Moc prosím o radu, protože nejsem sto vyřešit následující problém:
Pokud budu jezdit na kole sic v absolutní rovině, však v kruhu, bude síla nutná k šlapání větší, než na rovině rovně? Rozumějte, při jízdě v kruhu vytvářím odstředivou sílu a ta přec není zadarmo. Samozřejmě v tomto případě neuvažuji o rozdílu v tření pneumatik, ostatně kruh může být klopený.
Děkuji.
Jdu si udělat Popcorn :D
+1 :)
Odstrediva sila se vyrovna s dostredivou, cele je to tedy silove v rovnovaze a neni kvuli tomu potreba vnaset extra energii. Proto objekty ve vesmiru mohou donekonecna obihat okolo jineho telesa, aniz by k tomu potrebovaly pohon.
Ta odstrediva sila ale zpusobuje vetsi zatizeni pneumatik, coz zvysuje jejich valivy odpor a tam tedy vice energie spotrebujes. Pokud pojedes po klopenem oblouku, tak se odstrediva sila prenese do vetsiho normaloveho zatizeni pneumatik (tlaci te to v klopenem oblouku vice do zeme), tedy opet vzroste zatizeni pneu a s tim i valivy odpor.
Odstrediva sila se vyrovna s dostredivou to mi vysvětli :-)
Když pojede po rovině, tak bude potřebovat energii jen pro přímý směr. V zatáčce ale bude odstředivou silou (vektorem) tlačen ven ze zatáčky a musí vynaložit další energii, aby tuto vyrušil. Samo se to nevyrovná.
Zrovna u kola se to vyrovná, protože gravitace :) nakloníš se dovnitř oblouku a síla od gravitace, která tě táhne k zemi a kvůli které bys s kolem spadl, se vyrovná s odstředivou silou. Ty tedy nemusíš dělat vůbec nic, abys jízdu v oblouku udržel, zůstanou jen ty pasivní odpory v pneu a odpor vzduchu.
Např. u auta je to těžší, protože tam se auto dovnitř nenaklání, veškerou dostředivou sílu tedy obstarávají gumy svou přilnavostí.
Poslední příklad je kulička na laně, tam kuličku nutí obíhat okolo osy pevná vazba v podobě toho lanka, lanko tedy „obstarává“ dostředivou sílu a bude jí rovněž zatíženo. Pokud by taková kulička na lanku obíhala okolo osy v izolovaném prostředí bez pasivních odporů (vakuum a zanedbaný odpor rotace lanka na ose) tak by kulička obíhala dokola donekonečna. Z pohledu fyziky jsou totiž všechny síly vyrovnány, jedná se tedy o ustálený pohyb a energii budeš potřebovat pouze ke změně stavu, tzn. zrychlení, zpomalení nebo změna rádiusu obíhání.
Oukej. Dekuji :-)
Příklad se závažím na provázku je úplně perfektní, díky tomu jsem okamžitě pochopil vliv dostředivé síly a tedy i výsledné rovnováhy.
Moc děkuji!
Jenže na kole to není úplně izolovaná soustava. Pokud jízdu v kruhu dostaneme trochu do extrému (menší poloměr nebo třeba stěna smrti, případně velmi vysoká rychlost) bude věští zatížení plášťů i ložisek, jejich větší zatížení povede k většímu tření a to tření k zahřívání. Tuto energií navíc musíš soustavě dodat.
Přečtěte si prosím řádně můj úvodní příspěvek!
Odstředivá síla je v tomto konkrétním případě vyrovnaná třením, nikoli silou dostředivou. Z pohledu fyziky totiž těleso setrvává v klidu nebo rovnoměrném přímočarém pohybu, není-li nuceno vnějšími silami tento svůj stav změnit. Popsal to snad nějaký pan Newton jednom zákoně, dokonce prý prvním ;)
Cetl jsem nazev. Prvni myslenka – Onuce si nezval prasky.
Buch, trefa.
Prášky, neprášky, ale vyřešeno.
Sláva bf!
Já bych neřekl, že je vyřešeno.
Jak se taková ostředivá síla přenáší?
Máme fotony, máme elektrony… Ale cožpak už někdo slyšel o odstředivonech?
Ano, ten zpusob prenosu odstredive sily je dulezity. Mame silove (gravitace, magneticka sila…) a tam muzeme spekulovat nad tim, jestli zdroj teto sily neni degradovan tim, ze jeho silu vyuzivame a tedy ze neni vecny. Nicmene z nasi strany dodatecna energie potreba neni (pokud nejsou jine pasivni odpory prostredi, ve kterem k pohybu dochazi).
Pak jsou vazby pevne, tedy nejake to lano apod.
Dalsi moznost je obstarani „tvarem“, tedy mechanicka vazba ktera neumoznuje jiny pohyb, cili koleje, naklonena draha atd. Tady uz ale dochazi k vzajemnemu pohybu teles, neobejde se tedy bez pasivnich odporu.
No a posledni je prenos trenim, tedy napr. pneumatiky a opet se to neobejde bez pasivnich odporu.
Psal jsi o objektech ve vesmíru, co se vzájemně obíhají…
Takže Slunce vysílá k Zemi kromě fotonů i dostředivony, abychom neuletěli do vesmíru?
Co když to je prostě jenom ke Slunci z kopce, takže Země musí letět bokem, aby nesjela dolů?
Nebudou to spis Jabkfony?
Ten Britsky pacholek to nejak zkoumal, kdyz vyspaval kocovinu v jablonovem sadu. Pokud se nemylim.
To ti nevím… Jabkfony tady mám na stole dva, ale prostě jen leží, občas vrčí.
Ale to mas ty kopie od deti z Ciny, kde si to nechavaji delat zlodeji z Koopretina, ze?
Ja myslim vylozene ty UK Jabkofony. Jak ten jeden Syr chrapal pod stromem. Nez ho trefilo jabko :D
Děti v Číně poctivě makaj a ty bys chtěl řešit nějakýho vyžírku, co si vyspával pod stromem? :))
No jo.
Ti prenaseci budu ty deti!!!
Odstředivá síla se nepřenáší, není to chřipka. Odstředivá síla prostě jen působí.
Ale jak působí? Částicemi? Vlněním?
Naprosto stejně jako gravitace.
Co to je?
Důvod ke koupi e-bike.
Jsem to ted nasel.
Gravidni = tehotna.
Jak jsi tohle zvladl?
Samozřejmě, gravidní žena, vlastně raději osoba, je těžší než obvykle, tedy výrazně gravitačnější.
Ty mne tady tahas za fusekle
Nebudu tahat za konkurenci.
No právě… A jak působí gravitace?
Cinsky deti to lesti, jak pubertak bambus :D
Víte, princip spočívá v tom, že v tomto vlákně pokládám otázky já.
A ty jsi kdo?
Zvídavec.
A kde ses tu vzal?
K tématu, prosím.
Jak jsi prisel na tak sofistikovany problem?
Ach … Prostě jsem přemýšlel.
Což ale vůbec nezní jako otázka.
Ano, to byla moderace, což jako solidní zakladatel vlákna musím. Nesnesu zde nepořádku.
Těžko můžeme pochopit, jak se přenáší odstředivá síla, když nechápeme ani jak se přenáší gravitace.
Ano, to je velmi smutné. Úplně nejběžnější jev, vlastně každodenní chlebíček každého. A nechápeme. Nechápu.
Čím dál víc se prosazuje názor, že gravitace není síla!
A co to tedy má být?
Kouzlo
však mezi silou a kouzlem není žádný rozdíl, jen fyzikové mají slovo síla radši:-) vysvětlení pro oboje je ale zhruba stejné
Projev zakřivení časoprostoru působením hmoty
Tak je to teď, to myslím vymyslel již Einstein. Nicméně ve výsledku to působí jako síla.
Interakce. Sila je brana jako zastaraly a nepresny vyraz.
Ale prdlajs, síla je důsledek interakce. Síla rozhodně není zastaralej pojem.
Zejména mezi plochozemci. Je přece jasný, že žádná gravitace není a věci prostě jenom leží :D
Nj, ale zeme se otaci, tak na svem povrchu vytvari odstredivou silu, a co tefa ty veci drzi na zemi, stole … noo :D preci kouzlo!
Neleží cestují časem.
2 z kvalitnějších vysvětlení pro laiky:
jednodušší https://www.youtube.com/watch?…
odbornější https://www.youtube.com/watch?…
Jak tyto dvě vysvětlení ovlivní výsledek Onuceho příkladu?
Gravitační i odstředivá síla se přenáší většinou pomocí tuhých a pružných těles. Pokud na gravitaci a zrychlení nevěříš, vyskoč z okna z desátého patra, to co ti dá rychlost je gravitační zrychlení, to co tě dole zabije je velmi vysoké zrychlení (změna rychlosti v čase, nebo chceš-li zbrzdění). Země, nebo ještě lépe beton pod oknem na tebe bude působit po velmi krátkou dobu hodně velkou silou.
Jinak máš pravdu v tom, že se asi stále neví, co vlastně gravitaci způsobuje, to ale není až tak důležité, důležité je to, že existuje.
To je poraženecká mentalita. Já bych řekl, že já budu hodně velkou silou působit na ten beton.
No nejdřív bude na Tebe působit gravitační síla, která Ti prostřednictvím gravitačního zrychlení umožní získat rychlost a kinetickou energii, kterou potom při dopadu na zem vlivem působení tlakové síly místa dopadu poměrně dramaticky změníš na energii deformační ;)
Poloprázdná, poloplná sklenice… Nabíral bych rychlost a energii a pak bych velkou silou působil na beton.
Nějaký deformace musí trápit akorát lidi, co nenaberou dostatek kinetický energie :)).
Tak ona kromě kinetické hraje hraje i tuhost materiálu a já bych v tomto případě poraženecky sázel na ten beton ;)
Přesto platí, co jsem psal… Při nabrání dostatečný kinetický energie už tě deformace netrápí :))
Aha, už jsem pochopil ;)
Nezbývá, než to ověřit experimentem :-)
Pan Einstein by s tebou nesouhlasil
Ani gravitační ani odstředivá síla se žádným působením pevných pružných těles nepřenáší. To těleso mezi sluncem a zemí bych vážně moc chtěl vidět :D.
Myslel jsem kolo, nikoli vesmírná tělesa. :-)
Ani na kole, sorry.
Jde o to, co řešíš. Vždy je to zjednodušení. Můžeš cyklistu i s kolem řešit jako hmotný bod, pak dle statiky můžeš sílu posouvat libovolně ve směru kam působí a reakce od silnice musí vyrovnat vektorový součet tíhy a odstředivé síly.
Můžeš nahradit hmotným bodem cyklistu a nechat ho na kolo působit silou v místě řídítek, pedálů a sedla. V rámu kola a ve všech jeho částech vzniknou napětí a deformace, to zajímá konstruktéra, který kolo navrhuje. Napětí a deformace se dají spočítat pomocí metody konečných prvků, ale zase je to jen zjednodušení. A tak můžeš pokračovat do nekonečna.
A co má Tebou napsané společného s přenosem gravitační síly, ať Ti ti to nekomplikuju tou odstředivou?
Že píšeš o statice u pohybu se zrychlením, raději nechám být ;)
Odstředivá síla je jenom fiktivní. Prostě projev setrvačnosti. Je třeba se na podívat pohledem pozorovatele, který je v klidu vůči rotující soustavě. Ten vidí Onuceho, který zrychluje ke středu otáčení. Síla, která ho zrychluje je potom pouze Mistrem vnímána jako odstředivá. Gravitace je v obecné relativitě zakřivení časoprostoru. Tedy, kdo vyskočí je v časoprostoru v klidu a zrychluje proti němu povrch Země. Tolik náměty k plodné diskusi :)
Když to vezmu do důsledku, tak všechny síly jsou fiktivní. Nikdy je neuvidíš, vyfotit je nemůžeš. Zavedl je Newton (snad), aby mohl vysvětlit, co se děje mezi tělesy, když na sebe vzájemně působí.
No a pak je tu již mnou zmiňovaná gyroskopická síla. Ta je úplně nejzáhadnější. Třeba obyčejná koule. Pokud se točí, drží pevně v prostoru doslova za nic. Ta samá koule, když se netočí, nedrží, možno ji klidně odkopnout kamkoli.
A teď si představ, že když ze svého bicyklu vyndáš kolo a to roztočíš, klidně ho můžeš za osu držet jedním prstem a ono nespadne.
Vždyť to jsem tu již přesně popisoval.
Síly jsou fiktivní? Člověče jakej bereš materiál?
Ty jsi nějakou viděl? :-)
Tak silnou i slabou jadernou a elektromagnetickou (sílu nebo interakci, jak chceš) tak nějak už známe, i když jak píšeš, já je teda přímo neviděl. O gravitaci se zatím můžeme hádat, jestli na tebe něco přímo působí, nebo je to projev něčeho.
A zvuk jsi viděl? WiFi signál, UV záření? Elektromagnet taky působí fiktivně? Nebo možná jenom nevíš, co znamená fiktivní :D.
:D jeden zvuk videt jde!
Některé zvuky jdou i cítit :))))
Fiktivní je kdeco. Třeba čas. Ten mám pořád intuitivně tendenci vnímat jen jako naši interpretaci řetězce změn a dynamiky. Ale dávat jej na úroveň tři běžně známých prostorových dimenzí, mě přijde velmi zavádějící.
navíc jsi ho nikdy neviděl, že jo…
Já jsem viděl hodinky… :)
Tak víš jak. Metr dřeva jsem třeba viděl, čtverec 10cm x 10cm taky. Dokonce i litr mlíka v krabici.
Ale ještě jsem neviděl 10 minut, když jedu na kole 10km.
může nastat změna bez času? Multiverse? všechno existuje ve všech podobách najednou a všude?
Proč do toho tahat paralelní vesmíry?
Mě právě přijde, že ten pohyb/změna ten čas definuje. Prostě že čas je až vyplyvajici pomocná konstrukce. A ne naopak.
Tak na tom zatím moc shoda není, resp. povahu času lidstvo zatím nezná, i když je řada modelů a teorií. Vzhledem k tomu ale, že nulový pohyb, resp. nulovou energii nemá ani 100 % vakuum, tak se to asi dá tvrdit. Na druhou stranu to navzájem nemusí souviset, ale od toho tu jsou chytřejší lidé (teda aspoň než já) aby tohle řešili ;)
No, jenže v meritkach kvantového světa se stejně ani na ten náš „čas“ nemůžeme dívat úplně způsobem jak jsme zvyklí. Respektive můžeme, ale zdá se že nám občas vycházejí trochu zvláštní jevy.
Nicméně, ano. Jsou tady chytřejší lidé a Mistři :-)
Čas sám o sobě neexistuje, pouze časoprostor.
není měření – není výsledek, tak jak vyřešeno!!!
Stejne si ted chrupne a najde novy problem.
Ne vše lze změřit, něco se musí teoreticky vyuvažovat.
to je ale ale velký pokrok v tvém myšlení :D
Posobit silou, bez dalsich ucinkov energiu nepotrebuje/nespotrebuvava. Ked sedis na zadku, tak posobis tiazovou silou na podlozku, ale energiu ta to nestoji.
Dostrediva sila sa dobre pochopi, ked priviazes zavazie na spagat a roztocis v ruke. Sam citis, ze musis posobit dostredivou silou, inak ti zavazie uleti. Naopak zavazie ma pocit, ze na neho posobi odstrediva sila, pretoze kvoli zotrvasnosti by rado letelo rovno, ale nie, je v kazdy moment nutene dostredivou silou prenasanou spagatom do zmeny zmeru. Odstrediva sila je len reakcou silou voci dostredivej. A obvykle je oznacovana len za ZDANLIVU silu, pretoz nema nejakeho aktivneho umysleneho povodcu.
