hayes stroker ryde a kotouče obecně - nebezpečí?

Myslim, ze pokud jedes takovou rychlosti, tak naprosto nemas sanci vedet, zda ti cinka nebo necinka kotouc. Nebezpecne to neni.

ty si jarda :-D

Pokud je vše správně přidělaný (ne jako některý exoti co dávaj do kotoučů míň šroubů ;O] ) tak je to bezpečný :O)

ok. díky chlapy. říkám jneom sem se to tu dočet tak sem se chtěl pro jistotu ujistit že je to v poho… přeci jenom jezdim na šebík (chomutovsko) a ze zhora to pouštim kolem 70km/h a není to nic hladkýho…docela jedlý…navíc na jedný straně sráz do řeky a na druhý skály tak bych nerad se rozsmahl v nějaký zatáčce (je tam jedna vyhazovačka)…tak aspoň že tak. díky

kdy se ti rozvibrováním(ot­řesama) uvolnil,což pochybuju,

tak bysme všichni po každém sjezdu sbíraly šroubky :-)

Nebezpečí asi ne, ale mám je chvíli a zdá se mi jako by byl jak přední, tak zadní kotouč zkroucený, pak to vadí o třmeny, takže to cinkání by mělo být tím podle mě. Řekl bych, že ty kotouče asi nebudou nic moc.

hele jestli se ti při 70–80 km/h uvolni kotouč, tak ti zaručuju že si nerozbiješ držku, ale nebude ani vědět co ti z držky zbylo a co ne :-/ Ale určitě na tom dobře vyvařiš, každopadně pak se zeptej Hulana jak reklamovat ;)

Myslim že pokud maš šroubky dotažene tak ti potencionalně nic nehrozi, kotouče cinkaji a cinkat budou, čim větši pruměr tim víc. Neni to ale znameni nebezpeči (snad :-D) každopadně strokery jsem jezdil 203/203 cinkaly pořad a nikdy nic neupadlo ;)

Základem je prevence, tedy pořídit si modrý Loctite a pojistit jím závity. Kovářova kobyla chodí bosa, ještě jsem si ho nekoupil. Nebo to prostě čas od času zkontrolovat(já se v kole děsně rád hrabu;).

Teď proč to cinká. (začnu trochu ze široka a snad přijdu k jádru pudla, jsem po kofeinu trochu roztěkaný). Snad je má teorie správná.

Bude řeč o vlastních frekvencích mechanického kmitání tuhých těles. takový krásný příklad je klasická ladička. Dostane vnější silový podmět(břinkneš do ní) a ona se rozezvučí(=roz­kmitá) na určitou frekvenci, která je daná geometrií a materiálem. Třeba ladička tónu komorní „A“ kmitá na 440Hz(bylo to 432, změněno kolem roku 1940) . Tohle je 1. vlastní frekvence kmitání. ldyby se do lakdičky břinklo šikovným způsobem, vygeneruje frekvenci vyšší(2. harmo­nickou).

Druhý případ je „troubení“ na prázdnou flašku. Každý umí do flašky fouknout tak, že se ozve „huuuuu“, ale kdyz se foukne trochu silněji a pod jinším úhlem, jde vygenerovat i zvuk mnohem vyšší frekvence-schválně si to zkuste, je to mj. zaručený způsob, jak popudit drahou polovičku nebo mamku;). Toť ke kmitání, ted kotouč.

Kotouč, tuhé tělěso, také má nejaké vlastní frekvence kmitání. Když se do něj cinkne, tak se hezky rozezvučí. Tohle je jedna z mnoha frekvencí, na kterých je kotouč ochotný se rozkmitat. Těch frekvencí je pochopitelně celá řada, což je dáno geometrií(*). Taské je dobré si uvědomit, že na rozkmitání kotouče na vlastní frekvenci(tj. dostat ho do rezonance) není vůbec nutné, aby budící(působící) síla měla frekvenci shodnou s tou vlastní. Ta budící frekvence může být poloviční, čtvrtinová, šestinová,… a to, zda dojde k rezonanci(ze­sílení kmitů), pak záleží na tom, jak moc tlumí prostředí vzniklé mechanické kmity(tvrdé kovy tlumí docela málo).

Tak, a ted nejaká modelová situace. Cyklista si to sviští po hezkém hlaďoučkém asfaltu z kopečka. Dokonale vystředěný a vyvážený kotouč se celkem apaticky točí a má svůj svět. Když tu náhle skončí hladký asfakt a přijde hrubý. Kotouč je vytržen z apatické rotace neustálými vibracemi přenýšenými pláštěm-ráfkem-dráty na náboj. V okanžiku nárazu se kotoučem začne šířit mechanická vlna a začne koloč skládání vstupujicího kmitání a rotace kotouče. Pokud se nasbírá vhodná frekvence, tak dojde k rezonančnímu zesílení a samoný kotouč přejde z módu apatické rotace do módu „já si cinkám a vy si naserte“.

A to je důvod, proč kotouče cinkají. Vstupující faktory jsou tuhost/pevnost kotouče, jeho usazení, rychlost rotace kotouče, vnější síly(drsnost povrchu, hrubost vzorku, tlak v gumách,…) a výsleknem je rezonance, behem které se kotouč vychyluje o desetinky milimetru z nastavené pozice. Nutno podotknout, že jelikož se jedná o rezonanční efekt, tak první cinknutí nastartuje další a dlaší rezonance.

No, a řpi brždění je pískání brzd stejné, jenom vstupuje do hry drsnost kotoučů, tření mezi deskama a kotoučem-můj tip je ten, že při brždění nevtupují do hry jenom kmity koplné na kotouč, ale také podélné(**).

snad to k nečemu bude, nejsem studovaný ve vlastnostech pevných látek,ale rád dumám nad problémy, jse jenom hloupý matematik:D

(*) třeba taková populární turbína v temelíně, která se pořád vrtěla jak neměla, má neskutečný počet vlastních(=re­zonančních) frekvencí a cílem opravy nebylo, jak by s emohlo zdát) vyvážit turbínu tak, aby nekmitala vůbec, ale upravit spektrum vlastních frekvencí tak, aby nedocházelo k rezonancícm při jmenovitých provozních otáčkách turbíny.

(**) při brždění dochzí k „mikroblokacím“. Kotouč je přibrž´dován, dojde k přilepení desek ke kotouči, v celém systému hoha vidlice-adapter-třmen brzdy-destičky-kotouč-náboj-nova vidlice dojde k napružení, destičky i kotoučem opíšou určitou část oblouku, odporová síla mnohonásobně vzroste(již máme napruženo na maximum), destičky se utrhnout, soustava se vrátí do nenapruženého stavu a jedem dál. A když se tímhle trefíte to nejaké s rezonančních frekvencí, je vymalováno.

Baník pyčo!