím ježila a chodila je pěšky. Vidím světlou budoucnost :D.
Canyon Nerve mel nekdy 150 zdvih? Ja si vzdycky myslel ze to ma/melo nejak kolem 120.
AL+ verze. Předchůdce Spectralu.
Jak řešíte velikosti? Podle fotky je o dost menší.
Kolo nebo žena? :D. Žena je o deset centimetrů menší než já, ale má taaaaakhle dlouhé nohy.
Spectral je L, Nerve je M (a má ještě tu krátkou německou tradiční geometrii). Já jsem byl celý život zvyklý vozit menší kola (zvyk z trialu), ale toto M už mi bylo vysloveně malé, zatímco ženě sedí naprosto božsky.
Žena :-)
Tak pak jestli je to M tak to dává smysl.
Takhle nám to k oboustranné spokojenosti funguje už léta.
Když jsme spolu začínali jezdit, byla manželka cyklistikou téměř netknutá, fyzička bídná. Párkrát se stalo, že jsem to při plánování přehnal a ona ke konci trpěla, aniž bych jí mohl pomoct a hrozilo, že jí to zprotivím. Typický problém fyzicky nevyrovnané dvojice.
Díky tomuhle řešení se přestala bát dlouhých cest, protože má jistotu, že když na ni přijde krize, tak si ji dám na lano a v pohodě pokračujeme. Její zatím nejlepší sezóna byla předloni, kdy dala něco přes 4.000 km. Ta psychická pohoda a jistota, že se nemusí bát, ji dotáhla do stavu, kdy si kolo užívá, a při tom na lano jde už málokdy. Na třítýdenní cyklo dovolené šla poprvé na lano až třetí týden – v kopci 800 vm jedním vrzem, kdy už měla za sebou přejezd Švýcarska a kumulovaná únava začínala být znát :o)
Doporučuju všem chlapům, kteří znuděně čekávají na kopci, až je ženská na pokraji mdlob dojede. S tímhle si budete moct dát do těla podle vašeho gusta, a kdybyste se po*rali, tak jí do kopce neujedete. Nahoře bude pět metrů za váma :o)
On by stačil i normální rozumě dlouhý gumicuk. Ale tvé řešení vypadá hodně profesionálně :)
Kouzlo tohoto řešení spočívá především v tom, že je neustále dostupné – nikdy se nestane, že bychom ho potřebovali, a nebylo k dispozici. Jak tažná, tak tažená část je trvale namontovaná.
Občas se třeba stane, že jedeme z dálky k vlaku, já se po očku dívám na hodinky, a v jednu chvíli zavelím „lano!“. Pro manželku to po zapnutí znamená pouze odřazení o 2–3 převody a pokračuje ve standardním výkonu. Pro mě to znamená začátek tréninku na časovku :o)
Koukal sem na popis a fotky tvého řešení, proč ne vodítko s popruhem?
Přišlo mně to nadbytečný/předimenzovaný. Logicky tam, kde je místo lanka o průměru 3 mm popruh 1×15 mm, musí být buďto kratší délka = tažené kolo je nebezpečně blízko, nebo je vodítko zbytečně velký a těžký. Popravdě jsem nepátral po parametrech těch popruhových svinovacích vodítek. Usoudil jsem, že vodítko na 50kg psa nezničím, a měl jsem pravdu – slouží už léta bez problémů. Pokud je dodrženo pružné uložení, abys to nezničil ostrým trhnutím, tak silově nemáš šanci to urvat. Reálně bude plynulý tah v jednotkách kg. Trhnutí v pružném uložení může být srovnatelné s tím rozjíveným 50kg psem, ale při troše citu při rozjezdu je to v pohodě.
klasické lano z vodítka je dost pevné v tahu, popruh by měl podle mě i daleko větší šanci se zadrhávat takže tvoje řešení je super
No já jí místo lana dal baterku s motorem a nemusím se vázat :-)
To víš, že jsme to taky zvažovali. Ale říkal jsem si, že tohle je takový logičtější – jí to přidá na rychlosti tam kde je pomalá, a mně na zátěži, který není nikdy dost :o)
Elektro si oba šetříme na „horší časy“. Navíc v tom zmiňovaném dojíždění k vlaku jedeme 30+. Tam už neodblokovaný elektro nepomůže.
