Hoj. Mam dilema. Pouzivam brzdy Shimano BR M615 (dvoupist) a A2Z kotouce 180mm, ktere se daji k memu uzasu pomerne lehce uvarit. Takze otazka zni: Co prinese vetsi efekt – zvetsit kotouce na stavajici dvoupisty nebo nechat kotouce a dat ctyrpisty? Samozrejme reseni je 200mm a ctyrpisty, ale to se mi moc nechce na enduru vozit..
Jak funguji brzdy
100 nepřečtených-
-
Jaky je to kotouc? Dost pomuzou desky s chladicem.
-
Nebo sintrove desky…
-
anebo ráfkový ty se vůbec nezahřívaj
-
dalsi perla :)
-
Ty se rovnou taví :D (mám je na všech kolech a nedám na ně dopustit, ale nebrzdí a rozhodně vadnou…)
jak brzdíš, když vidíš kopec, držíš celou dobu brzdy?
-
:-) :-) :-)
Jeste jsi nikdy nemusel sahnout na rafek po sjezdu?
-
tak to mě nikdy nenapadlo tam sáhnout :-D
na kotouč raději nesahat – i studenej kotouč pořádně roztočenej může ufiknout prst anebo jinou část těla
-
obcas se treba stane, ze nekde ve spodni casti delsiho sjezdu chytis defekt. A protoze zrovna spechas, tak zacnes rychle odmontovavat to kolo s defektem. A to muze byt moment, kdy si na ten rafek sahnes.
-
-
Loni v Alpách expediční kolo s véčkama naložený na celkovou hmotnost 65 kg + 85 kg jezdec. Sjezd 600 výškových metrů jedním vrzem. Dole jsem zkoušel, jestli ráfek nesykne na nasliněný prst. Ani náhodou. Sotva 70 °C. Stačí nebejt dřevo a nechávat brzdám po pár vteřinách vydechnout.
Půl kila hliníku s obrovským povrchem pro předávání tepla do okolí se prostě chladí líp, než malá ocelová placička. To je jednoduchá fyzika.
-
Když jsi jel sjezd, kde to jde, tak není problém.
V reálu už jsem byl přítomen 3× bouchlé duši při sjezdu v terénu (naštěstí pokaždé zadní kolo a 2× to dokonce nebouchlo ani za jízdy, ale cca 5–10s po zastavení na konci sjezdu). A z toho 2× ve stejném sjezdu, kdy si jezdec snažil dávat co nejvíce pozor a stejně to nestačilo. Jezdec 95kg a jedno sjezd 400m výškových na 2,5km a druhé 900m na 5,5km. Oboje v terénu. Stejný sjezd dal stejný jezdec v dalších letech ještě několikrát na kotoučích a neuvařil je ani když tam měl organiky.
Ráfek nikdy nebyl tak horký, aby syčel při dotyku vodou. Jen to bylo už vždy na spálení, nechat tam chvíli prst. Takže to mohlo být také jen někde mezi 50–100°C.
Duši to ovšem stačilo, aby bouchla.
Tedy v-čka to vždy uchladí na o hodně nižší teplotu než bude u desek a kotoučů, jenže desky a kotouče snesou zase mnohem vyšší teplotu a nedotýkají se duše. Navíc pokud uvaříš desky, tak je to vždy postupné (a lze tomu předcházet pro extrémy sintry + chladič + ICEtech kotouče). Uvařená kapalina je horší, to je také okamžité, ale aspoň jen jedna brzda a pořád lepší z hlediska bezpečnosti než bouchlé kolo.
-
Vecka bez dusi ;-)
-
Zase nejsou širší ráfky pro v-čka…
-
Kdyby jen rafky, uz ani ramy a vidlice ;-)
-
-
-
Jasně :o) Nejde srovnávat sjezd po asfaltu, kde si můžu dovolit na pět vteřin odbrzdit, nechat rozjet, a znovu přibrzdit, se sjezdem v terénu v super krpálu, kde dvouvteřinový odbrždění už bude o hubu.