To je pravda, dostředivá síla je kolmá na směr pohybu a tudíž žádnou práci nekoná a pan Onuce bude při jízdě v kruhu šlapat stejně jako při jízdě rovně, když tedy zanedbává vliv pneumatik.
Já jenom čekám kdy se dozvíme něco o vzniku podstaty dotazu. První co mě napadlo je domácí elektrárna ala křeček.
Vlastně ještě mnohem zajímavější je gyroskopická síla. Již za mlada jsem náhodou učinil osobně převratný objev, totiž když jsem kontroloval dotažení konusů předního kola… Jak bych to stručně… Prostě držel jsem kolo v rukách za konce osy a prstem za dráty roztáčel. Náhodou mi jedna ruka sklouzla z osy a kolo nic, nespadlo. Roztočil jsem jej více a kolo mi pak stálo kouskem jedné strany osy položené na nataženém ukazováku, přičemž vlastně celé viselo v prostoru. Jak se rotace kola postupně snižovala, muset jsem se začít sám pomalu otáčet do kola, aby celek zůstal v rovnováze. Jaké neskutečné množství podivuhodných sil zde působí si nedokážu ani představit.
A musím přiznat, že bez tohoto náhodného objevu bych asi nikdy nepochopil důvod drážkované hlavně.
Spíš menší zátěž kolene ježděním v kruhu :)
Právě naopak, jízdě rovinou, však bohatou na zatáčky, jsem mylně přisuzoval vlastnosti mírného stoupání.
Kvůli tomu, že navíc generuji odstředivou sílu.
Teď již vím, že dostředivá to zachraňuje.
Pokud zanedbáš tření, tak v tom rozdíl není, rozdíl způsobí právě to tření, které vytváří dostředivou sílu. (za předpokladu stejné rychlosti a tím stejného aerodynamického odporu).
Pokud jezdit na kole ve vodorovné kruhové dráze, bude skutečně vyžadovat větší sílu než jízda po rovině rovně. Existuje několik důvodů, proč je tomu tak:
Z těchto důvodů je síla nutná k šlapání při jízdě po kruhové dráze větší než při jízdě po rovině rovně. Je třeba poznamenat, že síla šlapání závisí také na různých dalších faktorech, jako je hmotnost jezdce, odpor vzduchu, sklon dráhy atd.
Tedy! Všechno je jinak!
Bod č. 2 přesně potvrzuje moji původní úvahu.
No jistě. Vracíš se v úvaze zpět. Nakloníš se do středu a gravitace to udělá za tebe.
Na kriplkáře se nenakloním.
V zadání máš kolo.
Ano, jistě. No ale jak je to u té kriplkáry?
Vše zanedbatelné hodnoty.
Celou noc jsem marně dumal nad vektory, totiž u kola je to opravdu snadné, odstředivá síla se kompenzuje gravitací díky náklonu a přenesení těžiště. Jak je to u tří, čtyř, kolky jsem nevydumal. Pomooc!
mistre, nejak vubec nechapu, co tim sledujete, krom zoufale potreby s nekym, polemizovat
I to uz jsem psal – tri a ctyr kolove vozidla nekompenzuji odstredivou silu naklonem, ale vse prenasi pneumatiky, na kterych se to projevuje bocnim zatizenim.
.
na tohle mistr pravdepodobne cekal :DDD
Tohle v pohodě, kompenzační náklon možný.
Vím, že jste toto psal. Jenže to nechápu. Boční zatížení je v tomto případě ve směru odstředivé síly, tedy ji nekompenzuje, ale naopak ještě se k ní přidává.
ale prdlačku. Odstředivá síla způsobí deformaci gumy jejíž tření Vás udrží na kruhové trajektorii.
Udrží, to ano. Ale co způsobí dostředivou sílu?
no právě ta deformační síla a tření gumy.
Ale vždyť třeba auto se v zatáčce vlivem odpružení naklání na opačnou stranu, než cyklista!!!
cyklista se naklání aktivně, aby snížil těžiště a poloměr otáčení, čímž snižuje riziko vyhození ze zatáčky. Auto čistě využívá elasticity gum a pružení/tlumení.
Cyklista se naklání přirozeně, aby vyrovnal odstředivou sílu. Jak se tato vyrovnává u auta, které se naklání na opačnou stranu?
cyklista se nenaklání přirozeně, ale aktivně. Pořiďte si k elektrokolu dálkové ovládání a pošlete ho do zatáčky. Schválně, jestli se nakloní samo od sebe.
Cyklista se nemůže nenaklonit. Zkuste si na kole projet zatáčku bez náklonu.
nechápete příčinu a následek. Cyklista se musí naklonit, aby snížil těžiště, protože jeho je proti autu výrazně výše a tření gum výrazně nižší. Taky proto nízká závodní auta sedí v zatáčkách lépe: díky nízkému těžišti. Ale s Vámi je to asi marný.
Cyklista se musí naklonit, aby změnou těžiště vyrovnal gravitační silou sílu odstředivou.
ale prd, gravitační síla a odstředivá síla jsou na sebe kolmé, nijak se kompenzovat nemůžou. Cyklista se nakloní, aby snížil svoje těžiště a umožnil svým gumám a tření kompenzovat odstředivou sílu. Kdyby zůstal vzpřímený, musí jet buď pomalu, nebo ho odstředivá síla působící v těžišti převrátí.
Škoda, že neumím v mobilu nakreslit vektory sil, abyste to dokázal správně pochopit.
ten kdo nechápe, jste Vy. Dvě vzájemně kolmé nenulové síly nikdy nemůžou mít nulovou výslednici. Odstředivou sílu může kompenzovat pouze síla působící do směru středu otáčení a jedinou takovou silou je síla třecí. Tečka.
Není tomu tak. Výsledným vektorem je náklon kola.
to je naprostej nesmysl, ale řešit to dál už fakt nemám sílu.
Je to smysl. Až budu někdy u PC, nakreslím Vám to.
V rychlosti jsem…
to je fakt sranda a kde vidíte tu vykompenzovanou odstředivou sílu? Nikde, je kompenzovaná třením mezi gumou a zemí. Tečka.
Mistr to asi myslel tak, že by výslednice měla být v rovině kola.
Přesně tak.
nakreslil ko.ko.tinu
To vypadá jako pneumatické bourací kladivo. Ještě by to mělo mít hadici na vzduch z kompresoru.
Uměleckou hodnotu ponechme stranou.
Tak si to nastuduj – i když ty to asi jako vždy úplně nechceš pochopit, chceš si povídat a podávat svoje „jako argumenty“, aby ti je někdo vyvracel a ty si mohl polemizovat
Tak si se mnou nepovídejte, když myslíte.
Nemyslím, v tvém případě po zkušenosti s tebou vím
V pohodě. Nebudu se s Vámi tedy zbytečně přít.
tady jsem doplnil výslednici gravitační a odstředivé síly a síly tyto dvě síly kompenzující. Když nebude fungovat tření, cyklista spadne na bok a vyletí ze zatáčky. Howgh.
vykašli se na to, nebo mu to budeš vysvětlovat donekonečna, jak já ten motor…a stejně to nepochopí
Samozřejmě, bez tření by podklouzl. To však s kompenzací odstředivé síly nesouvisí.
nikoli, souvisí to naprosto zásadně a výhradně.
Jen jako opěrný bod, ukotvení.
jako bod, kde třecí síla vyrovnává sílu odstředivou.
To však platí u dvoustopých, třístopých, vozidel. U jednostopých slouží bod styku kola s podložkou pouze jako opěrný bod, poněvadž odstředivou sílu vyrovnávají změnou těžiště – naklopením.
to je furt kravina i když to napíšete ixkrát. Naklonění žádnou odstředivou sílu nevyrovnává. Jediná síla, která Vás drží na kruhové dráze a brání abyste vyletěl kolmo na směr krouživého pohybu, je síla třecí.
Naklonění má jediný význam a to ten, abyste se v zatáčce nepřevrátil. Pokud selže tření, letíte od středu otáčení nakloněn i nenakloněn.
Když selže tření, letím. Samozřejmě.
Naklonění však, vlivem posunu těžiště, odstředivou sílu prostě vyrovnává, viz můj nákres.
naklonění z pohledu působení odstředivé síly nevyrovnává vůbec nic, viz můj nákres.
Nebo to vezměte opačně. Náklon, těžiště mimo kolmou osu, tím na celek, kolo, cyklista, působí gravitace, což by při jízdě rovně způsobilo pád. Jenže při jízdě v kruhu to vyrovnává právě ta odstředivá síla.
to, co píšete, je nesmysl, ale protože už jsem to tady vysvětlil asi 10×, kašlu na to.
Mistr to zřejmě myslí tak, že pokud například nebudu v pohybu a na kole se nakloním tak jednoduše spadnu na zem. Pokud však pojedu do zatáčky, tak když budu nakloněný tak nespadnu. Tak jak vlak který se nakloní do zatáčky, aby se nepřevrátil. Samozřejmě jak píšeš, bez přilnavosti gum by to nešlo. Stačí si představit ten samý průjezd na kole do zatáčky na ledu. Kolo prostě podklouzne a spadnu nezávisle na odstředivé síle.
Ono to při jízdě nezpůsobí pád, ale zatočení.
No ale stále musí nějaká síla vyrovnávat odklon od svislé osy, a to dělá právě ta odstředivá síla. Fakta jsou neúprosná.
jsou a proto jste mimo. Odstředivá síla pomáhá držet náklon jenom díky tomu, že ji kompenzuje třecí síla v místě kontaktu kola s cestou. To Vy sveřepě odmítáte pochopit. Výsledná síla vzniklá složením gravitační a odstředivé síly je vyšší než obě jmenované a směřuje šikmo dolů ven od středu otáčení a kompenzována výhradně třecí silou, ničím jiným. Vy furt dokola mantáte 2 věci dohromady.
Jsem překvapen, že tak jednoduchou věc nedokážete pochopit.
Mě by zajímalo jak to bude vypadat, když do zatáčky pojede Prase s dvoutaktním motorem… Nobelovka je vpodstatě nevyhnutelná.
Omlouvam se, nicmene jste Dement!
V pohodě.
Jen mi tedy prosím vysvětlete, jaká síla drží cyklistu s kolem v nerovnovážné pozici, při náklonu, když ne odstředivá?
Děkuji
Vysvetlovat vam cokoliv nema smysl. Myslim, ze jste nemocny…
Nemocný touhou po pravdě.
Ale zkusím to ještě naposledy. Udržel byste se v náklonu, jako v zatáčce, při jízdě rovně?
tady evidentne jedou rovne a v naklonu :D
Evidentně rovně? Podle mne jezdí v kruhu.
vy se motate v kruhu :D
Kdysi jsem to videl na pouti, byva to jeste nekde?
nevim, myslim, ze seto jmenovalo < stena smrti > nebo tak nejak, byla jeste koule
Gravitační působení je třeba kompenzovat jenom v případě, když se během zatáčení zajede za okraj útesu…
Gravitační síla samozřejmě jde pomocí odstředivý síly kompenzovat. Stačí jet 7,9 km/s.
akorát tu rychlost jaksi nedosáhneš působením odstředivé síly, takže dokonce ani jejím prostřednictvím gravitační sílu nekompenzuješ…
To samozřejmě ne, musíš nejdřív fakt hodně šlapat… Blbý je, že když se budeš blížit zamýšlený rychlosti, tak začne být problém s trakcí :))
ten problém s trakcí nastane od dost dřív, než se té rychlosti přiblížíš na 1% ;-)
Obujes MaxxGrip :))
Ne, nejde o snížení těžiště (byť samozřejmě nižší těžiště má vliv výsledný moment), ale jeho vychýlení mimo křivku styčné plochy kol za účelem vyrovnání momentů – viz. Georrge níže.
Nepíši nic o snížení těžiště, ale o vychýlení.
Píšu to máselníkovi, ne tobě.
Pardon, omlouvám se.
Asi jako to dělají malé děti, než to pochopí? Bez náklonu a pomalu?
Ale opravdu pomalu, prakticky bez odstředivky.
Rovně umí jet každý debil. V zatáčkách je to jiné.
Ještě bys mohl probrat vlaky a jejich možnost se taky naklánět do zatáčky.
Odstrediva sila se prenasi z auta na pneu, protoze to je jedina vazba, ktera ji umi zachytit (trenim o vozovku). Bocni zatizeni pneu je tedy rovno odstredive sile. Mezi pneu a vozovkou je treni, tedy treci sila, a ta ma vzdy opacny smer oproti zatizeni. Treci sila je tedy opacna sile odstredive, ma tedy stejny smer jako sila dostrediva. Pokud nedochazi ke smykani ci prokluzu pneu, jsou vsechny sily na pneumatice (tedy prenesena odstrediva i treci) vyrovnane a soustava sil je tedy v rovnovaze. Jelikoz treci sila na pneumatice ma smer dostredive sily a ma i shodnou velikost, je to prave ta sila, kterou hledas.
Věřím Vám, ale nerozumím. Respektive nejsem s to (ještě jednou děkuji) pochopit v takovém případě vektory sil.
Vektory jsou velice jednoduché, viz obrázek (kresleno pohledem zezadu/zepředu na auto, případně z tvého pohledu když v autě sedíš). Do boku působí odstředivá síla FO, působí v místě těžiště auta, ale protože jediná vazba, která umí tuto boční sílu zachytit, je kontakt pneu / asfalt, tak se díla FO přenese na tuto styčnou plochu. Aby auto mohlo jet do oblouku a neuletělo do strany, musí být síly v rovnováze, tedy třecí síla mezi pneu a asfaltem FT musí být rovna síle FO a musí být opačného směru. FO je tedy síla odstředivá, FT je defakto síla dostředivá.
Na obrázku jsou síly kreslené jen k jedné pneumatice, ale samozřejmě se všechny síly rozloží mezi všechny pneu, které vozidlo má.
Působení odstředivé síly FO je v těžišti auta, které je nad zemí ve výšce H, ale protože síla je zachycena na úrovni asfaltu a ne v těžišti auta, vytváří se na auto klopný moment M, který má tendenci auto naklánět.
Tento klopný moment působí i na cyklistu, ale ten nemá 4 kola, musí se tedy naklonit dovnitř zatáčky, aby mu gravitace pomohla sílu FO kompenzovat. Síla od gravitace ale není vodorovná, je svislá, na úrovni asfaltu tedy nemá opačný směr vůči síle FO a nesnižuje tedy třecí sílu. I v případě cyklisty je tedy pneu zatíženo třecí a odstředivou silou úplně stejně, jako u auta.
Pokud jsou na objektu všechny síly v rovnováze, jako že v tomto případě jsou i v jízdě obloukem, tak není potřeba dodávat další sílu, tudíž cyklista nemusí dodávat energii, aby jízdu v oblouku udržoval. Respektive musí dodat energii jen kvůli vyšším pasivním odporům, které už jsme probírali.
Rozumím. Perfektní, děkuji. Nicméně u cyklisty to prostě vidím jinak, viz výše.
Dobrá, ještě to nakreslím pro cyklistu.
Zde nám přibyla gravitační síla FG, která působí v těžišti cyklisty. Jediný bod kontaktu se zemí je označen bodem A a jedná se o kontakt pneumatiky s asfaltem. Vůči tomuto bodu vytváří síla FG klopný moment MG a velikost tohoto klopného momentu závisí na vzdálenosti těžiště od bodu kontaktu, tedy vzdálenosti L. Tato vzdálenost L je závislá na úhlu cyklisty.