kokso tak to je ine psycho. ale si tak presvedcivy, ze normalne vaham ci si robis prdel alebo to myslis vazne
A v čem myslíš, že si dělám prdel? Jako, že jsem vymyslel a sestrojil tohle zařízení, ale na manželku seru, v kopci jí ujedu a nahoře, když dojíždí, na ni pokřikuju „Přidééj! To je hrozný, jak seš pomalá! Mně to s tebou nebaví!“ ??? :o)
ze je to cudne ok, kazdeho vec. jako nic v zlom, ale ked do toho sprosteho spagatu co nemoze byt videt v utiahnutej lavotocivej zakrute niekto nabura, tak dufam ze to nebude iny bike alebo motorka. o tom ze podobne tahanie cestou na vlak jak popisujes je proti predpisom tak to neriesim aj ked si o tom myslim svoje.
Brácha takhle když skákal z lesa secvaknul bězkaře se psem, co ho táhnul na šnůře. Hodili všichni držku jak prase
Nechci se tady pouštět do hypotetických úvah ala 3022, co se teoreticky všechno může stát. Teoreticky jistě cokoliv. Ale fakt si myslíš, že je reálně pravděpodobný, že se někdo bude vrhat do pětimetrový mezery mezi po kraji silnice za sebou jedoucíma cyklistama? Co by tam, proboha, dělal?
Že to je proti předpisům vím, přesto si myslím, že reálná nebezpečnost se limitně blíží nule.
Manželka je poučena, že musí dávat pozor, a v případě rizika se okamžitě odpojit. Při cvičném poplachu jí to trvá cca jednu vteřinu – dostupnost odpojovače je z fotek zřejmá. 3022 jistě namítne, že ani tak nelze eliminovat všechna rizika, a bude mít pravdu :o)
Petrovi L2 slibuju, že manželku poučím speciálně na riziko, že se někdo může nekontrolovaně vyřítit z lesa :o)
Jestli nejseš voják nebo policajt tak snad sežeru svý tretry :-D
Dobrou chuť :o) Asi Tě zmátnul ten termín „cvičný poplach“, ne? :o) Ale je pravda, že mám buzerovací sklony a musím si to hlídat. Ze začátku jejího ježdění jsem jí to málem zprotivěl mýma přehnanýma ambicema na její techniku jízdy, řazení, kadenci, …
Ale když jde o bezpečnost, tak jsem pes pořád. Takže na tu pozornost při jízdě na laně kladu důraz.
Dají se dělat i rizikovější věci, když si je člověk těch rizik vědom a je připraven na ně reagovat. Pár let jsem lítal větroně a absolvoval staroškolský výcvik podle svazarmovských osnov. Tam jsem si toho tahání na laně užil dost :o) Včetně cvičných mimořádek typu bez varování přerušeného navijákového startu 50 metrů nad zemí. Tam máš skutečně na reakci tu jednu vteřinu, jinak jsi mrtvej.
Nechci být rejpal, ale to musel být hodně intenzivní výcvik, když ti ten Svazarm vlezl i do slovníku, cvičný poplach, mimořádka…, to se jinde moc neslyší, to se pak nemůžeš divit, že se Karliner nechal zmást :-)
Ony ty osnovy skutečně byly stavěné tak, aby se chování a reakce po vojensku nadrilovaly pod kůži a tím automatizovaly. Já už jsem zažil jen slabý odvar, ale i tak jsem dal během výcvikového léta asi 180 startů, než jsem šel na sólo, a pak ještě asi 20, než mě pustil instruktor ke zkoušce.
Myslím, že kdyby si někdo dal tu práci a udělal statistiku nehodovosti starých pilotů podle svazarmovských osnov a nových UL pilotů, tak by to byly hodně zajímavý čísla. Tipnul bych si minimálně o řád jiný.
Fascinovalo mě, když jsem viděl sedat do letadla starý dědky, kteří lítali přes 50 let – a dělali předstartovní úkony v přesně daném pořadí, jak jsou uvedeny v osnovách.
Kdybych jel po silnici, míjel ten váš povoz a zničehonic uslyšel „Máňo, poplach!!!“, kolem ucha by mi švihlo lano a překvapená Máňa by se zřítila z kola, tak bych se asi smíchy sesunul do škarpy hned vedle Máni. Ale dokážu ocenit high level trolling, takže dávám plný počet bodů :-D
Představ si, že „ostrý poplach“ jsme za celá ta léta neměli – tak je to nebezpečný!!!