S těma bouchajícíma dušema mám podezření, že to může udělat jenom stará zteřelá duše = zanedbaná údržba. Guma je materiál standardně odolávající teplotě přes 100 °C. Zvýšení tlaku v duši ohřevem od ráfku bude řádově cca 20 %. Plyn zvyšuje svůj tlak s rostoucí teplotou při stálém objemu přibližně lineárně podle Kelvinovi stupnice. Ohřátí z 20 °C na 100 °C odpovídá ohřátí z 293 K na 373 K = o 27 %. Takže když nemáš nabušeno na max., je to v pohodě. A stejně max. tlak drží plášť, a ne duše. Z toho mně vychází, že duše v dobré kondici nemůže bouchnout ohřátím na 100 °C. Pokud se to stane, bude na vině stáří, případně nevhodná velikost duše (příliš napnutá). Takhle mně bouchla nová duše za běžné jízdy. Byla pro rozsah 28–47×622 v plášti 47×622. Dal jsem tam „macatější“, která se tolik nešponuje, a jsem v klidu :o)
-
Duše byla vhodného rozměru a navíc pokud nejsou duše špatné a není to ani superultralight duše s příliš tenkou stěnou, tak roztažení duše do většího rozměru není žádný problém (v praxi vyzkoušeno dlouhodobě).
Dotyčný ale ani nevozí žádné ultralight duše, ani menší rozměr. Příliš staré duše také určitě neměl, protože občas defektí a lepí jen omezeně (tedy žádné použití lepené duše mnoho let, ale i pravidelně nové duše).
Některá z těch duší mohla být nějaká vadná, ale když to udělají už 3 různé duše v různých letech (ten stejný sjezd byl na následující dovolené jiný rok) a nikdy jindy se stejnými dušemi problém neměl (i ty tři bouchlé předtím nějaký čas sloužily mimo ten extrém s bržděním také bez problémů), tak to už nemůže být náhoda.
Samotná teplota třeba kolem 70° (nevím kolik tam bylo přesně, opravdu nevozím nic čím by se to dalo tenkrát změřit) vadit ještě nebude.
Jenže duše se navíc při otáčení mírně posouvá oproti plášti, na překážkách se i s pláštěm deformuje více. Samo o sobě to zase nevadí, ale v kombinaci všeho dohromady to prostě už nevydržela.
Zvýšením tlaku to určitě nebylo. Jednak nefouká žádné přehnané tlaky a hlavně jak sám píšeš, tak tohle drží plášť (a k maximu pláště to bylo hodně daleko, k tomu se to jistě nedostalo ani při navýšení teploty).
-
U mě tam ještě může hrát roli paradox levných komponentů, který ve specifických situacích můžou fungovat líp, než drahý :o) Mám tam ty nejlevnější jednostěnný ráfky za 160 Kč/ks. Když si trochu zateoretizuju, tak z hlediska chlazení může být výhodnější jednostěnný ráfek proti dvojitýmu: nikde není materiál, který by neměl plochu k chlazení ven. U dvojitýho ráfku se teplo, který se dostane na vnitřní stěnu, nemá kam odvést.
Jo, a jsou to ty nejširší ráfky, co jsem kdy měl. Takže ideální pro přestavbu na bezduše? :o)
-
Tak ráfky tam měl dvoustěnné. Jednostěnné ráfky jsem v posledních hodně letech viděl akorát na Croozeru :-)
-
To jsem řešil, když jsem původní jednostěnný ráfky probrzdil skrz. Jaký koupit nový? Jsem takový ten racionální „kolenovrt“. Kde to má smysl, tam připlatím. Když jsem kupoval novou zadní nábu, tak Deore. Ale u těch ráfků jsem nepřišel na to, proč bych měl platit za něco, co asi neocením. Když původní jednostěnný ráfky sloužily navzdory neskutečnýmu přetěžování (40 kg na nosiči není výjimka, 50 kg už opravdu výjimečně) až do roztrhání těla, proč mám kupovat odolnější? :o)
-
-
-
-
-
-
Stačí nebejt dřevo a nechávat brzdám po pár vteřinách vydechnout.
Jak to má fungovat? Po tom rozjetí zase zpomalíš, a tak potenciální energie, která by se měnila plynule na tepelnou, se změní na kinetickou a pak tepelnou.
Jediné, jak by to mohlo pomoct, je, že tím zvýšíš rychlost a tím stoupne aerodynamický odpor + se to bude rychlejším vzduchem líp chladit. Pak je ale fuk, jestli brzdíš přerušovaně, nebo trvale slabě.