Tento klopný moment MG musí mít stejnou velikost jako moment MO, což je moment od odstředivé síly, která působí na výšce H. Oba momenty ale musí být opačného smyslu, což je na obrázku vidět.
Když si ale všechny síly přeneseme do bodu A, je vidět, že síla FG nepůsobí ve stejném směru, jako síly FO a FT. Nadále tedy třecí síla mezi pneu a asfaltem musí být rovna odstředivé síle FO.
Takže gravitace pomáhá vyrovnat odstředivou sílu pouze jezdci a je to náhrada za vazbu v podobě druhé řady pneumatik (která u auta zachytí onen moment MO). Pokud se ale posuneme do bodu kontaktu, tak zde už gravitace s odstředivou silou nepomůže a vše je zase jen a pouze na třecí síle (byť jak víme, velikost třecí síly je úměrná koeficientu tření a normálové síle, což je v našem případě FG, takže vlastně i zde nepřímo gravitace řeší odstředivou sílu, ale nevím jestli ti tím už zbytečně nemotám hlavu).
Proč gravitace pomáhá pouze jezdci a ne celku? Děkuji
Tady má onuce pravdu, musíš počítat s celou soustavou (stroj a jezdec), nejen s jezdcem. I na samotný stroj působí momenty – těžiště stroje nikdy prakticky nebude mít nulovou výšku.
Pisu jezdec ale myslena je cela soustava. Nebudu psat „jezdec vcetne kola a vybaveni“, to je zbytecne dlouhe.
Chápu.
Jen se často celá soustava pomíjí a onuce očividně není jediný, kdo to potřeboval vysvětlit.
Jo uz se divam co zpusobilo ten zmatek, to spojeni slov „pouze jezdci“. Tim ale nebylo mysleno, ze gravitace nepusobi na kolo, ale ze gravitace pomaha „pouze“ jezdci s kolem a vybavenim ale nepomaha tomu treni. V tomhle smyslu tam je to pouze :)
Jj, souhlas.
Přesně. Vůbec nechápu jak sem bez toho doteď mohl jezdit na kole.
Důležité je vědět.
pro účely příkladu a uvažovaných rychlostí je však hmotnost a výška těžiště jezdce v porovnání s výškou těžiště a hmotností kola naprosto zásadní parametr.
Jak se tento poměr změní s kolem plně naloženým či s motorkou? Vždy jde o celou soustavu.
hmotnost bych do toho netahal :D
Ano, hmotnost stroje a jezdce, respektive jejich poměr, hraje roli pouze při změně náklonu.
To je jedno, na obrazku mas jedine teziste a pokud ho budes brat jako teziste soustavy, tak silove pomery nadale odpovidaji obrazku.
vždy jde o celou soustavu a těžiště této soustavy. Jak se změní těžiště soustavy jezdec + 7kg kolo vs stejný jezdec a 200kg motorka? Bude se soustava s motorkou chovat stejně jako soustava s kolem? Která bude více závislá na pozici jezdce v zatáčce?
No a nezapomínejme na gumy teda taky samozřejmě.
zalezi jenom na treni, to te udrzi v pohybu po kruznici, pokud to prekrocis mez, soustava ze zacne pohybovat rovne
Vždyť píšu, že jde o celou soustavu. Nemusíš se přít.
já se nepřu, jenom vysvětluju, že v soustavě jezdec na kole + kolo je efekt kola na chování soustavy v podstatě zanedbatelný vzhledem k váze a poloze těžiště samotného jezdce. Jediná důležitá věc na kole jsou vlastnosti obutí.
Georege ma pravdu. To, kvoli comu musis robit naklon nie je ani tak zdanliva odstrediva sila, ale to, ze to, ze trecia sila a ta odstrediva posobia v roznych bodoch. Jedna na zemi a druha v tazisku. Z toho vznika ten zmienovany klopny moment, ktory sa ta snazi vyklopit. Keby si jazadil po asfalte zeleznym plechom (zanedbajme jeho hrubku a teda jeho tazisko bude vo vyske 0), tak ziadne naklony riesit nemusis, len trenie a zatacanie.
Pokud neplatí moje teorie, viz výše, tak bohužel musím přiznat, že nejsem schopen to pochopit.
Příliš odborné, navíc hlavně o tření (nemyslím ryb). Potřebuji to vysvětlit jako pro dítě. Nízké IQ, pochopte.
Vlastně je to neštěstí, být zvídavý, však zároveň hloupý.
jak doprcic odborny, straba 129 a 130 tam to vysvetluji jako pro mimika a dokonce na prikladu auta v klopene a neklopene zatacce, kdyz uz jsem si dal tu praci to najit tak to prosim prectete < jeto na 2 minuty > a nedeljte ze sebe vola
Mně to vůbec nejde, pouze ve zjednodušeném režimu, stránky se nezobrazí.
Moc prosím, mohl byste sem tu pasáž zkopírovat? Třeba to pomůže i ostatním. Děkuji.
.
Děkuji. To je v souladu s panem Georrgem. Nicméně stále si nedovedu představit, jak statické tření může kompenzovat odstředivou sílu. Nebo jinak: Pokud není možné se naklonit, typicky kolo, je při jízdě zatáčkou skutečně větší potřeba energie?
U kola bezztrátově změnou těžiště, u kriplkáry čistě ztrátově třením?
Asi to tak bude, což je pro praxi důležité.
Mnoho zatáček… Na kole bez ztráty energie. Na kriplkáře se ztrátou, neb nutno překonávat tření, které kompenzuje odstředivou sílu.
jezisi, a jakou rychlosti mistre jezdite, aby to melo nejakej vliv, nehlede, myslite opravdu vazne, ze cyklista pri naklonu nema zadne treni :D
Cyklista má běžné tření. Kripl však třením kompenzuje odstředivou sílu, plus běžné tření
Prid ku stojacemu autu z boku a skus ho posunut (do boku). Podari sa ti to? Velmi pravdepodobne nie. Preco? Trecia sila medzi pneumatika a asfaltom bude okazotou reakcnou silou na tvoju akcnu silu – snahu posunut auto. To iste v zatacke, dokym teda nejdes tak rychlo, ze trecia prestane stacit. Potom pokracujes rovnomerne priamociaro, namiesto povodneho planu.
To tření jsem dosud považoval za ekvivalent šňůrky u kroužícího závaží. Prostě jen fixace. Nikoli kompenzace.
Myslim, že jistý pan Newton by se obracel v hrobě, kdyby mu záleželo na tom, co si myslí pan Onuce ;)
koho zajímá pan Newton s jeho fiktivníma silama :-D
To nevím, ale dá se říct, že nezájem o druhého bude u Newtona a Onuceho dost vzájemný ;)
Diskuzi přeložit do angličtiny a poslat technikům třeba u F1 :-)
A pro si nenajdeš na netu knížku o machanice vozidel, tam je to vše graficky i matematicky vysvetleno
Opravdu netuším, jak bych to hledal.
Tak když nechápeš něco tak jednoduchého jako klíčova slova mechanika vozidel teorie skládání sil, tak se necpi do teorii, kterým stejně neporozumis
Pochopil jsem tlumič, pochopím doufám i toto.
To ti řekl chytrý robot?
Jestli by i uměl definovat rozdíl?
Jo, to je ChatGPT a jak je známo, ten si nehorázně vymýšlí, takže správnost negarantuju, ani sem to celé nečetl :-)
Chtěl sem tím naznačit aby se mistr s podobnými hovězinami na něj obracel rovnou bez zakládání nesmyslných vláken.
Vy víte, že si vymýšlí, přesto chcete, abych se na něj obracel namísto bf? Neděkuji.
Lidi zde si taky mohou vymýšlet, psát blbosti protože jsou blbí nebo ze zlomyslnosti, to si nevybereš.
Ke dvojce – odstrediva sila je docela velka, kdybys tedy musel vynalozit energii na jeji prekonani, nebylo by mozne s autem ci kolem jezdit oblouky s minimalnim vlivem na rychlost (a ten minimalni vliv je zpusoben vyssimi odpory v oblouku, jak uz tu nekolikrat zaznelo).
Kazdy si jiste vzpomene na jizdu z mirneho kopce (at uz autem nebo na kole), kdy konstantni rychlost z kopce udrzovala gravitace a po projeti mirne zatacky (do ktere neni potreba brzdit) ci serie zatacek rychlost nijak vyrazne neklesla.
Možná plácnu blbost (však tu nebude první…), ale není to prostě tak, že samotná změna směru je zadarmo, protože síla bude pořád stejná, jenom jiným směrem, ale že vznikne nějaký přetížení, který bude potřeba vykompenzovat? Takže není potřeba energie na změnu směru, ale aby se Onuce nerozbil o patník?
Co to mumláš? Ty tvé kraviny vysvětlil na začátku George…odstředivá síla se nevytváří šlapáním…maj gat…to tu nikdo neměl na základce fyziku?
.
Záleží na poloměru toho kruhu.
R = nekonečno?
Proč ne, ale to je pak uz všechno hodně vzdálené realitě a schopnostem člověka : )
R=10 (cehokoliv)…jen jsem zvedav na tve teorie :)
Třeba (Světelných let na miliontou.)
To sis vybral dost složitý násobitel, ale jak chceš… čili? Výsledek je?
E = mc²
Jsi se dal na dráhu?
Ne.
On ten trip uz jede roky :D
Mistře, a nezamyslel jste se na myšlenkou vyvinout perpetuum mobile? Třeba s pomocí BF by se to..(ne)podařilo. ????
Ano. Vymyslel jsem „Kaskádové kapilární čerpadlo“. Napadlo mě to, když se přes noc vyčerpala voda z kýblu hadrem přehozeným přes okraj. Kdyby se toto poskládalo vzestupně do kaskády, a ve velkém, voda v horním kýblu, nádrži, by se mohla použít k pohonu mlýnského kola, elektrárny.
A hned jsem se pustil do pokusů. Dva kelímky, naplněný vodou o něco níže, než prázdný. Přes okraj propojeny papírovým ubrouskem smotaným do ruličky. A již to jelo, horní kelímek se začal plnit. Vidina Nobelovky.
Jenže hladiny se vyrovnaly a dost. Spojené nádoby, na rozdíl od Spojených národů, fungují spolehlivě.
Me presne to same kdysi napadlo, kdyz jsem si delal caj, a snurka od sacku caje tahala vodu nahoru…abych to zkratil…nefunguje to :D
Hlavně mě štvou stromy, že dostanou vodu desítky metrů vysoko do svých větví a listů.
Také přec kapilární elevací?
Pro určité použití by nevadilo, že se to zastaví. Třeba zdymadlo. Takže tu nobelovku bych ještě neházel do žita…
To je jak s hornikama v šachtě : )
Takova uvaha. Kdyby Onuce umel anglicky a pustil by se komunikace s ChatGpt.
Jak by to dopadlo?
D. Vsichni na planete by spachali sebevrazdu
E. Cely vesmir by implodoval, a vsechno znova
D. UI Aktivuje Skynet
BTW:
Chat GPT umí i česky. Ale možná je v ANJ schopnější, protože v češtině a českých reáliích mě tedy nepřesvědčila.
Hej, umis cist?
Jaky je rozdil mezi C a D? :D
Jeste mi tam chybi, jestli nebyl kamos Douglase Adamse, kdyz psal o Marvinovi :D
Ale jo, blbost, myslím Matrix, píšu Skynet.
To je uz lepsi :D
Už podle názvu mi bylo jasné kdo je autorem vlákna :) Jinak jak už jsem psal ve vašem jiném vláknem země je placata stačí tedy jet rovně ;)
To právě nestačí, když pojedeš rovně, tak spadneš přes okraj.
Mistr zatím nedokázal dojet ani do Santiaga jak kdysi plánoval takže okraj mu zatím nehrozí :)
To je pravda.
No ale když použiju jednoduchou logiku, tak vzhledem k tomu, že z Bavorska Santiago nevidíš, tak musí být právě za okrajem, takže by tam místr spadl, kdyby se nechal teda vlákat do pasti poutě?
Jako že ne ? Stačí aby bylo jasno podívej ;)
však za santiagem už je ten okraj přes který se přepadne. Tam končí země.
Chyba, utopíš se v Okrajovém moři, jak ví každý Zeměplošan ;)
Moc prosím o radu, protože nejsem sto vyřešit následující problém:
Když už jsme u těch drobných nuancí odstředivých a dostředivých sil a podobně, máš jistotu, že nejsi sto?
Ohromně moc děkuji za vyvedení z celoživotního omylu! Nikdy mě nikdo neopravil a tak jsem v tom zkameněl.
Jsem Vám velice vděčný!
Ano, jezdit na kole ve smyčce nebo v kruhu, bude vyžadovat větší sílu k šlapání než jízda po rovině rovně. Existuje několik důvodů, proč je tomu tak.
Prvním důvodem je odstředivá síla, která působí na jezdce při jízdě ve smyčce. Pohyb ve smyčce vytváří zrychlení směrem ven, které způsobuje odstředivou sílu. Tato síla působí opačně k tahu ve směru jízdy a musí být překonána, aby se udržela rychlost a směr pohybu. Jezdec musí vyvinout dodatečnou sílu, aby přemohl odstředivou sílu a udržel rovnováhu.
Druhým důvodem je sklon kruhu. Když je kruh klopený, jezdec se musí vyrovnat s gravitací, která působí na jeho hmotnost ve směru kolmém na zemský povrch. Tato síla je komponentou tahu, který je potřeba k udržení pohybu po kruhu. Čím strmější je sklon kruhu, tím více síly musí jezdec vyvinout, aby se udržel ve smyčce.
Třetím faktorem může být tření mezi pneumatikami a povrchem. I když jste zmínil, že nepočítáte s rozdílem v tření pneumatik, je tření stále přítomné a ovlivňuje potřebnou sílu k šlapání. Na klopeném povrchu může být tření mezi pneumatikami a povrchem větší než na rovině, což by mohlo vyžadovat dodatečnou sílu k překonání tohoto tření.
Závěrem lze tedy říci, že jízda na kole ve smyčce nebo v kruhu vyžaduje větší sílu k šlapání než jízda po rovině rovně, kvůli odstředivé síle, sklonu kruhu a případně i tření mezi pneumatikami a povrchem.
Když jde někdo dělat chytrýho, měl by znát aspoň úplně základní věci:
Se chceš dohadovat s robotem? :-)
Nekaž mi radost:-D
hamba robotovi ;-)
Fyziku jsem viděl naposledy před 30 lety ale mám pocit, že při jízdě po rovině nekoná z hlediska fyziky člověk žádnou práci. Tj teoreticky by mělo být jedno, jestli člověk jede po přímce a nebo po kružnici:-)
Ovšem pocity jsou šalebné. Na pocity se ve fyzice nehraje.
Fyzika JE černobílá!
mistre, matematika muze byt cernobila, fyzika NIKOLIV :D nicmene ma pravdu
A Vy také.
Tak to zkus vysvětlit třeba fotonům.
fotony nikdo neřeší, mají nulovou klidovou hmotnost :-D
Chápu. To bylo k té čeronobělosti fyziky, která v nemalé míře stojí na hypotézách, které čekají na potvrzení, či vyvrácení :-)
Což uznávám.
fyzika na hypotézách opravdu nestojí. Ale pouštět se do rozdílů mezi hypotézou teorií fakt nebudu :-)
Ani já ne. :-)
Uznávám, že teorie je vhodnější termín.
to je samozřejmě blbost, protože kdybys na kolo nepůsobil silou ve směru pohybu, tzn. nekonal práci, stojíš.