Máňa je ta, kdo odpojuje v případě potřeby lano, takže odpojením asi nebude překvapená. Že by ses vedle ní rád zřítil ti věřím, ale asi se tam holt budeš válet sám.
Pod pojmem trolling si představuju něco mimo téma vlákna, případně mimo realitu.
Co tam máš dál?
Tak teď by to chtělo fotku Máni :-D
:-)
Ještě jedna perlička z provozu. Manželka je flegmouš a nenechá se vyhecovat. Jednou se mně to povedlo. Vyjížděli jsme ráno z Jihlavy na Brtnici a čekal nás náročný den. Takže, ačkoliv jsme právě vyjeli a manželka byla plná sil, vzal jsem ji na lano na úvodní kopec z Jihlavy, který má 130 vm, aby se nevyflusla hned na začátku. Asi ve čtvrtině nás předjel silničář, evidentně na jedné z prvních jarních vyjížděk. Tenkrát se manželka na moje „Potrápíme ho?“ chytla :o) Po dojetí chudák sice zrychlil a občas se ohlížejíc držel se 50 m před náma, ale na první odbočce zahnul, a nevadilo mu, že to byla odbočka k lomu :o)
Třeba měl infarkt jako já když nemám nic najeto a už tu není , tak bych se moc už nerozepisoval :-)
Oni jsou vůbec silničáři často dost ješitní :o) Jednou jsme měli jet ze Žižkova na návštěvu za známýma kousek za Úvaly. Manželka byla v lenivém rozpoložení a taky se jí nechtělo s autama po kolínský. Tak jsme se dohodli, že sjede na Masaryčku a do Klánovic to vezme vlakem, tam na ni počkám a dál pojedeme spolu. Já jsem ještě vezl bágly s buřtama a dalšíma grilovacíma potřebama, nahoře na nosiči košík se sazenicema kamarádce na zahrádku. Jedu si, pěkně to odsejpá, když mě v mírném klesáníčku za Dolníma Počernicema k okruhu nevelkým rozdílem předjel silničář – rosůlek. Tak, nebudu zrychlovat, ale držet rychlost i na rovině a v pidi stoupání do Běchovic, na tom není nic špatnýho, ne? Dal to přes celý Běchovice, ale za Běchovicema potřeboval nutně něco na benzínce. Představa předjíždějících vlajících sazenic na nosiči je asi hodně potupná. Přiznávám, že občas jsem trošku škodolibej :o)
Jo, baba s nusi nebo dedek s rybarskejma prutama jsou taky neprijemny :)
No to je tak 2, 3 roky dozadu. Jedu na silničce a pomalu ale fakt pomalu dojíždím borce na silničce předemnou. Samozřejmě, že jak mě spatřil, tak začal jet a já ho pořád nemohl dotáhnout, když už jsem se blížil, vzal to doprava odbočkou, kterou jsem nikdy nejel, říkám si, alespoň poznám nějakou novou zkratku. No a asi po 300m vidím týpka jak se obrací, protože tam cesta najednou končila u nějakýho baráku a dál nevedla :) Takže pro týpka asi celkem trapas, něco mlel, že to tam dřív šlo projet a blá blá :) No nicméně jsme pak pokecali a střídali se dalších 20km cestou domů :)
Moje žena pochází z rodiny sportovců (byť jen rekreačních), takže odmala s rodiči jezdila pod stan nebo na kolo. Než jsme se poznali, měla za sebou třeba výjezd Grossglocknerstrasse. Když jsme se poznali, tak byla ale na VŠ a doznívalo jí období vzdoru, kdy s rodiči žádný sport nedělala. Tenkrát mi zakázala motorky, tak jsem se po několika letech vrátil ke kolu. A jak jsem si stavěl a postupně vylepšoval svoje kolo, tak jsem ze zbytků postavil nejdřív kolo pro ní a pak ho taky vylepšoval a přestavoval. A čím bylo kolo lehčí a pohodlnější, tím víc jí to bavilo. Po 3 letech jsme spolu poprvé vyrazili do Alp se silničkama. Nebýt pauzy vynucené narozením potomka, tak jezdí poměrně aktivě pořád. Aktuálně má 2 velice lehká kola (silnici a 26er fulla). Na silnici se teď práší a full se občas zajede vyvětrat.