-
Zapomínáš na to, že když odbrzdíš, dostane se vzduch mezi destičky a kotouč, takže v podstatě zvětšíš plochu která se chladí, navíc se tím pádem ochladí přímo to místo kde teplo vzniká.
-
No zkus si najít dlouhý a prudký kopec ve tvém okolí a při sjezdu brzdit trvale slabě. A za stejný čas, jako první pokus, zkus ty brzdy intervalově dávkovat, aby čas sjezdu byl stejný. Pokud nepoznáš rozdíl, tak tvoje brzdy asi ano. A navíc si teda moc nemyslím, že jízda na kole je v rámci izolované soustavy (viz. ty energie)
-
-
-
-
Nezahřívají se, nezahřívají se, pořád se vůbec nezahřívají… a pak rupne kord. =D
-
Nebo duse.
-
-
vyšlápni si na grossglockner sjeď si to dolů a potom nám něco vyprávěj o tom že se ráfkové brzdy nezahřívají :-)
-
Ve Vladexove pripade by mohly stacit i jeho lokalni kopce Javorovy, nebo treba Cantoryje :-)
-
:) pamatuju si přejezd ze švýcarska do Itálie na ještě ocelových silničkách na 20mm pláštích před nějakýma 25 lety byly to takové ty klasické vracáky nad zatáčkou ubrzdíš na 20 pod zatáčkou na tachometru 50 a zase na 20 … těch serpentin bylo snad 20, neskutečný hledal jsem to teď na mapě ale už si nevzpomenu kde to bylo řekl bych že od Davosu do Itálie ale kde přesně už nedám. pod tím sjezdem bych si na ten ráfek teda šáhnout nechtěl :)
-
Dneska jsem si dal Passo Giau. Top speed 74 km/h, avg 41,5 a rafky se ani moc nezabraly. Je ale fakt že bylo 15d C.
-
Celkem jedno jestli je 15 nebo 30 a při tak velký rychlosti se zvlášť ráfky hodně rychle chladí.
-
-
-
mám strach z výšek a závratě takže se horám vyhýbám
-
Nemusíš do hor. Už teď jsi permanentně ve výšce nějakých 300m n.m.
Být tebou, tak nevylézám ani z obýváku :)
-
-
-
-
ty bys mel mit zakaz se tu vyjadrovat k jakymkoliv technickym vecem, ptotoze jsi usnul v roce 1970
-
-
-
-
Taky bych zacal deskama, sintrovanyma. A pro jistotu odmastit kotouce.
-
Moc brzdíš…
-
Já se při vstupu do tohoto vlákna domníval, že otázka zní: „Jak fungují brzdy?“
A najedou tady na mě útočí nějaké čtyřpístky a 200mm kotouče.
Úplně mi z toho jde hlava kolem.
-
Hahaha.. No muj dotaz vychazi z vlastnosti 200mm a ctyrpistu co jsem honil na DH gambleru, ale netusil jsem, ze muze byt tak diametralni rozdil v pouziti rekneme o stupen nizsich brzd aspon v prumeru. Mel jsem tam par roku porad Code 5, Avidy CS G2 200mm a pytel orig sintr desek stejne znacky. Nikdy se neuvarily. Mozna je trosku problem v tom, ze chci na enduru absolvoval to same co s gamblerem a to proste zrejme na stavajicich brzdach neni mozne.
Spider, nebojuju s ucinnosti, bojuju s prehrivanim…
JakeF – ano, nekdy jeste vic :-)) konkretne korytem z Velkeho Javorniku k pramenu Jičínky. Pravda to neni az tak extrem padak, ale klickovani na brzde trva ponekud dlouho…
CHlebovnik – dotaz je jasny – co vic zabere – vetsi kotouc nebo vetsi brzdic.
-
Z moji zkusenosti organiky vadnou po zahrati mnohem driv nez sintrovany. Proto je radim. A je to taky ta nejlevnejsi cesta. Konkretne Formule The One s organikama nebyl problem upyct, se sintrovanyma jen hodne vyjimecne.