Píšu „při jízdě“ po rovině, nikoliv „při rozjíždění“. Za předpokladu zanedbání odporu vzduchu a tření (vím, nesmysl) je na rovině při pohybu konstantní rychlostí práce nulová. Ale zkus to vysvětlit zedníkovi, že od okamžiku, kdy se rozjede s kolečkem s cihlami, už pak při jízdě po rovině vlastně „nic nedělá“. Pokud jede pořád stejně rychle:-)
A nebo si to už nepamatuju, i to je možné. Měli jsme tři semestry fyziky na začátku VŠ, to bylo kolem roku 1990. Dneska mě pro práci z fyziky zajímá už jen něco kolem fluorescence a luminiscence.
tření je na kole žádoucí. To, co překonáváš, je odpor vzduchu a valivý odpor. Zkus o tom přesvědčit na kole, ideálně na podhuštěném fatbike, aspoň sám sebe, když už nemáš slitování se zedníkem :-)
A když tyto vypustíš, tak tě nemá co brzdit, takže teoreticky žádnou práci nevykonáváš.
V praxi je samozřejmě vypustit nemůžeš.
no když je vypustím, tak se jaksi ani nerozjedu ;-)
Tak se necháš postrčit :-)
Nitrovi šlo ale o něco krapet jiného.
no on udělal z praktické úlohy úlohu teoretickou, nic víc. A kontrolní dotaz, kdo Tě postrčí, když tření a valivý i aerodynamický odpor zanedbáme?
Je fakt, že při nulovém tření by asi po kružnici jet nešlo. Jen pořád rovně po přímce.
Tak ono by se nešlo ani moc rozjet když na to přijde, leda reaktivním motorem…
Při nulovým tření by ses ani nerozjel.
.
V podstatě neustále zrychloval. No nechtěl bych se pak vymáznout někde v zatáčce:-D
Vraťme se od vymýšlení hovadin k předmětné otázce.
Síly, které nás brzdí, vyřadit nemůžeme. Můžeme ale přidat sílu o právě takové hodnotě, která bude negovat všechny síly, které nás brzdí. Přímo se nabízí jízda z kopce natolik ideálního, že si budeme držet určitou stálou rychlost (svým způsobem máme předchozí teoretický případ). Stejně tak lze použít jízdu konstantní rychlostí po rovině na motorce, mopedu a i na kole (tady budeme sledovat nárůst práce od určité nenulové hodnoty – u prvního případu tedy od nulové hodnoty).
Vzhledem ke tvaru pneumatiky jednostopého vozidla je její obvod tím menší, čím větší je náklon. Pokud tedy bude nárůst práce nulový, v náklonu pojedeme pomaleji. Nebo-li musíme mírně přidat, abychom v náklonu jeli stejně rychle jako při jízdě kolmo.
Původní otázka zněla, o kolik více bude muset onuce šlapat při jízdě v náklonu oproti jízdě kolmo. Odpovědí je, že o něco více, pokud by chtěl udržet stejnou rychlost, či stejně, jen se sníží rychlost jízdy.
Hele nevím, školy nemám, ale já si furt myslel, že budu-li šlapat stejně rychle, ujedu stejný úsek za stejný čas. A ono do zatáčky ne…
.
No to je jasný ne, to už se pak skoro vracíš na začátek.
Má to jednu malou vadu, totiž tu, že uvážíme-li skutečně změnu obvodu kola jako jediný důvod, změní se fakticky převodový poměr pohonu, čili onuce při stejné frekvenci šlapání vynaloží méně úsilí.
Dal jsem palec nahoru, aby bylo vidět, že jsem nedal ten palec dolů :)
Jak vraťme od vymýšlení hovadin?
Tím to právě začalo. V podstatě jako vždy.
Tak to si pamatuješ blbě. Pokud dělník jede s kolečkem, tak práci samozřejmě koná. Práce je definovaná jako síla*dráha. Tedy při přemístění tělesa z místa A do místa B je práce konána. Ovšem pokud bude zedník držet nad hlavou pytel cementu, tak protože dráha je nulová, tak i práce je nulová.
No nechci se hádat s inženýrem ale … práci koná složka síly ve směru pohybu. Práce je daná součinem dráhy a průmětu síly ve směru pohybu. Pokud už jede dělník po rovině s kolečkem s cihlami konstantní rychlostí po přímce a nezrychluje, tak za předpokladu nulového tření (v praxi nesmysl, jistě) kolečko „jen“ drží silou směrem nahoru, tj. vektor jeho síly je kolmý na směr pohybu a úhel α = 90 °. A jelikož je práce daná vzorcem W = F .s. cos α, tak při úhlu 90 °je cos α = 0. Tj. zedník se sice zapotí ale práci nekoná, no:-)
Pamatuje si to dobře. Práci vykonáš zvednutím koleček do pojízdné polohy. Následným tlačením vpřed už jen konáš práci při zrychlení (pokud zanedbáme zcela zásadní valivý odpor) a následně po dosažení kýžené rychlosti až do zpomalení žádnou práci nekonáš.
No, ale to je pouze v ideálním případě, když se zanedbá tření a další odpory. Jak je správně napsáno výše, tak práci koná složka síly ve směru pohybu a při tlačení kolečka tam tato složka je stále přítomna ( v reálném světě). – Těleso zůstává v klidu nebo v rovnoměrném přímočarém pohybu, pokud na něj nepůsobí vnější síla. Tedy na kolečko reálně stále působí řada odporových sil a setrvačných sil, které dělník musí překonávat a tedy koná práci.
po dosažení kýžené rychlosti až do zpomalení žádnou práci nekonáš.
Jenže ono naložené kolečko má tu otravnou vlastnost zpomalit velmi rychle, respektive zpomaluje stále.
proto semu snazim celej zivot vyhejbat :d
Působí i po dosažení kýžené rychlosti na kolečko nějaké síly? Ano – pak práci konáš.
Precti sito jeste jednou.
on diskutoval teoretický případ, podmínku nutnou pro nekonání práce jsem napsal, tak o čem se furt bavíš? Že v reálným světě překonáváš kolečkem valivý odpor nikdo nerozporuje.
Sorry, nemam to vsechno silu cist. Ale vim, kde jsou odpovedi na vsechna mistrova trapnei ohledne (krome smyslu zivota a tak vubec a to je samozrejme 42).
Perfektni odkaz je tohle https://ciechanow.ski/bicycle/?…
NSFW! (jen pro cyklisty/fyziky amatery) Jestli jste v praci, da se tam stravit, hodne, ale fakt hodne casu.
A precese kola či vliv stavby na countersteering stále nikde…
Místo toho stále stejné povídání o rake/trail a tyre slip.
Já myslím, že ses jenom špatně díval :)
Když to shrnu, co jsem zjistil: Při jízdě zatáčkou vytvářím odstředivou sílu, která je však v případě jednostopého vozidla kompenzována náklonem, čili gravitační silou. V případě vícestopých vozidel je odstředivá síla kompenzovaná třecí silou pneumatika-vozovka. A jelikož se tedy v tomto případě veškerá odstředivá síla kompenzuje pouze třením, a třením vzniká teplo, zde zcela ztrátové teplo, je opravdu nutno dodat energii navíc.
Blbost
Tak uvažujme: Při jízdě v zatáčce je u jednostopého vozidla síla působící na vozovku stále v ose, tedy stejně jako při jízdě rovně!!!
U vícestopého vozidla tomu tak není, síla působí do strany, pneumatiky mají tendenci se smýkat, tím vzniká ztrátové teplo.
mistre, mistre
Ještě sem doplnit, jak to vodil do zatáček McCoy a celá teorie je úplně na hadry :-)
I když je fakt, že doctor to zvládne taky.
Samozřejmě že může dojít ke smyku, viz můj nákres výše. To však na principu nic nemění.
Pokud by to tak bylo, tak by mělo být jedno, jestli člověk jede na kole po asfaltu nebo po ledu, zatočit by měl stále stejně.
nekdy si rikam, ze to na nas musi hrat :D
Není to jedno, samozřejmě. Styk kola s vozovkou představuje ukotvení, ekvivalent ukotvení provázku s kroužícím závažím.
Toto je třeba pochopit.
a provázek představuje kompenzaci odstředivé síly, stejně jako na silnici tření. Akorát Vy sveřepě odmítáte uznat základní fyzikální principy. Nic víc v tom hledat netřeba.
Provázek představuje rovnovážnou výslednici síly gravitační a odstředivé. Závaží kroužící na provázku dokonale modeluje chování jednostopého vozidla při jízdě v kruhu.
Jakým podobným modelem demonstrovat chování vícestopého vozidla?
žádná rovnovážná výslednice gravitační a odstředivé síly neexistuje. Výslednicí gravitační a odstředivé síly je síla, která natahuje provázek. Proti ní působí stejně velká tahová síla provázku. Když závaží visí, působí na ně jenom gravitační síla. Při roztáčení s rostoucí rychlostí otáčení roste odstředivá síla působící ve směru ven od středu otáčení. Výslednicí odstředivé a gravitační síly je potom síla působící šikmo dolů od středu otáčení, které se s rostoucí rychlostí otáčení zvětšuje a zároveň se směr jejího působení více přibližuje směru působení odstředivé síly, jak její složka roste a jediná síla, a žádná jiná, působící proti této složené síle je tahová síla provázku, žádná jiná.
Úplně přesně tak! Konečně! A ta samá síla, jako na provázek, působí v ose jednostopého vozidla při jízdě zatáčkou.
jenom ji kompenzuje tlaková síla silnice a tření, protože tam žádnej provázek není. A proto se musí cyklista naklonit aby ta výslednice mohla být kompenzována právě tlakovou silou a třením, bo jinak by se působením odstředivé síly v těžišti ve vzpřímené poloze vyvrátil ven ze zatáčky.
To naklonění má jediný cíl: nasměrovat výslednou sílu působící na cyklistu a kolo tak, aby silnice působící tlakovou a třecí silou udržela. Nic víc. Náklon žádnou sílu nekompenzuje, jenom mění směr výslednice.
Náklon kompenzuje. Stejně jako rotující závaží na provázku se vykloní od kolmé osy. A ten náklon, vychýlení provázku, kompenzuje díky gravitaci odstředivou sílu zcela bez tření!!!
vychýlení provázku nekompenzuje nic. Kompenzuje pevnost provázku a pevnost a tření silnice. Popírání reality realitu opravdu nemění. Doporučuji si zopakovat fyziku pro osmou třídu, tam se takové blbinky řeší dost podrobně.
Kompenzuje pevnost provázku
Nikoli, jedná se jen o ukotvení závaží, stejně jako styčný bod pneumatiky s podložkou. Pevnost má vliv pouze na to, zda se provázek přetrhne, nebo nikoli. Podobně jako u tření, zda nedojde ke smyku.
promiňte, ale jste opravdu hloupý. Je to zákon akce a reakce. Jestliže závaží působí na provázek složenou silou gravitační a odstředivou, musí provázek působit na závaží stejně velkou silou opačného směru. Pokud by tomu tak nebylo, provázek a závaží by se vzdalovali. Fakt není chyba moje ani pana Newtona, že neovládáte ani elementární znalosti žáka základní školy.
Samozřejmě, vždyť tvrdím to samé.
Proč ten „provázek“ je na ledu slabší, než na asfaltu?
V těchto fyzikálních úvahách samozřejmě bereme podklad jako ideální, nemá smysl sem podsouvat smyk apod.
Sklouznutí na ledu je jako přetržení provázku.
Sklouznutí na asfaltu taky.
Proč k nim ale dochází při jiné rychlosti, když by u jednostopého vozidla měla být odstředivá síla kompenzována náklonem?
on vubec nechape pojem odpor a treni
Chápe
nechápe
Chápe, pochopte.
Protože výslednice obou sil působí v ose jednostopého vozidla, tedy způsobuje větší tlak pneumatiky na podložku a větší nároky na přilnavost.
Co způsobuje větší tlak pneumatiky?
Hustilka.
Když budu mít nahuštěný stejný tlak a pojedu stejnou rychlostí zatáčkou na ledu a na asfaltu… Proč na ledu spadnu a na asfaltu ne, když bych měl kompenzovat odstředivou sílu pouze náklonem, který je v obou případech stejný?
Znovu odkážu na svůj nákres. Při náklonu působí na pneumatiku síla odstředivá i gravitační. Na ledu spadnete kvůli nízké přilnavosti.
jako zese pneumatika tou odstredivou silou roztahne – mysleno zvetsi, to mate na mysli?
Ne.
Proč bych padal, když jsem odstředivou sílu už vyrovnal náklonem?
Stejně jako když se přetrhne provázek, závaží spadne.
juchuuu, budem resit balistickou krivku
A ten rozdíl mezi ledem a asfaltem tedy vzniká čím?
Nebude to náhodou nižším součinitelem tření na ledu?
hlavně sim Tě nepřetrhni ten provázek :-D
A co teprve až začneme řešit cyklokros, kde se v zatáčkách pomáhá přidržením bariéry na vnitřku zatáčky :D
Samozřejmě. Ale jak to souvisí?
Když to shrnu, co jsem zjistil: Při jízdě zatáčkou vytvářím odstředivou sílu, která je však v případě jednostopého vozidla kompenzována náklonem, čili gravitační silou.
Že pak tohle nemůže být pravda.
Je to samozřejmě pravda. Nemám sílu znovu to celé vysvětlovat. Po kolikáté již? Jen tedy odkážu na to rotující závaží na provázku.
na to však odkazujete úplně blbě za blouznění čehosi u ukotvení bez působení sil. Těžko můžete cokoli kotvit bez vynaložení síly. Ale to je zjevně marný.
Už si přečti ten odkaz od Vlka co sem ti sem dal a nemusíš tu generovat ptákoviny že to pochopíš tomu u tebe neverim, ale třeba přestaneš na chvíli generovat své pateorie
To je na mne příliš složité.
Ano souhlas téma rozložení sil působících na vozidlo v zatáčce je na tebe příliš složité, když je to složité v knize,je to složité i tady neb je vysvětlována stejná problematika
Zde lidsky.
to ze jste sasek uz vime, ale zacinate ze sebe delat dementa.
jeto marny, jeto marny, jeto marny.
Mám stejný pocit.
No ty kokos :-)
Já do toho nechci úplně házet vidle, ale při správném průjezdu zatáčkou s pláštěm který má normální vzorek má bejt těžiště pořád nad středem kola, nikoliv položený proti směru pohybu. To se dělá, pokud vím, u silničních motorek a kol, kde není vzorek, co by se při průjezdu zatáčkou zakousl do podkladu.
pokud tu zatáčku pojedeš krokem, tak možná ani nespadneš. Ten vtip je v tom, že odstředivá síla působí v těžišti, zatímco Tvoje tíha působí v místě dotyku kola s cestou. Z toho plyne, že Tě odstředivá síla tlačí v těžišti tedy vysoko nad zemí ven z kruhu. Abys nespadl na vnější bok, musíš se naklonit dovnitř.
Při každé jízdě mimo přímý směr dochází k náklonu mimo svislou osu, tedy těžiště jde dovnitř, směrem ke středu oblouku. Přitom je důležité vychýlení těžiště celé soustavy.
Obyčejně se rozlišují 3 základní pozice těla – v ose stroje, s tělem uvnitř či stroj sklopený pod tělem. Každá taková pozice má své plusy a mínusy.
Zároveň pozice těla nijak moc nesouvisí s rychlostí jízdy. Přesto jsou určité pozice vhodnější k vyšším rychlostem, jiné k rychlé změně směru, výhledu apod.
Vzorek u pneumatik je pouze k odvodu vody a kvůli homologaci. Pneu se vzorkem či bez za sucha funguje téměř stejně.