Řekl bych, že na to, jak málo teď jezdí, má na kole výbornou fyzičku. Když spolu někam jedem, tak vždycky dojede, nemusím ji táhnout, jen jet s ní (občas to je peklo, protože naše představa ideálního stoupacího tempa se celkem liší). V terénu je to slabší, protože se bojí a nemá žádný hnací motor k tomu, aby se zlepšovala. Když vjede do něčeho, co se jí nelíbí, tak prostě sleze a jde pěšky. Ono lepší, aspoň se o mě má kdo starat, když se náhodou někde znepojízdním…
Když jsme se poznali, tak jsem byl king, který ročně najezdí 1500km a hodně se ji líbily mé „zážitky“ z jízdy po kopcích. Jenže se bála, že buď nikam pořádně nedojede, nebo spadne, nebo nesjede, nebo nebude mít dost sil se vrátit domů. Vymyslela tandem a problém byl vyřešen. Teď už je do cyklistiky zažraná více než já. A ač zasloužilá matka starající se o tři potomky a se čtvrtým křížkem na hrbu, už má letos okolo 7tkm, nějakých 75km výškových a pěkně mě někdy potrápí…
Tak to klobouk dolů, před ní.
Co bych za to dal, kdybych ženu aspoň na jednu etapu vytáhl a ono ju to chytlo jak tu tvoji :-)
Kdyby ji to tak chytlo, tak zažiješ úsměvné situace – není hlídání dětí a je vznesen dotaz:„Jak se cítíš na zítřek? Pojedeš na bednu, nebo budeš hlídat?“
Z čehož vyplývá; mám letos méně závodů než žena :-) Na druhou stranu se mně tím oproti loňskému roku statistika úspěšnosti zlepšila na 3/4. Teď vážně. Závody nejsou podstatné, raději spolu jezdíme na dlouhé výlety. Přes víkend na silničkách najezdíme okolo 250–300km a jsou to šťastně prožité chvíle (a těch navštívených cukráren v půlce trasy). Žena už plánuje karavan a druhý tandem, abychom příští rok mohli jezdit celodenní jízdy s dětmi.
zena aj ty tyzdenne 250–300km? to ke tak stryri lrat so ryzdna a este k tomu aj spolu? jestli sa mozem opytat kam davate deti?
Do sklepa…
V pracovní dny se střídáme v hlídání, o víkendu to zvládají babičky, alespoň jeden den.
Copak hlídání…ale kdo uklízí, pere-žehlí, vaří, stará se o domácnost?? :-) Já když vidím, kolik času zabere například ženě uklízení… a mě třeba vaření… A když není uklizeno, tak nechce nikam jet… :-)))
Podepisuju
To je celkem jednoduchý. Vaření je ideální si naplánovat dopředu, podle toho nakoupit a večer navaří na den dopředu ten, kdo, je doma, nebo kdo to umí líp. ;-) Uklízení, je potřeba minimalizovat binec, tím si to usnadníš. Myčka, pračka, sušička, to dost šetří čas, ale zase prostě po večerech – není čas čumět na telku.
Jak píše kaiten, kde je vůle…
Nicméně, občas je to samozřejmě složité, to vidím i u nás, kolik třeba vaření občas sežere času. Ale mám snad jíst blafy? :D Si raději dobře navařím.
V dnešní době už není nic zvláštního mít paní na úklid, vaření, hlídání děcek apod., tím člověk ušetří hodně času.