-
Z moji zkusenosti organiky vadnou po zahrati mnohem driv nez sintrovany. Proto je radim. A je to taky ta nejlevnejsi cesta. Konkretne Formule The One s organikama nebyl problem upyct, se sintrovanyma jen hodne vyjimecne.
-
200m na 2km, to by mě fakt zajímalo, co tam je tak drsnýho, že na tom upečeš brzdy… Schválně jsem kouknul na Sokolowsko, což z toho co znám je jeden z těch sjezdů, kde opravdu brzdám moc odpočinout nejde a má podle Stravy 286m na 1,2km, Shimana na 180 kotoučích to daly v pohodě. Takže pokud nevážíš 90+kg, tak bych se nad tou technikou brždění přecijen zkusil zamyslet…
-
-
Tak jestli jsi zvykly na DH, tak si tam hod ty 200 kotouce. A kdyz to bude porad malo tak pridas chladice.
-
Vi nekdo k cemu vlastne dochazi kdyz zvadnou brzdy? Mechanicky vzato kotouci je jedno jestli ma 200° nebo 600° samozrejme se bavim o stavu kdy nema 900° a sviti, takze jde zrejme o desky podle vseho…
-
Jde jak o desky tak o kotouč, prostě vzroste teplota, začnou degradovat vlastnosti materíálů, tím se sníží tření, a čím víc pak brzdíš tím je to horší a začne mizet materiál.
Občas jsou desky tvrdší a chyba je na kotoučí, občas obráceně, někdy uvaříš kapalinu a ta se začne stlačovat (ztracíš brzdný účinek), u shimana roztlačovat (zabrzdí ti kolo)
-
S tou kapalinou jsi to někde nastudoval nebo sám vymyslel? :-)
-
byl by to jinak ale u shimana luxusni „safety feature“, uvaris brzdy tak proste zastavis :)
-
Ono v drevnich dobach, kdy byvaly brzdy s uzavrenym okruhem, to az tak nerealny nebylo:)
-
-
To si děláš prdel, žejo?
-
S kapalinou? Asi jo, ale když vemu že klasická DOTka když jí uvaříš, tak zaznče vodnatět a začnou se ti propadat brzdy, tak tady si prdel nedělám :) Po každým uvařením by se měla vyměnit
U minerálu si asi prdel dělám, pač mi to bylo takhle vysvětleno, „př vyšších teplotách by se mělo z bezpečnostní důvodů roztáhnout, aby si nemohl pokračovat a měl by si počkat až ti to vychladne“
Co se desek a kotoučů týče, tam si prdel taky nedělám. Když je uvaříš, tak prostě změknou a nefungujou dokud je zas neochladíš. Pomůže jiná směs desek, nebo kotoučů. Tím můžeš prodloužit bod kdy ti začnou vadnout, většinou zas ale „nebrzdí“ v nižších teplotách
-
Blbost – Avidy po „uvaření“ – páka nulový chod, brzda imrvére brzdila..... žádné propadání se nekoná, ba právě naopak..
-
Asi zalezi kde a kolik je v nich vzduchu. Me se avidy taky uvarily tak, ze se paka propadla a konec.
-
Tak tak, stejná zkušenost … mačkám, mačkám … a prd :)
-
A nebo vody.
-
True.
-
-
Hodně bude záležet také na deskách. Při použití organických se téměř vždy dříve uvaří desky než kapalina/olej. V případě sintrů je už daleko větší šance, že desky to ještě dají a uvaří se kapalina/olej.
Samozřejmě na to má vliv co jsi už napsal.
-
-
dokud je páka tvrdá tak jsou jen přehřátý a znamená to, že je příliš malá expanzka a nebo jsi nebyl schopnej paku aspoň na okamžik pustit aby se kapalina dostala do expanzky. Jakmile skutečně dojde k varu tak se propadne. Otestováno jak na magurách tak na formulách a shimanech. Pochybuju že by zrovna avidy v tomto směru vykazovaly nějakou anomálii ;-)
Takovej veselej problém je, že pokud to držíš dlouho a páka je už úplně tvrdá tak se kapalina ještě nevaří ale to je i díky vysokýmu tlaku který zvýší teplotu varu. No a jakmile to povolíš a klesne tlak, může dojít k náhlému varu a najedou je páka měkká a už nezabrzdíš :-)
-
Vysoky tlak bod varu snizi ne?