A pakje tu několik případů kolem svislé osy, které by někomu mohly připadat paradoxní – může dojít třeba k tomu, že tělo bude na jednu stranu, stroj na druhou stranu, ale jedu rovně.
zety jezdis na pitbike :D
Ne.
nj a jeste jsem to napsal blbe, < Supermoto > to melo bejt, ale odpovidat nemusis, jsem jelito, pac tomu moc nerozumim :D
Jezdím na více strojích, více „stylů“, jak někteří mají tendenci říkat. Pro mě je to spíš tak, že je vždy něco za něco, pár způsobů je vhodnějších pro určité situace, přitom do velké míry se toho hodně překrývá pro dosažení cíle.
Zrovna ohledně supermota se roky vývoje pozice jezdce dostala od nadměrného klouzání motorky a její tlačení pod jezdce po čisté stopy, jízda na hranici přilnavosti a osa těla víceméně v ose motorky. Ale mírné výkyvy oběma směry jsou stále.
A u kola je tohle obecně hodně podobné.
tak tohle už nedá mistr ani náhodou :-D
Jenže já jako plášť se vzorkem myslel něco, kde jsou kolíky co se zakousnou do podkladu (což jsem mohl zdůraznit), což se silniční motorkou na silnici jde těžko. Na kole v terénu je ten průjezd zatáčkou jiný a ideálně kolo pod sebou zalomíš a snížíš těžiště, ale mělo by zůstat nad kolem, aby se na plášť tlačilo shora a ne z boku. Na silničních strojích to funguje jinak samozřejmě, mě šlo o to, že se dá zatočit i bez gravitace jako kompenzace odstředivé síly.
Špunty, ne kolíky.
Pneumatiky především těží z přilnavosti, a to i pneumatiky do terénu/na nezpevněné povrchy. Ano, špunty jsou proto, aby získaly více přilnavosti na nezpevněném povrchu.
Důvod sklopení kola nebo motorky v terénu pod sebe dává smysl z důvodu rychlosti sklopení a větší stabilitě právě na nezpevněném povrchu.
Když budeš tlačit kolo pod sebe, tak budeš mít kolo ve velkém náklonu a tím pneumatiku na hraně. Pak je otázkou, kde máš více špalků, zda ti nabídne kraj pneu více či méně přilnavosti. Obvykle to bývá střed pneu – tudíž kolo/motorku raději kolmo než velký náklon.
No právě jde o to naklonit kolo tak, aby zabíraly teda ty špunty. Taky na některých pláštích máš občas moment během průjezdu zatáčkou, že ti přestaly zabírat špunty běhounu a ještě nezabírají ty krajní a kolo mírně podklouzne. A pláště do terénu mají výrazně agresivnější boční špunty. Ten důvod proč pak dávat kolo pod sebe vidím v tom (a tady teda spíš spekuluju) jak píšeš větší stabilita a manévrovatelnost když máš váhu v ose a jestli se nepletu tak i ty pláště jsou tak navržený, aby tlak šel shora a ne z boku, což by byl případ pro těžiště v ose náklonu.
Jde právě o to, kde budeš mít největší přilnavost. Některé pláště na kolo skutečně mají větší boční špunty. Ale u motorek bývají stejně veliké. Pak záleží, kolik jich tam bude, na směsi atd.
Sklopit stroj je rychlejší než stroj s jezdcem, stabilita jako taková být větší nemusí, ale u nezpevněného povrchu se může měnit velmi rychle, proto se dá lépe napravit s kolmou pozicí těla.
Ale i na zpevněném povrchu můžeš ztratit přilnavost, nečekaně či záměrně. Do určité míry lze srovnat smyk i v ostatních pozicích těla.
Je to prostě dost obsáhlé téma, každý má jiné priority a oblíbený způsob a místo jízdy.
U MTB jde hlavne o to, ze kdyz kolo pod sebou polozis vice nez telo, dovoli ti to tlacit na vnejsi pedal a vnejsi grip v zatacce. To je naprosto klicove pro grip kdyz nemas klopenku na kterou se muzes spolehnout.
Je velmi jednoduchy experiment co znazorni proc je to tak dulezite – zkus si stoupnout vedle nakloneneho kola a zatlacit na vnitrni/„spodni“ grip – guma ti hned zacne klouzat bez ohledu na povrch. Zkus pak na stejne naklonenem kole zatlacit na vnejsi/„horni“ grip – guma se zakousne a sila potrebna na jeji smyknuti bude nesrovnatelne vyssi. To same pak muzes delat pri jizde – kdyz budes mit telo vice naklonene nez kolo, tvoje teziste bude tam co ten „vnitrni“ grip v zatacce, zatimco kdyz kolo naklonis vice, teziste mas tam co ten vnejsi a prujezd zatackou je mnohem rychlejsi.
Není to podobný mechanismus jako při lezení po skále u způsobu zatěžování nohou?
Když se snažíš být tělem co nejvíce pritisknuty ke stěně, tak ti na horších stupech, případně na plochach, lezečky drží o dost hůř, než když se tělem „oddálíš“ od stěny.
A vysvětlení je jednoduché. Nohy jdou prostě více proti skále (úhel působící síly je větší), takže to prostě logicky mnohem lépe drží.
Myslíš, že to je na mtb stejný princip?
vpodstate ano
Nejsem sice odborník na lezení, ale vždy se doporučuje být přitisklý ke stěně. Ale možná mě nějaký zkušený lezec opraví.
Hmmm, tak to jsem zvědav na vyjádření nějakého odborníka :-)
Přemýšlím nad tím co napsal bnx. Lézt se teprv učím, a někdy je to tak, že musím být skále co nejblíž, ale když je málo opory pro nohy, je naopak lepší se „pověsit“ dál od stěny a tím změnit úhel působení tlaku boty na skálu a zvýšit grip. Když si to představím v hlavě, tak si ale myslím že to je trochu jiná myšlenka než tlačení kola „do země“ v zatáčce, kvůli tomu, že tam je ta ruka co se skály drží výše.
Ještě do toho hodim jedny vidle.
Co když gravitační sila a náklon nemají vůbec žádnou souvislost? Tedy kromě toho, že když je náklon neadekvátní tak prostě spadneš.
Znovu…
blbej obrázek ani opakováním na ceně nezíská…
Jak se to říká s tím hovnem, čím víc se maže ......
Maloval jsem myší na prostěradle postele, bez podložky. Zkuste si to!
ten obrázek je fakticky blbě, protože Vy tvrdíte, že se dvě navzájem kolmé síly kompenzují, což je logiky věci naprostá kravina. Výslednici už jsem Vám tady maloval, odmítáte ji vzít na vědomí pravděpodobně díky tomu, že si hlavu nějakými vektory vůbec nelámete a jenom si melete o jakési rovnováze, které však bez rovnováhy sil není možno dosáhnout.
Kompenzuje se pouze odstředivá síla, myšleno náklonem, tedy gravitací. Tím pádem nemusí být kompenzována třením. O nic jiného zde nejde.
Momenty mistře, momenty se kompenzují! U cyklisty jsou gravitace a odstředivá síla na sebe kolmé, i v tom tvém obrázku to tak máš, takže tyto síly se kompenzovat nemohou ale jejich momenty ano! Momenty jsou ale jen jedna část hádanky, na vše ostatní je tady tření.
Ano, tak, tedy momenty. Děkuji za zpřesnění.
Ale kde potom máme tření u rotujícího závaží na provázku? Stejné momenty…
Děkuji
Tam momenty nejsou a provázek je úplně jiná vazba. Jiná vazba, jiné momenty a síly, jiný způsob „zachycení“ odstředivé síly.
Při vší úctě, nesouhlasím. Podle mne jde o stejné působení sil, jen tedy tažná je nahrazena tlačnou.
Nesouhlasit můžeš, ale to je tak všechno co můžeš :D tady máš základní rozbor sil na cyklistu a na kouli na provázku. Jak vidíš, není jich tam stejný počet a ani nejsou stejně umístěné na objektech. Navíc, koule na provázku ti bude fungovat i bez gravitace. Vlastně bude nejlépe fungovat bez gravitace. A nepotřebuje tření k žádnému přenosu sil. Ale cyklista ti bez gravitace a tření fungovat nebude.
Na kouli ale působí gravitace stejně, přesto ji tam nemáte. Proč?
Děkuji
Protoze koule gravitaci nepotrebuje, je to nejjednodussi funkcni model. Cyklista bez gravitace neni funkcni model. Uz jen tohle by ti melo napovedet, ze silove pomery v obou pripadech nejsou stejne.
Bohužel nenapoví. Myslím totiž, že i koule potřebuje gravitaci.
K čemu?
Dobře, tak ji nepotřebuje, ale působí na ni.
A kdyz to bude nekde hluboko ve vesmiru mimo pusobeni gravitace? Bude cyklista fungovat ve vesmiru? Ne. Bude kulicka na spagatu fungovat ve vesmiru? Napriklad obihat okolo nejake druzice? Ano.
A abych ti uplne zamotal hlavu, tak tady mame opacny extrem, a to je satelit obihajici okolo Zeme. Ten neni privazany k zemi spagatem, neni v kontaktu s zadnym jinym telesem aby ho drzelo treni, pusobi na nej pouze gravitace Zeme a odstrediva sila (ktera vznika tim, ze obiha dokola okolo Zeme). No a jelikoz je satelit umisten v takove vysce a ma takovou rychlost, aby odstrediva sila na nej pusobici byla stejne velka, jako gravitace od Zeme, tak ani neuleti do vesmiru, ani nespadne na Zem. A takhle tam muze obihat do zblbnuti a nepotrebuje k tomu zadny pohon. Ostatne okolo Zeme obiha i hodne bordelu (trosky, zbytky lodi atd.) ktere zadny pohon nemaji a presto neustale obihaji okolo Zeme.
Proste pohyb po kruznici zadnou dodatecnou energii nepotrebuje.
Ano, samozřejmě. V našem případě, však bez gravitace, by šňůrka zůstala kolmo k ose rotace.
No vsak. A jeste jsem ti dopsal jiny priklad, ktery naopak stoji jen a pouze na gravitaci.
Kam jste to prosím dopsal?
No do toho mojeho prispevku, jsem to psal v editaci a nevim, jestli tvoje odpoved byla pred, nebo az pote, co jsem editaci odeslal.
Výborně, děkuji. No vždyť! Celou dobu tvrdím, že odstředivku kompenzuje gravitačka, žádné tření netřeba. Až na ta vícestopá …
No jo. Jenže to jsou velice odlišné případy, které spojuje snad jen ta odstředivá síla.
Hmmm. Tak to mi vysvětli, jak to že v zatáčce na ledě, kde je minimální tření se na kole vymázneš. Když tření není třeba.
Asi si zase napsal totální blbost co?
Již jsem to zde psal minimálně X-krát.
Takže x-krát popíráš fakt, který ví i malý dítě co ještě nemá ve škole fyziku.
Přitom se stačí na tom ledě správně naklonit a nemůžu uklouznout. Vždyť tření nemá vliv. A ty pitomci na ledový dráze si na ty gumy na motorkách dávají hřeby. Úplně zbytečně, stačí znát onuceho teorii.
Vůbec netuším, co jste to zde teď napsal za nesmysly. Tření má vliv zásadní.
Kousek výš to popiras tak už si vyber
No, ono to je tak, že jsou dvě základní podmínky:
Platit musí obě podmínky současně. Vysvětlovat to nebudu, je to stejně zbytečné. Z té druhé plyne, že odstředivou sílu kompenzuje síla třecí, u kola i u auta, tíhu, normálová síla od podložky.
Mimochodem, zásadní rozdíl mezi kuličkou a cyklistou je ve stabilitě. Kulička na provázku si správný úhel naklonění najde sama, nikoho k tomu nepotřebuje, cyklista je v nestabilní poloze a stále musí řídit a udržovat správný náklon, jinak spadne.
To poslední není pravda. Rozhodně ne úplná.
Kolo/motorka/koloběžka jsou stroje, které díky své stavbě a precesi kola dokáží od určité rychlosti držet stabilitu. Dokonce jsou schopné vyrovnávat mírná vychýlení z této stability.
U cyklisty je reálný problém v tom, že je mnohem těžší než kolo, šlape a tím téměř neustále ovlivňuje tuto stabilitu, proto to zpětně musí řešit.
U motorky a jiných těžších strojů pak hmotnost jezdce hraje menší roli.
Ideálem je naučit se co nejméně překážet této vlastnosti a dávat pouze impulzy k zatáčení.
Motorka či kolo jsou postaveny tak, že jsou částečně stabilní při rovné jízdě. Ale zkus s motorkou jet zatáčku o 360 stupňů a pak pustit řidítka. Motorka bez plynu začne zpomalovat, ztratí stabilitu a spadne i s tebou. Kdežto pokud roztočíš kuličku na provázku a ona začne vinou odporu vzduchu zpomalovat, nic zásadního se neděje, jen postupně s klesající rychlostí se snižuje vychýlení kuličky až do zastavení.
Motorka a kolo mají stavbu takovou, že při dostatečné rychlosti si udrží stabilitu samy a mají snahu se do této pozice dostat vždy, když je něco z této pozice vychýlí. Čím vyšší rychlost, tím vyšší stabilita.
Do této kolmé pozice se bude snažit dostat vždy, dokud bude mít dostatek rychlosti A nebudou ji v náklonu držet jiné síly (obvykle doraz rukou omezující pohyb řídítek nebo náklon jezdce držící tělo stroje v náklonu).
Tvůj příklad s kuličkou a odporem vzduchu je reálně zasazen na planetu, ta má gravitaci, tím pádem při ztrátě rychlosti kulička spadne, nezůstane viset ve vzduchu.
V každém případě si velice vážím Vašeho vstřícného a věcného přístupu, bez urážek a shazování.
To, ze jste Blb, ale nejni zadne shazovani. Tj proste fakt, ktery nelze vyvratit zadnym vektorem sily, natoz trenim.
Ano, správně, soustřeďme se na fakta.
posledni pokus:
priklad uvedeme na kouli, jeto idealni teleso tvarem, protoze nevytvari treni, protoze NEUMI zatacet, takze budeme resit rychlost a gravitaci. predstavme si ruletu, krupier kulicce da pocatecni rychlost a jeji draha < na ovalu > je dana rychlosti a polomerem, se snizujici rychlosti, se draha bude posouvat niz po naklonene zatacce az se kulicka spadne do chlivecku.
to same si muzeme predstavit v toboganu, koule vzdy bude opisovat stejnou drahu, pokud bude mit stejnou rychlost
< koule neumi zatacet, a vzdy je osa otaceni v primem smeru kolmo na podlozku >
a ted si predstavme kolo na klopene zatacce, ale vzhledem k tomu, ze umi zatacet, bude vytvaret zatacenim treni, pokud opusti zatecim idealni stopu
pokud tedy pojedete na kole v klopene zatacce konstatni rychlosti, a budete se zatacenim snazit vjet do stredu otaceni < zmensite polomer > pri stejne rychlosti, v urcitem bode rychlost prekona treni a dostanete SMYK.
pokud se vsak pokusite zatacenim vyjet nahoru na klopenku, v urcitem miste uz nebudete mit takovou rychlost, aby vas tam udrzela, a GRAVITACE prekona treni a vy SKLOUZNETE.
Omlouvám se, nepochopil jsem. To je ale opravdu jen moje chyba. A děkuji.
ok, co presne nechapete, pojedeme bod po bodu
takze napiste 1 vec kterou nechapete
Omlouvám se, mám teď jiné starosti, asi jsem si objednal jídlo dvakrát, totiž u dvou různých čišnič. Pivo a prášky, no …
každý řeší na co stačí, někdo fyziku jiný objednávku pivo a prášky
:DDD jeden cas jsem zato bral i kacky, poznat strop
Vůbec si myslím, že za moje velmi špatné chápání mohou prášky. Jsem jako zpitomělý. Býval jsem bystřejší.