Dřevo chystám já, orám taky, zrní mele mlýnek, chleba peče pec, o zahradu, ovoce, zeleninu, se stará žena, hnůj rozváží žena, zarývám já, prádlo pere pračka, topí ten, kdo dřív vstane, vysává většinou robot, 2× týdně žena vytře podlahy, uklízí si tak nějak každý po sobě, nevyvařujeme – pečeme kváskový žitný chleba, někdy jen na pánvi chlebovou placku; máslo, sýry, tvarohy od kravičky od sousedky, kozí mléko od druhé, ovoce, zelenina, ořechy vlastní a pro barter, králíci, slepice, vajíčka od babičky (ale už máme kurník a králíkárnu, takže budou i vlastní), ryby od kámoše, zvěřinu od druhého kámoše – na přípravu to jsou všechno rychlovky – časově náročnější příprava – maso – uděláš v kamenném pekáči lůžko ze zeleniny – zelí, hokaido, červená řepa, cokoliv, na to dáš maso, hromadu bylinek a když se topí v kamnech, tak to dáš do trouby a necháš tam, za pár hodin to vytáhneš – a mezi tím klidně jedeš na kolo. Rýže, luštěniny, taky rychlovka… Po narození dvojčat se všechny věci v domácnosti tak nějak velmi brzy samozoptimalizovaly, jinak bychom se asi zbláznili a nikdy už se ani nevyspali.....
Nesledujeme televizi. Děti si sem tam pustí nějakou pohádku.
No a teď to hlavní žena je 7 let doma na mateřské.
Tak žena na mateřské, to je krom peněz jak pohádka takže vše má jiný řád.
Tak to i přes mateřskou smekám… :-)
Dvojčata… Vítej v klubu. :) Ano, to člověka donutí optimalizovat.
Kdo nezažil, nepochopí, nedocení :-)
+1
pěkný… jako nastávající otec (když vše klapne, zaklepání na dřevo… v únoru) a sportovec mám o to skloubení sportu a rodinného života trochu obavy. Tak je fajn vidět, že to jde…
Tak ať vše dobře dopadne!
Díky…
jde......no ja neviem, asi som neschopny ale na nieco proste sranec hodit musis, mne to furt volako nevychadza uz 15 rokov aby som bol v robote, s deckami co nutne musim nieto este to co chcem a este sa venoval aj sebe. s manzelkou sme spolu sami niekde neboli uz si ani nepamatam. do istej miery to asi suvisi s poctom a ich aktivitami ale nejaka optimalizacia mi moc nevychadza. hej, mohol by som si kupit opatrovatelku ale jaksi nechcem…
No tak uvidíte jak to půjde až se žena vrátí do práce.
Nějak ani nepřemýšlíme, že by se ještě vracela. Její práce je produkovat rodině kvalitní jídlo a udržovat teplo rodinného krbu – a to doslova, topíme dřevem, máme kamna (Nordica s čumendou do ohně a nádržema včetně bojleru). A mít doma duševní pohodu, teplo z kamen a kvalitní potraviny je k nezaplacení.
Takže z ní máte takovou služku…
Nevím, jak to myslíš. Ale jsou i ženy, které jsou šťastné, když se rýpou v zemi, nemusí řešit pracovní vztahy a mohou si den plánovat podle sebe a potřeb dětí. Ale raději jsem se jí teď na to zeptal. Odpověď si necháme pro sebe :-)
Proč služku? Ber to tak, že to má jako normální práci. Na druhou stranu se manžel musí ohánět, aby obstaral dvojitej příjem ;) …
Tak hodně štěstí do budoucna :)
Coze tolik roboty? Svym zpusobem zavidim tu pracovitost, ale osobne by se mi tohle asi nechtelo :-)
sorry za ten strasny text, mobil......
tak si to uzite lebo ked vyrastu a budes ich rozvazat zo skoly na kruzky kazde inde a hodku dve ich tam cakat tak to babky asi nezvladnu.
Já bych měl maličko strach že bych ji přestal stačit a potkala by jiného nabušenějšího bohatšího zábavnějšího bikera…
Máš-li velké péro a zlatou kreditku, nemusíš se toho obávat. ;-)
Jezdí ráda a často, čistě turisticky.
jezdim s ni malo a jen silnice, do terenu nechce, boji se. A ja ji nenutim. A zadnou supr bajkerku nechcu, vsechny co znam jsou strasne muzatky, at uz vzhledem nebo dusi nebo obojim. Chci se po kole tesit i na ty dalsi veci :)
se mnou nejezdí, já jezdim s ní.....