-
Ne.
-
Ajo. Tak to mám celou dobu mylnou představu o tom, k čemu je papiňák :)
-
:-D a nejen ty
-
Vtipné to je třeba vysoko v horách, kde si ani čaj neuvaříš, páč ti začne vařit ve 40°C :D
-
Ty voe kdes to byl když v 8000m je bod varu přes 80°C?:D
-
Příklad, voe.. :D
-
-
-
Nebo spíš zmatek v sníží/zvýší. V papiňáku je vysoký tlak, takže se bod varu zvýší, takže vaříš třeba při 115 °C.
-
vyssi teplota = maso rychleji hotove
-
To ne, jen jsem nepremyslel, nejak jsem usoudil ze papinak vari diky tlaku v mensi teplote a nevim k cemu je to dobry, nikdy sem v nem nevaril :( Vim ze ve velke vysce se vari voda pri nizsi teplote, ale na to jsem nepomyslel. Jinymi slovy sem mel jeden ze svych mnoha momentu kdy mozek moc nepouziju :)
-
-
-
-
-
-
-
Jak mineralka tak DOTka pri urcite teplote zvetsi nepatrne objem, paka „ztvrdne“, Zadne bezpecnostni opatreni se nekona. Degradace matrialu se sice kona, ale pri tech teplotach je to neznatelne, driv uvaris brzdovku, driv se ti unavi prsty. Jina smes desek ti zajisti akorat jiny prubeh, jinou funkci pri ruznych teplotach. Pises kraviny ;)
-
-
-
-
očividně ty nevíš jak fungujou brzdy!!! Je to přemena kynetické energie na teplo!!! Takže jakmile se dostaneš na teplotní limit pojiva v desce tak nebrzdíš! Ale pomalu tavíš tu desku o ten kotouč. takže jedeš jako brusle na ledu. Ono brusle taky nejede po ledu ale po vodě:-D
-
Ta energie má něco společnýho se psy?
-
Kyneticka energie udává kolik energie produkuje psí zprezeni.
-
no tys tomu moc nepomohl ;)
-
Jaktože ne? Ty psy někdo přáhl tak moc, až byli zpražení, ne? :D
-
-
-
-
-
-
V kazdem pripade sintry, jestli nemas s chladicem, tak myslim ze se vyplati desky s chladicem poridit.
Ja teda na M615 se 180mm na Enduru, kdyz jsem jezdil to co normalne jezdim na DH mel problem spis s vykonem nez ze bych je uvaril, smrdely sice na cely les, ale brzdily porad stejne. Coz ale oproti Saintum s 203mm proste neni ono :)
-
Takže by jste prostě co se vydrze a brzdneho ucinku dali klasiku Shimano sintry s chladičem jo ???
http://www.koloshop.cz/…-kovove.html
Nebo jinak?
-
100%
-
pokud kotouče sintry dovolují tak určitě
-
Jo
-
-
Mám M615 203mm kotouč a desky s chladičem, stejně to vadne. Enduro v pohodě, bikepark už tak ne.
-
Průměr kotouče neřež. 203mm uvaříš zkoro stejně rychle jako 160mm. Moc velkej rozdíl v tom není. 203 mm akorat má vetší páku takže brzdný ůčinek je ostřejší. Kup si chlazene desky a kotuče a máš po problému. Každopadně sintrovane desky vydrží větší teplotu a sjiždějí se pomaleji. Na druhou stranu jak budeš mít hodně kvalitní chlazení tak bych si dal organiku. Lépe to brzdí:-D Závodaci třeba jezdí na organikach. Protože brzdí kratce ale prutce. Kdežto zpousta lidí je schopna brzdit 3km svah v kuse a pak se diví že uvaří ice kotouče:-D. Když se podivaš na xx desky od avidu tak to jsou organiky na hlinikove desce:-D Já tedka uvažuju na kevlarovýma deskama. Zatím jsem k tomu nic nečet ale jsem na to docela zvědavej:-D http://www.superstarcomponents.com/…-pad-kit.htm
-
Řezání kotoučů je opravdu špatnej nápad… Podobně jako brždění prutem.
-
Co třeba dozadu sintry a dopředu organický? Přeci jen na přední hamsnes a „pustis“, kdežto v zadu to bývá trvalejšího rázu… I když samozřejmě že se vetsinu casu používaj současně.