Jestli berete nejake oblbovaky, tak to se neni cemu divit.
Děkuji.
Je to tak.
Nejsem schopen se v rychlosti naučit jednoduchou frázi v němčině
oni ty servirky neumi cist?
Stydím se.
a myslite mistre, zeby se nejakej Bavor trapil tim, zemu ceska servirka nerozumi. nuze?
To by byla ostuda, pro tu servírku.
Zrada je, že tu dnes není „můj“ Ind, s kterým se domluvím svojí indiánskou angličtinou.
tak proboha, kdyz takto uvazujete, nevyzadujete od bavorsky obsluhy aby zvladla cestinu! nebo oni jsou nam necim nadrazeni, notabene, kdyz jste v pohranici!
pokud to takto vnimate, tak bych prestal jeszdit autem a i nakole < kare > v provozu! muzete udelat nekoho velmi nestastnym, obecne proti 1–2 pifkum nic nemam, ale v kombinaci s medikamenty uz zcela zasadne!
Zalezi na lecich. V pripade leku proti bolesti a na hlavu to byva velky problem.
A pak na „aditivech“, ktery do sebe cpe mistr po tunach, mozna ma odber jako lekarna a mnozstevni slevu :D.
Mistre, kazdopadne drzim palce, at jste co nejvic zdravotne v pohode a i psychycky v pohode!
Děkuji. A když jsme u té vědy, nevíte prosím někdo, co by to mohlo být?
Tipl bych srážkoměr, ale nevidím stupnici.
Ono je to nějaké topeniště.
Ano, jeto topeniste
.
Aha. Zajímavé pod jakým názvem to mám hledat?
Pěkný, ale pan Möll neni Bavorska.
no, zameril jsem se vic naten nazev co ma hledat :D lokaci jsem popravde neresil, ale verim, ze v bavorsku se taky najde nejakej vyrobce ohnivejch trubek
Naprosto úžasné. Zdalipak to více svítí, nebo topí? Respektive co je primárním účelem?
Děkuji
Vubec nevim, reagoval jsem jenom na dotaz.
Juuuu. Děkuji. Jak to, že se sklo nezačadí?
Mistre, mame tam nekolik nezodpovezenych otazek ohledne tematu, tak neuhybejte!
Já se na to zítra juknu. Ještě jsem na cestě.
Nevím kam to dát, tak přifařím k té skleněné udírně.
Záhadná lavička. Vůbec nechápu její smysl. Jedině snad pro rozhádané manžele?
Prave ze pro milujici
Proč myslíte?
Rozhádaní lide si úplně nechtějí dívat navzájem do očí, tohle bych tipl na lavičku pokecovou neb nejsou lidi vedle sebe jak vlaštovky ale tak nějak proti sobě a snadno si uvidí do oci
Jenže to se budou na sebe dívat úkosem. Nebyly by výhodnější dvě normální lavičky proti sobě?
Myslím, že se správně používá termín „servirka“.
Znovu jsem důkladně přečetl. No ano, souhlasím. To však nijak neřeší ztrátovost průjezdu zatáčkou jednostopého versus vícestopého vozidla.
Tak alespoň vícestopé: Uvažuji správně, že kompenzace odstředivé síly je v tomto případě ztrátová, poněvadž se děje třením a tření se mění v teplo?
Děkuji
Ne
Tedy jízdou v zatáčce, po rovině, vytvářím odstředivou sílu, aniž by byla jakkoli energeticky kompenzována. Generuji tak sílu s energetickým potenciálem zcela „zdarma“, jsem tedy perpetuum mobile.
pokud byste dokazal odstranit valivy odpor, se da rict, ze vpodstate ano :D
Především třecí síla není omezena vícestopým vozidlem, ale vzniká prakticky vždy, když něco rotuje ve styku s něčím jiným.
Odstředivou sílu, jak ji tu vykládáš nekomentuju je to snůška nekonzistentních nesmyslů, odkaz, kde je to vysvětleno jsem ti poskytl, sám jsi prohlásil, že je to na tebe moc složité
Dobře pane. Dejme tomu. Nicméně soustřeďme se pouze na odstředivou sílu vytvářenou bez další vložené energie. Není to podivné?
Zajímavé. Jsou dva druhy odstředivé síly: Zdánlivá a skutečná.
Myslel jsem vždy, že odstředivá síla je jen jedna.
Více otázek, než odpovědí. Mám z toho zcela zamotanou hlavu. Vzdávám to, tohle v tomto životě již nepochopím. Bohužel.
to ale neni zadna ostuda, daleko vetsi problem je, nepripustit si, ze clovek nemusi mit vzy pravdu. nikdo ucenej z nebe nespadl.
Nejhorší je, že ani nevím, zda mám pravdu či nikoli, a v čem vlastně. Schizma. Odkládám odstředivou sílu k nekonečnu, to také nedokážu pochopit.
Všem moc děkuji za projevenou trpělivost.
Je to blbost
On hlavně nechápe momenty. Má pocit, že se tyto dvě síly musí kompenzovat, protože odstředivá síla a gravitace v náklonu se nějakým způsobem vyrušují. Nechápe ovšem, že se nevyrušují přímo tyto dvě síly (to nelze, protože jsou na sebe kolmé), ale že se navzájem kompenzují momenty, které jsou těmito dvěma silami vytvořené.
To jsou ale pouze momenty, což je jen malá část celkového rozkladu sil. Momenty máme vykompenzované, ještě se musí vykompenzovat všechny síly ve všech osách, ale takový obrázek jsem mu tady už dával (ačkoli i na mém obrázku pár reakcí chybělo, protože pro účel obrázku jsem je nepovažoval za důležité a navíc by tam bylo přešipkováno, tedy pro laika nepřehledné).
Zase abys nebyl zoufalý, já myslím, že to vysvětluješ moc hezky ;)
Díky :D
Nicméně pokračuji v úvahách dále, totiž o vlivu klopení zatáčky na vícestopá vozidla. Při ideálním klopení, pro danou rychlost, by vlastně vícestopé vozidlo projelo zatáčku bezztrátově, stejně jako vozidlo jednostopé. Možná by, v rámci Zelené dohody, bylo vhodné před každou klopenou zatáčkou uvádět na dopravní značce ideální rychlost, kvůli spotřebě paliva a opotřebení pneumatik.
Neprojede bezztratove, i na klopene je vyssi zatizeni gum, tedy vyssi valivy odpor.
Jasně, samozřejmě. Vliv zatížení je i u jednostopého, proto jej nebudeme uvažovat.
Pro každé auto je ta ideální rychlost na průjezd zatáčkou jiná.
Nepsal tu někdo, že na hmotnosti nezáleží?
Těžiště, nastavení a konstrukce podvozku, obutí atd.
Samozřejmě, každé vozidlo má jiný valivý odpor obecně. Nicméně ideální rychlost pro daný poloměr zatáčky a klopení je u všech stejná.
Proč tedy mají ve standardizovaném losím testu každé auto jinou maximální rychlost?
Poněvadž nejezdí po klopené dráze.
jakoze na klopene draze NEMUZETE dostat smyk?
V tomhle má ale pravdu, ne? Pokud se bavíš o klopený zatáčce a správný rychlosti, tak by se boční zatížení mělo vyrovnat.
pokud zatacis, muzes dostat smak, pokud prekonas treni
Pokud budeš mít správnou rychlost na správný klopení, tak se to vyrovná.
no jasny, stejne jako na rovine, cim vetsi klopenka tim vetsi rychlost pri stejnych parametrech treni, az se muzes pri urcite rychlosti dostat na kolmou stenu < kde se udrzis > ale pak uz ale zase prestanes zatacet :D daval jsem sem odkaz na < stenu smrti >
on to stim provazkem nemysli zle, ale mato trochu popletene :D
Proč bys na kolmé stěně nezatáčel? Z pohledu řidiče změníš horizontální přetížení na vertikální, ale v obou případech už po dokončení zatáčky auto směřuje na jinou světovou stranu.
https://www.bike-forum.cz/…fyziku-porad#… minimalne chvilku musis jet rovne :D zatacenim potom jenom urcujes jak vysoko pojedes
pokud budeš mít správnou rychlost, nebudeš míst smyk ani v neklopené zatáčce, jak se můžeš přesvědčit každý den při řízení libovolného auta :-D
presneee :D < spravnou rychlost >
Což tak úplně není pravda… Prokluz tam v neklopené zatáčce je i v běžných rychlostech, jen není moc velký.
běžná rychlost ještě nemusí být nutně správná ;-)
není, Vy totiž s gustem zapomínáte na rozvor a výši těžiště, ale to je zjevně marný vysvětlovat.
Při ideálním klopení a rychlosti je těžiště lhostejné.
ideální klopení neexistuje, protože je to funkce parametrů vozidla a rychlosti. Ale to je zjevně nad Vaše síly.
uz se snazi uhrat remizu :D
Ideální vzhledem k poloměru a rychlosti.
.. bude furt záviset na rozvoru a poloze těžiště daného vozidla. Nepřete se o věci, které zjevně nechápete resp. odmítáte pochopit.
uz nemam naboje, tady muze pomoct uz jen hruba sila :D
nebo psychiatr
Mistr se zasadne leci sam, presne v duchu teto debaty, doktori jsou studovani idioti, a on jediny vi co mu presne je a cim se trapi. Proste jinej oddil…
Nebude. Nepřu se o věci, které nechápu. Zdalipak to máte stejně?
bude, ale ne pro Vás, protože Vy nechápete ani elementární principy mechaniky.
a jeste se klidne muze stat, ze dvoustope vozidlo, se muze v zatacce zmenit na jednostope, ale pak to ridic uz nemusi tezistem vyrovnat :D
no může, ale už bude šoupat dveřma o asfalt :-D
no to me nenapadlo, a neslo by pouzit vztlakovou silu dveri, myslim, ze mercedes mel takovy ty otviraci nahoru
No tak to právě že není. To je o tom nastavení podvozku. I tuhost odpružení na to má vliv.
Ale tak to je zbytečný něco vysvětlovat, ty máš dycky svoji pravdu a nad tu není.
Ale zase tu máme zaděláno na další onuceho nekonečné téma o hovně.
Konkrétně tento exkrement jste sem zavlekl Vy.
Na druhou stranu je dobře, že se Mistr snaží o své „pravdě“ v oblasti fyziky přesvědčit nás, než lékaře svými léčebnými metodami jak činil v minulosti.
Špatně zařazeno
Mistře, představte si velikou desku ve vesmíru. A na té ploše pojede jednostope vozidlo do zatáčky. Nějakým způsobem se zajistí že pneu budou na té desce držet.
Co se stane když jezdec pojede nenakloneny do zatáčky?
Dle vás (pokud jsem to správně pochopil), by měl normálně projet. Já si ale myslím, že jej odstředivá síla převrátí.
Moc se omlouvám, ale opravdu nemám sílu řešit takové situace při absenci gravitace.
Takový příklad jsem zde dal, aby bylo názorně vidět, že ten náklon musí být i bez gravitace.
To je možné, pak se odstředivá síla musí kompenzovat třením.
Tření bez gravitace však jaksi…
Právě.
Pro tento účel bych navrhnul tzv. Suchozipove pneumatiky. A ta deska by byla z toho protilehleho sucheho zipu :-)
Jako fyzik radím studené zábaly a klid.
Mistre, me se libi, ze se nebojite zeptat, kdyz necemu nerozumíte. Misto toho, aby Vam to zdejsi odbornici vysvetliti, tak to jeste pak musite vysvětlovat Vy jim!
Nejprve jsem to musel pochopit, za to všem moc děkuji, nyní však nastala fáze „žák moudřejší učitele“.
A učíte se rychle, kvituji!
Děkuji
To opravdu nenastala, nastala fáze popření elementární fyziky
Aneb, blb …
Pověstná skromnost se jaksi vytratila.
uz probehla sebereflexe, je na praskach a pivu :) jaksi se vytratila soudnost a bystrost
A abstinence.
No ta už vzala dávno za své. Teď je z něj znalec piva.
Ovšem pouze Bavorského.
Přesně tak.
To je prý nejlepší. Nejsem si ale jistý, jestli k tomu měl nějaký porovnávací vzorek z ČR.
Tak co? Už je znám výsledek nebo pan Onuce stále jezdí v kruhu?
Experiment v kruhu pořád pokračuje :-)
Na jakou stranu to vůbec jezdí?
a na které polokouli? To hraje také roli, Coriolisova síla a tak :.-D
Je na severní, takže ve směru hodinových ručiček.
Severojižní peklo: Jdu na sever… a už jdu na jih :D
Nenalézám klidu. Prý zdánlivá odstředivá síla… Proti tomu stavím jednoduchý návrh perpetua mobile.
Za sedačku kriplkáry přidělám příčnou vodorovnou lištu, kolejnici, na ní bude jezdit závaží (dynamo) s ozubeným kolečkem, které se bude roztáčet ozubením na kolejnici. Nu a jak budu projíždět zatáčky, závaží (dynamo) bude tou zdánlivou odstředivou silou jezdit ze strany na stranu a vyrábět skutečnou energii.
Ha!
Jinými slovy tím chci říci, že pro jízdu v zatáčkách, byť jinak v absolutní rovině, nutno dodat energii navíc, a to samozřejmě nepočítám zvýšené tření.
pri jake rychlosti a polomeru otaceni vnimate to zvysene treni?
Tření mě v tomto případě nezajímá.
Výborný nápad Mistře!
Dovolím si jej vylepšit. Váš vynález má drobnou vadu v tom, že když závaží dojede na konec kolejnice, přestane vyrábět perpetuum energii. Což je škoda. Navrhuji, aby ta kolejnice byla do kružnice, a nějaký jednoduchý mechanismus by s ní otáčel tak, aby to dynamo/závaží bylo stále na stejném místě, a otáčela by se pouze kolejnice. A ještě pridávám druhé dynamo/závaží, které bude jakoby na „podelne kolejnici“. To zase bude brát energii ze zrychlení/zpomalení.
V další zatáčce přejede zpět. A takhle donekonečna.
Ostatně tento pokus jasně demonstruje rozdíl oproti jednostopému vozidlu, kde díky náklonu závaží jezdit nebude, nebude vyrábět energii, netřeba energii vkládat.
Jednostopé vozidlo, oproti vícestopému, JE v zatáčkách bezztrátové.
Měl jsem od počátku správný fyzikální cit.
Otáčení by se dalo pohánět z baterie kriplkáry. Vyráběnou energii bude vracet zpět, aby se jízbytečně neplýtvalo na mechanismus.
V případě jednostopeho vozidla bude stačit upravit uložení kolejnice tak, aby vždy byla ve vodovážnê poloze. A vaše teorie nebude platit.
Ona by ovšem neplatila ani tak, protože byste musel mít náklon 90 stupňů. Tedy, platila by jen částečně.
doporučuji mistře tu lištu namontovat i za sedačku ebike. Budete překvapen, jak bude závaží lítat in na jednostopém vozidle.
Smutnou zprávou pro vás však je, že změna těžiště soustavy bude znamená vyšší výdej energie na změnu směru, takže perpetuum mobile se nekoná. Jaká smůla :-D
Já bych neváhal a nechal si to patentovat. Zařízení pro generování volné energie za využití odstředivé a brzdící síly.
Nejde vůbec o praktické využití, to je samozřejmě nesmysl, ale o demonstraci toho, že odstředivou sílu nutno kompenzovat dodatečnou energií.
Na to mě napadá ta hláška z pelišků, takový práce a přitom taková blbost.
Nechci to vyrábět, pochopte.
No chvíli to vypadalo že už na tom děláš.
To tedy nevypadalo.