Když chce na kolo, tak si řekne, pokusim se vymyslet trasu co by dala, propašují tam tajně nějaký kopec aby se zlepšila a snažim se ji udávat nějaky rozumný tempo, aby moc nemumlala, zaroveň aby ji to něco dalo :)
Je to statečná holka, jen se ma ještě co učit, ale pumptrack v satalicich miluje :)
U tý mý jsem vypozoroval, že když si udává tempo sama, tak jede rychleji. Pokud jsem vepředu a jel bych to samý, tak bude remcat, ale když je vepředu sama, tak jede jak motorová myš. Navíc jí rád koukám na zadek :o)
Jo, to i souhlasim…
Ale dostala mě posledně když jsem jel na CX a řikam ji „jedu napřed, jinak bych nevyjel, jeď pomalu“ nahoře se otočim a žena řve že nemůže jestli trochu zpomalíme, nalepená na mně… docela mi padla čelist
Pobavilo :o)
Kdyby ta moje slečna nebyla takový rapl, bylo by s ní ježdění na kole i docela zábava. Jenže občas stačí pár kořenů či větví v cestě, nebo písek, nebo kamení, nebo cokoli jiného a je zle… což mě občas vede k tomu jezdit radši sám. Na druhou stranu, s každou jízdou se přeci jen trochu zlepšuje, od přírody je soutěživá, takže v kopci musí být prostě za každou cenu první (aspoň na těch krátkých, táhlé ji zabíjejí).
Asi nejhůře jsem s ní vytrpěl, když dostala nášlapy. Hned první jízda znamenala tři pády, ale zase ji to naučilo.
A teď, poté co „zděděním“ odlehčila kolo o tři kila, zase jezdí o kus líp a radši. Jen si stále neumí říci, co by vlastně chtěla jet, tak je to dost velká loterie ve volbě trasy a délky. Hodina jízdy se jí zdá málo, ale po padesáti minutách už by jela domů, protože ji bolí nohy. A zase jsme u toho začátku…
Výběr trasy vždy nechávám na ní :D Minulý rok mi řekla: Pojedeme na Šumavu, koupila jsem nám super pobyt, na kola to bude fajn. Říkal jsem si hmmm, Šumava, víš, že to jsou hory? To bude v pohodě… Už jen přesun z vlaku (Vimperk) na ubytko (Lenora) přes Boubínskej prales, Kubovu Huť byl teror, nakonec jsem na sobě vezl i její batoh a ona umírala po prvních 3km. Nakonec to dala, ale trasy nechávám na ní, jinak by mě nadávala, co jsem to vybral… Tento rok jsme byli v Brdech na nějaký okružní jízdě, kterou vybrala ona, asi 60km a nakonec nás čekal asi 5km táhlej kopec na Tok, tam to lítalo… Já se na to vys*** ty kok*** psali, že to má být pohodová vyjížďka :D Ale nikdy jsme trasu neukončili předčasně, vždy dojede, ale někdy si něco vyslechnu :D
musis ist pomalsie a davat casto prestavky, potom je to v pohode.
My nevravte ze vam to tu musi stale niekto vysvetlovat – s manzelkou ci priatelkou sa neda ist rovnako rychlo ako s kamosom dupacom, musite byt empatickejsi. Ale vsimam si ze dnes je empatia pomaly nadavka, takze sa nedivim.
Já jezdím pomalu, nechci jí to zprotivit :D Zrovna u tohohle průměrná rychlost 9,4 km/hod mi nepřijde jako dupání :D
Zas mám zkušenost, čim víc odkládám první přestávku, tim víc ujede… po první přestávce pak zjistí že to jde, a pak to jde z kopce…
To neděláš dobře s těma přestávkama, Jaromíre. Z hlubší únavy se regeneruje podstatně hůř, až vůbec, v rámci cesty.
Takže pravidelnost a včasnost nad zlato :o)
Nemá nárok být unavená dokud ji to nepovolim, ale asi se zamyslim a vyzkoušim :)
Já to mám dost podobně obecně… Na kole, při fyzické práci – jak padne první delší pauza na oběd, dostanu do těla sacharidy, krev jde do žaludku, je to špatenka a blbě se to rozjíždí :D
No, a právě proto je dobrý neodkládat pauzu až na stav, kdy se musí doplňovat velké množství energie.