-
Ja bych rekl ze v EN zavodaci organiky moc nepouzivaji. V DH rozhodne ne, ten maximalni brzdny ucinek je proste u sintru snad vzdy lepsi, a na EN ani DH nebyva problem brzdy dostat na nejakou provozni teplotu at jsi sebelepsi :)
-
brzdy jsou nepřítelem rychlosti :-)
-
Jelikož jsem dneska musel jednat ve stresu, tak jsem v Jihlave po obchodech nesehnal chlazeny sintry, jediné chlazeny metal tzn organiku. Zkusil jsem vzít to. Originál nechlazeny mi vydrželi od zimy tzn 700km, uvidíme jak ucinost či výdrž. Zajímavé co jsme koukali do sad tak Shimano do XTcek dodává originál organický.
-
Metal jsou sintry.
-
Jak psal Vilém, tak jsou to sintry.
U Shimana v případě použití jak desek s chladičem, tak ICEtech kotoučů, tak vydrží docela dost i organiky. Na dřívějších brzdách kdykoliv jsem měl organiky, tak jsem je někdy uvařil. A pak už jsem vozil výhradně sintry a bez problémů.
U SLX brzd jsem se po delší době vrátil k organikám (když nejezdím v horách, tak mám raději chování organik, většinou se brzdí s nezahřátou brzdou) a ještě je neuvařil ani na dovolené v horách.
Kombinace sintry s chladičem + ICEtech kotouče musí být už hodně odolné proti uvaření i se 180mm kotouči.
-
-
-
Docela dost pochybuju o tom, že 160 mm ICE kotouče se chladěj líp než kterékoli 203 mm kotouče, které se už jen z podstaty ohřívají o víc jak 20% míň.
-
já bych kotouče taky neřezal :)
-
-
Samo ze paka na kolo pri brzdeni na prumeru 203 je samozrejme vetsi nez na 180 a podobne, ale je tam zase vetsi obvodova rychlost, takze to muze byt dalsi podnet k uvaham, ale **** s tym.
JakeF – prijed na valachy, pomerime komu to chcipne driv. Jmenovany usek je pro DH se zavrenyma ocima. JENZE tu mame jine gumy, jine zdvihy a hlavne 203 na ctyrpistu. Vazim 89kg. Na zavodech v CZ jsem takove useky nikde nezaznamenal, snad jen stredni cast v Koutech nebo spodek ve Spindlu, takze vzdy si maji brzdy jak oddychnout, ale tuto debatu neresim, nejsme na zrusenem foru dolekopu..
OK, vyzkousim sintry s chladicema na puvodnich 180mm.
-
Nějak jsem nechytil tu myšlenku s obvodovou rychlostí. Obvodová rychlost kotouče? To je snad jedno, ne? Třecí síla závisí na normálové síle a součiniteli tření – nikoli na rychlosti. Brzdný moment je třecí síla krát rameno (poloměr kotouče). Brzdný moment (a výsledná brzdná síla na celé kolo) by tedy měl být přímo úměrný průměru kotouče.
Co se týče chlazení – vyvinuté teplo na kotouči nezávisí – to je prostě dané spotřebovanou energií – ale větší kotouč má jednak větší tepelnou kapacitu (teplota stoupá pomaleji) a jednak větší plochu, přes kterou se chladí. (Brzdná plocha je opět přímo úměrná průměru.)
-
No čim větší rychlost, tim menší čas stráví určitý místo kotouče pod destičkou, ale to má minimální vliv oproti tomu ostatnímu co si popsal.