Odstředivou sílu nekompenzuje energie, ale zase síla. To, co píšeš by fungovalo, ale tu energii co bys takto získal, bys zase musel dodat káře motorem, protože by zpomalovala. Opačný postup se využívá na pumptracku, kde posouváním těžiště ke středu otáčení v oblouku dochází ke zrychlování jízdy, ale zase to není zadarmo. :-)
Odstředivou sílu kompenzuje síla, ano, ale její nárůst, pokles, respektive změnu, musí vyvolat energie.
Nikoli, energii vyvolá pohyb síly ve směru jejího působení. Odstředivá síla se ve směru svého působení v zatáčce nepohybuje, proto energii nepotřebuje.
Odstředivá síla při jízdě do zatáčky stoupá z nuly na maximum, tam dejme tomu chvíli setrvá, pak zas klesá k nule. Veškeré změny síly, vzpomeňte třeba pohyb magnetu u cívky, energii vyvolávají a spotřebují.
Viz můj příklad s pohyblivým závažím…
Na jednu stranu píšete, že odstředivou sílu nekompenzuje energie, na druhou pak uznáváte, že můj pokus by fungoval a energii by bylo nutno dodat. Přemýšlel jsem o tom. Je snad tedy rozdíl mezi upoutanou a neupoutanou hmotou? Respektive v jejím pohybu?
Pokus by fungoval, protože se závaží vzdaluje od středu otáčení a tím koná práci. :-)
No ale celek přec také koná práci, když vytváří odstředivou sílu. A mnohonásobně větší, než podružné závaží. A jak to závaží tu práci z celku odebere?
Síla koná práci pouze když působí po dráze W=F.s. Když působí pod úhlem tak W=F.s.Cos(fí). Dostředivá síla má jak na potvoru fí 90 stupňů pořád. Samé pasti. Co tak pracovat s momentem hybnosti a zatáčku vést po spirále? Ve středu spirály bude násobná rychlost a stačí připojit dynamo a generovat volnou energii.
Ano, ale kde bere energii to „moje perpetuum mobile“?
Jako jeho tvůrce to musíš vědět ty, pokud to nevíš a takto se ptáš, tak do problematiky nevidíš
Vytvořil jsem jej pouze virtuálně, jako demonstraci toho, že v zatáčce nutno dodat vlastní energii navíc, pro vytvoření odstředivé síly. To se netýká jednostopého vozidla, které se naklání.
Mezi jednostopym a vicestopym vozidlem není v tomto vůbec žádný rozdíl. Nějak jste se v tom zasekl.
Když tu kolejnici hodim do auta a naklonim tak to přece bude úplně stejné jako na tom kole/motorce.
Na kole, při náklonu, se závaží nebude po kolejnici posouvat, neb tíha směřuje v ose náklonu. U jednostopého vozidla totiž odstředivou sílu kompenzuje gravitace, díky náklonu, tedy změně těžiště.
Z čehož vyplývá, že ten jev funguje nezávisle na počtu stop.
To nema cenu, fakt, on to vubec nechape
Beru to jako argumentacni cvičení.
Fajn, a nemuze byt problem v tom, ze vam prijde v kare slozitejsi se udrzet v pozici jezdce nez nakole? A tim potom prijde arhument, ze na vicestopem vozidle je potreba vic makat.
Kolejnice je samozřejmě napevno, tedy v základu vodorovně. Jak jinak? Na kole se tedy v zatáčce naklopí a na závaží nepůsobí žadná boční síla, stejně jako na kolo samotné, jezdce…
Teď jsem kvůli vám mistře musel vymyslet zařízení, díky kterému bude i v autě to závaží na kolejnici fungovat stejně jako na kole. Bude to kolejnice uložená na kyvadle. Těžké závaží bude uložené na svislém rameně dole. Délku ramene, a hmotnost závaží určíme buďto výpočtem, nebo experimentalnim pozorováním. No a takto dle vašeho chápání, odebereme vicestopemu vozidlu schopnost být tzv. „Odstředivé perpetum mobile“.
A pozor, platí to i nakopak. „Antikyvadlo“ na kole. Tam zase uložíme závaží na rameno nahoře. Tim nám bude udržovat kolejnici pořád ve vodorovném stavu. A hlavně dodá kolu schopnost těžit „Odstředivou energii“, kterou předtím umělo jen auto. To jsou zázraky co?
Nepřijde vám to už jen intuitivně divné?
Ne. Důležité je, aby na závaží působily stejné síly, jako na celek.
Jak by mohly nepůsobit?
Žádnou jinou energii jim to kyvadlo nebude dodávat.
Nějak nerozumím o co Vám jde. Můj příklad slouží pouze jako důkaz, že vzrůstající odstředivou sílu nutno kompenzovat vlastní přidanou energií. U vícestopého vozidla, ne tak u jednostopého. Vysvětluji to zde snad již po X-té.
A přesně o to mi jde. Vyvrátit ten váš „důkaz“.
Rozbít ho na prášek, spálit, rozpustit v kyseline, zničit v černé díře.
Ten je nevyvratitelný, poněvadž snadno představitelný
Ostatně zde byl potvrzen i jinými.
Mne by již jen zajímalo, jak velká energie je v praxi nutná pro kompenzaci změny odstředivé síly v zatáčce u mojí kriplkáry. Jenže to těžko někdo spočítá, záleží na rychlosti, poloměru zatáčky…
Podle mě stačí spočítat energetickou bilanci přechodu kriplkáry s přímočarého pohybu na orbitu. Tak jednoduchý úkol, tolik odborníků na dynamiku vozidel, a pořád bez výsledku..
Jenže rozdíl je v tom, že ty navzájem porovnáváš dvě zcela rozdílné situace, proto pro tebe rozdílný výsledek. Jednou je kolejnice vodorovně s povrchem země a podruhé nakloněna.
Já nevím jestli si vážně tak natvrdlej, nebo to děláš schválně aby si tohle vlákno udržel aspoň na tisícovku příspěvků.
Stejně jako je v zatáčce tříkolka vodorovně a kolo nakloněné.
Proc by se ho to netykalo?
Predstav si ze zatacka je klopena. Cim rychleji do ni vjedes, tim vice se do ni musis oprit. Kdyz pojedes ve stoje a nezapres se v nohou, v zatacce si narazis kraslice. V tom smeru tlaci ta tvoje pridana sila, takze i kdyz ti nerozhybe horizontalni zavazi, kdyby jsi ho mel vertikalne na pruzine, zatlaci pruzinu dolu a perpetum mobile je kompatibilni s jednostopym vozidlem..
Kdyz pak zatacka neni klopena, tak tlacis „proti gripu“ jak uz bylo vysvetleno mnohem chytrejsimi nez jsem ja vyse.
No jo! Vertikální kolejnice s pružinou. Až teď mi to došlo. Tedy i na kole nutno dodat vlastní energii pro nárůst odstředivé síly.
Moc děkuji. A omlouvám se všem za svoji natvrdlost. Hlavně panu Banixovi, tak se snažil mi to vysvětlit a já se zasekl na své vodorovné kolejnici. Pružina!
A co se vlastně děje, když na konci zatáčky odstředivá síla naopak opadá? Snad zas nedodává energii cyklistovi? To již bych neunesl.
Mění se na teplo, moc víc bych v tom nehledal.
Hele, já jakožto lajk, beru odstredivou sílu, jako takové násilné a nepřirozené vyhnutí se s přirozeného rovného směru. K čemuž samozřejmě je potřeba dodat nějakou sílu (gravitační, třecí, provázek, reaktivni pohon, atd…). No a když tedy končí zatáčka, pak těleso/cyklista pokračuje ve své přirozené rovné trajektorii. Takže jen odpada nutnost té dodatečné síly. Žádnou energii by to snad začít dodávat nemělo :-)
Takže i podle Vás je nutno nárůst odstředivé síly kompenzovat přidanou vlastní energií?
Pokud nepočítáme ztráty třením.
hele pokud se v tom chceš rejpat tak nemotej dohromady vektorové a skalární veličiny, akorát tím ukazuješ, že o tom nemáš tucha ani z rychlíku
Nemám tucha, proto se ptám. Kdybych věděl, neptám se.
Hele a víš že jo? Když pominu všechno to míchání veličin dohromady, tak ano. Ve vesmíru, když chce raketa změnit směr, musí kompenzovat svojí hybnost. Nicméně to se netýká ničeho ani nikoho na týhle planetě, dokonce ani jízdy na trojkolce.
Což tato nešťastná planeta není součástí Vesmíru?
Je, ale zdá se, že někteří jedinci na této planetě se přesto pohybují ve svém vlastním vesmíru.
Myslíte ty, co nekompenzují svojí hybnost?
Vůbec nechápu odkud berete myšlenku, že je potřeba kompenzovat odstředivou sílu?
Zase, jakožto lajk, to chápu nějak takto: jedu rovně, začínám zatáčet, jakousi nepodstatnou sílu musím použít, na otočení volantem/řídítky (plus jít do naklonu u toho jednostopeho vozidla). Ale ta síla, která nás zajímá asi nejvíce, bude to boční tření mezi kolem a podložkou. No, a tahle změna směru je přece ta příčina, proč vzniká odstředivá síla (která je tedy až důsledkem nějakého jiného jevu). Pokud tedy pomine příčina, zmizí i odstředivá síla.
Poněvadž vytvářím měnící se sílu. Viz ten imaginární pokus se závažím – dynamem.
Ještě jinak tedy.
Vy původně jedete rovně. V nějakém bodě začnete zatáčet. Vzniká tedy „Odstředivá síla“.
A teď podobné: jedete rovně ustálenou rychlostí po rovině. Nějaké ty ztráty trenim, a tak, zanedbame. Začněte brzdit (anebo naopak zrychlite), a vznikne „setrvacna síla“.
V zásadě jde o totéž. Rozdíl je akorát ve směru působení síly.
A teď představa. Pojedete rovně ustálenou rychlostí po rovině. Zrychlení bude 0. Najednou začnete brzdit. Zrychlení bude nějaká minusova hodnota. A kousek dál přestanete brzdit. Zrychlení bude zase nula.
Je to takto pochopitelnější?
Právě, ke zrychlení, na rovině, potřebuji dodat vlastní energii. K vytvoření dynamické odstředivé síly, podle mne, taktéž. Rozumějte, v první fázi zatáčky se generuje vzrůstající síla (odstředivá), podobně jako to zrychlení.
Představ si brzdění, to je dobrý příklad. Abys zastavil, vydáš energii na zmáčknutí brzdy, zapření se abys nesletěl z kola, protože to zastaví a ty se ho musíš nějak držet, ale určitě se (jako třeba v tom vesmíru) neotočíš a nezačneš šlapat na druhou stranu (aspoň doufám). A úplně stejně to funguje v zatáčce.
Raději bych zůstal u toho zrychlení.
mozna bych si stahnul film < vybuch bude v 5 >
Ale tuto sílu přeci při zatáčení/jízdě v kruhu vytváříš tím, že měníš směr. Energii dodávat nemusíš, tu jsi přeci už dodal při zrychlování.
Jedinou energii, kterou musíš vynaložit, je na změnu náklonu, a ta je zanedbatelná (samozřejmě vzrůstá s hmotností a rychlostí soustavy a konkrétní stavbou stroje).
Na druhou stranu, vezměme si tedy setrvačnou sílu. Setrvačník. Pokud jej chci vychýlit, musím použít velkou sílu, energii. Pak již zas drží směr „zadarmo“.
Musíte použít sílu a vykonat práci. Následně musíte použít opačnou sílu a vykonat stejně velkou práci, abyste ten setrvačník dostal zpět do původní polohy.
Výborně, a zrovna tak tedy nutno použít sílu a vykonat práci pro změnu směru setrvačnosti za jízdy.
Ne, setrvačnost se nijak výrazně nezmění díky náklonu/zatočení. Trochu se změní odpor pneu díky změně styčných ploch kol, trochu se změní odpor vzduchu díky otočenému přednímu kolu vůči rámu a zadnímu kolu.
Jediná síla tak jde do řídítek a/nebo náklonu těla. A taková síla je u kola malá (tím spíše, když tlačíš do řídítek).
A to se ta síla ještě mění pokud zatacis řídítky do zatáčky nebo naopak při vyšší rychlosti dáváš impulz řídítky proti trajektorii zatacky a zatacis naklonem
díky náklonu
A co u tříkolky?
Ostatně myslím, že již to vím, totiž ta práce se projeví stlačením pneumatiky. Sic malá dráha, ale velká síla. U fullu samozřejmě více stlačením odpružení.
Sláva!!!
Chvíli jsem se znejistěl úvahou, co by se dělo v případě třeba nějaké železniční drezíny bez odpružení. Kovová kola, kovová kolejnice, nic ke stlačení, žádná dráha pro práci…
Zřejmě by se práce projevila zpomalením celé drezíny.
Porad to same mistre. Jeste jste neudelal naprosto zadny pokrok, porad si vedete svou, ale na fyzikalni jevy to nema naptosto zadny vliv, vpodstate uz jenom jak jste polozil otazku, jste se strelil do nohy, v tom lepsim pripade. Koncim, tohle fakt nema cenu. Hledejte na googlu, tam je tolik prikladu ze oci prechazi. Nazdar!
Tam psali něco o zdánlivé odstředivé síle. Takový nesmysl! Jak může být nějaká síla zdánlivá? Síla buď je, nebo není.
Do rana mate ukol, predstavte si valec na valcovani asfaltu. Chci jednoznacnou odpoved, zdali jeto jednostope nebo dvoustope vozidlo. Pokud vam to ani ted nedojde nema cenu se bavit dal!
Silničáři poraď
i tohle je vybornej priklad, proste nezalezi na typu vozidla, jednostope dvoustope n-stope
U parního válce opravdu nevím, není to dobrý příklad. Rychlost v zatáčce minimální.
HO.V.NO! ste kolosalni BLB, musel jste byt opravdu vybrouseny diamant kazdeho pracovniho kolektivu!
pridelejte si na kriprkaru anatomickou sedacke s petibodovejma pasama a pak uvidite jakej jeto rozdil, nezli sedet na detskem kruhu a v kazdy zatacce se bat, ze vypadnete, tj ten problem ktery pravdepodobne resite, nicmene s fyzikou to ma spolecny jako lov zvere rybarskym prutem
Ano, plnil jsem roli podnikového šaška. Ale za ty peníze, neberte to.
Nemám dětský kruh, ale kompenzační kruh pro dospělé. Nejlepší věc, co jsem kdy udělal. Jezdím teď na kriplkáře terénem jako v bavlnce a zároveň při mnohem vyšší rychlosti.
Vzduchový polštář totiž pohlcuje otřesy ze všech stran, zejména boční kymácení, díky „Air overflow“, na rozdíl od běžného tlumiče, který se dává na odpružené tříkolky.
ve vasem pripade je nejak moc KOMPENZACNICH pomucek, tady na BF si < predpokladam > kompenzujete osameni, navrhuji si kompenzovat to, ze naprosto a zcela zasadne nerozumite a nechcete pochopit zakladni fyzikalni jev, nejakou jinou diskuzi, napr, o nesmrtelnosti chrousta
Kompenzuji osamění :) No, na bf musí být tedy mnoho osamělých. Zřejmě nerozumíte zvídavé duši.
Však závidím Vám, že chápete základní fyzikální jevy.
Ne neni, diskutujete jenom proto aby rec nestala, pokud jste jak pisete zvidava duse, budiz, nicmene nechapu pak, ze neprijmete obecny platny fakt nekoli stoleti/tisicileti, ted nevim, nehlede, ze jste dopodud neodpovedel, na moji otazku s tim valcem, se.r.te na rychlost vylce, ale jeto jednostope vozidlo nebo dvoustope, ci vicestope jak bylo na obrazku, jeto v tuhle chvili zasadni abyste to pochopil
dekuji
Jedná se o širokostopé vozidlo. Myslím samozřejmě klasický parní válec. Na fotografii je mnohostopé vozidlo.