Musela jsem ho nejdřív trochu naučit v pořádném terénu, ale už to se mnou i docela dává :-)
:D
)::::
:-D
dlouhou dobu jsem s drahou pollovičkou nejezdil, měla nějaký šílený Joko ze supermarketu a já nejpíš přehnaný ambice, takže jsme spolu asi 13 let na kole nikde nebyli. Dva roky zpátky jsem jí zkusmo koupil „rozumný HT na 27,5“ a loni nějakých 600km, letos zatím ± to samý. Prcek (necelý 3 roky) na kole zatím nejezdí, takže vyjedeme, jen když máme hlídání. Na traily to teda není, dost se bojí a v těžším terénu tlačí a obávám se, že se to asi nezvrhne v bezhlavý palby z kopce, ale i tak to považuju docela za úspěch. Zvažoval jsem pro ní fulla, ale nevím jestli to aktuálně má smysl…
Před dětma jsme spolu jezdili celkem dost, především turistiku, Labskou stezku v Neměcku, okolo ČR, z ČR do Chorvatska, ale i na chalupě v Železných horách. Teď jsou dvě děti a prostě na to už není čas. Zase až budou děti větší a budou jezdit samy. Jinak jedeme jen když babičky na chvíli pohlídají. Na to že manželka nejezdí mám stejně do strmých kopců co dělat, protože při její hmotnosti 50kg ji to prostě do kopce jede :)
protože při její hmotnosti 50kg ji to prostě do kopce jede
To napiš Číslovce do vlákna „Kolo do kopců“, to je přesně to, co nechce slyšet. Protože jsi těžší, tak bys, podle něj, měl jet rychleji Ty. A určitě utáhneš těžší převody, kdybys náhodou nestíhal.
Jasan, proto jsou všichni vrchaři tak tlustý :)
Kristepane nesesílejte sem tu zrůdu.
:D To je v lidu, ten zákonitě nemůže ženu mít, takže nemá co přispět :D
No podívej se na vlákno 1×11. Je plné retardů jako je Sprcha a spol., kteří to viděli maximálně na obrázku.
O foťacích, autech, kolech, běhání, servisu kol....... vi taky houby a co plodí, ja bych toho....... nepodceňoval :(
metalurgie, svařování…
Jo to znám, žena má taky o 40kg méně než já, tak ji to krásně jede do kopce :)
Nemůžu si stěžovat, žena se mnou jezdí ráda a nijak mě ani nebrzdí. V terénu si není jistá, takže spolu jezdíme na silničkách. Roviny si odtáhnu celé sám a můžu jet i celkem svižné tempo aniž bych ji odpáral z háku. Když přijde kopec, tak většinou navrchu zpomalím a nechám se dojet. Často ale uvisí i v kopci.
Na dovolené s naloženým kolem dává 100km denně celkem bez problémů. V září chceme jet z domu (Frýdek-Místek) na víkend do Brna – v pátek tam a v neděli zpět. Pojedeme spolu na kolech, jedna cesta vychází na cca 210km.
Jinak ponorkou netrpíme, už asi 15 let spolu sedíme v jedné kanceláři. Teď jsme dali výpověď a budeme pracovat na sebe, takže budeme spolu sedět v kanceláři dále, ale tentokrát už v domácí kanceláři. Na vyjížďky budeme jezdit nadále spolu a já si občas dám něco v terénu sám.
Nemám nač si stěžovat.
Jet já s mojí ženou na kolech z FM do Brna, tak taky vyjedeme v pátek a v neděli budeme zpět doma. V neděli za týden. :)
Moji ženu kolo baví. Jezdí se mnou ráno do práce, z práce, sic to máme jen 12km, ale odpoledne se většinou projedeme tak kolem 30 – 50km. Jinak o víkendech když to jde tak jsme pořád někde na kole. Má treka a HT. Ale většinou se snažíme jezdit v terénu. Druhý rok po sobě jsme byli na dovolené v Beskydech. Loni jsme dali Lysou, tam mi dávala dost na pr*el do kopce :D Poslední dvě sezóny najela 5000km + Takže super. Jsem rád, že ji to baví, že se mnou jezdí a že nás to spolu baví. Jinak zatím se ji nejvíce líbilo v Jedovnicích. Na RS jsem ještě neměl morál ji vzít, možná, až ji jednou koupím full :)
SingleBe QOM v matne fluo ruzove a kdyz musim trenovat, tak pristi rok ebike. ;-) a mestak Kellys Royal Dutch.
Ale odblokovanej ebike, ne? S limitem bys jí hned ujel:)) A měšťák krásnej.