-
Snad jen v tom, že o tenhle kousek se zmenší plocha, kterou chladí vzduch… To už je fakt zanedbatelný :-D
-
-
-
Nevim jestli tušíš nebo ne, ale mohli by mít desky s chladičema na tyhle brzdy i na superstar.tibolts.co.uk. Se současnym kurzem to může bejt zajímavá alternativa k originálům ;)
-
Spodek Špindlu neznám, ale pokud by to bylo celý jak střední část v Koutech, tak převýšení musí být tak dvoj až trojnásobný, celá pasáž má přes 20 % a ta prudká přes 30… 10 % je sotva kopec, na Stravě je segment a tam to píše dokonce jen 9 % a člověk na KOM tam má průměrku 50 km/h, to fakt nezní jako něco, kde by člověk visel na brzdách… Jo, jsou to jenom čísla, ale vážně si nedovedu představit, jak by musel vypadat takhle rychlej sjezd při tak malým převýšení, abych tam upek brzdy. Co jsem zmiňoval to Sokolowsko, tak proti němu je střední pasáž v Koutech s prstem v nose… Ale zase mám 75 kg a ICE kotouče, chápu, že 90 kg a nějaký plechový A2Z můžou bejt dost jiná situace… Osobně bych zkusil dát dopředu 200ku ICE kotouč, o nějakým významným efektu chladičů na deskách nejsem přesvědčenej.
-
-
Ono tady v tom nasem enduro – cyklo – turismo – kamenolomu (coz jsou vlastne komplet Beskydy) ani moc dobre nechavat hlavni praci na predni brzde nejde, coz je problem zejmena u mladych perspektivnich zen a divek, kde jsou trvale utavene vyhradne zadky..
-
Mne se libi ty rady – nebrzdit, povolovat brzdy.. atd. Samozrejme dekuji, ale o tom ja se prece vubec nebavim. Debata je o predchazeni vadnuti brzd a vyzkumu toho, CO vlastne za to muze. Pritelkyne ma BR M775 a jelikoz mne stale verne nasleduje do kopce a kupudivu v ramci moznosti i z kopce, tak ma trvale vytavene zadky. Nevidel nekdo nekde chlazene desky na zminovane M775? Jinak ji do zadu budu muset fakt dat chlazenou 203jku… Nebo budu muset premyslet nad vstrikovanim vody, jak se jezdi v truck racingu… :-)))
-
-
To jsou sintry?
-
Jeste by mne zajimalo, co jsou zac desky POLYMER.
-
Organiky, stejne jako ty alligatory vyse.
-
-
-
-
-
- Význam chladiče na Saint deskách je konkrétně asi tak nulovej..
- Není ani tak rozdíl v průměru kotouče jako spíš v jeho hmotnosti. Ice tech váží 100g ve 160mm. Rozhodně to na chlazení není žádnej zázrak. Doporučuju ultra těžkej magura ventidisc, ten je fakt extra odolnej na přehřátí.
- Sitry desky brzdí za tepla líp a to podstatně, ale zase za studena a mokra je nástup bídnej a za tepla umí rezonovat a vydávat zvuk jak brzdící vlak (zkoušeno na Saintech na dvou kolech a více třmenech, aspekt křivý navářky tedy eliminován)
- Rozdíl v přehřívání u 4 pístků (Saint,Maguta MT5,Hope V4 nebo Extrémní GistavM) je oproti 2pístkům podstatnej. Zvlášť tam, kde je třmen ingot (Magura).
- Na chlazení má vliv i materiál rámu, v extrému je hliníková zadní stavba zahřátá ještě slušně daleko od brzdiče.
Takže bych oproti davu doporučil spíš vzít jiný brzdy. Ty MT5 váží stejně jako XT. Jsou sjezdy, kde prostě brzdy šetřit nejde, jestli tu někdo tvrdí že ano, tak ještě pořádnej trail nejel. A na enduru je to o to horší, protože na těžkejch DH tratích to musíš trochu šetřit.
-
Tak parada, konecne neco z praxe.. :-) Vliv materialu ramu na chlazeni – to je dobra past pro hospodske debaty po celodennim hrkani po kopcich.. :-)))) Souhlas, par procent tam, par procent sem a najednou to brzdi. Zvlast posledni dve vety bych prosil zaramovat.
-
Nová reakce na zakládající
Pro zobrazení diskuse se prosím přihlaste nebo zaregistrujte.
Podobné diskuse
- Jak funguje otevreny system kot. brzd?
- Funguje vam Bikestore?
- Ako funguje dobierka???
- Jak funguje změna zdvihu_
- jak fungují měřiče TF??
- jak funguje WTB grease guard??
- Epicon - od kolika kilo funguje?
- kde az vam funguje hrudni pas??
- Campa přehazovačka + „Shimano“ řazení. Funguje to ?
- Páska proti defektu do pláště? Funguje to?