A není parní válec bezestopé vizidlo? Všechny svoje stopy po sobě spolehlivě zahladí…
Svoje stopy ne, stopy jiných.
prestante saskovat!
"tady je video ":https://youtu.be/APKMyh6vH9g takhle to funguje na vsechna vozidla!
Perfektní video! Reakce podložky! No jasně! Moc děkuji.
À propos, nebylo vy video i k vícestopému vozidlu?
A jsem blb zcela bezpochyby, myslel jsem totiž dosud, že třeba bláto odlétá za jízdy z kola směrem od středu otáčení, a ono zatím pochopitelně ve směru přímočarého pohybu.
mistre, kdybyste si predstavil treba autobus, ktery by mej sedacky, ktere by se dokazaly naklonin presne tak jak pusobi sila, < vpodstate uplne pod stejnym uhlem, jako byste jel nakole > jak byste vnimal pocit odstredive sily < problem je vtom, zese nedokazete odpoutat od pocitu, ktere pusobi na vas > nebyl byto stejny pocit jako pri jizde nakle, ze by vas odstrediva sila tlacila do sedadla namisto ze sedadla < proto jsou v zavodnich autech antomicka sedadla a vicebodove pasy, aby se clovek < jako to bahno > nechtel tolik pohybovat ven z kruznice.
Tak ono opravdu odlétá od středu otáčení. Ale teda současně i v tom směru přímočarého pohybu. :-)
no jasny, kolo tomu da dopredny pohyb, ale pak uz to leti jenom rovne, proto jsem se nazacatku vlakna tesil, ze budeme resit balistiku
nicmene kdyby mistr polozil otazku < jak jeto s dynamikou pohybu kola do zatecky > bylo byto o necem jinem
ONUCE! totr s vami opravdu ale resit nebudu :D
Spíše jsem o tom vůbec nepřemýšlel, přišlo mi tak nějak mimoděk, že odlétá ve směru působení odstředivé síly.
jednoduse vyzkousejte pri jizde za morka, jak odleta strikajici voda pri < smrdlani > riditek zleva doprava
a nereagoval jsem na vas :D
Tohle by tedy zajímalo i mě: co by mělo vlastně Mistrovi dojít? :-)
Děkuji!
no ty sily pusobi porad stejne, jak u jednostopeho tak dvooustopeho tak n stopeho, vzdy je potreba brat celou soustavu, proto treba na motorce menis v zatacce teziste abys ji mohl projet rychleji, a kdyz to prezenu, tak si motorkar muze na koleno pridelat koleckoa bude v zatacce vozidlo dvoustope, ale z pohledu fyziky se naprosto nic nemeni, ale tim, ze muze svojim telem menit teziste soustavy meni to podstatne
A jo. Totok.
Jasně
tak sliknout do naha a ven na namesti, < pokrik je uz znam > :DDD
A za chvilku je za plotem a může tam hejkat mezi pávama.
Ano, je třeba brát vždy v potaz celou soustavu.
Jen doplním, že v zatáčce je motorka i kolo dvoustopé vozidlo, respektive každé kolo má v náklonu jinou stopu, opisuje mírně jiný oblouk.
Zároveň vysedání (jak se tomu pohybu u motorky říká), má mimo posunutí těžiště o kousek níže ještě další neméně důležitý prvek – zvětšení náklonu soustavy při zachování stejného náklonu stroje.
Toto lze samozřejmě praktikovat i na kole, teorie je stejná, pouze reálné náklony a pohyby jsou mnohem menší.
Možná ještě lepší příklad je sidecar, především silniční verze. I přes nízko položené težiště, širokou platformu, široké ploché pneumatiky dokáže vyvinout tak velký moment, že je možné ji překlopit.
a tady je klasickej priklad, kdyz mas mas k dispozici nekonecny treni
V pohodě.
Náhodou, já děkuji Mistře vám, že jste vyprovokoval zamyšlení se nad takovým běžným jevem jakým odstředivá síla je.
No hlavně já jsem si mnohé ujasnil a opravil.
Teď ještě jak velká ta ztrátová energie je? Myslím tak nějak zhruba v praxi.
Stejně tomu úplně nerozumím. Když jedu do zatáčky na fullu, stlačuji tlumič i vidlici, tedy síla + dráha = práce. Pokud však pojedu na HT s tuhou vidlicí, nic nestlačuji, žádná práce.
Já myslím, že výraz „úplně tomu nerozumím“ je silně přestřelený.
Nemohu přec napsat, po tom všem zde, že tomu nerozumím vůbec.
.
Co ne špatného na přiznání pravdy?
tomu se rika EGO!
Nikoli, stud. Je mi to trapné vůči všem, kdo sem přispěli informací. A já zatím zpět na začátku.
Srhnu, co přec jen nyní vím:
no byl bych opatrný s tím „vím“ :-).
Výborně, takže opravdu nevím vůbec nic. Děkuji.
no a je to jasné, protože vesele motáš dohromady vektorové a skalární veličiny
každej ví, že skaláry jsou rybičky a ty mají svůj směr pohybu taky ;-)
Ohleduplnost.
Na HT si myslim ze se to projevi nejvice ve zvyseni valiveho odporu a deformaci gum kvuli te zvysene sile co na ne tlaci. Proto je HT v hladkych zatackach (BMX, 4×) rychlejsi nez full, ktery tam ztrati mnohem vice energie v tlumeni.
A pokud pomineme valivý odpor?
Sila kterou pusobute na zem, je stejna jakou zem pusobi na vas, takze…
To ano, jistě. Jenže nějak teď ztrácím jistotu, zda se musí kompenzovat vlastní dodanou energií. Při ustálené jízdě v ideálním kruhu určitě ne. Jak je to ale v zatáčce, kdy odstředivá síla narůstá, prostě mění se? Sic se zvyšuje síla působící na zem, jak píšete, ale pokud je kolo pevné, není žádná dráha, žádná práce.
A jaký je rozdíl mezi jízdou v kruhu a jízdou v zatáčce? Kruh je taky zatáčka.
der zyklus, die kurve
Je tam opravdu rozpor, když dostředivá síla nekoná práci, jak je možné zvýšit kinetickou energii jenom pohybem po spirále do středu? Napadá mě, že to nekonání práce platí jenom po konstantním oblouku.
Děkuji za potvrzení, že s odstředivou silou není něco v pořádku.
Samozřejmě, že ta bezztrátovost platí jen pro konstantní poloměr oblouku.
Stejně mi připadá úžasné obíhat kolem dokola něčeho bez ztráty energie :)
Buď rád, že to tak je. Jinak by člověk vůbec neexistoval, protože by Země skončila jako palivo Slunce dřív, než by nějaký život na Zemi vznikl.
kdyby ta kolejnice byla nekonecne dlouha, tak nedojede na konec :)
No to si myslím, že by ani mistr pak s tím nedojel na konec Dobřan.
Nepodcenoval bych ho. Uz nam hodnekrat ukazal, ze je blbec, co nevedel ze, to nejde a pak to dokazal :)
Mám nějakou citlivější chvilku a z té čárky se mi udělalo fyzicky zle.
Mistr by ti urcite doporucil neco, po cem by ti bylo lip :)
No mně možná kofolu a tobě naučit se česky ;-)
A, proc, bich sem se, mnel naucyt ceski? :)
Mistre, pan prezident je u Vas v bavorsku, dojel tam na motorce. Az ho potakte, tak se ho můžete zeptat jestli a jak moc se naklani a jaky ma treni.
No a zahajil tydny pratelstvi s Bavorskem. Jste zase vizionar a byl jste o nekolik let napred. Meli tam poslat Vas a udelat z Vas naseho ceskeho atašé Bavorsko-ceskeho pratelstvi.
mistr je tak moc napred, ze uz se v case zacina dohanet, takze jeste chvilku a vse pochopi, protoze se zepta sveho dobehnuvsiho ja :D
Ale byla by to bomba, kdyby kripl kara mela silnejsi zdroj energie a mohla cestovat casem. Zpetne by si Mistr treba nepopalil jicen, nestavel hausboat a tak :)
vsak jsem uz pripraven na jednoduchem prikladu vysvetlit pojem relativity casu. nicmene ten perpetis asi nedopadne, fyzika je neuprosna a na nejaky <po>cit si moc nehraje
věřím, že čas jako náročnější disciplínu proti mechanice, si mistr šetří na dlouhé zimní měsíce, kdy bude nesmyslnost nemožnosti cestování časem konečně prokázána!
Cestovat časem nelze, viz slova klasika:
„Čo bolo, to bolo“
ještě starší klasika však říká „kdyby byly v ři…“, takže nějaké možnosti alternativních realit a tím časových hříček bych ještě úplně nezavrhoval ;-)
Teď nějak nerozumím. Můžete prosím uvést citát celý? Děkuji
ale lze, když se koukáš na hvězdy vidíš do minulosti, protože když to světlo sem letí dejme tomu 10 světelných let, tak vidíš to, co vyrazilo před deseti lety a ne to, co vyráží teď
a co teprve, kdyz prekrocis rychlost svetla, asi zalozim vlakno :D jenom vymyslet nazev …
Světlonoši poraď
Covecee, hmm
Pozor! Světlonoš = Lucifer!
To není žádné cestování časem. Nemůžete se na ty hvězdy dostat v minulosti.
vždycky se všude dostaneš v přítomnosti, je úplně jedno jestli se pokusíš dostat do minulosti, nebo do budoucnosti vždy dorazíš v tom, co bude pro tebe přítomnost
uz se zacinam tesit, relativita casu zacina Onuceho hlodat :D
K tomu pouze uvedu jeden ze svých citátů:
Historii nelze předvídat
onuce
Samozřejmě neb je vítána s přitomnosti
v přítomnosti se nedostaneš nikam, někam se můžeš dostat tak leda v budoucnosti. V přítomnosti jsi jsi vždy právě a jen v aktuálním okamžiku :-)
nj, jenze jak dokazes rozlisit budoucnost a pritomnost, pokud se ted nachazime v budoucnosti, a vratime se, tak vlastne cestujem do minulosti, ktera je ale zaroven pritomnosti :D a pritom jeste ten cas vlasten ubyha v pritomnosti stejne rychle jako v budoucnosti
tak přesně tohle mám v plánu to nechat na zimu, teď už půjdu za chvíli na kolo :-)
S tím přátelstvím… Být rodilý Bavor, tak se s nikým takovým nepřátelím, respektive by mi stačilo podívat se za bývalou železnou oponu.
Bezohlednost… No výčet výčitek by byl dlouhý.
Sám pak pobývám v Bavorsku s pokorou a vděčností. A když někdy nejsem schopen přesně reagovat na dotazy, vytasím se s omluvnou frází „Sory, aj from d sovjet zoun“
enšuldigen zí mich bitte ich bin dý čechiše bande nedáte?
Nedám, ale souhlasím.
mistre, vsak tam Pavel taky pekne ponizene dojel na baworaku :d
Ano, právě proto tam vůbec dojel.
Opravdový machr by byl, kdyby na Ukrajinu dojel na Ukrajině :)
koukam si vystacite sam :D asi dobra nalada coz?
Vždyť reaguji na Váš příspěvek, asi jsem to o schůdek špatně zařadil.
presne otom to Mistre je, musite si obcas preslapnout
jako na Dněpru?
To je vlastně nějaký motocykl, že? Myslel jsem to legendární kolo.
no jeste by mohl na modernejsim URALU
Ural není novější jen déle rozvíjen hujdy jsou to stejně jedna od Ukrajince druhá od rusaka
Aha, nekde jsem to slysel na nejakym srazu, vedle stalo BMW Sahara, tak bylo mozno porovnat dilenske zpracovani, snad jsem nepopletl ten nazev :D
Nepoletl Ural se dodnes dělá docela na tom makli a skoro vše se vozí na západ naposled jsem zaznamenal že šli někam mimo Rusko aby je s nimi nespojovali
Myslím že se přestěhovali do Kazachstánu.
Nepoletl Ural se dodnes dělá docela na tom makli a skoro vše se vozí na západ naposled jsem zaznamenal že šli někam mimo Rusko aby je s nimi nespojovali
Nicméně rozdíl v kvalitě provedení mezi Uralem a R12 je podobný jako mezi T34 a Pz.3/Pz.4. A technologicky ze stejné doby – 80 let nový :-D
No a přitom aby v tom nebyl zmatek, tak tady byla americká zóna. Až za Rokycany.
aby byl zmatek větší, tak Praha byla na Břevnově vydána US Army průzkumné jednotce, která byla vyslána Pattonem, za účelem zjištění, jak rychlý je možný postup na pomoc povstání.
No, naštěstí (nebo Bohu dík) nejsi rodilý Bavor a tak tě to nemusí trápit :-D
""omluvnou frází „Sory, aj from d sovjet zoun“" No twl :-O
Onuce víš co je to hrdost? ;-)
Vím, samozřejmě, zbytečnost.
Samozřejmě, že pro tebe zbytečnost :-D Evidentně jsi typ člověka se kterým si za hranicema každej s chutí (barorák obvzlášť) vytře pr*del :-D
Navíc tahle fráze právě není jen omluvná, ale i vysvětlující. Jinými slovy: Byl bych na výši, kdyby… Kdybych nebyl obětí bolševismu.
Ale ty jsi přece odbojář proti bolševismu, tuhle jsi psal, že jsi si i nesouhlasné prdl, tedy jsi mohl studovat jazyky v bytových školách o sto šest a nic te neomlouva
O tom jsem nevěděl, totalita, pochopte. V rozhlase po drátě na to upoutávka nebyla.
nepochopím nemám proč – kdo chtěl, tak i za bolševika se jazyky učit mohl…kdo nechtěl neb nehledá pro své činy omluvu, jeho blbost
Přesně jak píše „mais“ ;-) S tím, že se nedomluvíš německy nemá bolševismus nic společnýho! Podle tvých vláken bych řekl, že za tím byla lenost, ale ten důvod mohl být i úplně jiný ;-) Tak jako tak to rozhodnutí bylo vždy jen a jen na tobě :-)
Navíc ta němčina byla i za normalizace na základkách jako nepovinnej předmět ;-)
V mém okolí Povinnej – oba moji rodiče se učili na zš dva cizí jazyky a to Ruštinu a němčinu (tam na výběr nebylo), manželky máma a táta v ve větším městě měli na výběr k ruštině Němčinu nebo francouštinu.
A zapomněl jsem důležitou věc. Vždy k tomu ještě odevzdaně máchnu rukou směrem k východní hranici. Tato verbální stránka je pro celkové vyznění zásadní.
Je to opravdu výborná fráze, doporučuji všem civilizačně pokulhávajícím.
Máš výhodu, že nevíš co si o tobě pomyslí :-D
Chce se mi zvracet.
Připomněl jste mi Černé barony :)
Když už je člověk blbem jsem fajn když se nemaskuje a sám se k tomu přiznává
Jistě, pravda stejně vždy vypluje na povrch.
Jeste bych ukazal foto na mobilu, jak brazdite nakole po pietnich mistech, to myslim by dokonale dokreslilo, co z vas rezim udelal.
Naposledy k tomuto: Já jsem tam nejezdil, já jsem tam přijel.
Pokud chápete ten rozdíl. Příklady:
Máš pravdu pravda vypluje na povrch…nikoho normálního by to nenapadlo ani ve stavu bezmyšlenkovosti, blb si to vždy omluví