Hele v Krkonosich fakt ne. :-)) staci eco mod 10% stoupani a ja mam 350W a jsem sesekanej jak psenice. :-D ale tech 35 by se hodilo no. V HK urcite…
Takový městský kolo jsem vždycky chtěl svý drahý dát nebo postavit, ale vůbec nevim kam by s tím v HK jezdila, leda na zahrádku někde na kávičku aby to měla pořád vedle sebe, jinak by to bylo hned fuč :) Takže jsem postavil praktičtější a míň nápadný kolo :) Nechává to před bazénem, před obchodama, všude a zatím to nikdo neukradl.
Žena na mě čeká na kopci, protože má lepší fyzičku. Najeto má méně jenom proto, že ještě běhá a dělá Aikido. Budu se nad sebou muset zamyslet :-o
Jenom na silničce jezdí v háku, protože jsem si koupil lepší :-D
Myrra? Jako Dave Myrra? Tak ale ty jsi zase specializovany na U-rampu a tak ne? ;-)
Ee, s rampami nic společného nemám :-o
Ani nevím, co ta přezdívka znamená, přišil mi ji spolubydlící po příchodu z hospody a nějak se to ujalo…
Škoda, já už myslel, že je tady legenda mezi náma :-) I když pro tebe vlastně dobře, Dave Mirra už nežije :-(
Ujela na kole během několika vyjížděk kolem 90 km a řekla, že to je sport pro asociály z kterého navíc bolí prdel (během těch 90 km vystřídáno 5 sedel :) ). Takže už zase mám volnost :D
:D
Tys' jí takticky zamlčel, že zadnice se osedí až tak za 200 km, že?
Jezdí se mnou všude, kde může a i beze mně. Docela tomu propadla. A jsem za to rád!
Akorát nemá v Brně žádnou skupinu. Jede buď se mnou, nebo sama. Nějaká parta bikerek v okolí Brna – ať už silnic, nebo terén, by jí bodla.
Partu bikeru najde hned :-D
Nebudu zakládat nové téma a optam se tady. Vy jenž máte doma ženu,která jezdí silnici, řekněte mi jak drží riditka nebo páky. Ta moje je drží hooodně vlastně. Drží se v podstatě jen za prsty.Dlaní téměř páky a riditka nesvira. Prý takhle jezdila na každém kole. Je to normální? :D
Moje sice na silnici nejezdi, take OT, ale co to s tvou udela, kdyz ve 40ti vleti na kostky? :D
Já ji to říkám pořád,že si jednou namele papulu. Musím ji to nějak preucit. Prej ji je to ,,nepohodlné" když to drží za páky.
Asi ma zazity jiny uchop :D
není to normální :-)
Taky se tak někdy drží, ale spíš na bajku, než na silničce. Stačí přitopit pod kotlem, nebo najet do terénu a chytne se normálně.
Tipnul bych si, že se tím podvědomě brání položené / natažené poloze. Buďto vysvětlit správný způsob pozedu na silničce (hmotnost trupu v podstatě spočívá na zádových svalech, ruce jen stabilizují a lehounce podpírají), nebo vzpřímenější a kratší geometrii.
Já bych ji koupil bika :)
Když jsem měl příliš dlouhý rám, tak jsem měl nutkání jezdit tímhle stylem…
Já s přítelem jezdím v lese (kopce nejlíp dolů, terén), často jezdíme do Jedovnice, ale když ho chytne „rapl“ a chce si vyjet 130 km po silnici např. na Dlouhé Stráně, tak zůstávám doma :-D
Akorát musím vždycky jezdit druhá. Jednou jedinkrát jsem jela z kopce první a takhle to dopadlo :-D
Bebí, no. K takové drobnosti mě moje polovička ani nepotřebuje, to zvládne sama: naštípnutá žebra, odřeniny, naražená ruka, minule se vytáhla – rozštípla přilbu. A já jsem u toho nebyl :-(.
Znamka punku
Kdo nepadá, jezdí pod svoje možnosti :)
Pravda ale lepší je posouvat hranice s chráničema :-)
Na houby, přece kdo má helmu, chrániče a podobně, tak jezdí jako prase :D
A kvůli tomu tě zavřel do klece a spoutal? Není to Rakušan?
